77 C 216/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 190 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 190 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 190 000 Kč za dobu od 19. 4. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 197 089,10 Kč, k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 14. 9. 2022 domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 190 000 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení, jak je vymezen ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku a paušalizované náklady spojené s uplatněním pohledávky). Důvodnost žaloby opírala žalobkyně o to, že dne 18. 4. 2021 účastníci v ústní formě uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej zboží, konkrétně antigenních testů na protilátky onemocnění COVID-19 značky [příjmení] [příjmení] antigen, v počtu 32 000 kusů. Kupní cena činila 57,50 Kč za jeden kus zboží, celková kupní cena činila 1 840 000 Kč. Žalobkyně žalované kupní cenu vyúčtovala fakturou [číslo] se splatností dne 18. 4. 2021. Žalovaná na kupní cenu částečně (co do částky 650 000 Kč) hradila, dílčími platbami realizovanými ve dnech 21. 4. 2021 a 22. 4. 2021, které žalovaná ztotožnila variabilním symbolem odpovídajícím číslu faktury a k nimž žalovaná připojovala poznámku o tom, že se jedná o částečnou úhradu. Žalovaná se zaplacením zbytku kupní ceny, ač upomínána o zaplacení, prodlévá.

2. Žalovaná se proti žalobou uplatněnému nároku bránila tím, že částečně neplnila s úmyslem nárok žalobkyně uznat, platila pouze za zboží, které od žalobkyně objednala a které jí žalobkyně dodala, jiné zboží žalovaná od žalobkyně nepřevzala.

3. Žalobkyně replikovala tím, že žalobkyně a žalovaná ujednaly způsob dodání zboží (najednou), byl ujednán i způsob úhrady kupní ceny (rovněž jednorázově). Žalobkyně také poukázala na to, že žalovaná je podnikatelem, profesionálem v oboru a hrazení faktur je náplní její podnikatelské činnosti, jistě by proto k platbám nepřipojovala poznámku o částečné platbě (ale naopak by uvedla, že platí toliko za část zboží), a je také nepravděpodobné, že by žalovaná postupovala v rozporu s péčí řádného hospodáře a hradila by na fakturu za nedodané zboží. Žalovaná pohledávku žalobkyně před zahájením sporu ani nezpochybňovala, nenamítala, že by jí zboží nebylo dodáno.

4. U jednání dne 14. 3. 2023 žalovaná svoji obranu rozvedla tak, že zboží bylo dodáno den předtím nebo nejpozději vždy v den, kdy žalovaná provedla částečnou platbu. Podle dohody žalobkyně a žalované měla žalovaná od žalobkyně do budoucna odebrat zboží za celkovou částku 1 840 000 Kč. Poté, co žalovaná od žalobkyně zboží převzala, zjistilo se, že chybí potřebná certifikace, uvedené namítl odběratel žalované.

5. V podání ze dne 21. 3. 2023 žalovaná doplnila, že mezi účastníky vznikla dohoda o tom, že žalobkyně žalované dodá zboží specifikované fakturou [číslo] žalobkyně však připravila toliko 11 300 kusů antigenních testů, žalovaná za toto množství testů zaplatila cenu, vycházela přitom, co do množství zboží, z informace od žalobkyně. Následně se žalobkyně a žalovaná ústně dohodly na„ úpravě“ faktury, k čemuž však nedošlo. Žalovaná rovněž připomínala, že ustáleným mechanismem spolupráce účastníků bylo to, že zboží bylo předáváno až poté, co žalovaná zaplatila jeho cenu, přičemž uvedené vylučuje„ dobrou víru“ žalobkyně ohledně uznání zbytku dluhu. Neochota žalobkyně předat žalované zboží před jeho zaplacením má být patrna rovněž z obsahu doložené komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp.

6. Soud provedeným dokazováním vyčerpal důkazní návrhy účastníků, provedl také důkazy postupem dle ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. (úplnými výpisy z obchodního rejstříku) a z jednotlivých důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

7. Z faktury – daňového dokladu [číslo] soud zjistil, že žalobkyně dne 18. 4. 2021 vyúčtovala žalované k zaplacení částku 1 840 000 Kč, splatnou dne 18. 4. 2021, za zboží podle objednávky žalované, konkrétně za 32 000 kusů sad antigenních testů, za jednotkovou cenu 57,50 Kč.

8. Výpisem z běžného účtu – poř. [číslo] za období 1. 4. 2021 - 30. 4. 2021 je prokázáno, že žalovaná dne 21. 4. 2021 zaplatila žalobkyni ve třech bezhotovostních platbách celkem 300 000 Kč a jednou bezhotovostní platbou 50 000 Kč, přičemž ke každé ze čtyř plateb připojila variabilní symbol odpovídající číslu faktury ([číslo]) a poznámku o částečné úhradě, a dále je prokázáno, že žalovaná dne 22. 4. 2021 zaplatila žalobkyni ve třech bezhotovostních platbách celkem 300 000 Kč, přičemž ke každé ze tří plateb připojila variabilní symbol odpovídající číslu faktury ([číslo]) a poznámku o částečné úhradě. Platby byly realizovány jako tzv. okamžité úhrady.

9. Z výzvy k plnění a doručenky datové zprávy – ID zprávy [číslo] soud zjistil, že zástupce žalobkyně dne 15. 10. 2021 sepsal a dne 19. 10. 2021 žalované odeslal písemné upomenutí o zaplacení plnění, jehož se žalobkyně domáhá v tomto řízení.

10. Z výtisku náhledu komunikace uskutečněné prostřednictvím aplikace WhatsApp, který v tomto řízení předložila a navrhla provést k důkazu žalovaná, soud zjistil, že zástupci účastníků mezi sebou komunikovali ve dnech 15. 4. 2021, 16. 4. 2021, 17. 4. 2021 a 19. 4. 2021 ohledně dodávek zboží, vystavování faktur, plateb, nicméně z přehledu nevyplývá, že by se jejich komunikace týkala faktury [číslo] či dodávky zboží - sad antigenních testů. Z komunikace je zřejmé, že jednatelka žalobkyně žalované zasílala prostřednictvím aplikace WhatsApp fakturu (dne 16. 4. 2021) a žádala o její zaplacení, na což žalovaná reagovala zasláním potvrzení o platbě.

11. Ze zvukových nahrávek, ve vztahu ke kterým [jméno] [příjmení] (který byl jednatelem žalované do 20. 4. 2021) uvedl, že je to on, kdo hovoří, soud zjistil, že hovořící uváděl, že má kupce, hovořil o respirátorech (nahrávka o délce 00:43 minut), oslovoval„ [jméno]“ s tím, že nemá kupce, kteří by dali tolik peněz, dotazoval se na dostupnost levnějších respirátorů či dostupnost antigenních testů, u kterých smlouva není problém a hovořící zajistí, aby se vše zaplatilo komplet naráz (nahrávka o délce 00:33 minut).

12. Podle úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] byla v dubnu roku 2021 jednatelkou žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození], přičemž podle toho, co v řízení uvedla žalobkyně (a žalovaná nezpochybnila), se jedná o osobu, kterou osoby jednající za žalovanou oslovují„ [jméno]“ či„ [jméno]“.

13. Podle úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka [číslo] byl, podle stavu zápisu v obchodním rejstříku, do 20. 4. 2021 jednatelem žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], následně vznikla funkce jednatele [jméno] [příjmení], [datum narození].

14. Současný jednatel žalované [příjmení] [příjmení] vypověděl, že jeho bratr [jméno] [příjmení] navázal obchodní spolupráci s paní [jméno], která jednala za žalobkyni. Úkolem nynějšího jednatele žalované bylo spočítat zboží na rampě a naložit ho do dodávky, neměl na starosti nic ohledně fakturace ani plateb. Co se týče antigenních testů, jednalo se o tisíce kusů, neví přesně kolik, nebylo jich však více než 11 300 kusů. U předání zboží, jehož se účastnil i [jméno] [příjmení] (stál opodál) se nepodepisoval žádný předávací protokol, ani jiné písemné stvrzení počtu dodaných kusů zboží, ač [příjmení] [příjmení] žádal po paní [jméno] vystavení protokolu o předání. Platby měl na starosti [jméno] [příjmení], výši plateb si [příjmení] [příjmení] nevybavoval, platilo se převodem, v kanceláři paní [jméno], toho se [příjmení] [příjmení] neúčastnil. Nevěděl, zda k předání antigenních testů došlo v jednom dni nebo ve více dnech. Pokyn převzít zboží byl činěn poté, co se připsaly platby na účet. Kontrola množství zboží probíhala tak, že spolu s dalšími čtyřmi Asiaty otevřeli krabici s antigenními testy, nevěděl, kolik kusů bylo v krabici, vytáhli asi 6 krabic z celkového množství krabic, každou jednu krabici nevytahovali. Účetnictví žalované vede externí účetní, jednatel žalované účetnictví nerozumí. Na majetek jednatele žalované byly a jsou vedeny exekuce. 15. [jméno] [příjmení] vypověděl, že navázal obchodní spolupráci s paní [jméno] jednající za žalobkyni, dodavatelku antigenních testů. Dohodli se na ceně a žalovaná od žalobkyně odebírala zboží (v několika dnech, nejdéle po dobu jednoho měsíce), tedy antigenní testy balené po jednom kusu, s jiným zbožím účastníci neobchodovali. [příjmení] [příjmení] zboží spočítal, sdělil [jméno] [příjmení] počet kusů, ten v kanceláři paní [jméno] provedl platbu podle vystavené faktury. Pokud se stalo, že faktura nesouhlasila s počtem připraveného zboží, ihned na místě se v takovém případě faktura opravila. V tomto řízení chce žalobkyně víc peněz, než kolik jí má náležet, chtěla zboží předplatit, za odebrané zboží žalovaná žalobkyni zaplatila. Ze začátku spolupráce probíhala tak, že dokud platba nebyla na účtu žalobkyně, zboží nebylo vydáno, po druhém obchodě nechávala paní [jméno] zboží odjet po předložení potvrzení o zaplacení. Odebrání množství zboží nebylo mezi žalobkyní a žalovanou písemně potvrzováno. Platby ze dne 21. 4. 2021 a ze dne 22. 4. 2021 realizoval [jméno] [příjmení]. Realizaci více samostatných plateb v jednom dni [jméno] [příjmení] vysvětloval tím, že šlo zřejmě o to, že platba musela být ihned připsána a s ohledem na limit byla platba rozdělována. K poznámce u jednotlivých plateb„ částečná úhrada [číslo]“ [jméno] [příjmení] uvedl, že se jedná asi o variabilní symbol faktury. Faktura [číslo] je evidována v účetnictví žalované, byla předána účetní, žalovaná na ni zaplatila 650 000 Kč, žádala o opravu, úpravu faktury, faktura však nebyla dobropisována a [jméno] [příjmení] o to žalobkyni ani nežádal. [jméno] [příjmení] potvrdil, že věděl, že je na faktuře uvedeno množství zboží (32 000 kusů). To, že žalovaná odebrala toliko 11 300 kusů, a [jméno] [příjmení] zároveň nebrojil proti údaji o množství zboží na faktuře, vysvětloval [jméno] [příjmení] tak, že paní [jméno] řekl, že odebrali 11 300 kusů zboží, ale potřebuje 50 000 kusů zboží, jehož zbytek odebere„ zítra“, zboží mělo být připraveno„ následující den“. Zbytek zboží už žalovaná neodebrala, neboť ukončila s žalobkyní spolupráci s ohledem na to, že žalované její odběratel avizoval, že bude plnění reklamovat. Poznámka o částečné úhradě, která byla připojena k jednotlivým platbám ve dnech 21. 4. 2021 a 22. 4. 2021, znamená, že zbytek zboží žalovaná odebere„ druhý den“. To, že došlo k platbám označeným jako„ částečné“, a to ve dvou po sobě jdoucích dnech (21. 4. 2021 a 22. 4. 2021), a zboží přitom mělo být připraveno„ zítra“, [jméno] [příjmení] vysvětloval znovu tím, že zboží mělo být nachystáno„ druhý den, tedy zítra“. Co se týče zvukové nahrávky o délce 0:43 minut, tím, co tam uváděl, reagoval na to, že paní [jméno] chtěla nahradit škody za zboží, které žalobkyně vyrobila a žalovaná neodebrala. [jméno] [příjmení] bylo vyhrožováno lidmi vietnamského původu, má za to, že se může jednat o lidi od paní [jméno]. Dodávku respirátorů [jméno] [příjmení] poptával po ukončení spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou, a to proto, že paní [jméno] chtěla nahradit škody, s požadavkem na náhradu škody [jméno] [příjmení] nesouhlasil, ale s paní [jméno] v komunikaci pokračoval, protože měla zboží.

16. Závěr o skutkovém stavu lze shrnout tak, že žalobkyně a žalovaná spolu obchodovaly (o tom svědčí i obsah zvukových nahrávek a mezi účastníky o tom ani nebylo sporu), žalobkyně žalované dodávala zboží a dne 18. 4. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalované k zaplacení částku 1 840 000 Kč, splatnou dne 18. 4. 2021, coby cenu za 32 000 kusů sad antigenních testů (za jednotkovou cenu 57,50 Kč). Dne 21. 4. 2021 žalovaná žalobkyni zaplatila celkem 350 000 Kč, dne 22. 4. 2021 žalovaná žalobkyni zaplatila celkem 300 000 Kč. Platby realizoval [jméno] [příjmení]. Ke všem jednotlivým dílčím platbám byl připojen údaj ztotožňující platbu číslem faktury, kterou byla žalované vyúčtována cena 1 840 000 Kč, s poznámkou o částečné úhradě. Do obchodních vztahů žalobkyně a žalované byla zapojena jednatelka žalobkyně, tehdejší jednatel žalované [jméno] [příjmení] a jeho bratr [příjmení] [příjmení] (nynější jednatel žalované). Žalovaná byla před podáním žaloby upomenuta o zaplacení částky 1 190 000 Kč, podle výsledků provedeného dokazování však požadované plnění žalobkyni neposkytla (v řízení žalovaná ostatně ani netvrdila opak).

17. Podle ust. § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

18. Podle ust. § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ust. § 2054 odst. 2 o. z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

19. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je po právu.

21. Účastníci učinili nesporným, že došlo k dohodě o ceně zboží (sad antigenních testů), a to v částce 57,50 Kč za kus (za sadu). Sporným bylo, zda žalovaná od žalobkyně odebrala 32 000 kusů sad či pouze 11 300 kusů sad, a v návaznosti na to pak spor o to, zda žalovaná má žalobkyni zaplatit nezaplacenou část ceny za dodané zboží, vyúčtovanou fakturou, na jejímž podkladě žalovaná žalobkyni postupně poskytla částečné peněžité plnění.

22. Smyslem a účelem úpravy ust. § 2054 odst. 2 o. z., upravujícího tzv. konkludentní uznání dluhu, bylo zakotvit zásadu, podle níž plní-li osoba bez dalšího částečně svůj dluh, je jejím úmyslem plnit na existující dluh, pokud výslovně neuvede, že částečným plněním dluh plně neuznává; druhá strana závazkového vztahu (věřitel), na jejíž dluh je plněno, je oprávněna očekávat, že dlužník, který bez dalšího plní na existující dluh částečným plněním, dluh vůči ní uznává (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 23 Cdo 405/2013). Částečné plnění má za důsledek uznání zbytku dluhu, pokud dlužník plní (zde žalovaná plnila na žalobkyní vyúčtovanou cenu) a výslovně nedá najevo, že ve zbývajícím rozsahu pohledávku věřitele zpochybňuje. Vnitřní pohnutka dlužníka (subjektu, který plní) nemá význam, pokud výslovně nedá najevo, že pohledávku ve zbývajícím rozsahu zpochybňuje. Nemá proto význam obrana žalované založená na tom, že žalovaná částečnými platbami neměla úmysl (zřejmě vůli) dluh uznat.

23. Žalovaná netvrdila (a z provedeného dokazování ani nevyplynulo), že by žalovaná dne 21. 4. 2021 dala výslovně žalobkyni najevo, že pohledávku z titulu ceny vyúčtované fakturou [číslo] zpochybňuje. Naopak, následující den, tj. dne 22. 4. 2021, žalovaná zrealizovala další„ částečné úhrady“. Pro posouzení toho, zda dlužník dal výslovně najevo zpochybnění zbývajícího rozsahu pohledávky, je zásadní chování dlužníka při realizaci částečných plateb (v souvislosti s nimi, příp. bezprostředně po nich v případě nikoliv současné fyzické přítomnosti těch, kteří mezi sebou plní). Bez významu jsou okolnosti, které dlužník vzpomíná později, v rámci obrany v soudním sporu.

24. V posuzované věci zde stojí tyto skutečnosti vztahující se k dílčím platbám: tehdejším jednatelem žalované použité slovní spojení„ částečná úhrada“, s připojením čísla faktury, zopakování čísla faktury coby variabilního symbolu (ztotožňujícího každou ze sedmi dílčích plateb), absence jakékoliv výhrady ke zbývající části dluhu (pohledávky vyúčtované fakturou). To vše nasvědčuje tomu, že žalovaná (rukou svého tehdejšího jednatele, který jednotlivé platební příkazy zadával) vědomě plnila na cenu vyúčtovanou konkrétní fakturou, a to částečně.

25. Jiné logické vysvětlení připojení těchto identifikátorů plateb žalovaná v tomto řízení (ústy osob, které se na obchodech za žalovanou podílely) nepodala.

26. Realizátor plateb, [jméno] [příjmení], soudu neposkytl logické vysvětlení, proč on, s vědomím o (údajně skutečně) odebraném množství zboží na straně jedné a s vědomím o údaji o množství zboží na faktuře a výši vyúčtované ceny na straně druhé, připojoval k platbám poznámku o částečné úhradě, se ztotožněním konkrétní faktury. Nevěrohodnost obrany žalované o dodání toliko 11 300 kusů zboží je umocňována i tím, co také vypověděl [jméno] [příjmení], a sice že faktury se v případě, že údaj o množství zboží na fakturách neodpovídal skutečnému stavu, opravovaly ihned na místě. [jméno] [příjmení] neposkytl logické vysvětlení ani tohoto vnitřního rozporu (proč tedy osoby jednající za žalovanou nepožadovaly na místě opravit fakturu, jak se dělo v jiných případech). Žalovaná argumentovala tím, že žalobkyně a žalovaná se ústně dohodly na„ úpravě“ faktury, k čemuž však později nedošlo. Není zřejmé, mezi kým konkrétně dohoda vznikla, resp. kdo se konkrétně s kým měl v tomto smyslu dohodnout, neboť ani bratři [příjmení] se v rámci svých výpovědí o existenci dohody nezmiňovali, hovořeno bylo o požadavku na opravu, nikoliv o vzájemné (oboustranné) dohodě (dohoda předpokládá existenci vůle a jejího projevu u všech jednajících). K požadavku na opravu však není nic konkrétnějšího známo (faktura je evidována v účetnictví žalované, nebylo žádáno o její dobropisování).

27. Není ani zřejmé, proč by [jméno] [příjmení], tehdejší jednatel žalované, tedy osoba povinována péčí řádného hospodáře (ust. § 52 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích), netrval u posuzované obchodní transakce alespoň na písemném stvrzení toho, že ač je žalované účtována cena za 32 000 kusů zboží, přebírá žalovaná ve skutečnosti toliko 11 300 kusů zboží.

28. Logiku postrádá také to, jak [jméno] [příjmení] vysvětloval, že byla připravena pouze část zboží a zbytek měl být připraven„ zítra“, tj.„ druhý den“. Platby byly realizovány ve dvou dnech, nikoliv v jediném dni. Druhý den po dni 21. 4. 2021 je den 22. 4. 2021, kdy žalovaná znovu částečně plnila. Jelikož šlo o tzv. okamžité úhrady, lze usuzovat na to, že v uvedených dnech žalovaná platební transakce také zadala. Lze tedy usuzovat na to, že datum, kdy byly jednotlivé platby byly připsány na bankovní účet žalobkyně, odpovídá datu platebního příkazu. Žalovaná uvedené ostatně ani nezpochybňovala. Zůstává tak otazné, kterým dnem je onen„ druhý den“, resp.„ zítra“, jak uváděl [jméno] [příjmení]. I pokud by platila verze o plánovaném dodatečném dodání zbytku zboží (byť není zřejmé, kdy mělo být plněno, kdy byl onen„ druhý den“), pak není zřejmé, proč by ještě dne 22. 4. 2021 proběhly další tři platby (s připojením poznámky o částečné úhradě). Pokud dne 21. 4. 2021 bylo najednou dodáno 11 300 kusů zboží a„ druhý den“ se počítalo s dodávkou zbytku, pak není zřejmé, proč 22. 4. 2021 žalovaná opět platí s poznámkou o částečných platbách.

29. Pro posouzení věci nemá význam, zda jednatelka žalobkyně učinila po vzniku tvrzeného dluhu kroky směřující ke svémocnému vymožení plnění, jak naznačovali bratři [příjmení] - žalovaná realizaci obchodu (dodání zboží, zaplacení kupní ceny) do souvislosti s údajným vyhrožováním ostatně ani nedává.

30. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná konkludentně uznala dluh odpovídající pohledávce žalobkyně v částce 1 190 000 Kč, čímž nastoupily účinky právní domněnky o tom, že uvedený dluh ke dni 22. 4. 2021 trval. Podle ust. § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle ustanovení § 133 o. s. ř. tuto skutečnost za prokázanou.

31. Důkazní břemeno se tak přesunulo na žalovanou, která měla prokázat skutečnosti opodstatňující závěr o tom, že uznaný závazek (dluh v částce 1 190 000 Kč) neexistuje. Žalovaná byla soudem vedena k tomu, aby prokázala, že od žalobkyně odebrala toliko 11 300 kusů sad testů, nikoliv 32 000 kusů sad testů, jak tvrdila žalobkyně. Soud provedl důkazy k návrhu žalované, avšak těmito důkazy žalovaná neprokázala, že od žalobkyně odebrala toliko 11 300 kusů zboží, a tedy že neodebrala i sporných 20 700 kusů zboží.

32. Žalovaná po druhém (opakovaném) poučení, které jí soud po předběžném zhodnocení důkazů poskytl, na splnění důkazní povinnosti rezignovala. Zásadním je, že žalovaná měla bezpečně, tj. bez pochybnosti prokázat, že neodebrala i sporný rozsah zboží. Žalovaná však neprokázala skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možné přijmout závěr o tom, že dluh žalované v částce 1 190 000 Kč nevznikl. [příjmení] [příjmení] soud nepřesvědčili o tom, že by žalovaná od žalobkyně odebrala toliko 11 300 kusů zboží, za které žalobkyni žalovaná zaplatila kupní cenu. Osoba, která měla za žalovanou množství zboží zkontrolovat, tj. [příjmení] [příjmení], dokonce ani množství zboží reálně nezkontrolovala, jak vyplynulo z jeho výpovědi v tomto řízení (množství zboží se údajně dopočítávalo, aniž by [příjmení] [příjmení] věděl, kolik kusů testů je v krabici). [jméno] [příjmení] logicky nevysvětlil, proč v posuzovaném případě nebyla faktura znějící na částku 1 840 000 Kč upravena tak, aby odpovídala (údajně) odebranému menšímu množství zboží. Verze o odebrání toliko části zboží a předpokladu odebrání zbytku zboží„ zítra“ je nelogická a v konečném důsledku v této části i nevěrohodná (v podrobnostech soud odkazuje shora na body 26. – 28. tohoto odůvodnění). V řízení nevyšlo najevo žádné racionální vysvětlení toho, proč právě v posuzované věci zůstala faktura, podle které žalovaná žalobkyni plnila, neupravena, za situace, kdy v jiných případech byla faktura ihned opravována (tak, aby cena na ní uvedená odpovídala ceně, resp. množství odebraného zboží).

33. Pro úplnost lze dodat, že soud při hodnocení výpovědi [jméno] [příjmení] (tj. fyzické osoby, která je aktuálně statutárním orgánem žalované), jakož i při hodnocení výpovědi [jméno] [příjmení] (tj. fyzické osoby, která vypovídala o okolnostech týkajících se žalované a nastalých v době, kdy byla statutárním orgánem žalované), musel mít na paměti, že [jméno] [příjmení] měl a [příjmení] [příjmení] má zákonnou povinnost péče řádného hospodáře, povinnost loajality k žalované, v jejímž zájmu je ubránit se žalobou uplatněné pohledávce. Jednatel rovněž nese odpovědnost za případnou škodu a za splnění zákonných předpokladů ručí za dluhy obchodní korporace. Snažily - li se tak tyto osoby podat soudu vysvětlení, které soud hodnotí jako vysvětlení zcela nelogická (především v případě [jméno] [příjmení]), resp. nedostatečná (v případě [jméno] [příjmení]), pak ani v případě, že by zde nebyly zjištěné nedostatky v jejích výpovědích, zůstávaly by jejich výpovědi osamoceny, aniž by se navíc v potřebném rozsahu vzájemně podporovaly. [příjmení] [příjmení] se nebyl schopen k fakturaci a platbám vůbec vyjádřit, neboť na uvedeném se nijak nepodílel, [jméno] [příjmení] neuměl soudu vysvětlit, proč přistupoval k otázkám spojeným s fakturací a placením tak, jak vyplynulo z provedeného dokazování. Jejich výpovědi nejsou podporovány ani obsahem doložené komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp. Žalovaná popisovala obchodní praxi mezi účastníky v tom smyslu, že odebrání zboží muselo předcházet prokázání zaplacení ceny, [jméno] [příjmení] uvedl, že prokázání zaplacení bylo vyžadováno pouze u prvního obchodu, poté stačilo předložit k nahlédnutí potvrzení o tom, že zadal platební příkaz (zřejmě tedy nebylo nutné vyčkat na to, až budou prostředky připsány na účet žalobkyně). I kdyby takto účastníci mezi sebou obchodovali, uvedené bez dalšího neznamená, že se takový model vztahoval i na dodávku zboží, jehož cena byla vyúčtována fakturou [číslo]. U této zakázky (a jinou zakázkou se soud s ohledem na předmět sporu ani nezabýval) totiž vystupuje do popředí to, co soud uvedl shora ohledně jednoznačně specifikovaného předmětu plnění na faktuře (množství zboží), poznámkách připojených k jednotlivým platbám a především neschopnosti [jméno] [příjmení] logicky vysvětlit, proč připojoval poznámku o částečné úhradě. [příjmení] [jméno] [příjmení] o tom, že žalobkyně podmiňovala dodání zboží prokázáním zaplacení ceny za připravené zboží (zadání platebního příkazu), že vše ohledně fakturace a prokazování zadání platby se řešilo v kanceláři jednatelky žalobkyně za současné fyzické přítomnosti [jméno] [příjmení] (jak vypověděli oba bratři [příjmení]), je zpochybňována i obsahem (k návrhu žalované) provedeného důkazu výtiskem náhledu komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp, z něhož vyplynulo, že přinejmenším jednou žalobkyně touto formou (tedy zřejmě bez současné fyzické přítomnosti jednajících) zaslala fakturu a žalovaná stejnou formou dokládala, že zaplatila. Výpovědi bratrů [anonymizováno] proto nekorespondují ani s tím, co vyplynulo z uvedeného listinného důkazu.

34. Domněnka o existenci dluhu žalované v částce 1 190 000 Kč zůstala žalovanou nevyvrácena, soud tak má za prokázanou skutečnost, že žalovaná ke dni 22. 4. 2021 žalobkyni dlužila na kupní ceně za odebrané zboží částku 1 190 000 Kč, přičemž v řízení nevyšlo najevo (a žalovaná ostatně ani netvrdila), že by později žalovaná žalobkyni čehokoliv plnila. Bylo proto na místě žalobkyni přisoudit požadované plnění, a to z titulu nedoplatku kupní ceny z kupní smlouvy, kterou mezi sebou účastníci uzavřeli a podle které žalobkyně žalované plnila, leč dosud obdržela toliko část vyúčtované kupní ceny.

35. Žalobkyni vedle jistiny dluhu náleží také úrok z prodlení, neboť žalovaná ode dne 19. 4. 2021 prodlévá se splněním peněžitého dluhu. Výše úroku z prodlení se opírá o pravidlo vyjádřené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při určení výše paušalizovaných nákladů na uplatnění pohledávky (1 200 Kč) soud postupoval podle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.. Procesně úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalované. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 59 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, tj. (1.) odměna zástupce stanovená dle ust. § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif („a. t.“) po 13 060 Kč za každý z 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, sepis dvou dalších podání ve věci samé, účast na jednání soudu ve dnech 14. 3. 2023 a 2. 5. 2023, za níž náleží odměna ve výši dvou úkonů, s ohledem na délku jednání - ust. § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ a. t.), tj. 8 x 13 060 Kč; (2.) odměna zástupce ve výši 6 530 Kč za účast na jednání, při němž došlo k vyhlášení rozsudku – ust. § 11 odst. 2 písm. f/ a. t.); (3.) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč ke každému úkonu právní pomoci dle ust. § 13 odst. 1, 4 a. t., tj. 9 x 300 Kč, (4.) náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, počítaná z položek pod body (1.) až (4.). Výsledná výše náhradové povinnosti činí, po součtu jednotlivých položek, celkem 197 089,10 Kč.

37. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.