77 C 173/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 14 474,03 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 14 474,03 Kč, do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nebude právní moci.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 658,80 Kč, k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobci částku 14 474,03 Kč. Požadoval tak po žalované doplatit tvrzený dluh na úroku z prodlení z pojistného plnění, které žalovaná žalobci již poskytla. K vyčíslení svého peněžitého nároku žalobce dospěl tak, že zkapitalizoval úrok z prodlení z částky 55 905 Kč (výše vyplaceného pojistného plnění) za dobu od [datum] do [datum] (tehdy žalovaná žalobci pojistné plnění poskytla). Odkazoval se přitom na pojistnou smlouvu uzavřenou mezi účastníky dne [datum], evidovanou pod [číslo] o sdruženém pojištění vozidla, zahrnujícím havarijní pojištění vozidla (vozidlem byl nosič pracovních adaptérů tov. zn. Polaris [registrační značka], [VIN kód]). Žalobce u žalované uplatnil nárok na pojistné plnění z pojistné události, žalovaná dne [datum] ukončila šetření škodní události a následně žalobci vyplatila pojistné plnění ve výši 160 822 Kč (nižší než žalobce požadoval), s čímž žalobce nesouhlasil. Dne [datum] (pozn. soudu - správně mělo být uvedeno datum [datum] – k tomu podrobněji níže v bodu 15. tohoto odůvodnění) podal žalobu, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 1. 2022, č.j. [číslo jednací]. V nyní podané žalobě žalobce argumentoval tím, že již v původním řízení požadoval zákonný úrok z prodlení, avšak rozsudkem č.j. [číslo jednací] byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 55 905 Kč "s přísl.", ve zbytku byla původní žaloba žalobce zamítnuta. Žalovaná poté žalobci dne [datum] vyplatila přisouzených 55 905 Kč a s ohledem na neurčitost a nevykonatelnost výroku rozsudku ve vztahu k příslušenství odmítla zaplatit úroky z prodlení. Žalovaná žalobci úrok z prodlení nedoplatila ani poté, co byla o zaplacení upomenuta zástupcem žalobce.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odmítnutím žalobou uplatněného nároku s tím, že nárok je promlčen. Ve vztahu k počátku promlčecí lhůty dovozovala, že i u úroků z prodlení z pojistného plnění (coby příslušenství pohledávky z titulu pojistného plnění) je třeba vycházet z ust. § 626 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), podle něhož pro určení počátku běhu promlčecí doby je rozhodující skutečností okamžik vzniku pojistné události. Úroky z prodlení se promlčují v obecné tříleté promlčecí lhůtě.„ V souladu s ustálenou judikaturou“ se úroky z prodlení promlčují jako celek spolu s jistinou (přitom žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006 ve věci sp. zn. 21 Cdo 3173/2005). Dovodila pak, že jelikož k pojistné události došlo dne [datum], počátek běhu promlčecí lhůty nastal jeden rok po pojistné události, promlčecí lhůta počala plynout dnem [datum] a k promlčení nároku žalobce na pojistné plnění z pojistné smlouvy (z důvodu pojistné události [číslo]) došlo dne [datum].

3. Žalobce replikoval tím, že podáním původní žaloby došlo ke stavení běhu promlčecí lhůty a po dobu, kdy řízení ve věci sp. zn. 31 C 101/2019 probíhalo, promlčecí lhůta neběžela. I kdyby byla původní žaloba vadná,„ přesto by vyvolala zákonem předpokládané následky, včetně stavení promlčecí doby“. Připomněl také, že s ohledem na ust. § 2798 o. z. bylo pojistné plnění splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření, nárok na zaplacení úroků z prodlení žalobci vznikl dne [datum] (a nemůže být proto promlčen). Dovozoval i to, žalovaná poskytnutím pojistného plnění v částce 55 905 Kč konkludentně uznala příslušenství jistiny ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 o. z.

4. Soud z důkazů provedených k návrhům účastníků a postupem dle ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. učinil následující skutková zjištění:

5. Ze záznamu z jednání, jehož součástí je pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že účastníci uvedeného dne písemně ujednali vzájemná práva a povinnosti dopadající na havarijní pojištění (varianta„ [anonymizována dvě slova]“) vozidla, jímž byl nosič pracovních adaptérů [značka automobilu] [registrační značka], [VIN kód]. Žalobci, vlastníkovi pojištěného vozidla, svědčilo postavení pojistníka, žalovaná byla v postavení pojistitele.

6. Podle„ Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel VPPP MV-V [číslo]“, konkrétně podle oddílu II., článku 30, bodu 3., pojišťovna poskytuje pojistné plnění v penězích, a to v měně České republiky, do 15 dnů ode dne, kdy skončila šetření nutná ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit.

7. Z žádosti o doplnění údajů ke škodní události ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyzývala žalobce, aby pro vyřízení škodní události [číslo] předložil žalované chybějící (tam specifikované) podklady.

8. Ze sdělení o šetření škodní události ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedeného dne sepsala písemné upozornění, že dotehdy nemohla ukončit šetření nutná ke stanovení nároku žalobce na pojistné plnění ze škodní události [číslo] vyzývala žalobce k doplnění tam specifikovaných podkladů.

9. Ze zápisu o poškození motorového vozidla, č. PU [číslo] soud zjistil, že dne [datum] došlo k prohlídce motorového vozidla - čtyřkolka speciální, [anonymizována dvě slova] RZR, [VIN kód].

10. Z faktury – daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že dodavatel [právnická osoba], [IČO] dne [datum] vyúčtoval žalobci (odběrateli) k zaplacení částku 237 332 Kč, splatnou dne [datum], a to za opravu vozidla [anonymizováno], [VIN kód].

11. Z žádosti o dodání podkladů ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyzývala žalobce k předložení potřebných (tam specifikovaných) podkladů pro vyřízení škodní události.

12. Ze zápisu o poškození motorového vozidla II. ze dne [datum] soud zjistil, že uvedeného dne bylo písemně zaznamenáno, že čtyřkolka [anonymizována dvě slova] je již po opravě.

13. Z informace o výplatě pojistného plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná oznámila žalobci výplatu pojistného plnění v částce 160 822 Kč.

14. Soud provedl k důkazu (jako důkaz listinný) i znalecký posudek č. 1954 [číslo], vypracovaný Ing. [jméno] [jméno], znalcem z oboru ekonomika a doprava, odvětví ceny a odhady, se zvláštní specializací oceňování motorových vozidel, který byl znalcem podán v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 31 C 101/2019. Znalec dopěl k závěru o tom, že přiměřené náklady na opravu vozidla [anonymizována dvě slova], [VIN kód] činí 219 100 Kč s DPH.

15. Z žaloby, kterou žalobce doručil Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum], vyplývá, že žalobce předmětem žaloby učinil požadavek na zaplacení částky 74 137 Kč„ s příslušenstvím“. O jaké konkrétní příslušenství se jedná, žalobce v žalobě, ani v žádném z navazujících podání, neupřesnil, neučinil tak ani v rámci ústních přednesů (k tomu soud provedl k důkazu přepisy zvukových záznamu na č. l. 38 a násl. a na č.l. 110 s násl. spisu zn. 31 C 101/2019). Soud žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] nevyzýval k odstranění vady žaloby.

16. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 1. 2022, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 55 905 Kč„ s přísl.“, ve lhůtě do 15 dnů od právní moci cit. rozsudku; z odůvodnění cit. rozsudku lze dovodit, že žalobci přisouzená částka 55 905 Kč odpovídá jistině pojistného plnění, nelze však dovodit, o jakém příslušenství soud ve výroku rozsudku rozhodoval. Rozsudek se stal vykonatelným dne [datum].

17. Jak vyplývá z písemnosti nadepsané„ Reakce na výzvu k úhradě dlužné pohledávky“ a datované dnem [datum], žalovaná odmítla žalobci zaplatit částku 14 127,12 Kč (odpovídající žalobcem vyčíslenému úroku z prodlení z částky 55 905 Kč za dobu [datum] do [datum]) s tím, že plnila podle rozsudku Obvodního sudu pro [část Prahy] dne 21. 1. 2022, č.j. [číslo jednací], jiné nároky žalobce z pojistné události [číslo] jsou promlčeny.

18. Zástupce žalobce upomínkou ze dne [datum] žalovanou vyzval k zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 14 474,03 Kč, pod výstrahou zahájení soudního sporu podáním žaloby. Upomínku podle předložené doručenky datové zprávy ([příjmení] zprávy [číslo]) žalované doručil dne [datum]. Žalovaná poté zareagovala sdělením ze dne [datum], v němž opětovně vyloučila poskytnutí jakéhokoliv dalšího plnění z pojistné události [číslo].

19. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu, lze pro stručnost v souhrnu odkázat na shora vyložená dílčí skutková zjištění, které soud učinil z provedeného dokazování.

20. Podle ust. § 2758 odst. 1 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

21. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle ust. § 609 věta první o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle ust. § 611 věta první o. z., promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem.

23. Podle ust. § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle ust. § 619 odst. 2 o. z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

24. Podle ust. § 626 o. z., u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

25. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle ust. § 629 odst. 2 o. z., majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

26. Po provedeném dokazování soud shledal žalobu důvodnou.

27. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi žalovanou (v postavení pojistitele) a žalobcem (v postavení pojistníka a vlastníka vozidla) vznikl na podkladě mezi nimi uzavřené pojistné smlouvy závazek vyznačující se povinností žalobce platit žalované pojistné a povinností žalované poskytnout žalobci pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá sjednaným havarijním pojištěním (pojistná událost). Podle shodných tvrzení účastníků k poškození vozidla žalobce, a tedy ke vzniku pojistné události, došlo, a to dne [datum]. Nesporným účastníci učinili i to, že žalovaná ukončila šetření pojistné události dne [datum] a účastníci ujednali splatnost pojistného plnění, kdy tato nastala 15. dnem od skončení šetření pojistné události.

28. Žalovaná svou povinnost poskytnout pojistné plnění splnila, když podle shodných tvrzení účastníků dne [datum] zaplatila žalobci částku 55 905 Kč. Učinila tak poté, co ke splnění uvedené povinnosti byla zavázána pravomocným a vykonatelným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 1. 2022, č.j. [číslo jednací].

29. Žalobce v průběhu ústního jednání změnil svá dosavadní tvrzení tak, že uvedl, že před podáním žaloby dne [datum] neuplatnil dříve (v jiném soudním řízení) nárok na zaplacení úroku z prodlení, jehož zaplacení se domáhá v tomto sporu (ostatně jiný závěr se nepodává ani z obsahu spisu ve věci vedené (a pravomocně skončené) u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 31 C 101/2019). Tím je vyjasněno, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 1. 2022, č.j. [číslo jednací] nevytváří překážku věci rozsouzené pro nyní souzenou věc, ve vztahu k požadavku žalobce na to, aby mu žalovaná doplatila částku 14 474,03 Kč, tedy úrok z prodlení z částky 55 905 Kč za dobu od [datum] do [datum]. 30. [obec] plnění dluhu žalované v částce 55 905 Kč byl mezi účastníky ujednán (k tomu podrobněji shora), lhůta byla přesně určena délkou (15 dnů), nicméně její počátek (konkrétní den) nebyl v okamžiku uzavření smlouvy určitelný. Žalovaná měla žalobci poskytnout pojistné plnění i bez nutnosti dalšího vyzývání, a to do [datum] (ust. § 1958 odst. 1 o. z., § 607 o. z.). Ode dne [datum] až do dne [datum] (kdy žalovaná žalobci poskytla peněžité plnění) žalovaná se splněním peněžitého dluhu prodlévala, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení (ust. §§ 1968, 1970 o. z.). Jeho výši je na místě určit podle pravidla vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z propočtu, který soud provedl, vyplynulo, že žalobci by proti žalované náležel úrok z prodlení v částce 14 489,35 Kč. Žalobce se však domáhal zaplacení úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 14 474,03 Kč. Návrh žalobce soud nemohl k tíži žalované překročit, s ohledem na ust. § 153 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“).

31. Účastníci se přeli o to, zda nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení je či není promlčen. Soud nesdílí argumentaci žalobce o tom, že žalovaná poskytnutím pojistného plnění uznala dluh na úrocích z prodlení (žalovaná žalobci plnila dluh na pojistném plnění, k jehož zaplacení byla zavázána pravomocným a vykonatelným soudním rozhodnutím, jímž však nebylo rozhodnuto o povinnosti zaplatit úrok z prodlení).

32. Úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky (ust. § 513 o. z.). Žalovaná svou argumentací v tomto sporu prosazovala, že na promlčení úroků z prodlení je třeba aplikovat pravidlo stejné, jako se uplatní ve vztahu k nároku na zaplacení pojistného plnění (jistiny dluhu), tj. pravidlo vyplývající z ust. § 626 o. z.

33. Ze závěrů rozhodovací praxe vyšších soudů lze připomenout, že povinnost dlužníka platit úroky z prodlení nemůže trvat déle, než trvá závazek hlavní; splněním dluhu nebo jeho zánikem z jiného důvodu zaniká také povinnost platit úroky z prodlení a jako vedlejší závazkový právní vztah zůstává jen povinnost zaplatit dospělé úroky z prodlení. Dojde-li k promlčení hlavního závazkového právního vztahu, nemůže se takový právní následek uplynutí času nevztahovat k závazku vedlejšímu (akcesorickému). I když promlčení úroků může běžet samostatně, je nepochybné, že se promlčí, dojde-li k promlčení závazku dlužníka (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 32 Cdo 3304/2009).

34. Úroková pohledávka žalobce byla pohledávkou samostatně uplatnitelnou. Žalobce ostatně původní žalobou uplatnil nárok na zaplacení jistiny (a blíže nekonkretizovaného příslušenství), avšak úrok z prodlení nežaloval. Právo na zaplacení úroku z prodlení vzniklo žalobci před promlčením jistiny, právo na zaplacení pojistného plnění promlčeno nebylo (žalobce uplatnil právo na zaplacení pojistného plnění žalobou ze dne [datum], tj. před uplynutím tříleté promlčecí lhůty počítané od [datum]; uplatnění práva na zaplacení jistiny žalobcem žalobou ze dne [datum] a řádné pokračování v zahájeném soudním řízení mělo za následek stavení promlčecí lhůty – ust. § 648 o. z.; právo na zaplacení pojistného plnění bylo žalobci přiznáno rozhodnutím soudu, po právní moci rozsudku ve věci sp. zn. 31 C 101/2019, resp. po uplynutí pariční lhůty určené soudním rozhodnutím, začala žalobci plynout nová desetiletá promlčecí lhůta – ust. § 640 o. z.).

35. Úroky z prodlení mají povahu opětujících se dávek, které lze přiznat soudním rozhodnutím, byť se stanou splatnými teprve v budoucnu. Promlčují se proto v tříleté promlčecí lhůtě, jejíž počátek se váže ke dni, v němž mohlo být právo uplatněno poprvé, tedy ode dne, kdy se dlužník ocitl v prodlení (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 3258/2008).

36. Jelikož právo na zaplacení úroku z prodlení vzniklo žalobci před promlčením jistiny, je třeba promlčení práva na zaplacení úroku posuzovat samostatně. Úroková pohledávka proto ne zcela sdílí stejný právní osud se samotnou pohledávkou - jistinou (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 32 Odo 466/2004). V posuzované věci bylo pojistné plnění splatné do [datum], dnem následujícím, tj. dnem [datum], vzniklo prodlení žalované se zaplacením jistiny dluhu a týmž dnem začala plynout promlčecí lhůta. Konec promlčecí lhůty úrokové pohledávky žalobce by připadl na den [datum]. Žaloba byla podána dne [datum], tedy v době, kdy promlčecí lhůta marně neuplynula a nárok žalobce tudíž nemůže být promlčen.

37. Soud při úvaze o tom, od jakého okamžiku je třeba počítat promlčecí lhůtu úrokové pohledávky, nemohl odhlédnout od závěrů vyjádřených v rozsudku Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 25 Co 149/2019 – 698, přezkoumávaných v dovolacím řízení a aprobovaných usnesením Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 32 Cdo 1954/2020. Žalovaná odkazovala na závěry rozhodnutí ve věci sp. zn. 21 Cdo 681/2006, 21 Cdo 682/2006, a dále ve věci sp. zn. 21 Cdo 3173/2005, avšak zřejmě přehlédla, že v posuzované věci nedošlo k promlčení dluhu na jistině.

38. Jelikož žalovaná žalobci dosud plnila toliko jistinu pojistného plnění a nezaplatila žalobci částku odpovídající žalobcem vyčíslenému úroku z prodlení, ač jí vznikla povinnost nepromlčený úrok z prodlení z částky 55 905 Kč za dobu od [datum] do [datum] žalobci zaplatit, shledal soud žalobou uplatněný nárok po právu.

39. Namítala-li žalovaná, že nazírat na určení počátku běhu promlčecí lhůty u úrokové pohledávky nelze jinak než aplikací ust. § 626 o. z. i proto, že subjektivním jednáním poškozeného (v posuzované věci žalobce) může docházet k nepřípustnému umělému prodlužování doby šetření pojistné události (žalobce podle žalované brzdil řádné ukončení šetření), pak tuto argumentaci musel soud odmítnout. Jak soud vyložil shora, vznik práva na zaplacení úroku z prodlení se odvíjí od vzniku prodlení se splněním peněžitého dluhu, je tedy zákonným následkem prodlení. Bylo věcí žalované, zda poskytne v ujednané době pojistné plnění a zamezí tím vzniku svého prodlení, resp. své odpovědnosti za vznik prodlení v podobě úroku z prodlení. Vznik práva na zaplacení úroku z prodlení nemá žádnou souvislosti s délkou šetření pojistné události (přičemž na tu zřejmě žalovaná naráží svou argumentací o prodlužování šetření pojistné události ze strany poškozeného), po dobu šetření pojistné události nárok na zaplacení úroku z prodlení ještě ani nevzniká.

40. Soud se neztotožnil ani s tím, že by běh promlčecí lhůty měl být posuzován v souvislosti s tím, že žalovaná v červenci roku 2019 podávala žalobci informaci o rozsahu pojistného plnění. Tuto informaci žalovaná žalobci poskytla v souvislosti s ukončením šetření pojistné události, až v návaznosti na to se stalo pojistné plnění splatným (k tomu v podrobnostech shora) a až poté vzniklo prodlení žalované (a tedy právo žalobce domáhat se zaplacení úroku z prodlení). Informování o rozsahu plnění není okolností rozhodnou pro počátek běhu promlčecí lhůty, neboť v té době nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení ani neexistoval (vznikl až později).

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení žalobce je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalobce v celkové výši 8 500 Kč (ust. § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, „a. t.“, a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis repliky k vyjádření žalované a účast na jednání před soudem); 2/ paušální náhradou hotových výdajů ve smyslu ust. § 13 odst. 1, 4 a. t. k jednotlivým úkonům právní pomoci, tj. 5 x 300 Kč; 3/ náhradou cestovného v částce 1 680 Kč (za cestu k jednání soudu ze sídla zástupce žalobce k soudu a zpět, na trase o celkové délce 224 km, průměrná spotřeba motorového vozidla 5,6 l automobilového benzinu [číslo] km, cena paliva a sazba náhrady za použití vozidla dle vyhl. [číslo]); 4/ náhradou za promeškaný čas cestou k jednání soudu v částce 600 Kč (6 x 100 Kč dle ust. § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 a. t.), 5/náhradou za zaplacený soudní poplatek v částce 800 Kč. Položky pod body 1/ - 4/ se navyšují o zákonnou sazbu DPH (21 %). Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení procesně úspěšného žalobce částku 15 658,80 Kč. Soud se zabýval tím, zda rozhodnutí o přisouzení náhrady nákladů řízení žalobci odpovídá kritériu účelnosti vynaložených nákladů, za situace, kdy žalobce jistinu pohledávky uplatnil samostatnou (dříve podanou) žalobou. Soud však v řízení nezjistil (a žalovaná ostatně ani nenamítala) skutečnosti nasvědčující tomu, že by se jednalo o umělé rozdělování jistiny pohledávky a jejího příslušenství do samostatných žalob.

42. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.