77 C 64/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce insolvenční správce dlužníka právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený Ing. jméno celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa o zaplacení 70.300 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 70.300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 67.900 Kč za dobu od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 70.300 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.

II. Zamítá se žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2.400 Kč za dobu od [datum] do [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 27.710 Kč, k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], advokáta, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – zastoupené Obvodním soudem pro [část Prahy] poplatek ve výši 3.515 Kč, do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 70.300 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 70.300 Kč za dobu od [datum] do zaplacení). Žalobce uplatněný nárok vystavěl na tvrzení o tom, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2020, č. j. [spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužníka - [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa žalovaného] a žalobce byl ustanoven insolvenčním správcem dlužníka. Ten vlastní stavbu [část obce], [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] k. ú. [část obce] (stavba tzv. občanské vybavenosti v bezprostřední blízkosti stanice metra Ládví). Žalobce při prohlídce nemovitosti objevil v podzemním podlaží (mimo jiné) i [značka automobilu], bez registrační značky, [VIN kód], barva stříbrná, který vlastní žalovaný. Žalobce žalovaného vyzval ke sdělení důvodu umístění vozidla v nemovitosti a k odvezení vozidla, žalovaný na výzvu nereagoval, vozidlo neodvezl. Žalovaný se bezdůvodně obohacuje neoprávněným uskladněním věci v nemovitosti dlužníka. Bezdůvodné obohacení je minimálně ve výši 100 Kč denně za jedno vozidlo, jedná se o částku na spodní hranici v místě a čase obvyklého parkovného v krytém a hlídaném objektu. Vozidlo je v nemovitosti umístěno nejméně od [datum], nemovitost není pro účely uskladnění motorových vozidel zkolaudována, může docházet k úniku provozních kapalin, hrozí vznik škod na majetku dlužníka. Žalobce žalovaného dopisem ze dne [datum] vyzval k dobrovolnému splnění povinnosti vydat bezdůvodné obohacení ve prospěch účtu majetkové podstaty dlužníka. K vyčíslení dluhu na částku 70.300 Kč žalobce dospěl tak, že vynásobil denní sazbu (100 Kč) počtem dnů (703).

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil odmítnutím žalobního požadavku. Žaloba je podle žalovaného neopodstatněná - nebyl důvod, aby žalobce vozidlo zadržoval v rozporu s rozhodnutím insolvenčního soudu č.j. [spisová značka] ze dne 9.7.2020. Žaloba je podle žalovaného také neprojednatelná, protože žalobce bez právního titulu a v rozporu s usnesením insolvenčního soudu od [datum], nebo [datum], nebo od [datum] vozidlo bez právního titulu zadržuje v prostorách insolvenčního dlužníka. Dne [datum] vnikl žalobce do objektu, neoprávněně zadržel věci žalovaného, a to včetně automobilu, za jehož zadržování se domáhá zaplacení částky 70.300 Kč s příslušenstvím. Prohlídce objektu byl žalovaný osobně přítomen, byl neoprávněně vykázán bez možnosti si pojízdné vozidlo odvézt včetně klíčů, dílů a věcí dodaných k vozidlu. Žalovaný se opakovaně dožadoval vydání věcí. Zadržovaný [značka automobilu], bez registrační značky, [VIN kód], stříbrné barvy, patří žalovanému, byl umístěn do objektu (předán s klíči a s díly [jméno] [příjmení]) z důvodu provedení rozsáhlejší údržby s časovou náročností. [jméno] [příjmení] byl v nájemním vztahu„ s dlužníkem (žalobcem)“, měl prostory pronajaty. Žalovaný již dne [datum] navrhoval, že prokáže vlastnictví k vozidlu a pojízdný automobil přeparkuje, správce tuto možnost odmítl. Odvoz vozidel nabízela i paní [příjmení] (jednající i jménem nájemce), správce sdělil, že odmítá do prostor vpustit žalovaného. Správce přitom měl vozidlo vydat na základě rozhodnutí insolvenčního soudu. V období od [datum] (nejméně od [datum], nebo [datum]) do [datum] mohl správce vozidlo kdykoli vydat. Žaloba je zcela neopodstatněná a šikanózní, nejde o zájmy insolvenčního dlužníka, ale o vyplacení advokátského palmáre.

3. Žalobce replikoval tím, že tvrzení žalovaného o zadržování vozidla je nepravdivé, žalovaný jej ani neprokazuje. Žalobce má zájem na co nejdřívějším odstranění neoprávněně umístněného automobilu z objektu insolvenčního dlužníka, jinak je znemožněn pronájem nebytových prostor v žádané lokalitě. Žalobce rovněž zopakoval, že žalovaný nemá žádný právní důvod opravňující jej k umístění vozidla v nemovitosti dlužníka, nájemní smlouvy (z hlediska jejich platnosti, resp. účinnosti) byly zpochybněny v rámci insolvenčního řízení, žalobce je navíc z důvodu právní jistoty vypověděl. Podstatným je pro žalobce to, že žalovaný své vozidlo ani přes opakované výzvy nepřevzal, z objektu neodstranil a brání využívání části nemovitosti.

4. Žalobce k výzvě soudu doplnil, že cena parkovného na nekrytém parkovišti P+R Ládví činí 100 Kč denně, cena parkovného na nekrytém hlídaném parkovišti Na Malém klínu, [obec a číslo] činí 130 Kč denně, cena parkovného v parkovacím domě na [část obce] (u obchodního domu [příjmení]) činí v krytém patře pro nerezidenty 3.000 Kč měsíčně, a k takto doplněným tvrzením označil důkazy.

5. Žalovaný v podání datovaném dnem [datum] namítl, že žalobce není nositelem aktivní věcné legitimace, vnikl jako člen organizované skupiny do prostor pronajatých třetí osobě, bez právního titulu se zmocnil dotčeného vozidla, odmítl jej vlastníkovi vydat. Žalobce neprokáže, že vozidlo do dotčených prostor vjelo neoprávněně či že by bránilo žalobci v podnikání pronajmutím dotčeného místa. Žalovaný rovněž poukázal, že žalobce je ve sporu zastoupen osobou blízkou (svým synem), neměl by se obohacovat na úkor„ úpadce“, za úkony, které je povinen provádět sám. Žalovaný namítl, že žalobce argumentuje„ uskladněním“ věci žalovaného v nemovitosti dlužníka, zároveň tvrdí, že se jedná o parkování placené v denním režimu („ minimálně o ½ vyšší než dlouhodobé parkování, nemluvě o skladování“). Současně s tím žalovaný uvedl, že započítává (podle ust. § 98 o. s. ř.) částku 246.050 Kč„ do výše uplatněné žalobcem a to 70.300 Kč a částku 12.720 Kč, ke dni podání žaloby“, zápočtem vzájemné pohledávky zanikly, a je proto třeba žalobu zamítnout. K vyčíslení„ částky“ 246.050 Kč přitom žalovaný dospěl tak, že vynásobil počet dnů (703) částkou 350 Kč („ za pronájem takového vozidla denně“.

6. U jednání dne [datum] žalobce svá tvrzení rozvedl tak, že dne [datum] byl na místo žalovaný zavolán panem [příjmení], aby si přijel pro (tehdy pojízdné) vozidlo a ač se vydání vozidla domáhal, z objektu byl vystrkán za účasti Policie České republiky. Žalovaný chtěl vydat i jiné věci, všechny kroky k tomu vedoucí činil prostřednictvím JUDr. [příjmení] (konkrétní kroky jsou zřejmé z průběhu insolvenčního řízení). Žalovaný se snažil o vydání vozidla i osobním jednáním s žalobcem, přitom nebyl důvod, aby se žalovaný za žalobcem za uvedeným účelem dostavil, neboť žalobce opakovaně sděloval, že se nebude s žalovaným bavit (o tom svědčí předložená e-mailová komunikace). V průběhu dokazování pak strana žalovaná poukázala na to, že vozidlo bylo částečně demontované - bylo před technickou kontrolou a byly opravované brzdy, v souvislosti s čímž byla demontována kola. Žalobce se měl postarat o to, aby vozidlo bylo z dotčeného prostoru vytaženo před provozovnu. Žalovaný žádal o vydání vozidla (i) prostřednictvím paní [příjmení] (o tom svědčí předložená e-mailová komunikace) a prostřednictvím paní [příjmení] (ta jednala s žalobcem, na základě plné moci udělené jí žalovaným).

7. Soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro zjištění skutkového stavu, přičemž z jednotlivých důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

8. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2020, č.j. [spisová značka] je prokázáno, že citovaným rozhodnutím byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalovaného], na jehož majetek byl prohlášen konkurs a předběžným insolvenčním správcem se stal žalobce. Ke dni [datum] svědčilo [právnická osoba], a.s., dle stavu zápisu v katastru nemovitostí, vlastnické právo ke stavbě [adresa], stavba občanské vybavenosti na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce] (výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum], [list vlastnictví], k.ú. [část obce]). Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2020, č.j. [spisová značka] byla nařízena prohlídka nemovitosti dlužníka [právnická osoba] – objektu„ Ládví“, tj. nemovité věci shora specifikované, s tím, že prohlídku provede žalobce v postavení insolvenčního správce dlužníka [právnická osoba]

9. Zástupce žalobce dne [datum] pořídil zápis z jednání – prohlídky objektu„ Ládví“ (nemovité věci shora specifikované), z něhož mj. vyplývá to, že na místo se dostavil (také) žalovaný, jemuž udělil plnou moc na místě přítomný [jméno] [příjmení], a to k jednání za společnost [právnická osoba]. Průběh prohlídky (při níž bylo zjištěno, že se v nemovité věci nacházel automobil tov zn. BMW, stříbrné barvy, bez registrační značky), včetně toho, že se na místo dostavil žalovaný s tím, že mu [jméno] [příjmení] udělil plnou moc k jednání za společnost [právnická osoba], byl osvědčen exekutorským zápisem o skutkovém ději a stavu věcí (exekutorský zápis sepsaný dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení], exekutorským koncipientem soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 3, č.j. [spisová značka]).

10. Ze sdělení Magistrátu hlavního města Prahy, odbor dopravněsprávních činností, oddělení evidence motorových a přípojných vozidel a odbavování občanů, [číslo jednací] soud zjistil, že správní orgán dne [datum] vyhotovil sdělení adresované žalobci, jímž poskytl žalobci údaje z evidence registru silničních vozidel, a to i k vozidlu [značka automobilu], [příjmení]: [anonymizováno], stříbrné barvy, jehož evidovaným vlastníkem a provozovatelem byl k uvedenému dni žalovaný.

11. Náhledem webové stránky na adrese: [webová adresa] je prokázáno, že [ulice] správa komunikací hl. m. [obec], provozující parkoviště„ P+R“ v Ládví, účtuje denní parkovné 100 Kč. Z náhledu e-mailové komunikace probíhající ve dnech 18. a [datum] soud zjistil, že parkovné za jeden den parkování na parkovišti Na Malém klínu, [obec a číslo], provozovatel účtuje v částce 130 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Náhledem webové stránky na adrese: [webová adresa] je prokázáno, že [ulice] část [obec a číslo], provozující parkovací dům na [část obce], účtuje nerezidentům měsíční parkovné v částce 3.000 Kč.

12. Dopisem sepsaným žalobcem dne [datum] a adresovaným žalovanému je prokázáno, že žalobce upozornil žalovaného na to, že v objektu [adresa], k.ú. [část obce] je zaparkován automobil tov. zn. BMW, [příjmení]: [anonymizováno], vlastněný žalovaným, a současně žalovaného požádal o sdělení důvodu zaparkování automobilu v objektu, vyzval jej k odvezení vozidla po předložení„ velkého technického průkazu“ (s upozorněním, že u vozidla nejsou klíče), poukázal na to, že termín vyzvednutí je třeba předem dohodnout. Na tomto místě je vhodné doplnit, že to, že se výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného (že s ní byl žalovaný seznámen), nečinil žalovaný sporným (jeho zástupce se v průběhu dokazování vyjadřoval k tomu, že po doručení listiny JUDr. [příjmení] ten poté„ jednal“ s insolvenčním soudcem).

13. Usnesením ze dne 16. 6. 2020, č.j. [spisová značka] Městský soud v Praze zamítl návrh [jméno] [příjmení], označovaného za„ nájemce“ nebytového prostoru v podzemním podlaží budovy [adresa], k.ú. [část obce], domáhajícího se zrušení výpovědi z nájmu ze strany žalobce. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2020, č.j. [spisová značka] bylo na den 9. 7. 2020 nařízeno jednání, za účelem projednání dalšího postupu v insolvenčním řízení a za účelem projednání stížnosti JUDr. [jméno] [příjmení] zastupujícího společnost [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], kterou jmenovaní brojili proti činnosti insolvenčního správce (žalobce v tomto sporu). O jednání konaném dne [datum] u Městského soudu v Praze, v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] – [anonymizována dvě slova], byl sepsán protokol o jednání, podle kterého soud v průběhu jednání vyhlásil usnesením, kterým uložil insolvenčnímu správci (žalobci v tomto sporu) vydat bezodkladně všem nájemcům a třetím osobám majetek umístěný v pronajatých prostorách [právnická osoba] a.s., oproti předložení čestného prohlášení o uskladněném majetku a vyjádření dlužníka [právnická osoba], že není vlastníkem specifikovaných věcí. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2022, č.j. [spisová značka] bylo insolvenčnímu správci (žalobci v tomto sporu) uloženo, aby u věcí, jichž se týkají incidenční žaloby, vyčkal na pravomocná soudní rozhodnutí o těchto žalobách a do té doby nevydával věci osobám uplatňujícím vlastnické práv k těmto věcem toliko na základě čestného prohlášení; z odůvodnění citovaného rozhodnutí vyplývá, že jej insolvenční soud vydal poté, co mu došel návrh žalobce na zrušení usnesení insolvenčního soudu ze dne [datum]. Na tomto místě je třeba uvést, že žalobce ani žalovaný v řízení netvrdili, že by ohledně motorového vozidla tov. zn. BMW, [příjmení]: [anonymizováno] probíhal jakýkoliv incidenční spor.

14. Dne [datum] zkontaktovala paní [příjmení] e-mailovou zprávou žalobce s tím, že reaguje na výzvu k vyzvednutí vozidel. Sdělovala, že vozidla vyzvedne jí zplnomocněná osoba, vybavená plnou mocí, k termínu vyzvednutí uvedla období od [datum] do [datum]. Žalobce jí dne [datum] e-mailem odpověděl v tom smyslu, že vozidla vydá ve stavu, v jakém se nachází, u rozebraných vozidel je třeba zajistit, ze strany paní [příjmení], nakládku a odvoz. V reakci na to paní [příjmení] e-mailovou zprávou ze dne [datum] sdělovala žalobci, že požadovala sdělit termín možného vyzvednutí vozidel. Žalobce poté e-mailovou zprávou ze dne [datum] paní [příjmení] sdělil, že mu dosud nebyly předloženy plné moci, avšak pro případ, že by paní [příjmení] hodlala zmocnit pana [jméno] [příjmení] či žalovaného, upozorňuje ji na to, že tyto osoby nebudou do prostoru v Ládví vpuštěny (náhled e-mailové komunikace předložený v tomto řízení žalovaným – e-mailové zprávy ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]).

15. Z předžalobní výzvy a podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobce dne [datum] sepsal a téhož dne odeslal žalovanému výzvu k vydání bezdůvodného obohacení – k zaplacení částky 67.900 Kč ve lhůtě 7 dnů od převzetí výzvy, s výstrahou o zahájení soudního sporu pro případ, že se žalovaný výzvě dobrovolně nepodvolí. K vyčíslení pohledávky v částce 67.900 Kč žalobce dospěl tak, že vynásobil počet dnů (679, počítáno od [datum] ke dni vyhotovení výzvy) denní sazbou 100 Kč, za umístění vozidla tov. zn. BMW, [příjmení]: [anonymizováno] v objektu dlužníka [právnická osoba]

16. Z dalších provedených důkazů soud neučinil pro věc žádná relevantní zjištění, a proto se jimi v odůvodnění tohoto rozsudku ani blíže nezabývá. Jiné dokazování soud neprováděl, v průběhu řízení učinil vše, aby byl skutkový stav náležitě zjištěn, důkazy nerozhodné pro posouzení věci není na místě provádět s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení.„ Fotodokumentace“, kterou žalovaný označil k důkazu, avšak nepředložil, nemohla být soudem provedena k důkazu, navíc žalovaný tento důkazní návrh formuloval ve vztahu k potřebě objasnění, zda vozidlo bylo pojízdné či nepojízdné. Není zřejmé, jak by z fotodokumentace mohla být postavena najisto otázka (ne) pojízdnosti vozidla, navíc žalovaný od původního tvrzení o pojízdnosti vozidla přešel k tvrzení o částečné demontáži (naznačoval demontáž kol), přitom konkrétní tvrzení musí předcházet provádění důkazů (dokazování je třeba provádět k prokázání sporného tvrzení). [příjmení] [jméno] [příjmení] mělo sloužit (podle žalovaného) k objasnění toho, zda v prostorách, kde bylo vozidlo umístěno, byly klíče od vozidla a náhradní díly. Posouzení těchto skutečností se však nijak nedotýká pro tuto věc právně významných okolností, proto ani tento důkaz nebylo na místě, s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, provádět. Jiné důkazní návrhy žalovaný srozumitelně neformuloval, ač tak měl učinit i v návaznosti na výzvu a poučení soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. (k prokázání svého tvrzení o tom, že prostřednictvím paní [příjmení] žádal a vyzýval žalobce k vydání vozidla).

17. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle ust. § 2 písm. f) zák. č. 182/2006 Sb., pro účely tohoto zákona se rozumí osobou s dispozičními oprávněními osoba, které v průběhu insolvenčního řízení přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá.

21. Podle ust. § 246 odst. 1 věta první zák. č. 182/2006 Sb., prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.

22. Na podkladě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil důkazy každý jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přitom ale také přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o. s. ř.), soud dospěl, oproti přesvědčení žalovaného, k závěru o tom, že žaloba je po právu.

23. Podle shora citovaného ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí i ten, kdo získá majetkový prospěch protiprávním užitím cizí hodnoty. Žalovaný přitom podle svého vlastního tvrzení umístil do nemovité věci insolvenčního dlužníka [právnická osoba] svůj automobil tov. zn. BMW, [příjmení]: [anonymizováno] (bez reg. zn.), učinil tak dle svých tvrzení tak, že vozidlo předal i s klíči a„ díly“ [jméno] [příjmení], za účelem provedení údržby vozidla. Jelikož žalovaný v řízení tvrdil, že dne [datum] byl do provozovny přivolán [jméno] [příjmení], aby si pro vozidlo přijel (a žalovaný se dle svých tvrzení na místo dostavil), nejpozději tímto dnem pozbyl případný předchozí titul opravňující jej mít vozidlo v dotčeném prostoru umístěno (pakliže žalovaný skutečně vozidlo předal již v roce 2018 [jméno] [příjmení] za popisovaným účelem a [jméno] [příjmení] žalovaného dne [datum] vyzval k převzetí vozidla, nejpozději tímto dnem pominul důvod, pro nějž mělo být vozidlo, dle tvrzení žalovaného, v dotčeném prostoru umístěno).

24. Umístěním vozidla v nemovité věci jiné osoby (zde insolvenčního dlužníka [právnická osoba]) bez právního titulu (zakládajícího se na věcném či závazkovém právu), omezující tímto vlastníka nemovité věci v jeho užívacích právech k nemovité věci, je protiprávním užitím cizí hodnoty. [příjmení] vozidla (žalovaného) proto stíhá povinnost vydat plnění, které ušetřil. Žalovaný ušetřil to, co by jinak musel vynaložit na získání práva k užívání dotčené nemovitosti. Bezdůvodné obohacení odpovídá částce, kterou žalovaný ušetřil, tedy obvyklé ceně, za kterou se dotčený prostor k obdobnému užívání přenechává. V poměrech projednávané věci, s ohledem na to, že v dotčených prostorech bylo umístěno motorové vozidlo, je třeba hledat cenu odpovídající úplatě v daném místě a čase za užívání obdobné nemovitosti, tedy výši úplaty odpovídající výši obvyklého parkovného (ceny za dočasné umístění vozidla), jak ostatně v řízení prosazoval žalobce. Soud k návrhu žalobce provedl dokazování zaměřené na zjištění obvyklé ceny. Z provedeného dokazování vyplynulo, že plnění v částce 100 Kč za jeden den umístění vozidla je na spodní hranici úplaty obvyklé v daném čase a na daném místě. Pakliže žalobce od této spodní hranice odvíjí výši žalobního požadavku, činí tak zcela jistě po právu. Žalovaný proti zjištěným cenám nebrojil, nenamítal, že by denní sazba parkovného v daném místě a čase byla ještě nižší než 100 Kč. Žalovaný svou argumentaci soustředil na zpochybňování toho, že je na místě hledat cenu pomocí ukazatele parkovného, argumentoval„ skladovným“. Pokud měl žalovaný na mysli skladné, tj. úplatu ze smlouvy o skladování (ust. § 2415 odst. 1 o. z.), pak z toho, co v řízení vyšlo najevo, nelze usuzovat na to, že by vznikl mezi účastníky (resp. mezi [právnická osoba] a.s. a žalovaným) závazek z takové smlouvy, účastníci netvrdili (a z provedeného dokazování ani nevyplynulo), že by se [právnická osoba] a.s. zavázala věc od žalovaného převzít k uložení a opatrování. Ani námitky žalovaného spočívající v tom, že je třeba rozlišovat režim denního a dlouhodobého parkovného, nemají pro posouzení věci význam, neboť zvýhodněné ceny dlouhodobého parkovného odpovídají z logiky věci vzniku a existenci závazku na delší dobu než jeden den (a v posuzované věci se soud zabývá výší úplaty za užívání prostoru mimo jakýkoliv závazek – mimo smluvní vztah).

25. Co se týče obrany žalovaného záležející v tom, že mu žalobce vozidlo protiprávně zadržuje, k tomu je třeba uvést, že bezdůvodné obohacení je objektivním stavem, jenž co do svého vzniku zásadně není ovlivněn subjektivními okolnostmi (zavinění ochuzeného, motiv apod.), přičemž žalovaný v řízení nečinil sporným to, že jeho vozidlo se po celou rozhodnou dobu nacházelo v prostoru, který žalovaný nevlastní (a ani k němu nemá žádný užívací titul založený věcným či závazkovým právem). Žalovaný navíc nejprve tvrdil, že žalobci navrhoval, že svůj pojízdný automobil přeparkuje, což měl žalobce odmítnout. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaný se do dotčených prostorů sice dne [datum] dostavil, nicméně jednal jako zástupce obchodní korporace, z provedeného dokazování nevyplynulo, že by předkládal žalobci osvědčení o registraci vozidla a domáhal se na žalobci bezodkladného vydání vozidla tov. zn. BMW (z písemného podání žalovaného rovněž vyplynulo, že navrhoval žalobci, že vlastnictví prokáže, nikoliv že by na místě své vlastnictví jakkoliv prokazoval). V průběhu jednání dne [datum] však žalovaný připustil, že vozidlo bylo částečně demontované, na dotaz soudu již nepotvrdil, že by bylo vozidlo skutečně pojízdné, žalovaný nevysvětlil, jak tedy hodlal vozidlo přeparkovat, pokud mělo demontovaná kola. Dále žalovaný tvrdil, že se pokoušel zajistit vydání vozidla prostřednictvím paní [příjmení], a to právě a pouze tak, jak vyplývalo z e-mailové komunikace. Z té však nevyplynulo, že by paní [příjmení] jednala za žalobce, ani to, že by vůbec usilovala o vydání dotčeného motorového vozidla. JUDr. [příjmení] v insolvenčním řízení činil kroky za osoby odlišné od žalovaného, kroky nesouvisející s vydáním vozidla žalovaného. To, zda žalovaný osobně jednal s žalobcem, žalobce v řízení popíral, žalovaný nejprve takto argumentoval, nicméně obratem své tvrzení fakticky popřel vyjádřením, že neměl důvod za žalobcem (který s ním odmítal jednat) chodit. To, že se žalovaný pokoušel o vydání vozidla prostřednictvím„ paní [příjmení]“, žalovaný v řízení, vzdor poučení, které mu soud poskytl, neprokázal.

26. Žalovaný svou obranou zdůrazňoval jakousi snahu žalobce obohatit se na úkor žalovaného, nicméně není ani zřejmé, jaká by byla motivace žalobce k takovému postupu – plnění, kterého se žalobce v tomto sporu domáhal, není plnění náležejícím žalobci, ale patří do majetkové podstaty insolvenčního dlužníka [právnická osoba]

27. Žalovaný v průběhu řízení naznačil, že započítá (jakousi svoji) pohledávku proti pohledávce žalobce, jeho projev však nebyl srozumitelný. [příjmení] spočívající v námitce započtení musí být úkonem, který splňuje kritéria určitosti dle předpisů hmotného práva (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 28 Cdo 2623/2009). Prohlášení o započtení musí být srozumitelné, žalovaný ani srozumitelně netvrdil, o jakou jeho pohledávku by se mělo jednat. Pohledávka nejistá nebo neurčitá není ani k započtení způsobilá (ust. § 1987 odst. 2 o. z.). Má-li započtení přivodit účinek zániku žalované pohledávky, musí se jednat o takovou pohledávku, která je mezi účastníky nesporná, případně velice snadno objasnitelná, přičemž o takový případ se v posuzované věci nejednalo. Za situace, kdy pohledávka žalovaného nemůže přivodit účinek zániku žalobou uplatněné pohledávky, nebylo na místě se ani dále obranou žalovaného zabývat, resp. v řízení se pokoušet rozkrýt, o jakou pohledávku žalobce se jedná.

28. Žaloba je proto po právu tam, kde se žalobce domáhal zaplacení částky 70.300 Kč, když tato částka odpovídá součinu čísla 703 (odpovídajícímu počtu dnů období, v němž měl žalovaný bez užívacího titulu umístěno své vozidlo v prostorách [právnická osoba] a.s.) a čísla, resp. částky 100 Kč (coby výše denní úplaty).

29. Žaloba naopak nebyla po právu tam, kde se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení z částky 2.400 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení, a tedy i splatnost dluhu, nastává v návaznosti na výzvu věřitele. Žalobce vyzval žalovaného před zahájením soudního řízení k vydání bezdůvodného obohacení v částce 67.900 Kč, výzvu žalobce odeslal dne [datum], dnem [datum] výzva žalovanému došla (ust. § 576 o. z.). Žalovaný měl plnit do 7 dnů, tj. do [datum]. Jelikož žalovaný žalobci uvedeného dne ani zčásti dluh nesplnil, prodlévá se splněním dluhu v částce 67.900 Kč od [datum]. Žalobce se domáhal zaplacení roku z prodlení až od [datum], soud jeho návrh nemohl překročit. Žalobci proto náleží úrok z prodlení z částky 67.900 Kč za dobu od [datum]. Co se týče pohledávky žalobce na vydání bezdůvodného obohacení v částce 2.400 Kč, pak k vydání tohoto plnění byl žalovaný vyzván až žalobou (na níž je třeba pohlížet jako na výzvu k plnění). Žaloba byla žalovanému doručena dne [datum]. Jelikož žalovaný žalobci uvedeného dne ani zčásti dluh nesplnil, prodlévá se splněním dluhu v částce 2.400 Kč od [datum]. Povinnost žalovaného platit úrok z prolení trvá až do splnění dluhu, tedy do zaplacení. Žalobci proto náleží úrok z prodlení tak, jak soud vymezil ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, Jelikož žalovaný neprodléval se splněním dluhu v částce 2.400 Kč v období od [datum] do [datum], bylo na místě žalobu v tomto rozsahu zamítnout. (výrok II.)

30. Pro úplnost soud uvádí, že aktivní legitimace svědčí žalobci, neboť ten je osobou s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě insolvenčního dlužníka [právnická osoba], tj. věřitele žalovaného.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku pod bodem III. podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. a přisoudil žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Žalobce byl se svou žalobou neúspěšný v zanedbatelném rozsahu (toliko co do části žalobou uplatněného příslušenství).

32. Náhrada nákladů řízení žalobce je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalobce ve výši 3.940 Kč za každý jeden zástupcem žalobce realizovaný úkon právní služby (ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., „a.t.“), a to za: i. převzetí věci a přípravu zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a/ a. t., ii. předžalobní výzvu k plnění - § 11 odst. 1 písm. d/ a. t., iii. žaloba - § 11 odst. 1 písm. d/ a. t., iv. replika k vyjádření žalovaného - § 11 odst. 1 písm. d/ a. t., v. podání ve věci samé ze dne [datum] - § 11 odst. 1 písm. d/ a. t., vi. účast na jednání soudu dne [datum] - § 11 odst. 1 písm. g/ a. t.; 2/ odměnou zástupce žalobce ve výši 1.970 Kč za účast na jednání soudu, při němž došlo toliko k vyhlášení rozsudku (§ 11 odst. 2 písm. f/ a. t.); 3/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 7 x 300 Kč. Náhrada nákladů řízení žalobce tak celkem činí 27.710 Kč.

33. Na základě toho, co žalovaný uváděl v rámci svých písemných podáních, nelze vyloučit, že žalovaný brojí i proti účelnosti vynaložených nákladů řízení z hlediska toho, že se žalobce nechal v řízení zastoupit advokátem. Obecně je třeba respektovat právo účastníka na právní pomoc, tj. právo nechat se zastoupit v řízení právním profesionálem. Pokud ani v incidenčních sporech není vyloučeno zastoupení insolvenčního správce advokátem, a to i za situace, je-li insolvenční správce sám advokátem (k tomu srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 4. 2011, č. j. 13 VSOL 12/2011-26, 22 ICm 10/2010 ([insolvenční spisová značka]), neshledal soud důvody, pro něž by v posuzované věci bylo na místě nahlížet na zastoupení žalobce advokátem, a od toho odvislý vznik nákladů řízení v podobě odměny zástupce (advokáta), jako na neúčelně vynaložené náklady. Pro úplnost je na místě také dodat, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení peněžitého plnění odpovídajícího toliko části později žalovaného plnění, avšak pro rozhodování o náhradě nákladů řízení je rozhodující stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu a absence výzvy podle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. ve vztahu k celému žalobou uplatněnému nároku nemůže být důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení, jelikož žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatil, resp. ani jinak nepřivodil jeho zánik, a tedy není dán sebemenší důvod sankcionovat žalobce za toliko částečné předžalobní upomenutí (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 Cdo 4388/2013, (R 75/2015 civ.)).

34. Jelikož žalobce je od soudního poplatku osvobozen (ust. § 11 odst. 2 písm. n) zák. č. 549/1991 Sb.) a výsledkem řízení je procesní neúspěch žalovaného, bylo na místě na žalovaného v souladu s ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. přenést poplatkovou povinnost (5 % ze základu, jímž je částka 70.300 Kč). Tomu pak odpovídá rozhodnutí soudu ve výroku pod bodem IV. tohoto rozsudku.

35. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.