77 C 199/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 178 244,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a paušalizované náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí dluží na nezaplacené ceně za opravu motorového vozidla částku , částka, a na nájemném za nájem náhradního vozidla částku , částka, . Opravu vozidla tov. zn. , jméno FO, GLS 400 D, reg. zn. , SPZ, si sjednal dne , datum, zástupce žalované, v rozsahu podle zápisu o poškození vozidla provedeného technikem pojišťovny. Žalobkyně a žalovaná sepsaly zakázkový list č. , IBAN, . Žalobkyně byla při sjednávání zakázky informována žalovanou o tom, že vozidlo bylo poškozeno při jízdě po dálnici, kdy došlo ke střetu vozidla s letícím dravým ptákem, a že náklady na opravu by měly být uhrazeny z havarijního pojištění vozidla sjednaného u , právnická osoba, . (pojistná událost nahlášena žalovanou a evidována pojišťovnou pod č. , hodnota, ). Žalobkyně provedla opravu v rozsahu sjednané zakázky, po dokončení opravy vozidlo předala žalované, převzetí opraveného vozidla bez vad a nedodělků potvrdil svým podpisem zástupce žalované. Cena za provedení opravy byla vyúčtována dne , datum, daňovým dokladem č. , hodnota, , na částku , částka, včetně DPH, s termínem splatnosti dne , datum, . Dne , datum, si žalovaná sjednala s žalobkyní na dobu opravy shora specifikovaného vozidla náhradní vozidlo, strany uzavřely smlouvu o nájmu dopravního prostředku č. , hodnota, , podle které žalobkyně žalované přenechala k dočasnému užívání osobní motorové vozidlo , jméno FO, GLC, reg. zn. , SPZ, . Denní nájemné bylo ujednáno na , částka, bez DPH, nájem byl sjednán dobu od , datum, do , datum, . Vozidlo bylo žalobkyni vráceno dne , datum, , žalobkyně dne , datum, vyúčtovala žalované nájemné za 8 dnů daňovým dokladem č. , hodnota, , na částku , částka, včetně DPH, s termínem splatnosti dne , datum, . Žalobkyně zdůrazňovala, že rozsah ani provedení opravy žalovaná nerozporovala, svůj závazek vůči žalobkyni opakovaně uznala v rámci opakovaných ústních jednání, ale také písemně při převzetí vozidla po provedení opravy a v dopisech ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Přestože jsou dluhy žalované po splatnosti, žalovaná neplnila, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, .

2. Na obranu žalované žalobkyně reagovala tím, že zápočet, který provedla žalovaná v tomto řízení, žalobkyně neuznává, neboť započítávaná údajná pohledávka žalované neexistuje (mělo jít o pohledávku z titulu náhrady majetkové újmy, jež měla vzejít z toho, že pojišťovna nevyplatila pojistné plnění, které by nebýt pochybení zaměstnance žalobkyně vyplatila), započtení i tvrzení žalované jsou pouze účelová a ničím nepodložená. Žalobkyně u svých zákazníků akceptuje možnost úhrady ceny díla z pojistného plnění, pokud jí bude pojistitelem poskytnuto, avšak uvedené nemá žádný vliv na to, kdo je účastníkem závazkového vztahu a komu vznikla povinnost za provedení sjednané opravy zaplatit. Žalobkyně současně odmítla obranná (a dle žalobkyně nepravdivá) tvrzení žalované o tom, že nahlášená pojistná událost č. , hodnota, byla pojišťovnou mimo jiné zamítnuta z důvodu pochybení zaměstnance žalobkyně, k němuž mělo dojít v rámci telefonického hovoru. K zamítnutí poskytnutí pojistného plnění nedošlo z důvodu uváděného žalovanou, pojistitel škodní událost odložil bez náhrady pojistného plnění, jelikož zjistil, že celkový žalovanou uplatněný rozsah poškození nemohl vzniknout při popsaném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný. Na jednání soudu dne , datum, žalobkyně (výslovně) uvedla, že uplatňuje námitku neplatnosti započtení.

3. Co se týče navýšení původně odhadnuté ceny opravy, žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že zjistila potřebu navýšení ceny v průběhu opravy, v předběžné ceně opravy nebyla kalkulována oprava čelního skla jeho výměnou, ukázalo se, že oprava čelního skla scelením nebyla možná. Žalovaná byla dne , datum, telefonicky v rámci standardizovaných postupů informována o tom, že čelní sklo nejde opravit a bude tedy vyměněno, a to včetně skutečnosti, že výměna bude znamenat navýšení ceny opravy o cca , částka, . Cena vyúčtovaná za opravu vozidla odpovídá její reálné ceně, zbývající rozdíl mezi vyúčtovanou cenou opravy a předběžnou cenou stanovenou zaměstnancem žalobkyně při převzetí zakázky dne , datum, byl způsoben chybně stanovenou výší předběžné ceny.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Přihlásila se k tomu, že žalobkyně prováděla pro žalovanou opravu vozidla, avšak žalobkyní uplatněný nárok měl být uhrazen z havarijního pojištění vozidla. Nahlášená pojistná událost byla pojišťovnou mimo jiné zamítnuta z důvodu pochybení zaměstnance žalobkyně, který v registračním hovoru k jiné pojistné události (č. , hodnota, ) ze dne , datum, na otázku, zda je na pojištěném vozidle nějaké nesouvisející poškození, odpověděl, že není. Toto tvrzení zaměstnance žalobkyně bylo nepravdivé, neboť ke škodní události č. , hodnota, došlo již , datum, , a proto v době hovoru zaměstnance žalobkyně s pojišťovnou ohledně pojistné události č. , hodnota, dne , datum, se nesouvisející poškození na pojištěném vozidle nacházelo. V podání ze dne , datum, žalovaná nadále uváděla, že k odmítnutí poskytnutí pojistného plnění pojišťovnou došlo i z jiných důvodů, avšak zároveň prosazovala, že „lze předpokládat“, že pojišťovna by řádně plnila, pokud by nedošlo k pochybení pracovníka žalobkyně.

5. Popsaným jednáním žalobkyně, resp. jejího pracovníka, žalované vznikla majetková újma ve výši , částka, spočívající v nevyplacení pojistného plnění pojišťovnou, představující náklady na opravu vozidla ponížené o spoluúčast žalované ve výši 5 % dle pojistné smlouvy. Žalovaná měla podle pojistné smlouvy nárok na úhradu půjčovného za náhradní vozidlo během opravy vozidla za dobu maximálně 5 dnů, což odpovídá částce , částka, (5 dnů půjčovného s denní sazbou , částka, plus DPH), a právě v uvedené výši by žalované plnila pojišťovna, nebýt popsaného jednání žalobkyně. Celková výše škody odpovídá částce , částka, (, částka, + , částka, ) a žalovaná proti nároku žalobkyně uplatněného žalobním návrhem vznesla námitku započtení, a to tak, že započetla proti nároku žalobkyně ve výši , částka, pohledávku z titulu nároku na náhradu škody v celkové výši , částka, s tím, že do této výše žalovaná považuje nárok žalobkyně za zaniklý.

6. Žalovaná také rozporovala rozsah žalobkyní provedených oprav na vozidle a vyjádřila přesvědčení o tom, že žalobkyní provedené opravy neodpovídaly rozsahu poškození vozidla a byly neadekvátní a nepřiměřené. Žalovaná rozporovala výměnu kapoty motoru, jejíž poškození bylo sotva seznatelné a výměna za nový díl byla zjevně neopodstatněná.

7. Z jednotlivých provedených důkazů a z nesporných tvrzení účastníků soud učinil následující skutková zjištění:

8. Ze zakázkového listu č. , IBAN, soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně přijala zakázku na opravu vozidla tov. zn. , jméno FO, GLS 400 D, reg. zn. , SPZ, , opravu poptávala žalovaná („objednatel“), cena byla odhadnuta na , částka, včetně DPH. Žalovaná žádala opravu vozidla v souladu se zápisem o poškození motorového vozidla provedeného technikem pojišťovny. Vozidlo mělo být po opravě předáno žalované po obdržení krycího dopisu pojišťovny, případně úhrady DPH a spoluúčasti, nebo po zaplacení ceny opravy. Vozidlo bylo po havárii, mělo poškozenu přední část, znak , jméno FO, , přední nárazník, přední chromové lišty nárazníku, masku, čelní sklo a přední víko. Odkazováno byla na číslo pojistné události , Anonymizováno, . Žalovaná žádala výměnu předního nárazníku za nárazník AMG, s tím, že cenový rozdíl doplatí. Listina je opatřena podpisy osob jednajících za žalobkyni (, jméno FO, ), za žalovanou jednal pan , jméno FO, .

9. Podle zápisu o poškození vozidla vyhotoveném na tiskopisu , právnická osoba, . k pojistné události č. , hodnota, , dne , datum, byla provedena prohlídka vozidla žalované, v návaznosti na poškození vozidla, jehož příčina byla popisována jako „poškození zrcátka o sloup“. Prohlídka byla provedena v rámci likvidace pojistné události z havarijního pojištění, prohlídka byla provedena bezkontaktně – odkazováno bylo na fotodokumentaci servisu (pan , jméno FO, ), s tím, k nafocení a opravě došlo ještě před registrací škody, pojistná událost byla dohlašována dodatečně.

10. Podle zápisu o poškození vozidla vyhotoveném na tiskopisu , právnická osoba, . k pojistné události č. , hodnota, , dne , datum, provedl mobilní technik pojišťovny prohlídku vozidla žalované, v návaznosti na poškození vozidla, jehož příčina byla popisována tak, že při jízdě vozidla po dálnici došlo ke střetu s letícím dravým ptákem. Prohlídka byla provedena v rámci likvidace pojistné události z havarijního pojištění. Kapota měla být vyměněna, u čelního skla se počítalo s jeho opravou scelením.

11. Z prohlášení zákazníka pojišťovny (číslo pojistné události , Anonymizováno, ) soud zjistil, že žalovaná dne , datum, žádala , právnická osoba, ., aby pojistná plnění za opravu vozidla z pojistné události č. , hodnota, byla poukázána žalobkyni, s tím, že případný rozdíl mezi žalobkyní fakturovanou částkou a vypočteným pojistným plněním nejde k tíži pojišťovny.

12. Podle výdejky č. , Anonymizováno, , žalobkyně zaevidovala výdej zásob ze svého skladu, jednalo se o čelní sklo, sadu lepení a čistič.

13. Účastníci učinili nesporným, že žalovaná převzala vozidlo po jeho opravě dne , datum, .

14. Žalobkyně daňovým dokladem č. , hodnota, dne , datum, žalované vyúčtovala k zaplacení částku v celkové výši , částka, včetně DPH počítané v sazbě 21 %, se splatností dne , datum, . Odkazovala přitom na zakázku evidovanou pod č. , IBAN, . Z popisu fakturovaných položek vyplývá, že čelní sklo bylo vyměněno, byla vyměněna i kapota.

15. Podle smlouvy o nájmu dopravního prostředku č. , hodnota, , žalobkyně a žalovaná dne , datum, písemně ujednaly, že žalobkyně přenechá žalované k dočasnému užívání vozidlo tov. zn. , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , konkrétně na dobu od , datum, do , datum, . Žalovaná se zavázala za to zaplatit žalobkyni , částka, denně. Nájemné bylo splatné po ukončení užívání vozidla na základě faktury vystaveného žalobkyní. Listina je opatřena nečitelnými podpisy osob jednajících za žalobkyni a za žalovanou, na poslední straně je připojena ručně vepsaná poznámka o tom, že vozidlo bylo vráceno dne , datum, .

16. Žalobkyně daňovým dokladem č. , hodnota, dne , datum, žalované vyúčtovala k zaplacení částku v celkové výši , částka, , se splatností dne , datum, . Účtovala takto nájemné za poskytnutí náhradního vozidla, konkrétně za 8 dnů po , částka, , k částce , částka, připočetla DPH v sazbě 21 %.

17. Dopisem ze dne , datum, se , právnická osoba, . obracela na žalovanou v reakci na nesouhlas žalované se zamítnutím poskytnutí pojistného plnění týkající se likvidace pojistné události č. , hodnota, . Pojišťovna sdělovala, že celkový uplatněný rozsah poškození nemohl vzniknout při uváděném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný, poškození, které žalovaná uplatňovala, se podle pojišťovny na vozidle nacházelo z větší části již před datem údajného vzniku škody. Pojišťovna připomínala, že žalovaná na otázky, zda vše souvisí s nahlášeným střetem s dravcem, dvakrát kladně odpověděla a vyjádřila se tak, že vozidlo nebylo před nehodou hlášenou dne , datum, nijak poškozeno. Tvrzení žalované o tom, že se pomýlila při uvedení data vzniku události, která se „správně stala“ dne , datum, , bylo podle pojišťovny vyvráceno registračním hovorem z pojistné události č. , hodnota, ze dne , datum, , kdy servis na otázku, zda je na pojištěném vozidle nějaké nesouvisející poškození, odpověděl, že není.

18. Dopisem ze dne , datum, se , právnická osoba, . znovu obracela na žalovanou s vyjádřením k opakované stížnosti žalované týkající se likvidace pojistné události č. , hodnota, . Pojišťovna setrvala na stanovisku, kdy podle výsledků jejích šetření vyplynulo, že celkový uplatněný rozsah poškození nemohl vzniknout při uváděném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný.

19. Dopisem ze dne , datum, se , právnická osoba, . opětovně obracela na žalovanou s vyjádřením k opakované stížnosti žalované týkající se likvidace pojistné události č. , hodnota, . Pojišťovna setrvala na stanovisku, kdy podle výsledků jejích šetření vyplynulo, že celkový uplatněný rozsah poškození nemohl vzniknout při uváděném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný.

20. Ve stejném duchu, pokud jde o důvody odmítnutí poskytnutí pojistného plnění, se pojistitel vyjádřil i v dopise ze dne , datum, , vyjadřoval se v rámci likvidace pojistné události č. , hodnota, , i tehdy uvedl, že celkový uplatněný rozsah poškození nemohl vzniknout při uváděném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný. Na otázky pojistitele k předcházející škodní události, zda veškerá uplatněná poškození souvisí se střetem s dravcem, , tituly před jménem, , jméno FO, dvakrát odpověděl, že souvisí a vozidlo nebylo před nehodou hlášenou původně na den , datum, nijak poškozeno.21. , tituly před jménem, , adresa, , jednající za žalobkyni, se dne , datum, obracel na jednatele žalované , tituly před jménem, , jméno FO, s žádostí o potvrzení hrazení faktur č. , hodnota, a č. , hodnota, , resp. žádal o zaplacení v nejbližším možném termínu. Jednatel žalované , tituly před jménem, , jméno FO, reagoval odpovědí ze dne , datum, , zmiňoval se o osobním sdělení z předchozího týdne, které upřesňoval v tom smyslu, že úhrada proběhne až v pátek , datum, , za prodlevu se omlouval. (výtisk náhledu e-mailové komunikace ze dne , datum, a ze dne , datum, )22. , tituly před jménem, , jméno FO, se následně obracel na žalobkyni v lednu roku 2023, sděloval, že s ohledem na stav cashflow a plánování úhrad bude žalovaná schopna plnit na ceny vyúčtované jednotlivými fakturami v termínu od , datum, , znovu se omlouval za vzniklé prodlení. (výtisk náhledu e-mailové zprávy ze dne , datum, )

23. Z dopisu sepsaného jednatelem žalované , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, soud zjistil, že uvedeného dne jednatel žalované žalobkyni sděloval, že původně avizovanou úhradu žalovaná neprovedla, její právní oddělení doporučilo prozatím neplatit a pokračovat v jednání s pojistitelem, které probíhá, existenci pohledávky však žalovaná nezpochybňuje.

24. I v dopise ze dne , datum, jednatel žalované sděloval žalobkyni, že žalovaná existenci pohledávky žalobkyně nezpochybňuje, poukazoval na to, že pojistitel, který odmítl žalované poskytnout pojistné plnění, se odvolával na skutečnosti a fotodokumentaci související s šetřením škodní události č. , hodnota, , v rámci které byly žalobkyní sděleny pojistiteli nepřesné informace související s poškozením vozidla.

25. Podle poslední výzvy k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka, dne , datum, bylo vyhotoveno písemné upomenutí, jímž žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení, pod výstrahou uplatnění pohledávky soudní cestou. Žalovaná v tomto řízení učinila nesporným, že jí písemnost byla doručena.

26. Žalovaná v řízení předložila celkem , hodnota, fotografií zachycujících pohledy na vozidlo tov. zn. , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, (resp. jeho jednotlivé části), pořízených z různých stran a úhlů pohledu a také v detailech, u každé z nich je v pravém dolním rohu uvedeno datum , datum, a poznámka o tom, že byly pořízeny „klientem“. Na některých fotografiích žalovaná provedla úpravy – kroužky zaznačila místa na karoserii vozidla, kde se podle žalované nacházela viditelná místa jednotlivých poškození.

27. Dále žalovaná v řízení předložila celkem , hodnota, fotografií zachycujících pohledy na vozidlo tov. zn. , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, (resp. jeho jednotlivé části), pořízených z různých stran a úhlů pohledu a také v detailech, s tím, že fotodokumentace měla být pořízena dne , datum, . Uvedené datum je uvedeno v levém dolním rohu fotografií. Fotografie zachycující i kapotu vozidla se zřetelným poškozením.

28. Pojistná smlouva č. , hodnota, zachycuje smluvní ujednání mezi žalovanou (pojistník) a , právnická osoba, . (pojistitel), o sdruženém pojištění vozidla tov. zn. , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, (vozidla ve vlastnictví žalované). Pojištění se vztahovalo i na havarijní pojištění vozidla ve variantě „, jméno FO, “, sjednáno bylo i pojištění asistence „POHODA Super“. Listina není opatřena podpisy jednajících, avšak připojena byla pojistka coby potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.

29. Pojistná smlouva odkazuje na Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění vozidel , Anonymizováno, , coby součást smluvních ujednání. Podle čl. 71 citovaných pojistných podmínek, oprávněná osoba má v případě pojistné události z pojištění asistenčních služeb právo na zajištění a úhradu asistenčních služeb v rozsahu a do výše limitu pojistného plnění uvedeného pro jednotlivé varianty asistence, ve variantě „POHODA Super“ bylo sjednáno i zapůjčení náhradního vozidla, s omezením na nejvýše 5 dnů.

30. Jednatel žalované , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, že právě on hlásil pojistiteli škodní událost, při níž došlo k poškození přední části vozidla žalované, následně komunikoval i s žalobkyní. Důvodů, pro které pojišťovna odmítla poskytnout pojistné plnění, bylo více, jednalo se o pochybení na straně , tituly před jménem, , jméno FO, (do protokolu o oznámení pojistné události uvedl nesprávné datum pojistné události – namísto správného data 10. 7. uvedl nesprávně 10. 9.), pojišťovna dále sporovala nehodový děj, jak jej popsala žalovaná při hlášení škodní události, pojišťovna zmiňovala i to, že žalovaná uvedla okolnosti, které se nezakládaly na pravdě, zástupce servisu uvedl údaje, které byly v rozporu se skutečným stavem věci, tento naposledy uvedený důvod však nebyl podle jednatele žalované tím hlavním důvodem, pro nějž pojišťovna odmítla plnit. Žalovaná se s pojišťovnou o pojistné plnění zatím nesoudila. Jednatel žalované popřel, že by probíhala mezi účastníky komunikace ohledně navýšení původně odhadnuté ceny. Žalovaná si vozidlo nenechávala opravit u žalobkyně poprvé, žalobkyně vyjma oprav řešených jako pojistné události (z titulu havarijního pojištění vozidla) zajišťovala i servis vozidla. Při předchozí pojistné události (k níž došlo koncem června téhož roku) bylo poškozeno pravé zpětné zrcátko a sklo pravých předních dveří, pracovník žalobkyně sdělil pojišťovně, že na vozidle není další poškození. Poškození z června byla opravena asi v srpnu roku 2021. Nejprve jednatel žalované vypověděl, že s tak poškozeným vozidlem se nedalo jezdit, později v rámci výpovědi uvedl, že se s ním jezdilo a nebylo to úplně komfortní, žalovaná riskovala i pokutu vzhledem k technickému stavu vozidla. Pojistnou událost z června hlásil za žalovanou servis (žalobkyně), písemné zmocnění k tomu neměli, záležitost s pojišťovnou řešili „od začátku do konce“. Jednatel žalované nevěděl, odkud čerpali informaci o tom, že fotodokumentace pochází ze dne , datum, , sám se neúčastnil pořizování fotografií, fotografie pořizoval buď servis, nebo pojišťovna, datum bylo možná uvedeno v rámci nějaké komunikace s pojišťovnou. Pokud jde o dluh za opravu poškozené přední části vozidla, jednatel žalované má za to, že nebylo nutné měnit kapotu a čelní sklo. Žalovaná si neobstarávala odhad nákladovosti opravy pro případ opravy (nikoliv výměny) kapoty, parciální oprava by však byla lacinější než výměna celé kapoty, toto přesvědčení jednatel žalované čerpal ze své předchozí praxe, s tím, že se jedná o jeho domněnku. Rozsah zakázky odpovídal opravě po pojistné události. Jednatel žalované potvrdil, že žalovaná užívala náhradní vozidlo poskytnuté žalobkyní, žalovaná nezaplatila, neboť i tam shledává souvislost s pojistnou událostí. Důvody, pro které jednatel žalované opakovaně ujišťoval žalobkyni, že žalovaná vyúčtovanou cenu za opravu zaplatí, souvisí s tím, že doufal, že pojistitel změní své stanovisko a poskytne pojistné plnění. Jednatel žalované současně potvrdil, že si je vědom, že zakázku objednala žalovaná a bylo její povinností cenu opravy zaplatit. Žalovaná před zahájením soudního sporu nevyzývala žalobkyni k náhradě škody, poprvé své nároky zformulovala až v tomto soudním řízení. Jednatel žalované, který má na starosti záležitosti týkající se účetnictví, neví, jak žalovaná s fakturami od žalobkyně naložila, netuší, zda jsou žalovanou účetně zaevidované.

31. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , adresa, soud zjistil, že se jedná o zaměstnance žalobkyně, který byl jejím zaměstnancem i v roce 2021, působil a nadále působí na pozici vedoucího servisu. Žalovaná si nechávala u žalobkyně provádět servis vozidla. Pokud jde o posuzovanou opravu, svědek nesepisoval zakázkový list, ten sepisoval jeho tehdejší kolega, který byl tehdy ve zkušební době a cenu opravy odhadl na , částka, . Svědek viděl vozidlo v průběhu opravy. Pokud jde o opravu čelního skla, původně se počítalo s jeho scelením, v souvislosti s jeho výměnou došlo k navýšení ceny opravy o asi , částka, , což bylo řešeno s žalovanou – telefonicky to řešil zřejmě přímo svědek, běžně se zákazníky tyto záležitosti řešil a kolega, který zakázku přebíral, už u žalobkyně nepracoval. Svědek telefonoval zřejmě přímo jednateli žalované , jméno FO, . Pokud by zakázku přebíral svědek, zřejmě by odhadl, že čelní sklo je na výměnu, prasklina byla v takovém rozsahu, že scelení nebylo možné. V zápise pojišťovny o poškození vozidla bylo uvedeno, že sklo má být sceleno. Rozdíly mezi původně odhadnutou cenou opravy, navýšenou cenou vlivem potřeby vyměnit čelní sklo a finální fakturovanou částkou si svědek vysvětluje tak, že se mohlo stát, že po demontáži se zjistila potřeba jiných komponentů, nebo jeho kolega neodhadl přesně částku na počátku. Svědek si nebyl vědom toho, že by jiné navýšení ceny bylo zákazníkovi oznamováno. Vyměňovala se i kapota, byla totiž zlomená po celé délce a jednalo se o hliníkovou kapotu, u které je oprava vždy těžší (ve smyslu časové náročnosti a nákladnosti). Svědek má pracovní zkušenost i na pozici servisního technika pro pojistné události, na této pozici působil asi šest let, nadále se zabývá řešením pojistných událostí s pojišťovnami. Svědek neměl povědomí o tom, že by kdokoliv od žalované namítal čehokoliv ve vztahu k výměně čelního skla či výměně kapoty. Fakturaci měl na starosti přímo svědek, fakturu předal při odevzdání opraveného vozidla, následně se posílala i e-mailem. Svědek hlásil pojišťovně jinou škodní událost na vozidle žalované – poškození pravého zrcátka a nějakých komponentů k tomu, někdy v období srpna, září roku 2021, s pojišťovnou pak řešil ohledání vozidla, které i na základě ohlášení škodní události - poškození přední části vozidla, přišel ohledat mobilní technik pojišťovny (tuto škodní událost si nahlašovala sama žalovaná). Svědek pořizoval i fotodokumentaci poškození vozidla. Svědkovi je známo, že pojišťovna zamítla poskytnout pojistné plnění, sporovala nehodový děj, v tomto smyslu vyrozuměla i žalobkyni. Žalovaná svědkovi žádné pochybení nevytýkala, žádala o pomoc při snahách zvrátit negativní stanovisko pojišťovny. Pokud jde o telefonický hovor svědka s pojišťovnou, na jeho detaily si svědek už nevzpomínal, je možné, že uvedl, že na vozidle není související poškození.

32. Dalšími v řízení provedenými důkazy nebylo třeba se v odůvodnění tohoto rozsudku zabývat, neboť soud z nich nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. Žádný další, do skutkových zjištění nepromítnutý důkaz, neobsahoval informace, které by kolidovaly s informacemi, které soud zjistil ze shora specifikovaných listinných důkazů.

33. Jiné dokazování soud veden zásadou hospodárnosti řízení neprováděl, neboť skutkový stav, který bylo třeba zjistit pro rozhodnutí věci, byl provedenými důkazy náležitě objasněn a dalšího dokazování nebylo třeba. Uvedené se týká jak dokazování zaměřeného na zjišťování obsahu telefonického hovoru, který vedl zaměstnanec žalobkyně s pojišťovnou (vyhodnocení jeho obsahu nemá vliv na posouzení věci – k tomu podrobněji níže v bodě 55. a násl. tohoto odůvodnění), tak dokazování znaleckým posudkem, jak navrhla žalovaná (pro posouzení věci není významné, zda bylo možné při opravě kapoty postupovat jinak – podstatné je, co účastníci ohledně rozsahu opravy dohodli).

34. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud také v souladu s ust. § 120 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) vzal za svá skutková zjištění též nesporná tvrzení účastníků. Účastníci nebrojili proti pravosti a správnosti listin provedených k důkazu a v řízení ani nevyšly najevo skutečnosti, které by zavdávaly příčinu k jakýmkoliv pochybnostem o pravosti a věrohodnosti důkazů.

35. Pokud jde o hodnocení výpovědi jednatele žalované, přihlížel soud k tomu, že se jedná o osobu, u níž by již z podstaty její funkce bylo možné předpokládat, že bude hájit zájmy žalované. Soud neuvěřil , tituly před jménem, , jméno FO, v tom, že žalované nebyla v průběhu provádění opravy oznámena potřeba navýšení ceny opravy v souvislosti s výměnou čelního skla, a to už proto, že žalovaná s touto obranou přišla až v tomto řízení a až poté, co žalobkyně na výzvu soudu doplnila skutková tvrzení ohledně navýšení původně odhadnuté ceny. Z jiných v řízení provedených důkazů se nepodává, že by se žalovaná bránila výši fakturované částky, a to ani pokud jde o cenu za výměnu čelního skla, což by žalovaná pravděpodobně činila, pokud by bylo pro ni navýšení ceny o cca , částka, překvapivé. Byť soud nedospěl k závěru o tom, že by žalovaná dluh vůči žalobkyni uznala co do důvodu a výše ve smyslu hmotněprávního úkonu majícího za následek založení vyvratitelné domněnky o trvání dluhu a přenos důkazního břemene (k tomu podrobněji níže v bodě 47.), nelze pominout ani obsah komunikace probíhající po opravě vozidla, na které se podílel právě i , tituly před jménem, , jméno FO, , který se nijak neohrazoval proti tomu, co žalobkyně žalované vyúčtovala. Výpověď jednatele žalované v tomto směru nekorespondovala ani se svědeckou výpovědí , tituly před jménem, , adresa, . U toho soud vzal do úvahy, že se jedná o osobu v zaměstnaneckém poměru k žalobkyni, avšak svědek vypovídal spontánně, jeho výpověď v jednotlivostech koresponduje se zjištěními, která soud učinil z dalších provedených důkazů (z listinných důkazů), svědek logicky vysvětlil, jak došlo k tomu, že se původně počítalo se scelením skla namísto jeho výměny, z výpovědi svědka soud nevystopoval snahu jakkoliv zkreslit obraz jednotlivých událostí.

36. Zjištěný skutkový stav lze shrnout tak, že žalobkyně dne , datum, přijala zakázku na opravu vozidla žalované za odhadnutou cenu , částka, včetně DPH, žalovaná žádala opravu přední části vozidla v souladu se zápisem o poškození motorového vozidla provedeného technikem pojišťovny, k vozidlu bylo sjednáno havarijní pojištění a škodní událost pojišťovně hlásil jednatel žalované, který uvedl jiné datum škodní události, než jak jej později opravil, a popsal také pojišťovně škodní děj (srážka vozidla s dravcem při jízdě po dálnici). Na vozidle byla poškozena i kapota a čelní sklo, u kapoty se počítalo s její výměnou a čelní sklo mělo být sceleno (opraveno bez nutnosti výměny). Vozidlo bylo poškozeno i z pravé části, uvedené poškození však souviselo s jinou škodní událostí, která byla pojišťovně nahlášena až dodatečně, a to zaměstnancem žalobkyně – vedoucím servisu , tituly před jménem, , adresa, .Žalovaná dne , datum, sjednala s žalobkyní nájem náhradního vozidla na dobu opravy vozidla, konkrétně na dobu od , datum, do , datum, , žalovaná se zavázala zaplatit nájemné ve výši , částka, denně, splatné po ukončení užívání vozidla na základě faktury. , právnická osoba, žalovaná žalobkyni vrátila dne , datum, a žalobkyně žalované vyúčtovala daňovým dokladem nájemné v částce , částka, (účtovala za 8 dnů a připočetla DPH v sazbě 21 %), splatné dne , datum, . Havarijní pojištění pokrývalo i náhradu nákladů na zapůjčení náhradního vozidla, s omezením na nejvýše 5 dnů.Žalobkyně na havarovaném vozidle vyměnila čelní sklo, když zjistila, že původně plánovanou opravu scelením nelze provést, tato skutečnost byla telefonicky oznámena žalované, a to včetně navýšení ceny o cca , částka, (tuto skutečnost má soud za prokázanou výpovědí svědka , tituly před jménem, , adresa, ). Jiné navýšení ceny (zjištěnou potřebu překročení odhadnuté ceny) žalobkyně žalované neoznámila, resp. již z žalobních tvrzení vyplývá, že rozdíl mezi odhadnutou cenou a vyúčtovanou cenou opravy, nad rámec navýšení o , částka, , byl způsoben chybně stanoveným odhadem ceny při převzetí zakázky.Žalovaná si vozidlo převzala po opravě dne , datum, , při předání a převzetí vozidla byl žalované předložen daňový doklad, kterým žalobkyně žalované vyúčtovala cenu opravy na částku , částka, včetně DPH, se splatností dne , datum, .Pojišťovna odmítla žalované poskytnout pojistné plnění v souvislosti se škodní událostí, při níž došlo k poškození přední části vozidla. Své stanovisko vysvětlovala tím, že celkový uplatněný rozsah poškození nemohl vzniknout při uváděném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný, poškození, které žalovaná uplatňovala, se podle pojišťovny na vozidle nacházelo z větší části již před datem údajného vzniku škody, pojišťovna také připomínala, že žalovaná na otázky, zda vše souvisí s nahlášeným střetem s dravcem, dvakrát kladně odpověděla (učinit tak měl přímo jednatel žalované , tituly před jménem, , jméno FO, ) a vyjádřila se tak, že vozidlo nebylo před nehodou hlášenou dne , datum, nijak poškozeno. Pojišťovna také zpochybnila tvrzení žalované o pomýlení se při uvedení data vzniku události, což bylo podle pojišťovny vyvráceno registračním hovorem ze dne , datum, ke škodní události týkající se poškození pravé části vozidla, při němž pracovník žalobkyně na otázku, zda je na pojištěném vozidle nějaké nesouvisející poškození, odpověděl, že není. Pojišťovna odmítla své zamítavé stanovisko revidovat, o čemž žalovanou zpravila několika dalšími dopisy, pokaždé opakovala, že celkový uplatněný rozsah poškození nemohl vzniknout při uváděném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný.Žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení e-mailovou zprávou ze dne , datum, , jednatel žalované přislíbil zaplacení, ke kterému mělo dojít dne , datum, , za prodlevu se omlouval. V lednu roku 2023 jednatel žalované žalobkyni sdělil, že platba bude provedena v termínu od , datum, , znovu se omlouval za vzniklé prodlení. V únoru roku 2023 jednatel žalované vysvětloval, že platba nebyla provedena, neboť žalovaná se rozhodla pokračovat v jednání s pojišťovnou, současně uvedl, že existenci pohledávky žalovaná nezpochybňuje. Ujištění o tom, že žalovaná pohledávky žalobkyně nezpochybňuje, jednatel žalované zopakoval v rámci písemné komunikace znovu ještě v únoru 2023, tehdy poukázal na to, že žalobkyně sdělila pojišťovně nepřesné informace související s poškozením vozidla.Žalovaná byla žalobkyní o zaplacení písemně upomenuta i před zahájením soudního sporu.

37. Podle ust. § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

38. Podle ust. § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle ust. § 2605 odst. 1 o. z., dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle ust. § 2610 odst. 1 o. z., právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

39. Podle ust. § 2612 odst. 1, 2 o. z., (1) zjistí-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové ceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. (2) Objednatel může od smlouvy odstoupit; poměrnou část původně určené ceny zhotoviteli zaplatí, má-li z částečného plnění zhotovitele prospěch. Neodstoupí-li objednatel od smlouvy bez zbytečného odkladu po doručení oznámení o vyšší ceně, platí, že se zvýšením ceny souhlasí.

40. Podle ust. § 2321 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

41. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

42. Výsledky provedeného dokazování a závěr o skutkovém stavu vedou k závěru o tom, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dílo, podle které se žalobkyně zavázala pro žalovanou provést opravu vozidla ve vlastnictví žalované. Oprava měla být provedena v rozsahu poškození, která byla zjištěna při prohlídce vozidla technikem pojišťovny. Od počátku bylo počítáno s výměnou poškozené kapoty, pokud jde o poškození čelního skla, zprvu se počítalo s jeho opravou bez nutnosti jeho výměny. Žalobkyně opravu vozidla v rozsahu převzaté zakázky provedla, dílo (opravu vozidla) dokončila a předala, čímž došlo k provedení díla.

43. Objednateli vzniká právo na zaplacení ceny díla jeho provedením (dokončením a předáním), v tomto ohledu účastníci netvrdili existenci skutečností směřujících k závěru o tom, že by se účastníci od dispozitivní právní úpravy odchýlili, existence takových skutečností nevyplynula ani z provedených důkazů. Žalobkyně dílo provedla a opravené vozidlo předala žalované, která ničeho ve vztahu k rozsahu opravy nenamítala.

44. Jelikož žalobkyně žalované podle výsledků provedeného dokazování oznámila potřebu navýšení ceny o , částka, z původně odhadovaných , částka, v souvislosti se zjištěním o potřebě výměny čelního skla, má žalobkyně právo na zaplacení částky , částka, coby ceny za opravu vozidla (původně dohodnutých , částka, navýšeno o , částka, ). Jelikož se žalobkyně (už podle žalobních tvrzení, která nebyla zpochybněna výsledky provedeného dokazování) pomýlila při prvotním vyčíslení odhadu ceny, nemá proti žalované právo na zaplacení částky, o kterou žalované účtuje více (a v rozporu s prvotním ujednáním a pozdějším oznámení o navýšení).

45. Nejedná se tak o situaci překročení odhadnuté ceny vlivem zjištění potřeby navýšení ceny po uzavření smlouvy (ust. § 2612 odst. 1 o. z.), neboť k aktivaci tohoto zákonného ustanovení by mohlo dojít v případě zjištění potřeby navýšení ceny až po uzavření smlouvy, nikoliv v době jejího uzavření (v době sjednávání zakázky). Žalobkyně je vázána ujednáním o ceně určené odhadem (smluvním ujednáním), a tedy v konečném důsledku jí jde k tíži, že se při uzavření smlouvy pomýlila v odhadu nákladovosti opravy.

46. I kdyby se jednalo o situaci dodatečně zjištěné potřeby překročení ceny, bylo by na místě rozsah překročení kvalifikovat jako překročení podstatné. Byť zákon konkrétně nestanoví hranici rozdělující podstatné a nepodstatné překročení ceny, bylo možné vyjít z dosavadních závěrů soudní praxe (Nejvyšší soud ČSSR, , spisová značka, , [R , Anonymizováno, civ.], Nejvyšší soud České socialistické republiky, , Anonymizováno, ), podle kterých lze za podstatné překročení považovat zpravidla překročení ceny určené odhadem alespoň o 10–20 %. V posuzované věci žalobkyně cenu překročila o , částka, , což v poměru k původně odhadnuté ceně činí více než 20 %. Žalobkyně netvrdila a z provedeného dokazování nevyplynula existence takových okolností, které by značily obtížnost odhadu ceny při uzavření smlouvy, svědek , tituly před jménem, , adresa, naopak dovozoval pochybení jeho kolegy při formulaci odhadu ceny při převzetí zakázky.

47. Na základě toho, co vyšlo v řízení najevo, nebylo možné přijmout žalobkyní prosazovaný závěr o tom, že by žalovaná dluh (dluhy) uznala. Žalobkyně tento závěr vyvozovala z obsahu doložené e-mailové a jiné písemné komunikace osob jednajících za účastníky. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že jednatel žalované opakovaně přisliboval zaplacení a podvakrát uvedl i to, že žalovaná existenci „pohledávky“ (napodruhé „pohledávek“) nijak nezpochybňuje. Tato zjištění však nemohou vést k závěru o tom, že dluhy žalovaná uznala ve smyslu ust. § 2053 o. z., neboť takové uznání by muselo mít podklad v písemném prohlášení dlužící žalované, v jejím projevu vůle. Judikatura dovodila, že nepostačí např. odsouhlasení údajů obsažených ve faktuře (bez nějakého dalšího případného textu, z něhož by bylo možné dovodit vyjádření vůle dlužníka směřující k uznání závazku; k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, ), přičemž v posuzované věci se z písemně zachycených sdělení jednatele žalované nepodává projev vůle směřující k uznání dluhu. Příslib zaplacení, byť opakovaný a zachycený v e-mailové a listinné komunikaci, nelze vykládat jako projev vůle směřující k uznání dluhu. Ani to, že žalovaná v tomto řízení uplatnila kompenzační námitku (a v průběhu řízení tak provedla, resp. pokusila se provést, hmotněprávní započtení), neznamená bez dalšího, že by žalobou uplatněné pohledávky uznala (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, ). Kompenzační námitku je totiž třeba dávat do souvislosti i s tím, že žalovaná se v tomto řízení žalobě bránila mj. i tím, že činila sporným rozsah provedené opravy, bránila se platební povinnostem, tak jak jejich uložení navrhovala žalobkyně.

48. Nicméně to, jak se žalovaná chovala nejen v průběhu opravy, ale také při a po převzetí vozidla po opravě a jak přislibovala, že bude plnit, určitou vypovídací hodnotu má, a to i pokud jde o rozsah opravy. Žalovaná při převzetí opraveného vozidla nenamítala ničeho, a to ani ve vztahu k vyúčtované ceně (v níž se projevuje i navýšení původně odhadnuté ceny o , částka, za výměnu čelního skla namísto původně plánované opravy). Zjevně ani nebrojila proti tomu, že žalobkyně vyměnila při opravě kapotu motoru. Pro posouzení věci je bez významu polemika žalované ohledně (ne)opodstatněnosti výměny kapoty – zakázku žalobkyně převzala s tím, že kapota bude vyměněna, tomu odpovídal odhad ceny, kapota vyměněna byla (to ostatně žalovaná ani nesporovala).

49. Žalovaná si také podle výsledků provedeného dokazování od žalobkyně pronajala náhradní vozidlo, účastníci tak uzavřeli smlouvu o nájmu dopravního prostředku. Žalobkyně žalované vyúčtovala nájemné za dobu kratší, než by odpovídalo skutečnému počtu dnů, po které žalovaná náhradní vozidlo užívala. Žalovaná však žalobkyni nezaplatila ani po právu vyúčtované nájemné v částce , částka, . Pro posouzení věci je bez významu obsah smluvních ujednání zachycených v pojistné smlouvě (resp. pojistných podmínkách coby součásti smluvních ujednání mezi žalovanou a pojišťovnou) o tom, že případné pojistné plnění by pokrylo toliko nájemné po dobu pěti dnů. Jak uzavření a obsah smlouvy o dílo (na opravu havarovaného vozidla), tak uzavření a obsah smlouvy o nájmu dopravního prostředku, je výrazem smluvní autonomie účastníků, obsah práv a povinností účastníků není dotčen obsahem práv a povinností ze závazku založeného mezi žalovanou a jejím smluvním partnerem (pojišťovnou).

50. Z vyložených důvodů soud žalobkyni přisoudil jak po právu žalovaných , částka, odpovídajících dluhu žalované na ceně za opravu vozidla, tak po právu žalovaných , částka, odpovídajících dluhu žalované na nájemném.

51. Žalobkyni vedle dlužné jistiny náleží také úrok z prodlení, neboť žalovaná prodlévá se splněním peněžitých dluhů. Žalované vznikla povinnost zaplatit vyúčtovanou cenu za opravu i vyúčtované nájemné a měla tak na podkladě obsahu písemných vyúčtování (daňových dokladů) učinit nejpozději do , datum, . Jelikož tak žalovaná neučinila, ocitla se dnem následujícím, tj. dnem , datum, v prodlení, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o pravidlo vyjádřené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

52. Důvodným byl i požadavek žalobkyně na zaplacení paušalizovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Na ty žalobkyni vznikl nárok již tím, že se žalovaná, strana závazku dvou podnikatelů, ocitla v prodlení se splněním peněžitého dluhu (ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

53. Ve zbytku, tj. co do částky , částka, s úrokem z prodlení, byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta, neboť došlo k vyloučení práva zhotovitele (žalobkyně) na zaplacení rozdílu v ceně (k tomu podrobněji shora v bodě 44. a násl.).

54. Žalobkyně v závěrečném návrhu dovozovala, že pokud jde o cenu za opravu, je třeba žalobkyni přisoudit nárok na zaplacení nejen částky , částka, , ale také dalších , částka, odpovídajících 10 % z částky , částka, „v rámci zákonem přípustného nepodstatného navýšení ceny“. Takový přístup při posouzení důvodnosti nároku na zaplacení nelze použít. Rozsah (ne)podstatného navýšení ceny se zkoumá vzhledem k původně odhadnuté ceně, tj. ve vztahu k částce , částka, , ale významnější je to, že soud dospěl k závěru o tom, že v případě rozdílu v částce , částka, nelze postupovat podle ust. § 2612 odst. 1 o. z. (k tomu podrobněji shora v bodě 44. a 45.)

55. K žalovanou uplatněné námitce započtení uvádí soud následující: Jedním z předpokladů zániku pohledávek jednostranným započtením je kompenzační projev, jenž vyhovuje požadavkům na právní jednání podle ust. § 551 až 553 o. z. Kompenzační projev učiněný žalovanou nebyl v potřebném rozsahu určitý, neboť ač žalovaná připouští možnou existenci vícero samostatných pohledávek žalobkyně (ze samostatných závazků účastníků vzešlých ze samostatně uzavřených smluv – smlouvy o dílo a smlouvy o nájmu), jakož i vícero pohledávek svých vlastních (byť mají mít základ v odpovědnosti žalobkyně za majetkovou újmu), nevymezila, jaká konkrétní pohledávka žalobkyně, případně její část, započtením zanikla, a není tak zřejmé, u které konkrétní pohledávky žalobkyně mělo dojít vlivem kompenzačního projevu k zániku (a kterou pohledávku žalobkyně, popř. v jaké části, tak již nelze žalobkyni v tomto řízení přisoudit a která naopak započtením dotčena není). Neurčité právní jednání je ve smyslu ust. § 553 odst. 1 o. z. zdánlivé a nelze k němu – ke kompenzační námitce - ve smyslu ust. § 554 o. z. přihlížet.

56. I kdyby bylo na místě ke kompenzační námitce přihlížet, žalobkyně se bránila námitkou relativní neplatnosti započtení, a to z toho důvodu, že činila spornou (a tedy k započtení nezpůsobilou) pohledávku žalované z titulu náhrady majetkové škody.

57. Podle ust. § 1987 odst. 1, 2 o. z., (1) k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. (2) Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

58. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení § 1987 odst. 2 o. z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou, pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne (k tomu srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, ).

59. Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 23/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky. Soud se poučením, které žalované podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poskytl, neúspěšně pokusil žalovanou vést k tomu, aby spornost pohledávky z hlediska míry nejistoty rozptýlila.

60. I kdyby žalovaná učinila bezvadný kompenzační projev a i kdyby žalovaná rozptýlila spornost pohledávek použitých k započtení, nebyla by s námitkou započtení úspěšná, a tedy soud by uvedené nemohl zohlednit v rámci posouzení důvodnosti žaloby. Pohledávka žalované (lépe vyjádřeno pohledávky žalované) z titulu náhrady majetkové újmy, za níž má odpovídat žalobkyně, podle přesvědčení soudu totiž vůbec nevznikla (nevznikly). Aby totiž vznikla (vznikly), musely by být naplněny předpoklady odpovědnosti žalobkyně za majetkovou újmu, a to včetně předpokladu existence příčinné souvislosti mezi škodním jednáním (škodní událostí) a újmou. Jak ústy svého jednatele přiznává sama žalovaná, je si vědoma toho, co soud zjistil i z jiných v řízení provedených důkazů (jednotlivá sdělení pojišťovny), a sice že důvod, pro který pojišťovna odmítla poskytnout pojistné plnění, nespočíval (toliko či primárně) v tom, co pojišťovna zjistila z registračního hovoru, který s ní vedl zaměstnanec žalobkyně.

61. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo (conditio sine qua non). Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škod nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin více, působí z časového hlediska buď souběžně anebo následně, aniž se časově překrývají; v takovém případě je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , Soubor C 8673).

62. Jednatel žalované vypověděl, že pojišťovna odmítla poskytnout pojistné plnění z několika důvodů (mezi nimiž bylo, vyjma vytýkaného jednání zaměstnance žalobkyně, také to, že určitým způsobem pochybil sám jednatel žalované, a dále že pojišťovna zpochybnila nehodový děj). Z listinných důkazů soud zjistil, že pojišťovna opakovaně odůvodňovala negativní stanovisko tím, že celkový uplatněný rozsah poškození nemohl vzniknout při uváděném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný.

63. Zjištění, která pojišťovna učinila z registračního hovoru vedeného se zaměstnancem pojišťovny, nebyla podle výsledků provedeného dokazováním tím zásadním, co pojišťovnu vedlo k odmítnutí poskytnutí pojistného plnění, a i kdyby se jednalo o jednu z příčin, nebyla by to příčina podstatná. Jelikož příčinou případné majetkové újmy (vznikla-li) byl pojišťovnou zpochybněný nehodový děj, nemůže žalobkyně za případnou škodu odpovídat, i kdyby zaměstnanec žalobkyně skutečně jakkoliv pochybil. Uvedené rezultuje k závěru o tom, že neexistující pohledávka (pohledávky) žalované za žalobkyní nemohly přivodit byť i jen částečný zánik pohledávek žalobkyně za žalovanou.

64. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalované. Náhrada nákladů řízení žalobkyně je tvořena:- náhradou za zaplacený soudní poplatek v částce , částka, ;- náhradou nákladů řízení uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, za každý úkon dle ust. § 2 odst. 3 citované vyhlášky; žalobkyně v řízení realizovala celkem , hodnota, úkonů (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis dalších tří vyjádření ve věci samé – podání došlá soudu ve dnech , datum, , , datum, a , datum, , účast na dvou jednáních před soudem a příprava účasti na jednání), a náleží jí tak náhrada hotových výdajů ve výši , částka, (8 x , částka, );- náhradou cestovních výdajů v souvislosti s jízdami k jednotlivým dvěma jednáním soudu, vždy na trase ze sídla žalobkyně do sídla soudu a zpět, tj. celkem , částka, cestou tam a zpět k jednomu ze dvou jednání soudu, při zohlednění druhu paliva použitého vozidla dle doloženého osvědčení o registraci vozidla (motorová nafta), průměrné spotřeby vozidla (5,5 l/100 km) a ceny paliva a náhrady za použití vozidla podle vyhlášky MPSV č. 398/2023 Sb., tedy 2 x , částka, , tj. celkem , částka, cestami k oběma jednáním soudu.Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí po součtu jednotlivých složek částku , částka, .Soud žalobkyni nepřisoudil paušální náhradu hotových výdajů za sepis závěrečného návrhu (jak žalobkyně požadovala), a to s respektem ke kritériu účelnosti vynaložených nákladů vyplývajícího z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Závěrečný návrh mohla žalobkyně (prostřednictvím svého zástupce) přednést na jednání, což ostatně učinila, přitom za účast na jednání byla žalobkyni náhrada hotových výdajů přiznána. Za dané situace by přiznání další náhrady znamenalo nedůvodné zdvojování náhrady vzešlé z neúčelného rozmělňování úkonů.

65. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.