77 C 194/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 55 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 55 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 050 Kč, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobci částku 55 000 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení„ v zákonné výši“, přičemž podáním ze dne [datum] žalobce vymezil období, za které požaduje úrok z prodlení zaplatit, a sice tak, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku). Žalobce tvrdil, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo, na základě akceptace předloženého architektonického plánu s cenovou nabídkou ze dne [datum] označenou jako [anonymizováno] na výrobu, dodávku a montáž nábytkového vybavení. Předmětem smlouvy o dílo bylo zhotovení a montáž obkladu stěny, včetně podkladového vyrovnávacího roštu, dále dveří, atypických zárubní a okenních parapetů. Dne [datum] žalobce zálohově zaplatil 55 000 Kč. Termín dodání byl sjednán dle dohody - bezprostředně po dokončení podlah, tedy v březnu 2022. Žalovaná, ač byla informována o připravenosti, instalaci neprovedla. Dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k plnění podle smlouvy, žalovaná dne [datum] provedla instalaci části objednaného díla, nicméně nedodala jej ve sjednaném provedení. Žalobce dne [datum] vyzval žalovanou k odstranění dosud provedeného obložení stěny a instalaci odpovídající dohodnutému předmětu smlouvy. Žalovaná zůstala nečinnou, žalobce proto dne [datum] od smlouvy odstoupil a vyzval žalovanou k vrácení zálohy, kterou však žalovaná dosud žalobci nevrátila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud věc projednal bez nařízení jednání, a to vzhledem ke splnění zákonných předpokladů pro takový postup dle ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

5. Z cenové nabídky [anonymizováno] na výrobu, dodávku a montáž nábytkového vybavení (zakázka Z [číslo]) soud zjistil, že žalovaná dne [datum] vystavila cenovou nabídku na výrobu, dodávku a montáž nábytkového vybavení (s podrobnou specifikací jednotlivých položek) za celkovou cenu 109 554,81 Kč včetně DPH.

6. Z daňového dokladu o přijetí platby č. 2022 [číslo] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] vystavila doklad o přijetí platby ve výši 55 000 Kč od žalobce („ odběratel“).

7. Z výzvy k plnění ze smlouvy o dílo a z výtisku náhledu odeslané e-mailové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce dne [datum] a téhož dne žalované odeslal upomenutí o provedení díla, které měla žalovaná provést na podkladě cenové nabídky ze dne [datum], kterou žalobce akceptoval a v souvislosti s níž žalované zálohově zaplatil 55 000 Kč.

8. Výzvou k plnění ze dne [datum] a výtiskem náhledu odeslané poštovní datové zprávy ([příjmení] zprávy [číslo]) je prokázáno, že žalobce dne [datum] a dne [datum] žalované doručil výzvu k řádnému dokončení díla.

9. Žalobcem předloženým odstoupením od smlouvy o dílo ze dne [datum] a výtiskem náhledu odeslané poštovní datové zprávy ([příjmení] zprávy [číslo]) je prokázáno, že žalobce dne [datum] sepsal a téhož dne žalované doručil písemnost, v níž uvedl, že odstupuje od smlouvy o dílo, neboť žalovaná v přiměřené době po výzvě žalobce nezajistila nápravu (neprovedla dílo dle smlouvy). Současně s tím žalobce vyzval žalovanou k vrácení zálohy ve výši 55 000 Kč.

10. Z dalších listin předložených žalobcem soud neučinil žádné pro věc zásadní zjištění, své rozhodnutí na nich nezaložil, a proto se jimi (coby důkazy) ani podrobněji nezabývá.

11. Zjištěný skutkový stav lze shrnout tak, že žalobce a žalovaná v říjnu roku 2021 ujednali, že žalovaná pro žalobce provede dílo v ujednaném rozsahu, za ujednanou cenu 109 554,81 Kč. Žalobce žalované zaplatil zálohu 55 000 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k řádnému dokončení díla, žalovaná však podle výsledků provedeného dokazování nereagovala (v řízení se žalovaná ani nebránila tím, že by na výzvu žalobce jakkoliv reagovala). Žalobce následně projevil vůli od smlouvy odstoupit, vyzval žalovanou k vrácení zálohy ve výši 55 000 Kč. Žalovaná netvrdila (a soud ani v řízení nezjistil), že by žalobci zálohu vrátila.

12. Podle ust. § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

13. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle ust. § 2001 o. z., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

15. Podle ust. § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle ust. § 2002 odst. 2 o. z., strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

16. Podle ust. § 2004 odst. 1 o. z., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

17. Podle ust. § 1977 o. z., poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

18. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba žalobce je po právu. Mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o dílo, přičemž z tohoto závazku žalované vyplývala povinnost žalobci dodat dílo dle předchozího ujednání a žalobci vyplývala povinnost za provedené dílo zaplatit žalované ujednanou cenu. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost vyplývající ze smlouvy o dílo, a to povinnost provést dílo (dokončit jej a předat žalobci), žalobce žalovanou o řádně splnění smlouvy upomínal. Jelikož žalovaná ani poté nápravu nezajistila, vzniklo žalobci právo od smlouvy odstoupit. Žalobci svědčilo právo odstoupit od smlouvy za situace nastalého porušení smlouvy ze sankčních důvodu opírajícího se o ust. § 1977 o. z., a to již s ohledem na existenci prodlení žalované, ovšem svědčilo by mu i právo na odstoupení od smlouvy za situace teprve hrozícího porušení smlouvy (žalobce žalovanou před odstoupením od smlouvy podvakráte upomínal o splnění její základní povinnosti, pokud žalovaná po první výzvě nezajistila řádné splnění své primární povinnosti, mohl žalobce již tehdy od smlouvy odstoupit, a to v souladu s ust. § 2002 odst. 2 o. z. (neboť podstatnost porušení povinnosti je dána obsahem a významem porušené povinnosti – primární povinnosti zhotovitele řádně a včas provést dílo).

21. Odstoupením od smlouvy došlo ke zrušení závazku s účinky ex tunc (od počátku), žalovaná před zrušením závazku od žalobce přijala plnění (zálohu na cenu za dílo ve výši 55 000 Kč). Na straně žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, neboť na úkor žalobce získala plnění z právního důvodu, který odpadl. Majetkovou rovnováhu účastníků je třeba obnovit, proto soud obohacenou žalovanou zavázal zaplatit ochuzenému žalobci částku odpovídající zaplacené (a dosud nevrácené) záloze.

22. Žalobce mohl plnění v částce 55 000 Kč po žalované požadovat ihned po odstoupení od smlouvy, žalovaná měla povinnost plnění poté bez zbytečného dokladu poskytnout (ust. § 1958 odst. 2 o. z.). Odstoupení od smlouvy (spolu s výzvou k vrácení bezdůvodného obohacení) se dostalo do dispoziční sféry žalované dne [datum], žalovaná proto ode dne [datum] se splněním svého peněžitého dluhu prodlévá, vlivem čehož jí vznikla povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení. Povinnost platit věřiteli úrok z prodlení stíhá dlužníka až do doby zaplacení dluhu. Výše úroku z prodlení se opírá o pravidlo vyjádřené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla procesně neúspěšné žalované uložena povinnost nahradit procesně úspěšnému žalobci náklady řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 750 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon, který učiní. V posuzované věci je tímto úkonem sepis žaloby a výsledná výše náhrady nákladů řízení žalobce činí 3 050 Kč. Za jiná písemná podání žalobce soud žalobci náhradu nákladů nepřisoudil, a to s ohledem na kritérium účelnosti vynaložených nákladů (náklady spojené s opravou či doplněním žaloby nelze přenášet na procesně neúspěšnou žalovanou, neboť žalobce měl a mohl soudu doručit bezvadnou a projednatelnou žalobu, za níž soud žalobci náhradu nákladů přisoudil). Soudem nebylo přehlédnuto, že žalobce netvrdil, že by před podáním žaloby žalovanou o zaplacení upomenul (tedy že by po odstoupení od smlouvy, do něhož zahrnul i výzvu k zaplacení, znovu žalovanou o zaplacení upomínal). Byť by se s ohledem na ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. mohlo jednat o skutečnost právně významnou pro rozhodování soudu o nákladech řízení, žalovaná ani v průběhu řízení dluh nezaplatila (ani nijak jinak nepřivodila jeho zánik), proto případná absence výzvy k zaplacení nemůže být důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 Cdo 4388/2013, (R 75/2015 civ.)).

24. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.