77 C 127/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 39 657,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 39 657,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 391,52 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 530,39 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 871,61 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 776,92 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 076,27 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 010,79 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 4 336 Kč, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 39 657,50 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení z tvrzených dílčích dluhů a paušalizované náklady spojené s uplatněním pohledávek). Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným, podnikatelem zapsaným v živnostenském rejstříku, podnikajícím v oblasti výroby, obchodu a služeb, uzavřela dne [datum] rámcovou kupní smlouvu, na jejímž základě si žalovaný prostřednictvím internetového portálu [webová adresa] objednal zboží,„ na které mu žalobkyně vystavila faktury, které eviduje jako neuhrazené“. Žalovaný byl o zaplacení upomínán a nijak nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil odmítnutím žalobou uplatněného nároku s tím, že od žalobkyně nikdy nenakupoval, neuzavřel rámcovou smlouvu, neposílal objednávky. Vyslovil podezření, že rámcovou smlouvu, o jejíž existenci ani nevěděl, podvodně uzavřel [celé jméno svědka] jménem žalovaného a bez jeho vědomí a souhlasu.

3. Žalobkyně na obranu žalovaného reagovala tak, že smluvní stranou rámcové smlouvy je žalovaný, žalobkyně zboží dodávala na adresu„ [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [adresa]“, přičemž na této adrese měl žalovaný provozovnu v době uzavření rámcové smlouvy a dodávání zboží. [celé jméno svědka] je na webových stránkách prezentován jako„ zodpovědná osoba“. Žalobkyně neměla důvod blíže prověřovat elektronické objednávky, neboť při provozování hostinské činnosti obvykle dochází k prodeji dodávaného zboží, tj. především potravin a alkoholu. Jednání [celé jméno svědka] žalovaného zavazuje podle ust. § 430 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“). Jelikož žalobkyně zboží dodávala do provozovny žalovaného, byla žalobkyně v dobré víře, že jedná při předání zboží s osobou k takovému jednání oprávněnou (ust. § 430 odst. 2 o. z.).

4. Žalovaný poté uvedl, že [celé jméno svědka] zneužíval psychické nemoci žalovaného a jeho závislosti na lécích, žalovaný mu„ poskytl IČO a kompetence“ k zahájení provozu restaurace [příjmení] [příjmení] v [část obce], zmocnil ho k zastupování při úkonech souvisejících s provozováním restaurace v [část obce]. Žalovaný později zjistil, že [celé jméno svědka] neplatí nájemné a tržby si ponechává pro svoji potřebu, na své dluhy. Žádal ho proto o okamžité ukončení činnosti, [celé jméno svědka] jej„ vydíral“ informacemi o svém nepříznivém zdravotním stavu. [příjmení] moc žalovaný [celé jméno svědka] vypověděl k [datum], avšak [celé jméno svědka]„ řádil“ jménem žalovaného dále. Žalovaný nevěděl ani o webových stránkách, kde se [celé jméno svědka] prezentoval jako jeho zástupce. Žalovaný zboží nepřebíral, po dobu své pracovní neschopnosti pobýval na [anonymizováno] ve [obec] – [část obce]. Žalovaný nikde nedluží, na majetek [celé jméno svědka] je vedena řada exekucí.

5. Na výzvu soudu žalobkyně v podání ze dne [datum] doplnila, že elektronické objednávky zboží byly činěny pod unikátním registračním číslem zákazníka nebo prostřednictvím zákaznické linky po sdělení registračního čísla a hesla pro komunikaci, přijetí objednávek bylo potvrzováno na e-mailovou adresu [email], která byla uvedena při registraci. Faktury byly odesílány elektronicky do profilu žalovaného na webu [webová adresa]. Žalobkyně zdůrazňovala, že byla při přijetí jednotlivých objednávek a při dodání zboží v dobré víře, že plní oprávněné osobě (na adresu zaregistrované provozovny žalovaného, zboží přebírala osoba v provozovně, jednalo se s největší pravděpodobností o [celé jméno svědka]). Je na žalovaném, aby„ doložil“ tvrzení o tom, že rámcovou smlouvu nepodepsal, když z okolností vyplývá, že písemná smlouva uzavřena byla. I kdyby však nebylo prokázáno uzavření rámcové smlouvy, získal žalovaný majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a měl by žalobkyni vydat, oč se obohatil.

6. Soud provedl důkazy listinami předloženými účastníky a učinil z nich následující skutková zjištění:

7. Z rámcové kupní smlouvy soud zjistil, že dne [datum] osoba podepisující se nečitelným podpisem a bez uvedení data podpisu (na straně jedné) a jednatel žalobkyně (na straně druhé) opatřily podpisem listinu zachycující ujednání o vzájemných právech a povinnostech smluvních stran, a to žalobkyně („ prodávající“) a žalovaného („ kupující“). U žalovaného je uvedeno, že je zastoupen sebou samým. Předmětem smlouvy byla úprava podmínek, za nichž prodávající na základě dílčích kupních smluv odevzdá kupujícímu zboží a umožní mu k tomuto zboží nabýt vlastnické právo a kupující zboží převezme a uhradí prodávajícímu kupní cenu (článek 1, bod 1.1). Předjímán byl vznik, resp. uzavření dílčích kupních smluv, a to potvrzením přijetí objednávky kupujícího prodávajícím (článek 2, bod 2.1), a to na e-mail uvedený v registraci (článek 2, bod 2.3). Zboží měla žalobkyně dodávat (a kupující převzít) na adrese [adresa], [PSČ] (článek 2, bod 2.4). Prodávající určila kupujícímu kredit ve výši 50 000 Kč včetně DPH, s odkazem na článek 3, bod 3.1 smlouvy, splatnost faktur měla být stanovena na 14. den ode dne doručení kupujícímu (příloha [číslo]). Co do podrobností fakturace bylo ujednáno, že v případě kreditního prodeje hradí kupující kupní cenu za odebrané zboží na základě vystavené faktury zaslané kupujícímu nejpozději do 7 dnů od doručení zboží, a to v elektronické podobě.

8. Z výtisku náhledu webové stránky„ V [anonymizováno]“ soud zjistil, že v rámci webové prezentace restaurace [příjmení] [příjmení] – v [anonymizováno] na adrese [adresa], byl jako provozovatel uveden žalovaný a jako„ zodpovědná osoba“ [celé jméno svědka].

9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího archu soud zjistil, že dne [datum] zástupce žalobkyně vyhotovil písemnost adresovanou žalovanému, zachycující upomenutí žalovaného o zaplacení částky 39 657,50 Kč (s rozpisem čísel faktur a fakturovaných částek). Dne [datum] byla zásilka adresovaná žalovanému předána k poštovní přepravě.

10. Z faktury – daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně již dne [datum] (tj. přede dnem tvrzeného uzavření rámcové smlouvy) žalovanému vyúčtovala k zaplacení částku 11 391,52 Kč, se splatností dne [datum], za dodávku zboží rozepsaného pod položkami 1. – 51. Z dodacího listu k objednávce [číslo] soud zjistil, že došlo k písemnému zaznamenání toho, že dne [datum] bylo na dodací adresu„ [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [část obce]“ dodáno zboží, jehož cena byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum]. Připojen je nečitelný podpis a datum [datum], v místě určeném pro otisk razítka a podpis„ zákazníka“ není připojen otisk razítka.

11. Z faktury – daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] žalovanému vyúčtovala k zaplacení částku 3 530,39 Kč, se splatností dne [datum], za dodávku zboží rozepsaného pod položkami 1. – 7. Z dodacího listu k objednávce [číslo] soud zjistil, že došlo k písemnému zaznamenání toho, že dne [datum] bylo na dodací adresu„ [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [část obce]“ dodáno zboží, jehož cena byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum]. Připojen je nečitelný podpis (vykazující tytéž znaky, jako podpis na dodacím listu k objednávce [číslo]), a to v místě určeném pro otisk razítka a podpis„ zákazníka“, otisk razítka není připojen.

12. Z faktury – daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] žalovanému vyúčtovala k zaplacení částku 6 776,92 Kč, se splatností dne [datum], za dodávku zboží rozepsaného pod položkami 1. – 30. Z dodacího listu k objednávce [číslo] soud zjistil, že došlo k písemnému zaznamenání toho, že dne [datum] bylo na dodací adresu„ [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [část obce]“ dodáno zboží, jehož cena byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum]. Připojen je nečitelný podpis (vykazující tytéž znaky, jako podpis na dodacím listu k objednávce [číslo]), a to v místě určeném pro otisk razítka a podpis„ zákazníka“, otisk razítka není připojen.

13. Z faktury – daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] žalovanému vyúčtovala k zaplacení částku 4 871,61 Kč, se splatností dne [datum], za dodávku zboží rozepsaného pod položkami 1. – 22. Z dodacího listu k objednávce [číslo] soud zjistil, že došlo k písemnému zaznamenání toho, že dne [datum] bylo na dodací adresu„ [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [část obce]“ dodáno zboží, jehož cena byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum]. Připojen je nečitelný podpis zákazníka„ [příjmení]“ v místě určeném pro otisk razítka a podpis„ zákazníka“, otisk razítka není připojen.

14. Z faktury – daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] žalovanému vyúčtovala k zaplacení částku 4 010,79 Kč, se splatností dne [datum], za dodávku zboží rozepsaného pod položkami 1. – 2. Z dodacího listu k objednávce [číslo] soud zjistil, že došlo k písemnému zaznamenání toho, že dne [datum] bylo na dodací adresu„ [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [část obce]“ dodáno zboží, jehož cena byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum]. Připojen je nečitelný podpis v místě určeném pro otisk razítka a podpis„ zákazníka“, otisk razítka není připojen.

15. Z faktury – daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] žalovanému vyúčtovala k zaplacení částku 9 076,27 Kč, se splatností dne [datum], za dodávku zboží rozepsaného pod položkami 1. – 32. Z dodacího listu k objednávce [číslo] soud zjistil, že došlo k písemnému zaznamenání toho, že dne [datum] bylo na dodací adresu„ [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [část obce]“ dodáno zboží, jehož cena byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne [datum]. Připojen je nečitelný podpis v místě určeném pro otisk razítka a podpis„ zákazníka“, otisk razítka není připojen.

16. Výtiskem náhledu odeslané e-mailové zprávy ze dne [datum], v čase 9 hodin 45 minut má soud za prokázané, že zástupce žalobkyně uvedeného dne na e-mailovou adresu [email] zaslal sdělení, v němž se odkazoval na předžalobní výzvu ze dne [datum] a upozorňoval na uplatnění práv klienta soudní cestou pro případ nezaplacení.

17. Z výpisu z veřejné části Živnostenského rejstříku, platnost dat ke dni [datum] soud zjistil, že žalovanému dne [datum] vzniklo živnostenské oprávnění s předmětem podnikání hostinská činnost, činnost provozoval mj. v provozovně na adrese [adresa], k ukončení činnosti na uvedené adrese došlo dne [datum]. Stejná zjištění se podávají i z výtisku náhledu dat-údaje z veřejné části živnostenského rejstříku na č. listu [číslo] spisu.

18. Z listiny nadepsané„ Odvolání plné moci“ (č.l. 39 spisu) soud zjistil, že dne [datum] vyhotovil žalovaný písemnost adresovanou [celé jméno svědka], [datum narození], v níž rekapituluje, že [celé jméno svědka] dne [datum] udělil plnou moc k zastupování žalovaného při úkonech souvisejících s provozováním restaurace na adrese [adresa], k jednání se všemi subjekty potřebnými pro řádný provoz restaurace a hostinské činnosti, přičemž dnem [datum] plnou moc ze dne [datum] odvolává. Na listině je připojeno vyjádření„ Příjímám“ a podpis, který vykazuje tytéž znaky, které vykazují podpisy na dodacích listech k objednávce [číslo] k objednávce [číslo] k objednávce [číslo].

19. Z výtisku náhledu dat o objednávkách (na č.l. 49 spisu) soud zjistil, že žalobkyně v interním systému zaznamenala čísla jednotlivých šesti zakázek založených ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum].

20. Z důkazů, které soud provedl k návrhu žalovaného a které měly podrobněji osvětlovat dobu pracovní neschopnosti žalovaného a jeho pobyt ve [obec] – [část obce] na [anonymizováno], tedy ze zdravotního záznamu (č. l. 65 spisu), posudku o invaliditě (č. l. 66 - 67 spisu), sdělení lékařky (č. l. 79 – 80 spisu) není možné přijmout závěr o tom, že žalovaný v období února roku 2020 nepobýval v [obec], resp. že by bylo vyloučeno, že by do [obec] vycestoval. Ostatně v průběhu jednání soudu dne [datum] žalovaný prostřednictvím své obecné zmocněnkyně upřesnil, že v roce 2020 jezdil žalovaný do [obec], v únoru roku 2020 ani nebyl v dočasné pracovní neschopnosti.

21. Soud neprovedl důkaz účastnickým výslechem žalovaného, neboť ten se svým výslechem nesouhlasil. Pokud jde o navržený výslech [celé jméno svědka], soud navrženého svědka opakovaně předvolával, svědek se však opakovaně k jednání nedostavil, a to ani poté, co soud vyčerpal možnosti vynucení přítomnosti volaného svědka opakovaným uložením pořádkové pokuty. Důkaz výslechem svědka [celé jméno svědka] tak nebylo možné v řízení provést.

22. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu, ten lze shrnout tak, že žalobkyně vypracovala písemný návrh smlouvy upravující podmínky budoucí spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným (podnikajícím na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání hostinská činnost), tj. podmínky, za nichž žalobkyně coby prodávající bude na základě dílčích kupních smluv odevzdávat kupujícímu žalovanému zboží. Listina byla opatřena podpisy, a to včetně sporného podpisu, o němž žalobkyně tvrdila, že se jedná o podpis žalovaného. Návrh smlouvy předjímal budoucí uzavírání dílčích kupních smluv mezi žalobkyní a žalovaným, předjímal, že žalobkyně bude potvrzovat přijetí jednotlivých objednávek od žalovaného, zboží mělo být dodáváno na adresu [adresa], [PSČ], což je podle výsledků provedeného dokazování rovněž adresa, na níž měl žalovaný i v únoru roku 2020 evidovánu v živnostenském rejstříku provozovnu. Návrh smlouvy upravoval i pravidla fakturace cen za odebrané zboží. Restaurace [příjmení] [příjmení] – v [anonymizováno] na adrese [adresa] tím, že jejím provozovatelem je žalovaný,„ zodpovědnou osobou“ je [celé jméno svědka]. Žalobkyně jednotlivými fakturami vyúčtovala žalovanému k zaplacení jednotlivé ceny za zboží. Došlo rovněž k písemnému zaznamenání jednotlivých dodávek zboží na dodací adresu restaurace [příjmení] [příjmení], za„ zákazníka“ dodací listy podepisovaly blíže neustanovené osoby. Žalovaný byl o zaplacení tvrzených dluhů písemně upomenut. Žalovaný odvolal dne [datum] plnou moc, kterou dne [datum] udělil [celé jméno svědka] k zastupování žalovaného při úkonech souvisejících s restaurace [příjmení] [příjmení].

23. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

24. Podle ust. § 1721 o. z., ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

25. Podle ust. § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

26. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

27. Podle ust. § 1758 o. z., dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

28. Podle ust. § 561 odst. 1 věta první o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího.

29. Po provedeném dokazování nebyla žaloba shledána důvodnou.

30. Žalobkyně v řízení prosazovala, že žalovaný osobně, nezastoupen jinou fyzickou osobou, uzavřel již rámcovou kupní smlouvu. Žalovaný popřel, že by listinu zachycující ujednání rámcové smlouvy podepsal, bylo proto na žalobkyni, aby ta, dovolávající se soukromé listiny (ust. § 565 o. z.), pravost podpisu žalovaného prokázala, což v řízení neučinila, ač byla soudem poučena o potřebě prokázat spornou skutečnost. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by žalovaný spornou listinu podepsal, a jelikož k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, nelze přijmout závěr o tom, že by mezi účastníky vznikl platný závazek z rámcové smlouvy. Žalobkyně současně tvrdila, že zboží, jehož cenu vyúčtovala žalovanému k zaplacení jednotlivými fakturami, dodávala právě na podkladě rámcové smlouvy, která však platně nevznikla, přitom žalobkyně písemným návrhem rámcové smlouvy projevila vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě. Za této situace nelze na vztahy účastníků aplikovat ujednání v rámcové smlouvě, podle níž žalobkyně (podle svých tvrzení) akceptovala sporné objednávky zboží, potvrzovala je, dodávala podle nich zboží a účtovala podle nich cenu zboží.

31. Rámcová smlouva měla upravovat vzájemná práva a povinnosti účastníků toliko rámcově, vznik dílčích závazků (z dílčích kupních smluv) jen předpokládala.

32. Z výsledků provedeného dokazování, přičemž důkazy soud hodnotil každý jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o. s. ř.), nevyplynulo, že by žalovaný od žalobkyně objednal jakékoliv zboží, tedy ani zboží, ve vztahu k němuž žalobkyně tvrdila, že jej dodala (a jehož cenu vyúčtovala žalovanému k zaplacení), a tedy že se žalovaný smluvně ve vztahu k žalobkyni zavázal.

33. Soud žalobkyni vedl k prokázání sporné skutečnosti o tom, že to byl žalovaný, kdo zboží objednal, žalobkyně však, vzdor poskytnutému poučení, tuto skutečnost neprokázala. Realizaci objednávek žalobkyně dokládala toliko svými interními záznamy, které však nejsou dostatečně průkazné. To, že žalobkyně sama vytvořila přehled svých interních záznamů, nemá potřebnou důkazní hodnotu, nevypovídá to nic bližšího o tom, kdy a jak byly jednotlivé objednávky učiněny, zda bylo jejich přijetí potvrzováno, jak tvrdila žalobkyně. Lze shrnout, že není zřejmé, kdo sporné objednávky činil, zda, popř. jak byly potvrzovány.

34. Nejsou známy ani bližší okolnosti převzetí zboží, vyjma toho, že v jednotlivých dnech neznámé osoby podepisovaly dodací listy, u dodacího listu ze dne [datum] navíc před tím, než podle tvrzení žalobkyně byla uzavřena rámcová smlouva.

35. Pokud žalobkyně jakékoliv zboží dodala (tomuto nasvědčuje toliko obsah jednotlivých dodacích listů), nebylo v řízení zjištěno, že by se tak dělo s jakýmkoliv vědomím či srozuměním žalovaného. Žalobkyně ostatně netvrdila (a z provedeného dokazování ani nevyplynulo), že by zboží odebíral žalovaný osobně, dodací listy nebyly opatřeny otiskem razítka žalovaného, ač předtisk dodacích listů počítal s takovým postupem a není zřejmé, proč žalobkyně nevyvinula při jednotlivých dodávkách zboží obezřetnost. Zaštiťovala se tím, že dodávala na adresu registrované provozovny žalovaného, avšak sama v předtiscích dodacích listů se stvrzením převzetí zboží připojením otisku razítka počítala. V řízení nebylo zjištěno, že by zboží žalobkyně předala osobě, která by byla zákonným či smluvním zástupcem žalovaného. Proto i pokud došlo k převzetí zboží, není takové faktické jednání samo o sobě přičitatelné žalovanému. V řízení nevyšlo najevo ani to, že by žalovaný vyvolal u žalobkyně domněnku zmocnění třetí osoby, tedy použitelným není ust. § 444 odst. 1 o. z. I v tomto kontextu je zásadní, že žalobkyně nedodávala zboží po bezprostřední nabídce a její akceptaci (realizovaných přímo v provozovně), ale na základě domněle uzavřené rámcové smlouvy, jak ostatně v tomto řízení po celou dobu tvrdila. Domněnka zmocnění třetí osoby k převzetí zboží by tak mohla být u žalobkyně vyvolána za předpokladu, že by žalobkyně plnila na základě rámcové smlouvy, kterou žalovaný skutečně uzavřel.

36. Žalobkyně zdůrazňovala, že je třeba aplikovat ust. § 430 odst. 1, 2 o. z. Netvrdila však, že by při sjednávání rámcové smlouvy jednala na místo s žalobcem s jinou osobou (osobou pověřenou, zástupcem žalovaného). Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaný věděl o„ uzavření“ rámcové smlouvy, o objednávkách zboží, o dodávkách zboží žalobkyní, o vyúčtování cen jednotlivými fakturami. Aplikace ust. § 430 odst. 1, 2 o. z. se žalobkyně dovolávala ve snaze přesvědčit soud o tom, že ač si není jistá, kdo zboží přebíral (podle žalobkyně zřejmě [celé jméno svědka]), činil tak jako zástupce žalovaného. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by zboží přebíral [celé jméno svědka]. Na možnost jeho zapojení do věci, ve smyslu podezření ze zneužití údajů žalovaného, poprvé v řízení poukázal až žalovaný, žalobkyně sama jeho případné zapojení nejprve nezmiňovala. Žalobkyně se zaštiťuje tím, že na adrese restaurace [příjmení] [příjmení] měl zaregistrovánu provozovnu žalovaný. Zaregistrování provozovny ovšem nic nevypovídá o tom, kdo na uvedené adrese podnikatelskou (hostinskou) činnost fakticky vykonával, touto osobou mohl být i [celé jméno svědka], jak se také bránil žalovaný. Faktické vykonávání činnosti (byť bez potřebného oprávnění k takové činnosti) neznamená, že takovou činností osoba zastupuje jiného podnikatele. Žalobkyně zdůrazňovala, že neměla důvod blíže prověřovat elektronické objednávky, neboť při provozování hostinské činnosti obvykle dochází k prodeji dodávaného zboží, tj. především potravin a alkoholu. Na adrese tvrzených dodávek však nemusel hostinskou činnost (fakticky) vyvíjet (pouze) žalovaný. Existenci zveřejnění údaje o„ zodpovědné osobě“ v rámci webové prezentace žalobkyně v řízení zdůrazňovala až poté, co žalovaný naznačil možné zapojení [celé jméno svědka] vztahu k tomu, že by žalovaného mělo zavazovat jednání blíže neustanovené osoby v jeho provozovně, lze opět připomenout, že plnění žalobkyně (tj. dodávky zboží), tedy faktické jednání, bylo podle žalobkyně realizováno v návaznosti na domněle uzavřenou rámcovou smlouvu (domněle platné právní jednání). Nešlo např. o situaci, v níž by obchodní zástupce žalobkyně navštívil provozovnu žalovaného a tam uzavíral kupní smlouvu (ujednával dodávku zboží – právně jednal). [příjmení] zboží na místo, které je současně registrovanou provozovnou žalovaného, nemohou zakládat dobrou víru žalobkyně ve smyslu ust. § 430 odst. 2 o. z. při domnělém sjednávání smlouvy, které dodávkám předcházelo. Pokud by byl spor veden o to, že ač účastníci uzavřeli smlouvu, žalobkyně dodávala zboží a v provozovně žalovaného bylo zboží převzato, avšak jeho cena nebyla zaplacena, byla by situace jiná. V posuzované věci schází projev vůle žalovaného vstoupit do závazku s žalobkyní.

37. Ani uvedení žalovaného coby odběratele a dodací adresy na dodacích listech (odpovídající adrese, na níž měl žalovaný registrovanou provozovnu) žalobkyni neopravňovalo účtovat cenu zboží žalovanému, neboť tyto údaje vyplňovala žalobkyně a uvedené nevypovídá nic o tom, že by žalovaný zboží objednal.

38. Lze shrnout, že pouhým dodáním zboží (faktickým jednáním) na adresu provozovny, na podkladě domněle uzavřené rámcové smlouvy, nedochází bez dalšího k uzavření smlouvy kupní mezi prodávajícím a osobou, která na dodací adrese (formálně) provozuje podnikatelskou činnosti. Vyúčtování cen jednotlivými fakturami, tj. vyúčtování cen žalovanému, bylo promítnutím toho, co žalobkyně interně evidovala, jiný závěr nelze na podkladě výsledků provedeného dokazování přijmout a opětovně lze z hlediska celkového kontextu posuzované věci připomenout, že žalobkyně podle svých tvrzení zboží dodávala na podkladě rámcové smlouvy, o níž v řízení neprokázala, že by ji žalovaný podepsal. Jelikož vystavení faktury, tedy pouhé vyúčtování ceny dlužníkovi, byť vyúčtování není dlužníkem výslovně odmítnuto, nepostačí pro přijetí závěru o tom, že mezi věřitelem a dlužníkem došlo ke vzniku závazku vyznačujícího se povinností dlužníka zaplatit vyúčtovanou cenu, není možné žalobkyni plnění přisoudit z titulu tvrzeného, leč neprokázaného závazku účastníků.

39. Žalobkyně argumentovala tím, že pokud by jí nárok proti žalovanému nebyl přisouzen z titulu smluvního závazku, je na místě žalovaného zavázat platební povinností z titulu jeho bezdůvodného obohacení. Uvedené by dle argumentace žalobkyně mělo mít základ v tom, že se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil, neboť žalobkyně dodala zboží. Na posouzení vzájemných práv a povinností žalobkyně a žalovaného nebylo možné užít pravidla pro vypořádání bezdůvodného obohacení, a to s ohledem na nedostatek pasivní věcné legitimace žalovaného. U neplatného či zrušeného závazku jsou aktivně a pasivně legitimováni účastníci neplatného či zrušeného závazku. V posuzovaném případě však nebylo zjištěno, že by mezi žalobkyní a žalovaným závazek (z dílčích kupních smluv) vůbec vznikl. Za takové situace je potřeba hledat, kdo by byl obohaceným, tedy komu by se bez právního důvodu dostalo obohacení. Na podkladě toho, co vyšlo v řízení najevo, lze vyloučit, že takovou osobou by byl žalovaný (ani žalobkyně netvrdila, že by žalovaný zboží přebíral). Vzájemný vztah žalobkyně a těch, kdo zboží přebírali, je věcí jejich vnitřního poměru, bez dopadu na žalovaného. Navíc případné bezdůvodné obohacení by zřejmě nebylo možné vydat formou obnovení původního stavu, majetkový prospěch, vznikl – li, by byl (dle výsledků provedeného dokazování) nabyt bez svolení obohaceného (pokud by jím měl být žalovaný), čímž by byl založen stav vnuceného obohacení, které se až na výjimky nevydává (ust. § 3001 odst. 2 o. z.). Žalobkyně mohla předejít komplikacím při ztotožnění dlužníka již při sjednávání rámcové smlouvy. [jméno] žalobkyně si, patrně z obezřetnosti, nastavila limit plnění jednotlivých kupních smluv pomocí kreditního limitu 50 000 Kč, není tedy vyloučeno, že si sama mohla být vědoma určitých rizik. Žalobkyni je plně přičitatelné, jak si nastavila svá vnitřní pravidla pro objednávky zboží, dodávání zboží a ztotožnění svého smluvního partnera, se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

40. Ze shora popsaných důvodů nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, a to jak co do jistiny domnělého dluhu, tak co do příslušenství, tj. nárokovaného úroku z prodlení z tvrzených dílčích peněžitých dluhů a nárokovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalobkyni. Náhrada nákladů řízení žalovaného je tvořena náhradou hotových výdajů – výloh na jízdné zmocněnkyně žalovaného k jednotlivým jednáním soudu, v souhrnné výši 4 336 Kč dle soudu doložených jízdenek. Jiná náhrada nákladů řízení nebyla žalovanému přiznána, neboť nad rámec uvedeného se žalovaný nároku na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.

42. Uloženou povinnost je žalobkyně povinna splnit ve lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.