76 C 117/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 73 462 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně na zaplacení částky 48 562 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 28 531,65 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, s úrokem výši 11,75% ročně z částky 28 531,65 Kč od 18.3.2022 do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 849,99 Kč se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku ve výši 73 462 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“), kterou právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaný uzavřeli dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně se Smlouvou zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr poplatek ve výši 30 762 Kč. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka, na kterou hradil dne , datum, 5 100 Kč. Dne , datum, došlo k uzavření smlouvy o postoupení předmětné pohledávky mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně. Společně s oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalovanému dne , datum, odeslána výzva k okamžitému splacení dluhu. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 28 531,65 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 27 130,35 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 849,99 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 800 Kč. Žalobkyně požaduje příslušenství v podobě smluvního úroku a zákonného úroku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud nařídil jednání ve věci na den , datum, , ke kterému řádně předvolal účastníky řízení. Žalobkyně se z tohoto jednání řádně omluvila podáním došlým soudu dne , datum, . Žalovaný se k uvedeném jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků.

4. Zákaznickou kartou - žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, , má soud za prokázané, že žalovaný vyplnil v Zákaznické kartě k žádosti o spotřebitelský úvěr, že je , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, , Anonymizováno, vzdělání, není majitelem auta, vyživuje , Anonymizováno, osobu a je , Anonymizováno, . Pravidelný čistý měsíční příjem uvedl , částka, a jako další čisté příjmy domácnosti neuvedl ničeho, odhadované měsíční výdaje uvedl , částka, a na interní splátky neuvedl ničeho.

5. Dle tvrzení žalobkyně a sjetiny z programu žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný celkem uhradil dne , datum, částku 5 100 Kč.

6. Výpisem z centrální evidence exekucí má soud za prokázané, že ke dni , datum, je pod rodným číslem žalovaného evidován záznam o exekuci.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla mezi postupitelem, právní předchůdkyní žalobkyně, a žalobkyní, postupníkem, postoupena. O tom byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

8. Výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, , včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému sdělila, že v důsledku jeho prodlení s úhradou závazků plynoucích z úvěru ho tímto žalobkyně vyzývá ke splacení všech dlužných částek.

9. Předžalobní výzvou k plnění ze dne , datum, , včetně potvrzení podání, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.

10. Pokud žalobkyně předložila zdejšímu soudu soudní rozhodnutí, která jsou adresována Okresnímu soudu v , Anonymizováno, , k tomu zdejší soud pouze uvádí, že je z tohoto důvodu neprováděl.

11. Soud proto učinil tento závěr o skutkovém stavu:

12. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena Smlouva. Obsahem závazku byla povinnost právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč a tomu odpovídající povinnost žalovaného zápůjčku řádně a včas splácet, spolu s poplatky. Žalovanému byla zápůjčka poskytnuta v hotovosti při uzavření Smlouvy a celkem na poskytnutou zápůjčku uhradil částku 5 100 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Společně s oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalovanému dne , datum, odeslána Výzva k okamžitému splacení dluhu. Žalovaný však svou povinnost ze Smlouvy nesplnil, když dlužnou částku nezaplatil.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

14. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

16. Dle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

20. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Dle ustanovení §1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

22. Dle ustanovení § 419 občanského zákoníku spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

23. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným, jakožto spotřebitelem, Smlouvu a soud se nejprve zabýval otázkou platnosti tohoto právního jednání. Žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně příjmovou a výdajovou stránku žalovaného k posouzení jeho úvěruschopnosti řádně prověřila, a toto doložila soudu listinou – žádost o spotřebitelský úvěr, výpisem z exekucí ke dni , datum, . Nicméně soud má za to, že se tak stalo ve smyslu dikce a judikatury mezi spotřebiteli a podnikateli nedostatečně. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli na základě jeho požadavků úplné a pravdivé informace za účelem posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, věřitel je zároveň povinen postupovat při své činnosti s odbornou péčí přiměřeným způsobem informace poskytnuté spotřebitelem ověřit. Věřitel se nemůže s údaji poskytnutými spotřebitelem bez dalšího spokojit a je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit, prověřit a uchovat dokumenty a záznamy potřebné pro ověření splnění uložených povinností. V daném případě nebyla výdajová stránka údajů, které žalovaný uvedl, nikterak ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ověřena, respektive toto ověření nebylo soudu nijak doloženo.

24. Na základě shora uvedených zjištění týkajících se posouzení úvěruschopnosti dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně údaje poskytnuté žalovaným jakkoli ověřovala, když údaje uvedené v zákaznické kartě - žádosti o spotřebitelský úvěr nejsou jakkoliv doloženy.

25. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou dle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. např. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance proti GK)

26. Z tohoto důvodu soud skutkovou stránku věci posoudil po stránce právní dle zásad o bezdůvodném obohacení pro absolutní neplatnost Smlouvy s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

27. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné Smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Bezdůvodné obohacení žalovaného soud vyčíslil částkou 24 900 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (30 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (5 100 Kč).

29. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl tak, že žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku ve výši 24 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, čímž soud též určil splatnost. Pokud soud právní titul pro požadovaný zbývající nárok žalobkyně neshledal, resp. zde pro posouzení nároku žalobkyně dle právní úpravy bezdůvodného obohacení není, žalobu v této části jako nedůvodnou ve výroku II. tohoto rozsudku postupem podle § 166 odst. 1, 2 o. s. ř. zamítl, a to i pokud jde o úroky z prodlení, neboť soud má na zřeteli, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jak ostatně vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021. Tím je vyčerpán celý předmět řízení.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla v řízení úspěch pouze částečný a náhrada nákladů řízení by dle výsledku poměru úspěchu a neúspěchu v řízení, náležela žalovanému. Tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku).