76 C 51/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozená Datum narození žalobce C bytem Anonymizováno d) Anonymizováno , narozená Anonymizováno bytem Adresa žalobce C všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 3 348 077 Kč s příslušenstvím Žaloba, kterou se žalobce a) domáhá zaplacení částky 1 674 038,50 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 15% ročně z částky 1 674 038,50 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení, žalobce b) domáhá zaplacení částky 837 019,25 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 15% ročně z částky 837 019,25 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení, žalobkyně c) domáhá zaplacení částky 418 509,62 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 15% ročně z částky 418 509,62 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení a žalobkyně d) domáhá zaplacení částky 418 509,62 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 15% ročně z částky 418 509,62 Kč od 3. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.Žalobce a) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Žalobce b) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 675 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Žalobkyně c) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 337,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Žalobkyně d) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 337,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 3. 2023 ve znění rozšíření ze dne 9. 12. 2023 se žalobci na žalované domáhali náhrady škody z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem při zanedbání zákonných povinností státu řádně vyrovnat restituční náhradu za odňatý mrtvý a živý inventář. Žalobci uvedli, že jsou právní nástupci, dědicové, původně oprávněných osob, které se nedožily náhrady dle zákona č. 229/91 Sb., přestože ji uplatnili vůči povinným osobám včas, ohledně nároku na vydání pozemků a náhrady za odňatý živý a mrtvý inventář, náhrady za nevydané pozemky, příp. náhrady za znehodnocené nebo odstraněné stavby ve statku v , Anonymizováno, . Stát odňal původním vlastníkům veškerý majetek rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne 22. 3. 1948, č.j. , Anonymizováno, , inventář převzal , Anonymizováno, . Rozhodnutí , Anonymizováno, , adresa, ze dne 31. 5. 1993, č.j. , Anonymizováno, , byla jako nástupce , adresa, určena , Anonymizováno, ., , adresa, . Rozhodnutím o rozkladu ze dne 25. 5. 1994 (č.j. , Anonymizováno, ) bylo určeno, že závazky související s náhradou za živý a mrtvý inventář je povinen splnit nově vznikající státní podnik , právnická osoba, . , jméno FO, státní podnik pak jednal s právními předchůdci žalobců jako osoba povinná k výplatě náhrad dle zákona o půdě. Dne 1. 6. 1995 byl sepsán zápis z jednání, ve které byla vyčíslena výše inventárních náhrad, nárok za odňatý inventář, ve výši 3 348 077 Kč, toto vyčíslení mělo být základem pro dohody po pravomocném ukončení řízení o určení oprávněných osob a jejich podílů.Nesprávný úřední postup žalobci spatřují v krocích státu, který , právnická osoba, . poslal do zániku bez likvidace s odkazem na rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 18. 12. 1996, č.j. , Anonymizováno, , s tím, že veškerý majetek, práva a závazky převzal , právnická osoba, , sp., který dne 30. 9. 2005 vstoupil do likvidace. Žalobci spatřují nesprávný úřední postup také v tom, že nebyli zřizovatelem povinné osoby, žalovanou, příp. samotným zanikajícím subjektem, o jeho zániku a následném postupu při řešení jejich nároku řádně písemně uvědomeni. Příčinnou souvislost pak spatřují v naprosté absenci zákonného postupu, který měl stát dodržet, a to už od samého začátku, kdy bylo rozhodnuto o povinné osobě , právnická osoba, ., stát však nekonal, zcela zanedbal při rozhodnutí o zániku povinnost oznámit právním předchůdcům žalobců, že na základě delimitace přechází povinnost vyrovnat restituční náhradu za , právnická osoba, . Státem ustanovený likvidátor Státního statku , adresa, s.p. zanedbal zákonnou povinnost oznámit, že tento subjekt vstupuje do likvidace, zanedbal řádné a úplné vyhotovení části návrhu a zahájení insolvenčního řízení, když prohlásil, že seznam věřitelů je úplný a správný, přestože neobsahoval žádného z oprávněných právních předchůdců žalobců.V důsledku toho, že stát nekonal, jak měl, byli právní předchůdci žalobců zamlčeni, v návrhu na zahájení insolvenčního řízení nebyly uvedeny jejich pohledávky, čímž došlo ke zkreslení samotného insolvenčního řízení. Žalobci se o vzniku škody dozvěděli v plném rozsahu až ze sdělení insolvenčního správce Státního podniku , adresa, s.p. v likvidaci ze dne 15. 6. 2022.Žalovaná v rámci svých vyjádření uvedla, že nárok žalobců neuznává a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalovaná učinila nesporným, že podáním ze dne , datum, byl u Ministerstva spravedlnosti uplatněn nárok na náhradu majetkové újmy, tento byl postoupen žalované, která odmítla poskytnout odškodnění. Okruh oprávněných osob v restitučním řízení byl s konečnou platností určen až právní mocí rozsudku , Anonymizováno, ze dne 21. 4. 2016, sp.zn. , spisová značka, , v právní moci dne 6. 6. 2016. V mezidobí došlo k zániku , právnická osoba, . ke dni 1. 1. 1997 bez likvidace a jeho závazky převzal Státní podnik , adresa, , který se dostal do insolvence ke dni 30. 9. 2005 a od roku 2012 probíhá insolvenční řízení. Žalovaná má za to, že činnost či nečinnost státu jako zakladatele státního podniku ve vztahu ke státním podnikům nelze považovat za úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998, o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisu (dále jen „OdškZ“), neboť se jedná o vztah státu v pozici vlastníka státního majetku a subjektu, kterému stát svěřil právo s majetkem hospodařit, nakládání se státním majetkem není výkonem veřejné moci. Jestliže stát jakožto vlastník disponuje se svým majetkem a prostřednictvím svých orgánů s ním nakládá, nejedná se o výkon veřejné moci, ani o úřední postup a odpovědnost státu za případné pochybení při nakládání s jeho majetkem nemůže být podle OdškZ založena. Případná majetková škoda tak nebyla žalobcům způsobena při výkonu státní správy, což je důvodem pro zamítnutí žaloby. Dále je důvodem zánik práva na náhradu, které nebylo uplatněno ve lhůtě dle § 20 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických poměrů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Nejpozději uplynutím 6 měsíců od 6. 6. 2016, tj. právní mocí rozsudku , Anonymizováno, ze dne 21. 4. 2014, sp.zn. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem , Anonymizováno, ze dne 21. 4. 2016, sp.zn. , spisová značka, , kterým byl postaven najisto okruh oprávněných osob a výše jejich podílů, skončila lhůta k uplatnění. Pokud právo zaniklo uplynutím času, počala tímto dnem též běžet promlčecí doba, která zjevně uplynula před podáním žaloby.Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaní podáním ze dne 13. 3. 2022 uplatnili svůj nárok na odškodnění za nesprávný úřední postup.Soud provedl dokazování:Z rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 22. 3. 1948, č.j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že byl právním předchůdcům žalobců odebrán majetek a inventář převzal , Anonymizováno, . Z rozhodnutí , Anonymizováno, , adresa, , ze dne 31.5.1993, č.j. , Anonymizováno, , byl určen nástupce , Anonymizováno, , adresa, státní podnik , Anonymizováno, , , adresa, . Rozhodnutím o rozkladu ze dne 25. 5. 1994, č.j. , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že závazky související s náhradou za živý a neživý inventář je povinen splnit státní podnik , právnická osoba, . , jméno FO, zápisu z jednání náhrad ŽMI, zásob ze dne 1. 6. 1995 bylo zjištěno, že právních předchůdců žalobců a státní podnik , právnická osoba, . při tomto jednání vyčíslili výši inventárních náhrad ve výši 3 348 077 Kč. Strany si dohodli, že finanční vyčíslení bude základem dohody po pravomocném ukončení řízení o určení oprávněných osob a jejich podílů na majetkových nárocích podle zákona o půdě.Z rozhodnutí , právnická osoba, , ze dne 22. 5. 2013, č.j. , č. účtu, , právní moc k 30. 5. 2013, ve znění opravného rozhodnutí 1. 7. 2013, č.j. , č. účtu, , bylo rozhodnuto, že , tituly před jménem, , jméno FO, , v rozsahu ¼, , Jméno žalobce C, , v rozsahu 1/8, , jméno FO, v rozsahu 1/8, , tituly před jménem, , Jméno žalobce A, , v rozsahu ½, se stávají vlastníky pozemku v kat. území , adresa, , jež jsou předmětem řízení.Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 26. 8. 2010, č.j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že v pozůstalosti po , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelém , datum, , nabyl majetek ½ pozemku parc. č. , Anonymizováno, orná půda, zaps. V katastru nemovitostí , adresa, , obec a kat. území , adresa, , na , hodnota, , nabyl , Jméno žalobce A, . Z usnesení Okresního soudu , adresa, ze dne 11. 11. 2016, č.j. , spisová značka, , bylo zjištěni že v řízení o pozůstalosti po panu , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , nabyl veškerý majetek , tituly před jménem, , Jméno žalobce B, , nar. , Datum narození žalobce B, , č.j. , spisová značka, , v dědictví po zemřelé , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , nabyly , Jméno žalobce C, a , jméno FO, rovným dílem veškerý majetek náležijící do dědictví.Z výpisu z katastru nemovitostí, , Anonymizováno, kat. území , adresa, , jsou vlastníky , tituly před jménem, , jméno FO, , , Jméno žalobce A, , tituly za jménem, , , Jméno žalobce C, a , jméno FO, , to vše na základě rozhodnutí pozemkového úřadu , Anonymizováno, opravné rozhodnutí ze dne 15. 2. 1995 a 15. 3. 1995 pro , tituly před jménem, , jméno FO, , usnesením o dědictví , spisová značka, pro , Jméno žalobce A, , rozhodnutím pozemkového úřadu o vlastnictví , č. účtu, ze dne 22. 5. 2013 a , č. účtu, opravné ze dne 1. 7. 2013, pro , jméno FO, , , Jméno žalobce A, , , Jméno žalobce C, a , tituly před jménem, , jméno FO, .Z výpisu z obchodního rejstříku pro , právnická osoba, . v likvidaci, IČO , IČO, , bylo zjištěno, že je Státní podnik , adresa, od 21. 12. 2005 v likvidaci, podnik byl zřízen zakládací listinou Ministerstva zemědělství a výživy ČR ze dne 27. 3. 11990, č.j. , Anonymizováno, , s účinností od 1. 4. 1992, úpadek podniku byl zjištěn k 30. 8. 2012.Z výpisu z obchodního rejstříku , právnická osoba, , byl tento k 14. 12. 1998, vymazán bez likvidace s tím, že veškerý majetek, práva a závazky přešly na státní podnik , adresa, , s.p.Z uplatnění nároku ze dne 13. 6. 2022 a detailu datové zprávy bylo zjištěno, že žalobci uplatnili před podáním žaloby nárok dne 15. 6. 2022 u , právnická osoba, . Ze stanoviska žalované ze dne 19. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobci uplatněný nárok žalovaná neuznala a odmítla.Ze sdělení insolvenčního správce ze dne 15. 6. 2022 bylo zjištěno, že insolvenční správce sdělil právní zástupkyni žalobců, že ve věci delimitačního protokolu (rozhodnutí ministra zemědělství ČR č.j. , Anonymizováno, ze dne 18. 12. 1996) zaniklého státního podniku , právnická osoba, . nebyl tento dokument dohledán v dokumentaci převzaté od likvidátora.Z rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 9. 7. 2014, č.j. , spisová značka, , v řízení o znovuprojednání věci rozhodnuté rozhodnutím , právnická osoba, , Krajského pozemkového úřadu pro Kraj Vysočina, ze dne 22. 5. 2013, č.j. , č. účtu, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 1. 7. 2013, č.j. , č. účtu, bylo zjištěno, že rozhodnutí Státního pozemkového úřadu se mění tak, že , tituly před jménem, , jméno FO, , , Jméno žalobce C, , , jméno FO, , , Jméno žalobce A, , se nestávají spoluvlastníky nemovitostí v kat. území , adresa, , a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 6. 2016. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. 4. 2016, č.j. , spisová značka, , potvrdil prvostupňové rozhodnutí Okresního soud v Třebíči. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, č.j. , spisová značka, , bylo dovolání odmítnuto.Soudem byly provedeny také další důkazy, avšak s ohledem na to, že z nich nebylo zjištěno nic relevantního, je soud v rozsudku dále nevyjmenovává, protože za těchto okolností je jejich hodnocení nadbytečné. Další dokazování, a to rozhodnutí , Anonymizováno, ze dne 15. 2. 1995 a 15. 3. 1995, soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, nadto tyto listiny byly pro rozhodnutí zcela nadbytečné.Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. V souhrnu bylo zjištěno, že právní předchůdci žalobců včasně uplatnili své nároky ve smyslu zákona č. 229/91 Sb. a osobou povinnou byl určen státní podnik , právnická osoba, . Proběhlo jednání a byla stanovena výše náhrady, která bude součástí dohody poté, co dojde k uzavření okruhu oprávněných osob, který byl však stanoven pravomocně až ke dni 6. 6. 2016. Rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 22. 3. 1948 převzal veškerý odňatý majetek právních předchůdců žalobců , Anonymizováno, a rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 31. 5. 1993 byl jako nástupce určen , Anonymizováno, , s.p., a konečným rozhodnutím o rozkladu ze dne 25. 5. 1994 bylo určeno, že závazky související s náhradou za živý a mrtvý inventář je povinen splnit státní podnik , právnická osoba, . Státní podnik , Anonymizováno, jednal s právními předchůdci žalobců, což prokazuje zápis o z jednání, ve kterém došly strany k dohodě, ohledně vyčíslení výše inventárních náhrad 3 348 077 Kč s tím, že finanční vyčíslení bude po pravomocném ukončení řízení o určení oprávněných osob a jejich podílů na majetkových nárocích podle zákona o půdě základem dohody. Státní podnik , právnická osoba, zanikl k 18. 12. 1996, jeho závazky převzal Státní podnik , adresa, , který se však ke dni 30. 9. 2005 dostal do likvidace a následně byl ke dni 27. 7. 2012 likvidátorem podán návrh na zahájení insolvenčního řízení. Pohledávky právních předchůdců žalobců, resp. žalobců, za náhradu za odňatý inventář statku v , Anonymizováno, však nebyly v insolvenčním řízení evidovány, likvidátorem nebyly nahlášeny.K aktivní legitimaci bylo zjištěno, že žalobce a) je dědic původně oprávněného , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobce b) je dědic původně oprávněného , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobkyně cú a d) jsou dědičky původně oprávněné , jméno FO, . Oprávněného osoby byly určený rozhodnutím , právnická osoba, , jak je uvedeno shora.Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění od 1. 4. 2020, (dále jen „OdškZ“) stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen „územní celky v přenesené působnosti“).Podle § 5 OdškZ, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.Podle § 13 OdškZ (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.Podle § 14 odst. 1, 3 OdškZ(1) Nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. (3) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.Podle § 15 OdškZ (1) Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. (2) Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.Podle § 32 odst. 1,2 OdškZ (1) Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. (2) Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.Žalovaná namítla promlčení škody. K tomuto soud uvádí, že ve smyslu ust. § 32 odst. 1 OdškZ nárok žalobců promlčen není. Žalobci se o škodě dle svého tvrzení dozvěděli sdělením insolvenčního správce Státního podniku , adresa, s.p v likvidaci, ke dni 15. 6. 2022, který jim sdělil, že delimitační protokol nebyl dohledán a jejich nároky nebyly včasně uplatněny. Právě od tohoto okamžiku odvíjeli počátek běhu promlčecí lhůty. Avšak s ohledem na to, že nárok byl u Ministerstva spravedlnosti datován 13. 6. 2022, domnívá se soud, že nejpozději k tomuto datu již byla žalobcům škoda známa a od tohoto okamžiku počala běžet promlčecí lhůta. Žaloba byla podána 2. 3. 2023 a tak je zřejmé, že k uplynutí tříleté promlčecí lhůty ke dni podání žaloby dojít nemohlo.Obecně je třeba pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody podle OdškZ, prokázat splnění tří předpokladů: existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nimi.Odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem se uplatní pouze tam, kde se jedná o výkon veřejné moci, za výkon veřejné moci je pak obvykle označováno vynucování vůle vyjadřující veřejný zájem vůči jednotlivcům, sociálním skupinám i celé společnosti, při němž zpravidla dochází k rozhodování o právech, právem chráněných zájmech či povinnostech těchto subjektů, přičemž stát s nimi není v rovném postavení, nýbrž jedná z tzv. vrchnostenské pozice a jsou mu k dispozici mocenské prostředky na vytvoření podmínek pro rozhodnutí a vymožení jím uložených povinností.Soud dospěl k závěru, že již první podmínka, a to existence nesprávného úředního postupu na straně žalované, splněna nebyla. Žalobci shledávali nesprávný úřední postup v tom, že měl stát zanedbat zákonné povinnosti při vypořádání s jejich restitučními nároky za odňatý živý a mrtvý inventář. Soud však dospěl k závěru, že odpovědnost za skutečnosti, které žalobci označují jako porušení povinností ze strany státu (viz níže), nejsou nesprávným úředním postupem. Prvně byl nesprávný úřední postup shledán v tom, že státní podnik , právnická osoba, . zanikl bez likvidace s odkazem na rozhodnutí ministerstva zemědělství ČR ze dne 18.12.1996, č.j. , Anonymizováno, , s tím, že veškerý majetek i závazky převzal státní podnik , adresa, , s.p. Tato skutečnost zcela zřejmě není nesprávným úředním postupem a soud neshledal v čem by stát skutečností, že státní podnik zanikl, s nástupcem, měl v tomto případě pochybit. Žalobci dále namítali, že stát nesplnil svou informační povinnost, když nevyrozuměl žalobce o tom, že , právnická osoba, ., který byl povinen k vypořádání s žalobci, resp. právními předchůdci, zaniká, a že jeho povinnosti přebírá , právnická osoba, . Takovouto povinnost však stát při výkonu veřejné správy nemá.Ohledně nesprávného úředního postupu, který spatřovali v tom, že likvidátor Státního podniku , adresa, neinformoval žalobce o tom, že státní podnik vstupuje do likvidace či nezapsal pohledávku žalobců do insolvenčního řízení dlužníka Státní podnik , adresa, , pak tuto povinnost a případné porušení rovněž nelez přičítat státu a soud se domnívá, že ve smyslu tradice bdělým náleží právo, to měli být právě žalobci, kdo se měl aktivně zajímat o tom, kdo je povinen nahradit jim jejich nároky z restitucí, stejně jako o případnou nutnost zapsat své pohledávky do insolvenčního řízení. Neboť pouhá skutečnost, že určení okruhu oprávněných osob bylo složitou otázkou, jejíž pravomocné vyřešení trvalo léta, je zcela jistě nezbavilo po tuto dobu povinnosti se o svá případná práva zajímat a následně je i uplatňovat. Pokud žalobci mají za to, že likvidátor porušil své zákonné povinnosti ve smyslu § 73 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, nemůže být v tomto směru kladena odpovědnost na stát ve smyslu odškodňovacího zákona za nesprávný úřední postup. Činnost či nečinnost státu jako zakladatele státního podniku ve vztahu ke státnímu podniku nelze považovat za úřední postup ve smyslu OdškZ, neboť se jedná o vztah státu v pozici vlastníka státního majetku a subjektu, kterému stát svěřil právo s majetkem hospodařit. Nakládání se státním majetkem pak není výkonem veřejné moci. Stát tedy nemůže být odpovědný za případná pochybení likvidátora státního podniku, potažmo toto případné pochybení nelze označit za nesprávný úřední postup na straně státu ve smyslu OdškZ.Nesprávný úřední postup tak nelze v popsaném jednání spatřit, protože nejen že státní statek , adresa, resp. jeho právní předchůdce, nevystupoval ve vrchnostenském postavení vůči žalobcům, ale také ti mohli a měli dbát toho, zda osoba povinná v průběhu času existuje, vůči komu je nutné pohledávku uplatnit a v případě, že se dlužník dostal do insolvence také případně včasně svou pohledávku uplatnit. S ohledem na to, že soud neshledal nesprávný úřední postup přičítatelný žalované, dospěl k závěru, že je na místě žalobu v celém rozsahu zamítnout.O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci úspěch a naleží jí paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč za 1 úkon ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a ustanovení § 1 odst. 3 písm. a/ a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, a to za sepsání 3 podání ve věci samé (ze dne 15. 6. 2023, 30. 1. 2024 a ze dne 8. 4. 2024), 3x přípravu na jednání před soudem a 3x účast na jednání před soudem (dne 10. 10. 2023, 19. 3. 2024 a 16. 4. 2024) (300 x 9), tj. v souhrnu 2 700 Kč. Přičemž povinnost k náhradě nákladů byla každému z žalobců poměrně uložena ve vztahu k žalované částce, tj. u žalobce a) se jedná o povinnost nahradit z těchto nákladů žalované částku ve výši 1 350 Kč, žalobce b) ve výši 675 Kč, žalobkyně c) a d) každá ve výši 337,50 Kč. Výrok o lhůtě k plnění do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (výrok II. rozsudku).