77 C 48/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 Kč s příslušenstvím a odškodnění nemajetkové újmy

I. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 12 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba, aby soud rozhodl takto: <i>„ Žalovaný je povinen:</i> <i>a. do 14 dnů od nabytí právní moci rozsudku doručit žalobci do jeho datové schránky datovanou a oprávněnou úřední osobou žalovaného podepsanou písemnou omluvu na hlavičkovém papíru žalovaného s textem:</i> <i>„ [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce].</i> <i>Magistrát hlavního Města Prahy Vám dne [datum] doručil vyjádření odboru zdravotnictví ze dne [datum], přičemž tuto písemnost Vám doručoval prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou doporučeného dopisu na dodejku. Dle platné právní úpravy jsme však byli povinni Vám tuto písemnost doručovat do Vaší datové schránky, přičemž porušením této naší povinnosti jsme se jednak dopustili nesprávného úředního postupu a jednak neoprávněně zasáhli do Vašeho práva na [příjmení] svobodu a Vašeho právo brát se o vlastní štěstí a štěstí Vaší rodiny, když jste byl nucen zbytečně vynaložit svůj čas na vyzvednutí této písemnosti na příslušné poště. Z těchto důvodů se Vám omlouváme.“</i> <i>nebo podle volby žalovaného</i> <i>b. zaplatit žalobci částku ve výši 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení trvajícím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku, a to s tím, že úhradou této částky se žalovaný zprošťuje povinnosti uvedené ve výroku II.a tohoto rozsudku.“</i>

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] (ve znění podání ze dne [datum]) domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 512 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Nárokované plnění sestávalo z požadavku na náhradu škody v částce 12 Kč a požadavku na peněžité odškodnění nemajetkové újmy v částce 500 Kč. K újmě žalobce přitom mělo dojít takto: Žalobce doručil dne [datum] Magistrátu hl. města Prahy datovou zprávou stížnost na postup nemocničního personálu Fakultní Thomayerovy nemocnice. Ředitel odboru právní podpory Magistrátu hl. města Prahy (oddělení stížností) datovou zprávou doručil žalobci dne [datum] potvrzení ze dne [datum] o doručení stížnosti žalobce a o postoupení stížnosti žalobce příslušnému odboru Magistrátu hl. města Prahy k vyřízení (odboru zdravotnictví). Odbor zdravotnictví poté dne [datum] doporučeným dopisem na dodejku doručil žalobci dopis ze dne [datum]. Žalobce reagoval tak, že datovou zprávou ze dne [datum] doručil Magistrátu hl. města Prahy stížnost na nesprávný úřední postup spolu s výzvou k náhradě újmy ve výši 512 Kč. Stížnost žalobce odůvodnil tím, že se„ žalobce“ (pozn. soudu zřejmě mělo být uvedeno Magistrát hl. města Prahy) dopustil nesprávného úředního postupu tím, že porušil svou povinnost vyplývající z ust. §19 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb. a ust. §17 odst. 1 zák. č. 300/2008 Sb., když dopis ze dne [datum] doručoval žalobci poštovní doporučenou zásilkou na dodejku, ačkoliv má žalobce coby fyzická osoba zpřístupněnu datovou schránku. Magistrát hl. města Prahy přitom měl ex officio zjišťovat, zda-li má žalobce zpřístupněnu datovou schránku a pro ten případ byl povinen doručovat veškeré písemnosti do datové schránky.„ Takový postup žalobce považuje za zcela nepřiměřený až ignorantský“, žalobce poukázal na to, že již ve své stížnosti ze dne [datum] Magistrát hl. města Prahy na existenci datové schránky výslovně upozornil (včetně připojení identifikátoru), navíc„ žalobce“ opakovaně komunikoval„ s žalobcem“ prostřednictvím datové schránky. Žalobci, fyzické osobě – zaměstnanci, bylo provozovatelem poštovních služeb oznámeno, že má na poště doporučenou zásilku. Žalobce tak byl nucen dostavit se na poštu na adrese [adresa]. Tím vynaložil na převzetí zásilky čas v délce trvání 1 hodiny, který by vynaložit nemusel, pokud by se Magistrát hl. města Prahy nedopustil nesprávného úředního postupu tím, že sdělení ze dne [datum] doručoval v rozporu s tím, co mu ukládají příslušné právní předpisy (do datové schránky žalobce). Žalobci vznikla nemajetková újma, její„ vyčíslení“ na 500 Kč žalobce považoval za více než přiměřené - žalobce je zaměstnancem a svůj volný čas si velice cení, žalobce je relativně čerstvým otcem a svůj volný čas chce trávit se svým (tehdy sedmiměsíčním) synem [jméno]. [příjmení] 12 Kč představuje náklady na cestu z bydliště žalobce na poštu a zpět (2x 2,3 km osobním vozidlem ve vlastnictvím žalobce) a je újmou vzniklou žalobci z titulu nesprávného úředního postupu Magistrátu hl. města Prahy. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že nárok žalobce na náhradu majetkové újmy je po právu, avšak výši takového nároku by nebylo možné přesně určit, měl soud postupovat podle ust. § 2955 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“) a výši vzniklé újmy určit podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. Magistrát hl. města Prahy popsaným nesprávným úředním postupem zasáhl do přirozených práv žalobce (znemožnil mu po dobu jedné hodiny trávit drahocenný volný čas se synem), újmu je třeba nahradit v penězích, neboť jiný způsob nezajistí skutečné a dostatečné odčinění. Magistrát hl. města Prahy svou právní povinnost porušil z hrubé nedbalosti (jeho přístup svědčí o jeho zřejmé bezohlednosti k zájmům žalobce, když žalobce komunikoval prostřednictvím datové schránky a na její existenci Magistrát hl. města Prahy výslovně upozorňoval). Magistrát hl. města Prahy byl před podáním žaloby vyzván k plnění pod výstrahou zahájení soudního sporu pro případ nezaplacení.

2. Žalovaný namítl zamítnutí žaloby, jelikož žalobu považoval za nedůvodnou. Zdůrazňoval, že žalobce ve svém podání ze dne [datum] uvedl:„ Písemnou zprávu je možné zaslat poštou na mojí shora uvedenou adresu, popř. do mé datové schránky ([příjmení]: 87eegif)“. Tím žalobce projevil svou vůli, podle které preferoval zaslání zprávy na„ shora uvedenou adresu“, zaslání do datové schránky uvedl pouze jako alternativu. Je aplikovatelným ust. § 19 odst. 4 zák. č. 500/2004 Sb. Z vyjádření žalobce je navíc patrné, že došlo k řádnému doručení. Újma by mohla vzniknout tehdy, pokud by žalovaný nedoručil svou vinou vůbec, k čemuž nedošlo. Žalobce navíc podle žalovaného neunáší důkazní břemeno - nijak neprokazuje a ani prokázat nemůže, že by předmětný čas, o němž hovoří, trávil se svým synem. Vyjádření žalobce znamená pouze to, že žalobce chce a býval by mohl být se svým se synem, nelze však prokázat, že by tomu tak skutečně bylo. Jistě žalobci nic nebránilo vzít syna na poštu s sebou. Cesta na poštu zbytečná (samoúčelná) nebyla, žalobce si šel pro odpověď na svoji stížnost. To, jakým způsobem se žalobce na poštu dopraví, bylo závislé pouze a jedině na jeho svobodném uvážení. Skutečnost, že k cestě na poštu zvolil dopravu vlastním vozidlem, je výsledkem aplikace vlastní svobodné vůle žalobce a odpovědnost za své rozhodnutí může nést pouze žalobce, který ani neprokázal výši požadované částky 12 Kč. To, jak žalobce výši údajné újmy vypočetl, není z žaloby zřejmé, požadavek je proto také nepřezkoumatelný.

3. Podáním ze dne [datum] žalobce replikoval k vyjádření žalovaného (žalobce neupřednostňoval doručení poštou před doručením do datové schránky, nebyla naplněna podmínka„ na požádání účastníka“ ve smyslu ust. § 19 odst. 4 zák. č. 500/2004 Sb. (správní řád), vzhledem ke zvláštní právní úpravě neměla být vůbec ustanovení správního řádu o doručování použita; dále žalobce argumentačně vyvracel polemiku žalovaného ohledně toho, zda by svůj čas v případě, nemusel – li by absolvovat cestu na poštu, trávil se svým synem; k výši škody pak ponechal na uvážení soudu ustanovení znalce, který určí výši újmy vzniklé žalobci nesprávným úředním postupem žalovaného). Současně žalobce změnil žalobní žádání, přičemž soud na tuto změnu žaloby zareagoval rozhodnutím o jejím připuštění (usnesení ze dne 23. 3. 2022, č.j. 77 C 48/2021 – 29, které nabylo právní moci dne [datum]). Nově pak soud rozhodoval o žalobě na odškodnění majetkové újmy v částce 12 Kč a odškodnění nemajetkové újmy písemnou omluvou či peněžitým zadostiučiněním v částce 500 Kč, dle volby žalovaného.

4. Soud provedl důkazy podle návrhů účastníků a postupem dle ust. § 120 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, „o. s. ř.“), v rozsahu potřebném pro zjištění skutkového stavu a pro navazující rozhodnutí o žalobě, přitom z jednotlivých důkazů učinil následující skutková zjištění:

5. Ze stížnosti na postup nemocničního personálu Fakultní Thomayerovy nemocnice a připojené doručenky datové zprávy ([příjmení] datové zprávy [číslo]) soud zjistil, že žalobce ze dne [datum] sepsal písemnost adresovanou Magistrátu hl. města Prahy, téhož dne ji doručil datovou zprávou adresátovi, v podání vylíčil své výhrady k postupu Fakultní Thomayerovy nemocnice při příjmu jeho syna [jméno] [celé jméno žalobce] po pádu z postele, čemuž došlo dne [datum]. Žalobce vyzýval adresáta k podání písemné zprávy (vyjádření k jeho výhradám) s tím, že tuto je možné zaslat poštou na adresu uvedenou ve stížnosti ([ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]), popřípadě do datové schránky žalobce (žalobce připojil i identifikátor své datové schránky). Magistrátem hl. města Prahy bylo žalobci odpovězeno přípisem ze dne [datum], doručeným žalobci do jeho datové schránky dne [datum] (odpověď na stížnost ze dne [datum], včetně doručenky datové zprávy - ID zprávy [číslo]). Poté bylo dne [datum] sepsáno a dne [datum] předáno k poštovní přepravě sdělení Magistrátu hl. města Prahy, adresované žalobci, v němž se Magistrát hl. města Prahy přihlásil k tomu, že je příslušným správním orgánem kompetentním k vyřízení stížnosti žalobce podle zák. č. 372/2011 Sb.; sdělení bylo vyhotoveno pod č.j. MHMP 1513267/2021; žalobce nebyl doručovatelem zastižen, byla mu dne [datum] zanechána výzva k vyzvednutí zásilky v úložní době, tj. do [datum] („ Informace MHMP ke stížnosti“, relace České pošty, s.p. k zásilce RR938810311CZ). Žalobce zásilku převzal dne [datum] (doručenka k zásilce, kterou bylo žalobci doručováno sdělení č.j. MHMP 1513267/2021).

6. Ze stížnosti na nesprávný úřední postup soud zjistil, že žalobce dne [datum] sepsal podání adresované Magistrátu hl. města Prahy, v němž vylíčil své výhrady k postupu adresáta při doručování vyrozumění o vyřízení jeho předchozí stížnosti ze dne [datum], a dále vyzval adresáta k náhradě újmy způsobené nesprávným úředním postupem s tím, že výši újmy vyčíslil na 512 Kč (marně vynaložený čas žalobce cestou na poštu 500 Kč a náklady na cestu z bydliště žalobce na poštu v částce 12 Kč); stížnost žalobce zaslal datovou zprávou do datové schránky adresáta (doručenka datové zprávy – ID zprávy [číslo]). Magistrátem hl. města Prahy bylo reagováno i na tuto stížnost žalobce (vyjádření ze dne [datum], doručenka datové zprávy - ID zprávy [číslo], stanovisko ke stížnosti ze dne [datum], vyhotovené dne [datum], doručenka datové zprávy - ID zprávy [číslo]). Žalobce i poté setrval na tom, že Magistrát hl. města Prahy pochybil při doručování, když žalobci nedoručil písemnost do jeho datové schránky; výzvu k plnění žalobce pojal jako výzvu předžalobní (sdělení žalobce ze dne [datum], doručenka datové zprávy - ID zprávy [číslo]).

7. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl Pr, vložka [číslo] soud zjistil, že Fakultní [ulice] nemocnice je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem zdravotnictví, předmětem činnosti je (také) poskytování zdravotní péče, příspěvková organizace sídlí na [obec a číslo].

8. Pokud jde o závěr o skutkovém stavu, lze pro stručnost odkázat na shora vyložená skutková zjištění, která soud učinil z provedených důkazů. Mezi účastníky nebyl spor o to, že žalobce si stěžoval na postup Fakultní Thomayerovy nemocnice, tj. příspěvkové organizace Ministerstva zdravotnictví a poskytovatele zdravotních služeb, přičemž poskytovatel zdravotních služeb měl podle žalobce pochybit při poskytování zdravotních služeb nezletilému synovi žalobce (primární stížnost). [příjmení] nebyl veden ani o to, že žalobce si stěžoval Magistrátu hl. města Prahy na jeho postup při vyřízení primární stížnosti, a sice na způsob doručování v řízení o vyřízení primární stížnosti. Žalovaný se bránil tím, že Magistrát hl. města Prahy respektoval vůli žalobce (a proto doručoval prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb a nikoliv datovou zprávou do datové schránky žalobce), žalobce namítal, že Magistrát hl. města Prahy měl dodržet zákonem předepsaný postup a doručovat bez ohledu na vůli žalobce do datové schránky žalobce.

9. Podle ust. § 93 odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb., proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami může podat stížnost: a) pacient, b) zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta, c) osoba blízká v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel, nebo d) osoba zmocněná pacientem. Stížnost se podává poskytovateli, proti kterému směřuje; tím není dotčena možnost podat stížnost podle jiných právních předpisů. Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se stížnost týká, na újmu.

10. Podle ust. § 93 odst. 2 zák. č. 372/2011 Sb., pokud osoba, která podala poskytovateli stížnost (dále jen„ stěžovatel“), s jejím vyřízením nesouhlasí, může podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zároveň uvede důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem.

11. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb., poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona.

12. Podle ust. § 15 odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb., o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje (a) krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány (dále jen„ příslušný správní orgán“).

13. Podle ust. § 119 odst. 1 věta první zák. č. 372/2011 Sb., působnost stanovená tímto zákonem krajským úřadům, krajům, obecním úřadům nebo obcím s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti, s výjimkou působnosti podle § 44 odst. 5.

14. Podle ust. § 1 odst. 4 zák. č. 131/2000 Sb., hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy, zvláštní orgány hlavního města Prahy a městská policie hlavního města Prahy. Podle ust. § 2 odst. 3 zák. č. 131/2000 Sb., svěří-li zákon orgánům hlavního města Prahy výkon státní správy, je území hlavního města Prahy správním obvodem.

15. Podle ust. § 19 zák. č. 82/1998 Sb., územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy (a) nezákonným rozhodnutím, (b) nesprávným úředním postupem.

16. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen„ územní celky v přenesené působnosti“). Podle ust. § 6 odst. 1 zák. ě. 82/1998 Sb., ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady.

17. Po provedeném dokazování nebyla žaloba shledána důvodnou.

18. Před tím, než se soud zabýval otázkami existence odpovědnostního titulu (tj. žalobcem popisovaného nesprávného úředního postupu Magistrátu hl. města Prahy – orgánu žalovaného), vzniku žalobcem tvrzené majetkové a nemajetkové újmy a příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem a tvrzenými újmami, musel mít na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska toho, zda žalovaný vůbec může odpovídat za újmu konstruovanou žalobcem z hlediska vylíčení toho, čím byla újma způsobena (kde je její původ). Žalobce primární stížnost směřoval Magistrátu hl. města Prahy, tj. orgánu žalovaného, který se primární stížností žalobce zabýval jako příslušný správní orgán, přičemž jeho působnost byla výkonem přenesené působnosti (shora cit. ust. § 119 odst. 1 věta první zák. č. 372/2011 Sb.), nikoliv samostatné působnosti. Žalovaný (územně samosprávný celek) by mohl odpovídat za škodu způsobenou při výkonu veřejné správy nesprávným úředním postupem pouze za situace, pokud by škoda byla způsobena orgánem žalovaného v samostatné působnosti žalovaného. Takové okolnosti žalobce netvrdil, z provedeného dokazování ani nevyplynulo, že by ke spornému vzniku odpovědnostního titulu (nesprávného úředního postupu) mohlo dojít v rámci výkonu samostatné působnosti orgánu žalovaného (naopak – primární stížnost žalobce byla vyřizována orgánem žalovaného v rámci výkonu přenesené působnosti, tedy odpovědným za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem by mohl být toliko stát, nikoliv žalovaný).

19. Za této situace je vyloučeno, aby žalovaný za tvrzenou majetkovou a nemajetkovou újmu odpovídal. Jelikož je zřejmé, že žalobce nemůže být se svou žalobou proti žalovanému úspěšným (žalovaný není ve sporu pasivně legitimován), bylo by nehospodárným, aby se soud zabýval tím, zda skutečně správní orgán pochybil při doručování v rámci vyřizování primární stížnosti žalobce, zda toto pochybení mohlo založit odpovědnost za nesprávný úřední postup, a aby soud žalobce vyzýval k potřebnému doplnění tvrzení a označení důkazů stran výše majetkové škody a stran okolností svědčících pro závěr o vzniku nemajetkové újmy. Takový postup by se příčil zásadě hospodárnosti řízení.

20. Z vyloženého důvodu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšnému žalobci. Náhrada nákladů řízení žalovaného je tvořena paušální náhradou hotových výdajů ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které nezastoupenému účastníkovi řízení, který nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkon dle ust. § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. V souzené věci jsou těmito úkony sepis vyjádření k žalobě, sepis písemného vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a účast na jednání před soudem, výše náhrady nákladů řízení proti činí celkem 900 Kč (3 x 300 Kč).

22. Uloženou povinnost je žalobce povinen splnit ve lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.