77 C 221/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 145 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcůma) částku 145 800 Kč,b) úrok z prodlení ve výši 15 % ročně- z částky 5 800 Kč za dobu od 26. 12. 2022 do zaplacení,- z částky 25 800 Kč za dobu od 26. 1. 2023 do zaplacení,- z částky 25 800 Kč za dobu od 26. 2. 2023 do zaplacení,- z částky 25 800 Kč za dobu od 26. 3. 2023 do zaplacení,- z částky 25 800 Kč za dobu od 26. 4. 2023 do zaplacení,- z částky 25 800 Kč za dobu od 26. 5. 2023 do zaplacení,- z částky 11 000 Kč za dobu od 1. 6. 2023 do zaplacení,to vše do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobci domáhali zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně- z částky 2 200 Kč za dobu od 16. 1. 2023 do 31. 5. 2023,- z částky 2 200 Kč za dobu od 16. 2. 2023 do 31. 5. 2023,- z částky 2 200 Kč za dobu od 16. 3. 2023 do 31. 5. 2023,- z částky 2 200 Kč za dobu od 16. 4. 2023 do 31. 5. 2023,- z částky 2 200 Kč za dobu od 16. 5. 2023 do 31. 5. 2023.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 74 256 Kč k rukám zástupce žalobců Mgr. Tomáše Dvořáčka, advokáta, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobci (manželé) se domáhali vydání rozhodnutí ukládajícího žalovanému povinnost zaplatit jim částku 145 800 Kč s příslušenstvím – úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 800 Kč za dobu od 26. 12. 2022 do zaplacení, z částky 2 200 Kč za dobu od 16. 1. 2023 do zaplacení, z částky 25 800 Kč za dobu od 26. 1. 2023 do zaplacení, z částky 2 200 Kč za dobu od 16. 2. 2023 do zaplacení, z částky 25 800 Kč za dobu od 26. 2. 2023 do zaplacení, z částky 2 200 Kč za dobu od 16. 3. 2023 do zaplacení, z částky 25 800 Kč za dobu od 26. 3. 2023 do zaplacení, z částky 2 200 Kč za dobu od 16. 4. 2023 do zaplacení, z částky 25 800 Kč za dobu od 26. 4. 2023 do zaplacení, z částky 2 200 Kč za dobu od 16. 5. 2023 do zaplacení a z částky 25 800 Kč za dobu od 26. 5. 2023 do zaplacení.

2. Žalobou uplatněné nároky odůvodnili tím, že mají ve společném jmění manželů bytovou jednotku č. , Anonymizováno, , nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, , stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , právnická osoba, , obec , adresa, , na adrese , adresa, – , právnická osoba, (dále také jen jako „jednotka“), přičemž nájemní smlouvou ze dne 30. 11. 2022 jednotku přenechali k užívání žalovanému, počínaje dnem 1. 12. 2022 a na dobu určitou - na dobu jednoho roku (tj. do 30. 11. 2023). Nájemné bylo sjednáno ve výši 20 000 Kč měsíčně a zálohy na služby činily 5 800 Kč (s výjimkou platby za plyn), přičemž obě tyto částky byly splatné vždy k 25. dni předchozího měsíce. Pokud jde o platby za plyn, ty byl žalovaný povinen platit přímo dodavateli Pražská plynárenská a.s., a to ve výši 2 200 Kč vždy do 15. dne příslušného měsíce, tuto povinnost však žalovaný porušil, platby za plyn nehradil, museli tak za něj činit žalobci, aby nedošlo k odpojení plynoměru. Žalovaný rovněž nehradil řádně a včas sjednané nájemné a zálohy na služby, když již v měsíci lednu roku 2023 vznikl na těchto platbách dluh a počínaje dalším měsícem již žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaná částka se tak skládá z dílčích dluhů na nezaplaceném nájemném (za měsíce únor až červen roku 2023, á 20 000 Kč), dílčích dluhů na zálohách na služby (za měsíce leden až červen roku 2023, á 5 800 Kč) a dílčích dluhů na zálohách na platby za spotřebu plynu (za měsíce leden až květen roku 2023, á 2 200 Kč). Žalovaný do podání žaloby ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 20. 5. 2023.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Přihlásil se k předchozímu uzavření nájemní smlouvy, na jejímž základě mu byla do užívání přenechána jednotka, za měsíční nájemné ve výši 20 000 Kč, s povinností platit zálohy na služby ve výši 5 800 Kč měsíčně žalobcům a s povinností platit zálohy na cenu za dodávky plynu ve výši 2 200 Kč měsíčně dodavateli plynu, to vše do 25. dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za který mělo být placeno. Nájemní smlouva byla původně uzavřena do 30. 11. 2023. K platbám za plyn žalovaný od žalobců neobdržel potřebné dokumenty, zejména plnou moc, a nemohl tak uskutečnit převod odběrného místa na svoji osobu. Při uzavření nájemní smlouvy žalovaný uhradil nájemné za prosinec roku 2022 včetně záloh na služby ve výši 15 800 Kč a dále částku 25 000 Kč jakožto vratnou jistinu („kauci“). Dále žalovaný uhradil nájemné ve výši 20 000 Kč za měsíc leden roku 2023, zálohy žalovaný nezaplatil, neboť nebyla vyřešena otázka převodu plynu a žalovaný nevěděl, v jaké výši má být záloha hrazena. Žalovaný „nedlouho po uzavření smlouvy“ zjistil, že jednotka „trpí technickými závadami“ a není způsobilá k řádnému užívání, a to zejména z důvodu nefunkčního kotle. Žalovaný kotel nepoužíval a v bytě netopil, aby nedošlo ke vzniku škody. Uvedené vylučovalo řádné užívání bytu. Další vadou jednotky byly nefunkční toalety nacházející v jednotce. Ač jejich opravu přislíbili žalobci ještě před předáním jednotky, k opravě nedošlo. Dále se v jednotce, konkrétně v chodbě nacházel kabel elektrického vedení bez ochranného pláště, což znemožňovalo instalaci osvětlení a představovalo bezpečnostní riziko. I přesto, že žalovaný všechny tyto vady žalobcům nahlásil, včetně návrhu řešení, žalobci neučinili žádné kroky k nápravě těchto závad. Jelikož vady přetrvávaly a žalobci je odmítli řešit, sdělil žalovaný žalobcům „záhy po podpisu nájemní smlouvy“, že nemá zájem na dalším trvání nájmu a jednotku opustil. Žalovaný v jednotce od setkání se servisním technikem kvůli kotli nebyl, ani ji nijak neužíval, následně odjel do zahraničí z pracovních důvodů a jednotka se pro něj stala „irelevantní“. Nárok žalobců je tak neoprávněný, neboť žalovaný od smlouvy odstoupil.

4. Pro případ, že by soud neshledal, že žalovaný od nájemní smlouvy pro její podstatné porušení platně odstoupil, namítl žalovaný, že nájemní smlouva zanikla ke dni 26. 3. 2023 (podle ujednání ve smlouvě smlouva s okamžitou platností zanikla v případě neuhrazení dvou částek nájemného, a jelikož žalovaný zaplatil poslední nájemné v lednu roku 2023, nájemní smlouva ke dni 26. 3. 2023 zanikla). Žalobci by „při nejlepším“ mohli požadovat částku 57 400 Kč představující nezaplacené zálohy na služby za leden roku 2023 a nezaplacené nájemné a zálohy na služby za březen a duben roku 2023, avšak jelikož žalovaný jednotku fakticky neužíval, žádné náklady ani nevznikly – žalovaný si proto „vyhradil“ právo uplatnit poté, co mu budou služby vyúčtovány, námitku započtení. Žalobci navíc nezohlednili žalovaným zaplacenou a dosud nevrácenou kauci ve výši 25 000 Kč – ve vztahu k tomu žalovaný uplatnil námitku započtení a uvedl, že pokud by od maximální možné výše potenciálního nároku žalobců odpovídajícího částce 57 400 Kč odečetl zaplacenou nevrácenou kauci, pohledávka žalobců by mohla činit nejvýše 32 400 Kč. Oprávněnými nejsou ani náklady řízení, neboť se odvíjí od domnělého nároku žalobců.

5. Žalobci odmítli výhrady žalovaného týkající se údajných vad jednotky (tvrzení žalovaného ohledně vadného kotle či elektroinstalace jsou podle žalobců nepravdivá, za poškozená záchodová prkénka a jejich opravu byla žalovanému poskytnuta sleva z prvního nájemného), k námitkám ohledně záloh za plyn odkázali žalobci na znění nájemní smlouvy, kde se o žádném převodu plynu na žalovaného nehovoří, žalovanému byla předána informace o výši zálohy a platebních informacích na účet Pražské plynárenské, a.s. Žalobci si nejsou vědomi, že by žalovaný od smlouvy odstoupil. I v případě nezaplacení dvou nájemných bylo třeba výpovědi z nájmu jednotky. Jedinou výpověď však dali žalobci a v jejím důsledku nájemní vztah ke dni 30. 6. 2023 skončil. Jednotku žalovaný žalobcům nepředal ani nevyklidil, a to ani po 30. 6. 2023. K námitce započtení vznesené žalovaným ve vztahu ke kauci ve výši 25 000 Kč žalobci uvedli, že složená kauce nepokryje ani škodu způsobenou žalovaným na jednotce, kdy jen oprava dveří Sapeli si vyžádala 25 000 Kč. Podle nájemní smlouvy vzniká žalovanému nárok na vrácení kauce až po vyrovnání všech závazků.

6. Soud žalobce vyzval a poučil ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), aby doplnili svá tvrzení a označili důkazy směřující k závěru o tom, že žalobcům vznikl nárok na zaplacení částky 5 × 2 200 Kč v souvislosti s platbami záloh na spotřebu plynu, tedy o tom kdy, komu a co konkrétně za žalovaného na zálohách na cenu za spotřebu plynu žalobci zaplatili, a zda, popřípadě kdy a jak žalobci vyzvali žalovaného k tomu, aby jim plnění refundoval.

7. V reakci na výzvu soudu žalobci uvedli, že za žalovaného uhradili zálohu na odběr plynu za měsíce leden až květen roku 2023 v celkové výši 17 840 Kč (žalobci za žalovaného zaplatili částku 4 210 Kč dne 9. 1. 2023, částku 4 210 Kč dne 8. 2. 2023, částku 4 210 Kč dne 2. 3. 2023, částku 4 210 Kč dne 4. 4. 2023 a částku 1 000 Kč dne 3. 5. 2023), tedy částku vyšší, než požadují v žalobě (11 000 Kč). K úhradě těchto částek byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne 20. 5. 2023.

8. Soud jednal ve dnech 27. 2. 2024 a 11. 4. 2024, pokaždé za splnění podmínek dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného. K prvnímu jednání se žalovaný nedostavil bez omluvy, o odročení jednání nežádal. K druhému jednání se žalovaný nedostavil, podáním ze dne 10. 4. 2023 žádal o odročení jednání nařízeného na 11. 4. 2023, s tím, že má výrazný zájem na projednání věci a na své osobní účasti při nařízeném jednání, zejména své výpovědi k věci, z pracovních a osobních důvodů však žalovaný dlouhodobě pobývá mimo Českou republiku ve Španělsku, proto není schopen se k nařízenému jednání dostavit. Žalovaný dále navrhl k důkazu svůj účastnický výslech prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, a to za účelem doplnění a projednání skutkových okolností týkajících se řešené věci. Žádost žalovaného ze dne 10. 4. 2024, o odročení jednání nařízeného na den 11. 4. 2024, nemohla být soudem vyhodnocena jako včasná. Žalovaný byl k druhému jednání řádně předvolán, když předvolání mu bylo doručeno do jeho datové schránky dne 11. 3. 2024. O svém pobytu v zahraničí mohl žalovaný soud zpravit dříve než bezprostředně před jednáním (z obsahu žádosti o odročení se nepodává, že by žalovaný do zahraničí vycestoval či musel vycestovat bezprostředně před jednáním, zmiňoval se o dlouhodobém pobytu). I pokud by byla žádost včasná, nebylo by možné ji vyhodnotit jako důvodnou. Vzhledem k obsahu žádosti, s přihlédnutím k okolnostem věci (v pořadí druhé jednání, bez zájmu žalovaného o první jednání, po nastolení účinků koncentrace řízení), nelze dovodit závěr o tom, že by důvody, které žalovaný uvedl, byly důvody důležitými ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalovaný sice nově deklaroval svůj zájem o to být přítomen projednání věci při jednání soudu, ale omezil se toliko na obecná vyjádření, bez konkrétní souvislosti s projednávanou věcí (k důkaznímu návrhu účastnickým výslechem žalovaného ještě podrobněji níže v bodě 18. tohoto odůvodnění). Nad to samotná skutečnost, že žalovaný dle svého vyjádření pobývá v zemi Evropské unie, ze které je zajištěno standardní spojení do České republiky, není důvodem pro odročení jednání, o jehož konání žalovaný věděl měsíc předem.

9. Z důkazů, které soud provedl podle návrhů účastníků (těch, které bylo možno provést – k tomu podrobněji níže v bodě 18.) a postupem dle ust. § 120 odst. 2 o. s. ř., soud učinil následující skutková zjištění:

10. Z výtisku náhledu dat – informace o jednotce č. , právnická osoba, bylo zjištěno, že podle záznamu informativních dat o stavu zápisu v katastru nemovitostí žalobcům ke dni 16. 7. 2023 svědčilo vlastnické právo (v režimu společného jmění manželů) k jednotce č. , Anonymizováno, nacházející se v budově č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , právnická osoba, .

11. Z nájemní smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že dne 30. 11. 2022 žalobci (manželé), jakožto pronajímatelé, ujednali se žalovaným, jakožto nájemcem, obsah vzájemných práv a povinností v souvislosti s tím, že žalobci přenechali žalovanému k dočasnému úplatnému užívání bytovou jednotku č. , Anonymizováno, , zapsanou na LV č. , hodnota, , nacházející se , Anonymizováno, . nadzemním podlaží budovy č. p. , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, , stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaném na LV č. , hodnota, v katastrálním území , právnická osoba, , obec , adresa, , na adrese , adresa, , , právnická osoba, , , adresa, (čl. 1.1 a 2 nájemní smlouvy). Dle čl. 1.2 nájemní smlouvy se jednalo o byt s dispozicí , Anonymizováno, s příslušenstvím, jehož součástí byl mj. i kondenzační plynový kotel značky Vaillant. V čl. 2.1. a 2.2. smluvní strany vymezily, že byt je žalovanému přenecháván výhradně za účelem bydlení, v čl. 2.3 bylo uvedeno, že smluvní strany potvrzují, že byt je přenecháván žalovanému ve stavu způsobilém k nastěhování a řádnému užívání, tj. k trvalému obývání. Nájem bytu byl pak dle čl. 3.1 nájemní smlouvy sjednán na dobu určitou v délce jednoho roku, a to od 1. 12. 2022 do 30. 11. 2023. Podle čl. 4.1 nájemní smlouvy se žalovaný zavázal platit žalobcům za nájem bytu měsíční nájemné ve výši 20 000 Kč a dále zálohu na uhrazení nákladů za plnění spojená s užíváním bytu včetně spotřeby médií (vodné a stočné, elektrická energie, poplatek za odvoz komunálního odpadu, elektrická energie ve společných částech domu, výtah, pojištění, poplatek správci domu, úklid společných prostor) ve výši 5 800 Kč. Dále se žalovaný zavázal platit poplatek za spotřebu plynu na podrobněji specifikovaný bankovní účet Pražské plynárenské a.s., a to do 15. dne v daném měsíci. Podle čl. 4.2 nájemní smlouvy bylo nájemné a záloha na uhrazení nákladů za plnění spojená s užíváním bytu včetně spotřeby médií, tj. celková částka ve výši 25 800 Kč, splatná vždy do 25. dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, za který je nájemné placeno, a to ve prospěch účtu žalobců. V čl. 4.6 nájemní smlouvy bylo upraveno, že žalovaný při podpisu smlouvy skládá do rukou žalobců částku ve výši 15 800 Kč jako první nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, a to na první měsíc nájmu, tj. prosinec roku 2022. Podle čl. 4.7 nájemní smlouvy žalovaný složil při podpisu smlouvy částku 25 000 Kč, která sloužila jako vratná jistina – kauce, a měla být vrácena po skončení nájmu a po vyrovnání všech závazků, které by mohly vzniknout ze strany žalovaného v době užívání bytu. Žalobci byli oprávněni použít jistinu i pro případ nedoplatků na nájemném, službách nebo úhradě škod. V čl. 4.9 nájemní smlouvy si účastníci ujednali, že při neuhrazení dvou částek nájemného nájemní smlouva zaniká, a to s okamžitou platností, žalovaný byl povinen po výzvě žalobců a doručení výpovědi z nájmu bytu se ihned odstěhovat z bytu, a to nejpozději do tří pracovních dnů od obdržení výpovědi. Ukončení nájmu je pak upraveno i v čl. 6.1 smlouvy, dle kterého nájemní vztah končí a) dohodou účastníků, b) uplynutím doby, na kterou by nájem sjednán, c) výpovědí ze strany žalobců nebo d) výpovědí ze strany žalovaného. Pokud jde o výpovědní důvody a délku výpovědní doby, odkazuje nájemní smlouva na zákonnou úpravu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“). Žalobci mohli dát výpověď dle čl. 6.2 nájemní smlouvy mj. z důvodu, že žalovaný hrubě porušil svou povinnost vyplývající z nájmu. O takový případ se podle čl. 6.4 jedná zejména tehdy, nezaplatil-li žalovaný nájemné a zálohy za služby za dobu alespoň dvou měsíců. Nájemní smlouva odkazovala na dvě přílohy, přílohou č. 1 byl předávací protokol k bytu, z něhož soud zjistil, že žalovanému byla jednotka včetně klíčů a čipů předána dne 30. 11. 2022.

12. Žalobci vyzvali žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 145 800 Kč předžalobní výzvou ze dne 20. 5. 2023. Součástí výzvy byl jak výčet dlužných částek skládající se z nájemného, záloh za služby a záloh na plyn, tak i informace o tom, že na základě výpovědi z nájmu bytu, která byla žalovanému zaslána, skončí nájem bytu dne 30. 6. 2023 a žalovaný je povinen byt k uvedenému datu vyklidit a předat. Žalobci připojili také informaci o tom, že žalovaný byl v bytě hledán Policií ČR, v důsledku čehož došlo k poškození dveří Sapeli a předběžná odhadovaná škoda činí 25 000 Kč; žalobci také upozorňovali, že jednotka je v zanedbaném stavu a je poškozena (podlahy v kuchyni a havárie kotle). Výzva byla žalovanému zaslána na adresu , adresa, a na adresu , adresa, . (výzva k úhradě, předžalobní upomínka, podací arch ze dne 29. 5. 2023)

13. Žalobci předložili soudu také obálky vrácených zásilek, které byly žalovanému doručovány na shora v bodě 12. uvedené adresy, zásilka adresovaná žalovanému na adresu , adresa, byla uložena dne 31. 5. 2023 a žalovanému byla doručujícím zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. (obálky vrácených zásilek – , Anonymizováno, a , Anonymizováno, )

14. Podle potvrzení o provedené lustraci v ISZR měl žalovaný od 1. 12. 2022 evidováno trvalé bydliště na adrese , adresa, .

15. Z faktury – daňového dokladu č. , hodnota, bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . sdělila žalobci a), že za zúčtovací období od 21. 6. 2022 do 3. 7. 2023 pro odběrné místo , adresa, je evidován přeplatek ve výši 3 495,63 Kč. Z části B faktury pak plyne, že byly uhrazeny zálohy, a to dne 9. 1. 2023 v částce 4 210 Kč, dne 8. 2. 2023 v částce 4 210 Kč, dne 2. 3. 2023 v částce 4 210 Kč, dne 4. 4. 2023 v částce 4 210 Kč, dne 3. 5. 2023 v částce 1 000 Kč a dne 5. 6. 2023 v částce 1 000 Kč.

16. Skutečnost, že zálohy v celkové výši 17 840 Kč uhradil žalobce a), je prokazována obsahem příjmového dokladu č. , tel. číslo, (záloha ze dne 9. 1. 2023), příjmového dokladu č. , tel. číslo, (záloha ze dne 8. 2. 2023), příjmový doklad č. , tel. číslo, (záloha ze dne 2. 3. 2023), příjmového dokladu č. , tel. číslo, (záloha ze dne 4. 4. 2023) a příjmového dokladu č. , tel. číslo, (záloha ze dne 3. 5. 2023).

17. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud také v souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal za svá skutková zjištění též nesporná tvrzení účastníků. Účastníci nebrojili proti pravosti a správnosti listin provedených k důkazu a v řízení ani nevyšly najevo skutečnosti, které by zavdávaly příčinu k jakýmkoliv pochybnostem o pravosti a věrohodnosti důkazů.

18. Soud neprováděl další dokazování podle návrhu žalobců (na kterém žalobci setrvali), konkrétně výslech realitní makléřky , jméno FO, , neboť takového dokazování nebylo třeba, s ohledem na to, co hodlali žalobci tímto důkazem prokazovat. Co se týče důkazních návrhů žalovaného, žalovaný sice označil, ale soudu nepředložil důkazy „nájemní smlouva o nájmu bytu“, „potvrzení o složení platby“, „výpis z bankovního účtu žalovaného dokládající uhrazení druhé platby nájemného“, a tedy uvedené důkazy nemohly být soudem provedeny. Pokud jde o důkazní návrh účastnickým výslechem žalovaného, tento návrh byl učiněn po koncentraci řízení, ke které došlo při jednání dne 27. 2. 2024, navíc takový důkaz je dle ust. § 131 odst. 1 o. s. ř. pouze podpůrným (subsidiárním ve vztahu k jiným důkazním prostředkům) a žalovaný ani neuvedl, k prokázání jaké konkrétní sporné skutečnosti má být důkaz jeho účastnickým výslechem proveden (a o jakou výjimku z koncentrace řízení se případně jedná).

19. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu, odkazuje soud (zde pro stručnost) na souhrn shora uvedených skutkových zjištění, avšak zároveň pro přehlednost shrnuje to nejpodstatnější: Žalobci přenechali žalovanému na základě písemné smlouvy ze dne 30. 11. 2022 k užívání jednotku, kterou žalovaný téhož dne do svého užívání převzal. Užívací právo žalovaného bylo založeno na dobu určitou, a to do 30. 11. 2023. Žalovaný se zavázal platit za užívání jednotky sjednané nájemné ve výši 20 000 Kč a dále zálohu na uhrazení nákladů za plnění spojená s užíváním bytu ve výši 5 800 Kč, tyto platby byly splatné vždy do 25. dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, za který je nájemné placeno, a dále se žalovaný zavázal platit poplatek za spotřebu plynu na účet dodavatele plynu, a to do 15. dne v daném měsíci. Žalovaný však počínaje lednem roku 2023 své platební povinnosti porušil, žalovaný ostatně ani netvrdil, že by peněžité plnění žalobcům či dodavateli plynu poskytoval. V řízení nebylo zjištěno (žalovaný neprokázal), že by žalovaný projevil vůli směřující k odstoupení od nájemní smlouvy. Žalovaný netvrdil (a v řízení ani jinak nevyšlo najevo), že by žalobci či žalovaný projevili vůli směřující k jednostrannému skončení nájmu výpovědí, a to tak, že by k zániku nájmu došlo přede dnem 30. 6. 2023. Za dobu od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 žalovanému vznikla podle nájemní smlouvy (také) povinnost zaplatit žalobcům na nájemném částku 100 000 Kč (nájemné za únor až červen roku 2023 ve výši 20 000 Kč měsíčně) a na zálohách na plnění spojených s užíváním bytu částku 34 800 Kč (zálohy splatné v měsíční výši 5 800 Kč). Žalovanému také vznikla povinnost zaplatit dodavateli plynu celkem 11 000 Kč (2 200 Kč za každý měsíc dotčeného období od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023). Podle výsledků provedeného dokazování žalobce a) zaplatil dodavateli plynu celkem 17 840 Kč a žalovaného žalobci vyzvali k zaplacení výzvou, která se do dispoziční sféry žalovaného dostala dne 31. 5. 2023, kdy zásilka adresovaná žalovanému na adresu jeho tehdejšího trvalého pobytu byla poskytovatelem poštovních služeb pro žalovaného uložena a připravena k vyzvednutí.

20. Soud byl v případě potřeby připraven na jednání poskytnout žalovanému poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. o nedostatcích v tvrzeních žalovaného (zejm. pokud jde o okolnosti naznačeného odstoupení žalovaného od nájemní smlouvy), případně poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o nedostatečném prokázání doplněných tvrzení. Žalovaný se však svojí neúčastí na jednání vzdal tohoto práva na poučení.

21. Podle ust. § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

22. Podle ust. § 2235 odst. 1 o. z., zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

23. Podle § 2292 o. z., že nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

24. Podle § 2295 o. z., pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

25. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Pro posouzení věci bylo podstatné, že nárok žalobců co do částky 100 000 Kč, odpovídající pětinásobku 20 000 Kč (s ohledem na počet měsíců v období od února do června roku 2023), je zcela oprávněný, a to ať už z titulu dluhů na nájemném (dle čl. 4.1 nájemní smlouvy), tedy úplaty za dočasné přenechání jednotky k užívání, kdy sám žalovaný uvedl, že „při nejlepším“ vznikl žalobcům nárok na zaplacení nájemného za období od ledna do února roku 2023, či z titulu dlužné náhrady ve výši ujednaného nájemného (ust. § 2295 o. z.), když žalovaný neprokázal (ba ani netvrdil), že by přede dnem 30. 6. 2023 (či kdykoliv potom) projevil vůli odevzdat byt pronajímatelům – žalobcům. Na tomto místě soud podotýká, že je nerozhodné, že se žalovaný rozhodl byt nadále neužívat a „opustil jej“, jak uvedl v rámci písemné obrany, když tuto skutečnost nijak žalobcům neoznámil a byt nepředal. Dovozoval-li žalovaný, že nájem bytu zanikl vlivem prodlení žalovaného se zaplacením nájemného, soud takové konstrukci nemohl přisvědčit jednak s ohledem na obsah nájemní smlouvy (i v žalovaným odkazovaném čl. 4.9. je pojednáno o výpovědi, ani podle čl. 6.1. nebylo počítání s „automatickým“ zánikem nájemní smlouvy), ale také s ohledem na zvláštní právní úpravu skončení nájmu bytu. Jelikož žalovaný byt nevyklidil a nepředal přede dnem 30. 6. 2023, nemá (samo o sobě) pro posouzení věci význam ani to, zda žalovaný projevil či neprojevil vůli směřující k odstoupení od nájemní smlouvy, jak žalovaný v rámci obrany naznačil.

27. Pokud jde o nárok žalobců na zaplacení částky 34 800 Kč, dané součtem šesti dílčích peněžitých dluhů žalovaného po 5 800 Kč na zálohách na plnění spojených s užíváním bytu za období od ledna do června roku 2023, i tento je po právu. Placení záloh za služby bylo závazně sjednáno ve smlouvě, žalovanému bylo umožněno byt užívat, na povinnost žalovaného nemá vliv, rozhodl-li se žalovaný byt neužívat, žalovanému nevzniklo právo si libovolně (v rozporu s předchozím smluvním ujednáním) určit, že platební povinnost nebude plnit, povinnost žalovanému vznikla bez ohledu na reálnou spotřebu energií (otázka reálné spotřeby je k řešení v rámci vyúčtování služeb).

28. Jelikož žalovaný měl platební povinnosti na nájemném a zálohách na služby plnit vždy do 25. dne v měsíci předem, prodlévá se splněním dílčích peněžitých dluhů vždy od 26. dne v měsíci, a je tak jeho povinností zaplatit žalobcům také úrok z prodlení z dílčích peněžitých dluhů (ust. §§ 1968, 1970 o. z.).

29. Co se týče žalobou uplatněného nároku na zaplacení částky 11 000 Kč (5 x 2 200 Kč), v řízení bylo prokázáno, že žalovaný měl podle nájemní smlouvy platit zálohy na spotřebu plynu dodavateli v měsíční výši 2 200 Kč. Jelikož žalovaný tyto povinnosti neplnil a platby dodavateli plynu poskytl žalobce a), je zřejmé, že žalobci plnili za žalovaného to, co měl žalovaný plnit sám. Tím vzniklo na straně žalovaného bezdůvodného obohacení k tíži ochuzených žalobců (ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z.). Žalobci žalovaného vyzvali k zaplacení dlužné částky, resp. vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ze dne 20. 5. 2023, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 31. 5. 2023, a to v souvislosti s tím, že uvedeného dne provozovatel poštovních služeb uložil zásilku adresovanou žalovanému na adresu , adresa, , tj. na adresu žalovaným pronajatého bytu, která byla současně adresou trvalého bydliště žalovaného. Jelikož dluh žalovaného v částce 17 840 Kč (z něhož žalobci žalobou uplatnili toliko částku ve výši 11 000 Kč) se stal splatným dne 31. 5. 2023 (ust. § 1958 odst. 2 o. z.) a žalovaný žalobcům částku 11 000 Kč nezaplatil, počínaje dnem 1. 6. 2023 se splněním peněžitého dluhu v částce 11 000 Kč prodlévá. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení i z dluhu odpovídajícího částce 11 000 Kč, s jehož zaplacením žalovaný prodlévá až od 1. 6. 2023, a tedy až od tohoto dne žalobcům náleží úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o pravidlo vyjádřené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. Jelikož žalovaný neprodlévá se splněním dílčích peněžitých dluhů tvořících v souhrnu částku 11 000 Kč od 16. dne v příslušném měsíci, jak dovozovali při formulaci žalobního žádání žalobci, musela být žaloba v rozsahu části nárokovaného úroku z prodlení zamítnuta.

31. K žalovaným uplatněné námitce započtení, pokud jde o žalovaným zaplacenou jistotu v částce 25 000 Kč, soud uvádí následující. Jedním z předpokladů zániku pohledávek jednostranným započtením je kompenzační projev, jenž vyhovuje požadavkům na právní jednání podle ust. § 551 až 553 o. z. Kompenzační projev učiněný žalovaným nebyl v potřebném rozsahu určitý, neboť ač žalovaný ve svém vyjádření k žalobě připouští možnou existenci vícero samostatných pohledávek žalobců, které vyčísluje souhrnnou částkou 57 400 Kč, nevymezil, jaká konkrétní pohledávka žalobců, případně její část, započtením zanikla, a není tak zřejmé, u které konkrétní pohledávky žalobců mělo dojít vlivem kompenzačního projevu k zániku (a kterou pohledávku žalobců tak již nelze žalobcům v tomto řízení přisoudit a která naopak započtením dotčena není). Neurčité právní jednání je ve smyslu ust. § 553 odst. 1 o. z. zdánlivé a nelze k němu – ke kompenzační námitce - ve smyslu ust. § 554 o. z. přihlížet.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, neboť jejich neúspěch (toliko co do části úroku z prodlení) soud hodnotí jako neúspěch v zanedbatelné části. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 832 Kč a nákladů zastoupení advokátem, tj. odměny zástupce stanovené podle § 8 odst. 1 a § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif („a. t.”) v částce 5 552 Kč každý jeden úkon právní služby pro každého z žalobců, přičemž co do jednotlivých úkonů lze odkázat na ust. § 11 odst. 1 a. t. (v posuzované věci byly těmito úkony příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 29. 11. 2023, účast na jednání ve dnech 27. 2. 2024 a 11. 4. 2024), tedy celkem 66 624 Kč. Žalobcům pak dále náleží i paušální náhrada hotových výdajů zástupce po 300 Kč za každý ze šesti (společných) úkonů podle ust. § 13 odst. 1, 4 a. t., tj. 1 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů, které žalobcům vznikly, činí 74 256 Kč.

33. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.