77 C 169/2022
č. j. 77 C 169/2022-39
V PLATNOSTICitované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 72
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 6 § 1721 § 1958 § 1968 § 1970 § 2079 § 2903 § 2913 § 2952
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem Národní číslo , PSČ obec a číslo o zaplacení 12.044 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11.684 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11.684 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 360 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 9.058,40 Kč, k rukám zástupkyně žalobce, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.
1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobci částku 12.044 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12.044 Kč za dobu od [datum] do zaplacení). Žalobce uplatněný nárok vystavěl na tvrzení o tom, že s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o sdružených dodávkách plynu k odběrnému místu na adrese [adresa žalobce], [PSČ], EAN/EIC [anonymizováno], ČOM [číslo]. Dodatkem ze dne [datum] byla zafixována cena na dobu určitou do [datum] ve výši 468 Kč za MWh (bez daně z přidané hodnoty). Dne [datum] bylo žalobci doručeno„ oznámení“, jímž žalovaná informovala žalobce o situaci na trhu s energiemi a o své neschopnosti garantovat dodávky plynu za podmínek sjednaných ve smlouvě. Tzv. krácení dodávek samo o sobě není ukončení činnosti žalované jako takové, veškeré kroky jsou podnikatelským rizikem, které nese žalovaná. Právní vztah mezi žalobcem a žalovanou trvá, smlouva„ nikdy neměla být ukončena“. Žalovaná žalobci odpovídá za škodu – jejím svévolným jednáním vzniká žalobci škoda, žalobce byl nucen uzavřít závazek na dodávky plynu do odběrného místa s jiným obchodníkem s plynem, ve snaze eliminovat„ případné negativní důsledky představující možnost (resp. hrozbu) omezení nebo přerušení dodávky plynu“. Od„ 24. ledna“ má žalobce smlouvu s jiným dodavatelem, ode dne [datum] tedy žalobci vzniká škoda spočívající v ceně za spotřebovaný plyn. Ze smlouvy uzavřené s žalovanou má žalobce„ správně hradit“ cenu 468 Kč za MWh a 199 Kč za stálý měsíční plat (obojí bez daně z přidané hodnoty). Nový dodavatel dodává žalobci za cenu 1.490 Kč za MWh a 109 Kč za stálý měsíční plat (obojí bez daně z přidané hodnoty). Žalobce současně popsal, jak dospěl k vyčíslení majetkové újmy představující částku 12.044 Kč, tedy rozdíl ceny za spotřebované množství plynu za období od [datum] do [datum] (ke dni [datum] byla spotřeba [číslo] m3, ke dni [datum] byla spotřeba dle stavu plynoměru [číslo] m3, spotřebováno tedy bylo 11, [číslo] MWh; za to by byl žalobce povinen žalované uhradit cenu 5.515 Kč, novému dodavateli žalobce musí uhradit částku 17.559 Kč). Žalobce žalovanou vyzval k poskytnutí plnění předžalobní výzvou odeslanou dne [datum], žalovaná však ani zčásti žalobci neplnila.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odmítnutím žalobního požadavku. Pokud žalobce měl uzavřenu smlouvu s žalovanou, nemohl uzavřít smlouvu s jiným dodavatelem; povinnost žalované dodávat žalobci plyn tak zanikla nejpozději dne [datum] pro nemožnost plnění, a to bez ohledu na to, zda oznámení o ukončení dodávek plynu bylo„ platné či neplatné“. Žalované nelze přičítat případnou následně vzniklou škodu.
3. Žalobce replikoval tím, že smlouvu o sdružených dodávkách plynu ukončila žalovaná ke dni [datum] žádostí zaslanou správci sítě ze dne [datum]. Správce sítě zaslal žalobci výzvu, aby neprodleně, nejpozději k [datum], nahlásil nového dodavatele plynu, jinak bude odběrné místo vedeno pro neoprávněný odběr. Je lživým a nepravdivým tvrzení žalované o tom, že nemohla dodávat plyn pro nemožnost plnění z důvodu existence nové smlouvy - žalobce byl k nové, nevýhodné smlouvě donucen jednáním žalované, v souvislosti s nedodržením smluvních ujednání ve smlouvě mu v příčinné souvislosti vznikla škoda. Překážku k uzavření nové smlouvy odstranila sama žalovaná, jinak by žalobci nebylo umožněno novou smlouvu uzavřít (nejprve musí dojít k řádnému ukončení smlouvy, která je chráněna výpovědní lhůtou). Nebyl-li by žalobce aktivní a neřešil-li by situaci, pracovníci správce sítě by přijeli odpojit plynoměr, 72letý žalobce si musel zabezpečit ohřev vody, topení a možnost vaření v zimním měsíci. Smlouva s novým dodavatelem byla uzavřena dne [datum], účinnou se stala dnem zahájení dodávky plynu, tj. dne [datum]. Žalovaná prodlévala i s vyúčtováním a neoprávněně zadržuje přeplatek.
4. V průběhu ústního jednání žalobce zrevidoval žalobní požadavek v části dopadající na část nárokovaného úroku z prodlení, soud v návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby rozhodl o částečném zastavení řízení (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. 12. 2022, č.j. 77 C 169/2022 – 30, které nabylo právní moci dne [datum]). Předmětem řízení zůstal žalobní požadavek na zaplacení částky 12.044 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení.
5. Žalobce při přednesu žaloby setrval na tom, že majetková újma představuje částku 12.044 Kč, při uplatnění svého nároku neuvažoval, že podle později uzavřené smlouvy na dodávku plynu platí méně za stálý měsíční plat.
6. Žalovaná při přednesu procesní obrany zopakovala, že smlouva zanikla pro nemožnost plnění. Žaloba je navíc předčasná, škoda by žalobci vznikla až v případě, že by žalobce cokoliv zaplatil (a proto není dán ani nárok na zaplacení úroku z prodlení). Škoda nemohla vzniknout ve výši tvrzené žalobcem i z toho důvodu, že žalobce ušetřil za stálý měsíční plat.
7. Soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro zjištění skutkového stavu, přičemž z jednotlivých důkazů soud učinil následující skutková zjištění:
8. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (č. sml. [číslo]) soud zjistil, že žalobce v postavení zákazníka a žalovaná v postavení dodavatele dne [datum] písemně ujednali vzájemná práva a povinnosti dopadající na poskytování sdružené služby dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalobce], na dobu určitou (12 měsíců). Z dodatku ke smlouvě o sdružených službách dodávky plynu soud zjistil, že účastníci dne [datum] písemně ujednali, že od [datum] bude žalovaná žalobci dodávat plyn do odběrného místa na shora specifikované adrese v ceně 468 Kč za MWh a 199 Kč za stálý měsíční plat, a to pro období do [datum]. Dodatek zahrnuje i ujednání o prolongaci smlouvy.
9. Z listiny nadepsané„ Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu – PLYNULE.CZ“ bylo zjištěno, že žalovaná byla oprávněna v průběhu trvání smluvního vztahu změnit cenu dodávky plynu změnou ceníku, nejedná-li se o dodávku plynu se sjednanou fixní cenou po sjednané smluvní období (čl. 2 bod 2. 2. písm. a/, čl. 8 bod 8.7.); pamatováno bylo na dopady přerušení nebo omezení dodávek plynu na žádost žalované provozovatelem distribuční soustavy z důvodu neoprávněného odběru nebo neoprávněné distribuce plynu, a to připomenutím povinnosti žalobce zaplatit žalované veškeré náklady vzniklé v té souvislosti (čl. 5 bod 5. 1.); žalované svědčilo právo odstoupit od smlouvy, nikoliv však pro případ své neschopnosti garantovat dodávky plynu (čl. 5 bod 5. 2.); žalobci svědčilo právo od smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení smlouvy ze strany žalované, jímž se rozumí mj. neoprávněné přerušení nebo ukončení dodávky plynu z důvodu na straně dodavatele plynu či nezajištění distribuce plynu do odběrného místa (čl. 5 bod 5. 5.). Ač žalobcem předložená listina není (na místě k tomu určeném ani nikde jinde) opatřena podpisem žalobce, účastníci se nepřeli o to, že žalobce byl s uvedenými obchodními podmínkami seznámen.
10. Dne [datum] žalovaná žalobci zaslala e-mailovou zprávu, v jejímž předmětu bylo uvedeno„ ukončení smlouvy [anonymizováno] a jejíž přílohou byla písemnost pod označením„ Oznámení ukončení dodávek plynu.pdf“ (náhled e-mailové komunikace ze dne [datum]). Obsahem sdělení (oznámení) datovaného dnem [datum] bylo podání informace žalovanou o tom, že není schopna garantovat, že po [datum] bude moci pokračovat v dodávkách plynu za sjednaných podmínek, nechť si proto její„ obchodní partner“ v zájmu minimalizace případných škod k [datum] zvolí jiného dodavatele plynu, a to tak, aby mu nezačal dodávat plyn tzv. dodavatel poslední instance za výrazně vyšší ceny; pro případ, že by si adresát zvolil jiného dodavatele plynu k dřívějšímu datu, měl dle instrukcí žalované sdělit žalované datum plánované změny dodavatele plynu tak, aby žalovaná mohla připravit dohodu o ukončení smlouvy o sdružených službách dodávek plynu (sdělení datované dnem [datum]).
11. Žalobce byl písemností ze dne [datum] informován provozovatelem distribuční soustavy ([ulice] plynárenská [právnická osoba]) o možnosti vzniku neoprávněného odběru plynu v odběrném místě na adrese [adresa žalobce]; žalobce byl současně zpraven o tom, že pro případ jeho nezájmu o ukončení distribuce plynu do uvedeného odběrného místa, a aby nedošlo k neoprávněnému odběru plynu, je třeba pokračování distribuce plynu zajistit uzavřením smluvního vztahu s obchodníkem s plynem s tím, že žádost o rezervaci distribuční kapacity musí provozovatel distribuční soustavy obdržet nejpozději do [datum]; žalobce měl podle instrukcí provozovatele distribuční soustavy bezodkladně učinit kroky vedoucí k řešení popsané situace, a to zvolením nového dodavatele (dopis od [právnická osoba] plynárenská [právnická osoba] ze dne [datum]).
12. Žalovaná zaslala provozovateli distribuční soustavy – [právnická osoba] plynárenská [právnická osoba], podle sdělení této společnosti, dne [datum] žádost o ukončení dodávky k [datum] pro žalobce do odběrného místa na adrese [adresa žalobce] (náhled e-mailové komunikace uvozený e-mailovou zprávou ze dne [datum]).
13. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (č. sml. [číslo]) soud zjistil, že žalobce v postavení zákazníka a [právnická osoba], [IČO] v postavení obchodníka dne [datum] písemně ujednali vzájemná práva a povinnosti dopadající na poskytování sdružené služby dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalobce], za cenu dle platného„ Ceníku“. Při uzavírání smlouvy byl uvažován charakter odběru (vaření + otop), časovost odběru (celý týden) a předpokládaná spotřeba (30 000 kWh za rok), s tím, že odběrné místo je využíváno jako„ byt, rodinný dům, rekreační objekt“ a do odběrného místa do té doby dodává žalovaná. Současně bylo ujednáno, že smlouva nabývá účinnosti dnem zahájení dodávky plynu a uzavírá se na dobu neurčitou; cena plynu se řídí vždy aktuálně platným„ Ceníkem“.
14. Podle žalobcem předloženého ceníku (účinnost obchodních cen: [datum]) společnost [právnická osoba] domácnostem a podnikatelům podle smluv uzavřených na dobu neurčitou dodává plyn za cenu 1.490 Kč za MWh a za stálou měsíční platbu 109 Kč (kategorie„ TOPÍM“, roční odběr nad 25 do 45 MWh), obojí bez připočtené daně z přidané hodnoty. 15. [právnická osoba] vyúčtovala žalovanému k zaplacení nedoplatek za spotřebovaný plyn a poskytnuté služby v období od [datum] do [datum] v částce 2.849,61 Kč, splatný dne [datum], při jehož vyčíslení vycházela z celkových nákladů v částce 19.349,61 Kč, od nichž odečetla žalobcem zaplacených 16.500 Kč; přitom zaznamenala číslo plynoměru ([číslo]) a jeho počáteční stav ([číslo] m3); za dotčené období činila spotřeba plynu v odběrném místě na adrese [adresa žalobce], celkem [číslo] kWh (vyúčtování za plyn - daňový doklad [číslo]).
16. Žalobcem předložená fotografie zachycuje stav plynoměru [číslo] – spotřebováno [číslo] m3 plynu.
17. Zástupkyně žalobce písemností ze dne [datum] a téhož dne dodanou datovou zprávou do datové schránky žalované vyzvala žalovanou k zaplacení částky 12.044 Kč představující rozdíl v cenách plynu (předžalobní výzva ve smyslu ze dne [datum], náhled odeslané datové zprávy - ID zprávy [číslo]).
18. Z dalších provedených důkazů soud neučinil pro věc žádná relevantní zjištění, a proto se jimi v odůvodnění tohoto rozsudku ani blíže nezabývá.
19. Podle ust. § 2913 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.
20. Podle ust. § 6 odst. 1 o. z., každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle ust. § 6 odst. 2 o. z., nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
21. Podle ust. § 2903 odst. 1 o. z., nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.
22. Podle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2015), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávek plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.
23. Podle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. (ve znění účinném do 1. 1. 2022), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné.
24. Podle ust. § 588 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.
25. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
26. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
27. Podle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
28. Na podkladě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil důkazy každý jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o. s. ř.), soud dospěl, oproti přesvědčení žalované, k závěru o tom, že žaloba je v převažujícím rozsahu po právu.
29. Mezi účastníky nebyl spor o to, že ke dni [datum], kdy bylo žalobci doručeno oznámení sepsané žalovanou, závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávek plynu mezi účastníky trval, resp. před tímto dnem nedošlo k ukončení smlouvy o sdružených službách dodávek plynu ani ze strany žalobce, ani ze strany žalované. K ukončení smlouvy ze strany žalobce či žalované, resp. k jednání směřujícímu k ukončení smlouvy ze strany žalobce či žalované, nedošlo ani přede dnem [datum], kdy žalovaná požádala u ukončení dodávky plynu do odběrného místa ke dni [datum].
30. Podle shora citovaného ust. § 2913 odst. 1 o. z. stíhá smluvní stranu, která porušila povinnost ze smlouvy, povinnost nahradit škodu z toho vzniklou druhé straně. Žalovaná uzavřením smlouvy s žalobcem převzala povinnost dodávat žalobci za ujednanou cenu plyn (a poskytovat související služby), avšak za trvání jejich smluvního vztahu učinila kroky směřující k přerušení dodávek do sjednaného odběrného místa. Žalovaná přitom podle výsledků provedeného dokazování neučinila kroky směřující k ukončení smlouvy (smluvního vztahu) s žalobcem, ani žalobce smlouvu jednostranně neukončil (výpovědí či odstoupením). Žalovaná měla povinnost vyplývající z obecného pravidla jednat poctivě, tedy zdržet se všeho, co ohrozí dosažený účel smlouvy. Právě tuto povinnost žalovaná porušila tím, že požádala o ukončení dodávek plynu do sjednaného odběrného místa. Tuto povinnost jednat poctivě (zdržet se čehokoliv ohrožujícího dosažení účelu smlouvy) lze přitom kvalifikovat jako povinnost smluvní (její dodržení představuje určitou formu zajištění toho, že dosažený účel smlouvy nebude zmařen), i její porušení proto lze podřadit pod ust. § 2913 odst. 1 o. z. (k tomu srov. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), 1. vydání, 2014, s. [číslo] - [číslo]: [příjmení] [příjmení]).
31. Porušení povinnosti jednat poctivě zakládá existenci prvního předpokladu pro úspěch žaloby žalobce, není přitom významné, zda závazek žalobce a žalované trval (nezanikl), nebo zda závazek účastníků později zanikl (jak naznačuje žalovaná) – za trvání smluvního vztahu, před tím, než žalobce uzavřel smlouvu s novým dodavatelem, byla porušena povinnost žalované jednat poctivě („ oznámením“ o možnosti budoucího ukončení dodávek, nejpozději podáním žádosti o ukončení dodávek). K deliktnímu jednání (porušení smluvní povinnosti) žalované proto jednoznačně došlo. Žalovaná se ostatně ani nebránila tím, že byla připravena povinnost plynoucí jí ze smlouvy (tj. dodávat žalobci plyn) plnit i po [datum].
32. Z hlediska naplnění dalších předpokladů odpovědnosti žalované za majetkovou újmu žalobce soud dospěl k závěru o tom, že je dán vztah příčinné souvislosti mezi porušením smluvní povinnosti a vznikem tvrzené újmy, neboť neporušila-li by žalovaná povinnost jednat ve vztahu k žalobci poctivě (nečinit nic, čím ohrozí řádné plnění smlouvy), nemusel by si žalobce zajistit dodávku plynu (a souvisejících služeb) od jiného dodavatele. Zde lze přisvědčit žalobci v tom, že i z hlediska prevence vzniku (třeba i vyšších) škod jednal žalobce tak, jak na něm bylo rozumné požadovat, a to i vzhledem k žalovanou nezpochybněnému a z provedeného dokazování vyplývajícímu závěru o tom, že dodávky plynu do odběrného místa sloužily žalobci i k uspokojování jeho potřeby vytápět rodinný dům a deliktní jednání žalované spadá do období topné sezóny.
33. Co do existence posledního předpokladu vzniku odpovědnosti žalované za škodu, tedy co do vzniku majetkové újmy, soud vycházel z těchto úvah: Žalobce v návaznosti na deliktní jednání žalované uzavřel smlouvu s jiným dodavatelem zemního plynu, tak, aby měl zajištěny dodávky do odběrného místa. Z uzavřené smlouvy mu vyplývá povinnost platit cenu za odebraný plyn a poskytnuté služby, a to ve výši sjednané v ceníku. Z provedeného dokazování vyplynulo množství žalobcem odebraného plynu od nového dodavatele za (v žalobě) vymezené období (11, [číslo] MWh, po zohlednění počátečního stavu plynoměru ke dni [datum], tj. [číslo] m3, a konečného stavu ke dni [datum], tj. [číslo] m3 po zaokrouhlení), prokázáno bylo, kolik by žalobce zaplatil žalované (468 Kč za MWh a 199 Kč coby stálý měsíční plat), i to, kolik žalobce musí podle smlouvy zaplatit novému dodavateli (1.490 Kč za MWh a 109 Kč coby stálý měsíční plat). Je tedy možné dopočítat výši platební povinnosti, která by žalobce stíhala ve vztahu k žalované, dodávala-li by mu v dotčeném období plyn (6.311 Kč - součet ceny za odebrané množství plynu, tj. 5.515 Kč, a čtyřnásobku sjednaného měsíčního platu ve výši celkem 796 Kč), jakož i výši platební povinnosti, která žalobce stíhá ve vztahu k novému dodavateli (17.995 Kč - součet ceny za odebrané množství plynu, tj. 17.559 Kč, a čtyřnásobku sjednaného měsíčního platu ve výši celkem 436 Kč). Podstatnou část ceny navíc již nový dodavatel žalobci vyúčtoval fakturou.
34. Je třeba žalobci nahradit skutečnou škodu, a jelikož skutečná škoda záleží ve vzniku dluhu, má poškozený žalobce právo, aby mu škůdce (žalovaná) poskytl náhradu (ust. § 2952 o. z.). Ze závazku založeného smlouvou ze dne [datum] má žalobce povinnost splnit dluh (ust. § 1721 o. z.) a žalovaná mu má poskytnout náhradu – žalovaná se proto mýlí, domnívá – li se, že škoda žalobci může vzniknout teprve v okamžiku, kdy sám vyúčtované ceny novému dodavateli zaplatí, neboť škoda může spočívat i ve vzniku dluhu (aniž by zákon vyžadoval splatnost dluhu).
35. Při vyčíslení škody je však třeba zohlednit to, že žalobce by žalované zaplatil méně za stálou měsíční platbu (za žalobou vymezené období, za nějž požaduje škodu nahradit), neboť bez takového zohlednění by došlo k obohacení žalobce. Žalobce u nového dodavatele ušetřil za (v žalobě) vymezené období na stálých měsíčních platbách částku 360 Kč (4 x 199 Kč minus 4 x 109 Kč), o tuto částku je proto na místě ponížit rozdíl v ceně za spotřebovaný plyn (12.044 Kč), který žalobce nesprávně považuje za skutečnou škodu. Skutečná škoda žalobce tak představuje částku 11.684 Kč (17.995 Kč minus 6.311 Kč).
36. Pro úplnost, ve vztahu ke vzniku odpovědnosti žalované za škodu, lze uvést, že žalovaná netvrdila žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné usuzovat na naplnění liberačního důvodu ve smyslu ust. § 2913 odst. 2 o. z.
37. Žaloba je proto po právu tam, kde se žalobce domáhal zaplacení částky 11.684 Kč, a jelikož žalovaná prodlévá se splněním peněžitého dluhu splatného na výzvu žalobce coby věřitele (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), stíhá žalovanou také povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení od prvého dne prodlení, jímž je den [datum] (žalované povinnost plnit vznikla dne [datum] v návaznosti na výzvu k zaplacení, kterou jí žalobce doručil dne [datum]). Výše úroku z prodlení se opírá o pravidlo vyjádřené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
38. Žaloba naopak nebyla po právu tam, kde se žalobce domáhal zaplacení částky 360 Kč s příslušenstvím, neboť v tomto rozsahu škoda za žalobcem vymezené období nevznikla, jak bylo vyloženo shora v bodu 35. tohoto odůvodnění. V tomto rozsahu proto musela být žaloba zamítnuta.
39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku pod bodem III. podle ust. § 146 odst. 2 věta první a § 142 odst. 2 o. s. ř. a přisoudil žalobci náhradu nákladů řízení v částce 9.058,40 Kč. Tato částka představuje 87,10 % jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 93,55 % a úspěchu žalované v rozsahu 6,45 %, přičemž tam spadá i ta část předmětu řízení, kde soud řízení částečně zastavoval, neboť zavinění na zastavení řízení nese žalobce). Soud hodnotil celkový úspěch žalobce v řízení a kapitalizoval hodnotu sporu k datu vyhlášení rozsudku (tj. ke dni [datum]) na celkovou částku 13.269,17 Kč (žalovaná jistina 12.044 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky za dobu od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou 1.225,17 Kč), přičemž žalobce byl úspěšný v celkové částce 12.413,68 Kč (co do jistiny 11.684 Kč a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 729,68 Kč). Náklady žalobce v neponížené výši by činily 10.400 Kč, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem ve výši 9.600 Kč (odměna zástupce stanovená podle ust. § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1.620 Kč za každý z pěti realizovaných úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby, další podání ve věci samé, účast na jednání před soudem), včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 4 a. t.).
40. Pro úplnost je na místě také dodat, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení peněžitého plnění, avšak touto výzvou teprve vyvolal splatnost dluhu žalované (a poté již žalovanou o zaplacení splatného dluhu, před podáním žaloby, neupomenul). Pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu a absence výzvy podle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. (k zaplacení splatného dluhu) nemůže být důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení, jelikož žalovaná ani po doručení žaloby dluh nezaplatila, resp. ani jinak nepřivodila jeho zánik, a tedy není dán sebemenší důvod sankcionovat žalobce za to, že o zaplacení žalovanou neupomínal (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 Cdo 4388/2013, (R 75/2015 civ.)).
41. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.