76 C 128/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně . Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného na určení vlastnického práva Žaloba na určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem osobního automobilu , jméno FO, , jméno FO, , RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , se zamítá.Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 7 952,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručeno dne 28. 6.2023 se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva k vozidlu , jméno FO, , jméno FO, , RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, . Dle tvrzení žalobkyně byla dne 20. 1. 2023 uzavřena mezi stranami kupní smlouva, jejíž předmětem byl automobil shora označený. Žalovaná nabyla vlastnické právo k automobilu na základě kupní smlouvy uzavřené dne 27. 9. 2021 se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Již při podpisu smlouvy se žalobkyně seznámila s tím, že automobil byl zajištěn usnesením , Jméno žalovaného, ze dne 10. 12. 2021, , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 14. 1. 2022. Společnosti , právnická osoba, . bylo usnesení doručeno až poté, co bylo vlastnické právo převedeno na žalovanou. Žalobkyně se domáhala zrušení zajištění automobilu, avšak meritorně nebylo reagováno, když ze strany orgánu činných v trestním řízení, nenabyla žalobkyně vlastnické právo k automobilu a není tak oprávněna žádost podat. Od tohoto žalobkyně dovozuje svůj naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem automobilu2. Původní žalovaná společnost , právnická osoba, k podané žalobě uvedla, že automobil prodala 20. 3. 2023 a spolu s ním předala i doklady k vozidlu. Vlastníkem vozidla je společnost , Jméno žalobkyně, .

3. Na prvním jednání dne 11. 1. 2024 žalobkyně navrhla záměnu žalovaného, a to na , Anonymizováno, , neboť ta dle žalobkyně spouje její vlastnické právo. Následně v podání ze dne 23. 1. 2024 uvedla, že se změnili okolnosti, naléhavý právní zájem tedy spatřuje jinde, neboť je to , Anonymizováno, , kdo zadržuje předmětný automobil, přičemž tato odmítá s žalobkyní jednat, žalobou na určení se tak domáhá, aby vlastnictví žalobkyně uznala a nadále s ní jednala a v tomto spatřuje naléhavý právní zájem.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že jí navrhuje zamítnout s ohledem na nedostatek naléhavého právního zájmu. Uvedla, že policejní orgán nejprve odmítl o původní žádosti žalobkyně o zrušení zajištění ze dne 28. 4. 2023 rozhodnout samostatným usnesením, neboť se domníval, že žalobkyně není osobou oprávněnou k podání předmětné žádosti, následně však usnesením ze dne 3. 8. 2023, čj. , Anonymizováno, , o věci rozhodl a toto nabylo právní moci dne 12. 12. 2023. Žalobkyně podala stížnost a , adresa, rozhodl dne 12. 12. 2023 pod č.j. , spisová značka, . Žádost se opakovala dne 29. 4. 2024 a bylo o ni rovněž rozhodnuto se zamítnutím. Dále uvedla, že vozidlo se do faktické dispozice policejního orgánu dostalo dne 6. 12. 2021 a vydala jej osoba, která jej měla ve faktické dispozici, usnesení o zajištění bylo publikováno dne 10. 12. 2021 s právní mocí ke dni 14. 1. 2022. Vozidlo bylo zajištěno jako nástroj trestné činnosti, u něhož není rozhodné, kdo je jeho vlastníkem. Žalovaná namítá, že žalobkyně obchází a zneužívá právo, neboť žaloba na určení byla podána za účelem dosažení výsledku, který má být řešen v rámci trestního řízení. Žalovaná se domnívá, že je subjektem, který nemá jakýkoliv vztah k vlastnickému právu k automobilu a absentuje její pasivní legitimace.

5. Žalobkyně byla během jednání dne 11. 3. 2024 poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aby tvrdil a prokázal, že na určení výše uvedeného je naléhavý právní zájem. Po tomto poučení žalobkyně doplnila, že v daném případě není možné podat žalobu na vydání, nebo cokoliv jiného, policejní orgán nemůže autoritativně rozhodovat o vlastnictví, jenom si to předběžně posoudí pro sebe, jako předběžnou otázku a proti tomu není přípustná žádná žaloba ani žádná obrana u soudu, aby se žalobkyně domohla určení, že je vlastníkem. Přestože registrace vozidla už je vyřízená, i jednání s žalovanou, stále trvá to, že vůz je k dispozici policejnímu orgánu, která aktivně popírá vlastnické právo žalobkyně. Uvedla, že policejní orgán se snažil ten automobil prodat v dražbě, aniž by o tom byla žalobkyně informována a k tomu prodeji může dojít kdykoliv znovu, jak vyplývá z vyjádření žalované. Kromě Dále upozornil na evidenční kartu vozidla, která je datovaná 18. 3. 2023 (součástí dokumentace k dražbě) a je zvláštní, že je tam vymazaný vlastník a držitel na první straně, přestože současně orgány Slovenské republiky potvrdily, že , Anonymizováno, tam je zapsaný jako vlastník a držitel. Ze strany žalované dochází k zásahu do práv žalobkyně i tím, že odmítá v té dražbě uvést, že je vlastník a držitel. Není tedy jiný způsob, jak se domoci toho, aby bylo od dražby upuštěno, nebo aby každý dražitel věděl, že žalobkyně je vlastníkem a bude svá práva nějak uplatňovat. I v trestním řízení se nakonec bude řešit osud toho vozidla, jednoho dne se rozhodne, jestli se to bude vracet, komu se to bude vracet a pokud bude rozhodnuto nějak o propadnutí majetku, nebo zabrání věci, nebo jakkoliv jinak, tak určitě bude mít velkou roli, kdo je vlastníkem vozidla. Jestli předpokládaný pachatel, nebo nedej bože odsouzený, nebo třetí strana, která ten vůz koupila v dobré víře. A až se tam bude řešit důvodnost toho opatření, důvodnost zabrání nebo propadnutí, až se bude řešit test proporcionality takového opatření, tak samozřejmě bude hrát velkou roli, kdo je vlastník. A v tuhle chvíli je to řešeno jako předběžná otázka, aniž by se žalobkyně mohla domoci jinou právní cestou, jiným typem žaloby u soudu, aby byla shledána jako vlastník a pak se zvýší šance, že to vozidlo bude vráceno žalobkyni.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Mezi společností , právnická osoba, . (prodávající) a , právnická osoba, (kupující) byla dne 27. 9. 2021 uzavřena kupní smlouva na prodej vozidla , jméno FO, , jméno FO, , rok výroby 2021, VIN: , VIN kód, , , Anonymizováno, (dále jen „předmětné vozidlo“). Předmětné vozidlo bylo předané dne 30. 10. 2021 (smlouva o prodeji a koupi ojetého motorového vozidla ze dne 27. 9. 2021 a protokol o odevzdání a převzetí vozidla ze dne 30. 10. 2021). Mezi společností , právnická osoba, (prodávající) a žalobkyní (kupující) byla uzavřena kupní smlouva na předmětné vozidlo dne 20. 1. 2023 (kupní smlouva ze dne 20. 1. 2023). Policejní orgán nejprve žalobkyni sděloval, že žádat o zrušení zajištění může jedině subjekt, kterému byla věc zajištěna (přípis PČR ze dne 3. 5. 2023, přípis Krajského státního zastupitelství v , adresa, ze dne 8. 6. 2023). Dne 30. 5. 2023 podala žalobkyně žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu, dne 28. 4. 2023 žádost o zrušení zajištění movité věci (žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu ze dne 30. 5. 2023, žádost o zrušení zajištění movité věci ze dne 28. 4. 2023, doručenka). Z přípisu Kriminálního úřadu finanční správy , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že vozidlo bylo poprvé registrováno v SR dne 1. 3. 2021, vlastníkem a držitelem v období od 1. 3. 2021 – 9. 3. 2023 společnost , právnická osoba, ., dne 9. 3. 2023 dostala přiděleno zvláštní evidenční číslo a novým vlastníkem a držitelem se stala společnost , Jméno žalobkyně, . (přípis Kriminálního úřadu finanční správy ze dne 18. 5. 2023, evidenční karta vozidla ze dne 31. 3. 2023). Ze sjetiny caraukce bylo zjištěno, že byla vystaven akce na vozidlo , jméno FO, , jméno FO, , uvedený VIN shodný s VINem předmětného vozidla, v evidenční kartě vymazán vlastník a držitel (sjetina z webu caraukce.cz). Žalovaná rozhodla dne 3. 8. 2023 usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajské ředitelství policie , Anonymizováno, , služba kriminální policie a vyšetřování, o zamítnutí žádosti žalobkyně o zrušení zajištění předmětného vozidla, který byl zajištěn jako nástroj k trestné činnosti postupem podle § 79a odst. 1 tr. řádu usnesením ze dne 10. 12. 2021, č.j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 14. 1. 2022, z odůvodnění plyne, že věc byla zajištěna jako nástroj k trestné činnosti, k námitce ohledně poklesu reálné tržní hodnoty zajištěné věci policejní orgán uvedl, že činil kroky směřující k prodeji osobního vozidla (usnesení ze dne 3. 8. 2023). O stížnosti žalobkyně rozhodl Krajský soud v , Anonymizováno, – pobočka ve , adresa, dne 12. 12. 2023 tak, že ji zamítl (usnesení Krajského soudu v , Anonymizováno, – pobočka ve , adresa, ze dne 12. 12. 2023, sp.zn. , spisová značka, ). Žalobkyně podala žádost ze dne 29. 4. 2024 o zrušení zajištění movité věci (žádost ze dne 29. 4. 2024). Žalobkyně podala proti rozhodnutí ze dne 12. 12. 2023 a ze dne 3. 8. 2023 ústavní stížnost, která byla Ústavním soudu odmítnuta (usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 4. 2024, sp.zn. , Anonymizováno, ). Žalovaná rozhodla dne 13. 5. 2024 usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajské ředitelství policie , Anonymizováno, , služba kriminální policie a vyšetřování, o zamítnutí žádosti žalobkyně o zrušení zajištění předmětného vozidla, který byl zajištěn jako nástroj k trestné činnosti postupem podle § 79a odst. 1 tr. řádu usnesením ze dne 10. 12. 2021, č.j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 14. 1. 2022, z odůvodnění plyne, že věc byla zajištěna jako nástroj k trestné činnosti, k námitce ohledně poklesu reálné tržní hodnoty zajištěné věci policejní orgán uvedl, že činil kroky směřující k prodeji osobního vozidla (usnesení ze dne 13. 5. 2024). Krajský soud v , Anonymizováno, – pobočka ve , adresa, rozhodl usnesením ze 10. července 2024, sp. zn. , spisová značka, o stížnosti žalobkyně proti usnesením PČR ze dne 13. 5. 2024 tak, že ji zamítl. Z odůvodnění plyne, že automobil byl zajištěn jako nástroj k trestné činnosti, neboť bylo prokazatelně užíváno k odvozu reklamy na , Anonymizováno, , doba páchání trestné činnosti vymezena od září 2021, vlastnická oprávnění k zajištěnému vozidlu se v průběhu řízení vyvíjela, kdy nejprve to byla společnost , právnická osoba, . která tvrdila, že je vlastníkem, a to ještě v červnu 2022, kdy žádala o zrušení zajištění předmětného vozu. Napadené rozhodnutí splňuje zákonem předvídané náležitosti a nelze označit za nepřezkoumatelné nebo v rozporu se zákonem, bylo vydáno po předchozím souhlasu státního zástupce. Upozornil, že pokud jim vozidlo zajištěno jako nástroj k trestné činnosti, což nebylo nijak vyvráceno, není rozhodující, kdo je vlastníkem zajištěné věci (usnesení Krajského soudu v , Anonymizováno, – pobočka ve , adresa, ze dne 10. 7. 2024, sp.zn. , spisová značka, ). Z usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 10. 2024, sp.zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně podala ústavní stížnost a domáhala se zrušuje usnese ze dne 13. května 2024 (viz shora), přičemž Ústavní soud dospěl k závěru, že tuto stížnost odmítl, neshledal napadené usnesení je v rozporu se zákonem (usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 10. 2024, sp.zn. , Anonymizováno, ). Žalovaná rozhodla dne 30. 9. 2024 usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajské ředitelství policie , Anonymizováno, , služba kriminální policie a vyšetřování, o zamítnutí žádosti žalobkyně o zrušení zajištění předmětného vozidla, který byl zajištěn jako nástroj k trestné činnosti postupem podle § 79a odst. 1 tr. řádu usnesením ze dne 10. 12. 2021, č.j. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 14. 1. 2022, z odůvodnění plyne, že věc byla zajištěna jako nástroj k trestné činnosti (usnesení ze dne 30. 9. 2024). Žalobkyně žádostí ze dne 4. 2. 2025 požádala o zrušení zajištění předmětného automobilu (žádost ze dne 4. 2. 2025). Z usnesení Krajského státního zastupitelství v , Anonymizováno, , pobočka ve , adresa, , ze dne 13. 2. 2025, č.j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o žádosti žalobkyně o zrušení zajištění automobilu tak, že byla zamítnuta s tím, že s přihlédnutím k všem zjištěným skutečnostem se využití zajišťovacího institutu ve zvoleném rozsahu jeví jako adekvátní omezení majetkových práv v poměru k danému cíli, jeho délku nelze označit za nepřiměřenou a jeho účel je legitimní (usnesení ze dne 13. 2. 2025 s ověřovací doložkou).

7. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.

8. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy, které však nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je tak v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje.

9. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, kdy bylo v rámci řízení před soudem zjištěno, že předmětné vozidlo, jehož vlastnictví tvrdí a nárokuje žalobkyně a žádá soud o jeho určení, byl zajištěn v trestním řízení jako nástroj trestné činnosti postupem dle § 79a odst. 1 trestního řádu usnesením policejního orgánu ze dne 10. 12. 2021, č.j. , Anonymizováno, . Žalobkyně se opakovaně domáhala zrušení zajištění s tvrzením, že je vlastníkem vozidla a policejní orgán, státní zastupitelství i soud, žádosti, potažmo stížnosti, opakovaně zamítal.

10. Po právní stránce lze věc posoudit takto: předpokladem určovací žaloby ve smyslu § 80 písm. c) o.s.ř., kterou se určuje, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Po procesní stránce musejí být naplněny skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Určovací žaloba je zásadně preventivního charakteru a je opodstatněna pouze tam, kde účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Určovací žaloba je na místě tehdy, když reálně může vyřešit spornou situaci mezi účastníky řízení a mít tedy faktický dopad na jejich právní vztahy.

11. Tomu se však v tomto případě nestane, zajištění automobilu v rámci trestního řízení s ohledem na to, že orgány činné v trestním řízení zajistili předmětný automobil jako nástroj trestné činnosti, nic nezmění určení, že je vlastníkem žalobkyně, neboť takové určení by nebylo důvodem, aby žalovaná upustila od zajištění, které je nadto sic zásahem do vlastnictví, avšak jen po dobu omezenou a zákonem legitimní způsob zásahu, jak potvrdil také opakovaně Ústavní soud. Rovněž policejní orgán činil kroky k tomu, aby bylo vozidlo prodáno, s ohledem na to, že klesá jeho hodnota a rovněž toto bylo soudem v rámci přezkumu (myšleno trestním soudem a rovněž ÚS) aprobováno. Pokud by soud vyhověl žalobě a určil, že vlastnictví svědčí žalobkyni, pak ani toto rozhodnutí neznamená, že bude vytvořen právní základ pro to, aby žalobkyně dostala automobil ze zajištění zpět, neboť tato pravomoc civilnímu soudu nesvědčí a vydání vozidla nadto není ani předmětem sporu a rovněž to nevytvoří odpověď na osud vozidla v trestním řízení v budoucnu, jak se žalobkyně domnívá. Policejní orgán, stejně jako soudy v rámci zajištění vozidla a přezkumu s ohledem na páchání trestní činnosti jsou oprávněny posoudit v rámci předběžné otázky vlastnictví vozidla. Žalovaná opakovaně upozornila na to, že vůz byl zajištěn, neboť se jedná o věc, která je nástrojem trestné činnosti, a určení vlastníka civilním soudem na tomto zajištění nic nezmění, naléhavý právní zájem tak zcela zřejmě absentuje.

12. Je na místě dodat, že civilní řízení neslouží k přezkumu rozhodnutí, které činí orgány činné v trestním řízení, sám trestní řád nabízí prostředky obrany, které může žalobkyně využít, pokud má za to, že zajištění bylo provedeno neprávem, a jak bylo z dokazování zjištěno, také toho žalobkyně opakovaně využila a bylo o nich řádně rozhodováno. Naléhavý právní zájem, který žalobkyně spatřuje v tom, že s ní orgány nejednají, tak je zcela zřejmě nutno rovněž odmítnout.

13. S ohledem na vše výše uvedené soud uzavírá, že naléhavá právní zájem na určení neshledal a s ohledem na to žalobu na určení vlastnictví předmětného vozidla zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 700 Kč. Náklady žalobkyně jako účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle §137 odst. 2 o.s.ř., a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce dle vyhlášky č. 254/2015Sb. ze dne 23.9.2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle §151 odst. 3 o.s.ř. a dle §89a exekučního řádu, tvoří částku 4 x 300 Kč za vyjádření ve věci samé ze dne 18. 11. 2024, ze dne 26. 11. 2024, za přípravu na jednání soudu a účast na jednání dne 11. 3. 2025 dle § 1 odst. 3 vyhlášky a náhradu za cestovné vlakem k jednání soudu a zpět na trase , adresa, dne 11. 3. 2025 a stravné ve výši 1 185 Kč a náhradou jízdních výdajů ve výši 5 567,40 Kč za cestu ze , adresa, a zpět dne 12. 11. 2024 za účelem nahlížení do spisu v celkové délce 676 km osobním automobilem zn. , jméno FO, , RZ: , SPZ, , o průměrné spotřebě 6,9 l na 100km a ceně benzínu 38,20 Kč /l a opotřebení 5,6 Kč/km.

15. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.