77 C 84/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Zatloukalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce , MBIE bytem Adresa zmocněnce proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 142 386 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit Pohřebnímu ústavu , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , sídlem , adresa, částku , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit zaměstnavateli žalobce Pohřebnímu ústavu , právnická osoba, . (dále také jen „, právnická osoba, “) nejprve částku v celkové výši , částka, s příslušenstvím, později (po částečném zpětvzetí žaloby) částku v celkové výši , částka, s příslušenstvím, jak je zachyceno ve výroku pod bodem I.

2. V žalobě vymezil důvody uplatněných nároků tak, že se jedná o požadavek na doplacení pojistného plnění v částce , částka, a v částce , částka, . Žalobce v žalobě a jejích doplněních vylíčil, že je již řadu let pracovníkem , právnická osoba, , v pracovním poměru vykonával všechny pracovní úkoly na lidských pozůstatcích, manipuloval s těly zemřelých, rakvemi, prováděl úpravy lidských pozůstatků, prováděl převozy lidských pozůstatků, a to mimo jiné i do krematoria, vykonával i další související úkony a práce. Žalobce po celou dobu svého zaměstnání měl a má uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu, kterou by mohl způsobit při výkonu své práce. Dne , datum, sjednal v provozovně , právnická osoba, pan , jméno FO, , vypravitel pohřbu a vnuk zemřelého, smlouvu o pohřebních službách v souvislosti s pohřbením zemřelého , jméno FO, . Vypravitel objednal uložení lidských pozůstatků zemřelého do hrobu na veřejném pohřebišti, rozsah plnění smlouvy byl vymezen v písemné smlouvě, cena za objednané služby činila , částka, , vypraviteli bylo fakturováno , částka, (diskrepanci vznikla vlivem další objednávky vypravitele až po podpisu smlouvy). Všechny sjednané účtované položky byly provedeny/dodány. Žalobce při plnění pracovních povinností připravoval lidské pozůstatky zemřelého k pohřbení, avšak porušil své povinnosti a dne , datum, odvezl rakev s lidskými pozůstatky zemřelého do krematoria ke zpopelnění, lidské pozůstatky zemřelého byly poté v rozporu se smlouvou zpopelněny v krematoriu dne , datum, , , právnická osoba, zaplatil cenu za zpopelnění. Lidské ostatky/popel zemřelého v urně byly po převozu z krematoria uloženy do rakve shodného typu a vybavení dle objednávky a poté i s rakví uloženy do již vykopaného hrobu (další rakev byla použita, aby na pohřbu veřejnosti nebylo zřejmé, že zesnulý byl zpopelněn, nikoliv uložen do hrobu, jak si on sám přál, jak si přáli vypravitel a další příbuzní). Škoda vznikla Pohřebnímu ústavu zmenšením jeho majetku dne , datum, po vyřízení reklamace vad plnění vypravitelem pohřbu - vypravitel pohřbu totiž oprávněně reklamoval vady plnění ze smlouvy, zaměstnavatel žalobce po osobním jednání ujednal s vypravitelem pohřbu mimosoudní vyřízení věci, vyřídil reklamaci a vyplatil vypraviteli částku , částka, (vyřízení reklamace), částku , částka, (náhrada nemajetkové újmy/odškodnění). Zaměstnavatel žalobce takto předešel soudnímu sporu s vypravitelem pohřbu, který při jednání žádal vrátit to, co zaplatil podle smlouvy a faktury a žádal odškodnit nemajetkovou újmu jeho a dalších členů rodiny zemřelého zaplacením částky 280 000 - , částka, . Pokud jde o vznik nemajetkové újmy, odkazoval žalobce na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, s tím, že bylo zasaženo do práva na ochranu osobnosti, na pietu pozůstalých za zemřelým, osobní účasti na smutečním rituálu atd.

3. Požadavek žalobce se po částečném zpětvzetí žaloby co do částky , částka, ustálil na tom, aby žalovaná zaplatila na pojistném plnění částku , částka, sestávající z částky , částka, odpovídající náhradě nemajetkové újmy, z částky , částka, odpovídající nákladům řízení, k jejichž zaplacení byl žalobce zavázán rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích, a ve zbytku, co do částky , částka, , se jedná o plnění, které na podkladě dohody o narovnání zaměstnavatel žalobce vrátil vypraviteli pohřbu z předtím přijaté ceny za poskytnuté služby. Žalobce vznik škody oznámil žalované, která zaevidovala pojistnou událost, žalobce žalované také sdělil, že na něj byla podána žaloba u Okresního soudu v Litoměřicích projednávaná pod sp. zn. , spisová značka, , o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalovaná žalobci nedala žádný pokyn, a pokud by dala pokyn k nějakému procesnímu úkonu, žalobce by býval tak učinil. V řízení u Okresního soudu v Litoměřicích byl vydán dne , datum, rozsudek, který nabyl právní moci, žalobce v řízení neobdržel od žalované žádné pokyny k postupu v řízení. Poté, co rozsudek nabyl právní moci, žalobce žalovanou vyzval k zaplacení částky , částka, s příslušenstvím jeho zaměstnavateli. Žalovaná vyplatila zaměstnavateli toliko , částka, .

4. Žalobce v průběhu řízení také namítl, že mu při uzavření pojistné smlouvy byly předány desky s pojistnou smlouvu, ročním vyúčtováním na další pojistné období, stručnou informací o zpracování osobních údajů a souhlasu žalobce se zpracováním jeho osobních údajů pro marketingové účely, avšak nic jiného – zejména nebyly žalobci předány pojistné podmínky, a to ani v textové či jiné podobě (CD). Žalobce se s obsahem pojistných podmínek před uzavřením pojistné smlouvy nemohl seznámit, nebyly mu předány ani později, a tedy nemohl je ani akceptovat. Jelikož žalobce podmínky neodsouhlasil a neakceptoval, nemůže se žalovaná s odkazem na pojistné podmínky dovolávat výluky z pojištění.

5. Žalovaná se k žalobě vyjádřila odmítnutím žalobou uplatněných nároků. Vytýkala žalobci, že nespecifikuje, z čeho se požadovaná částka skládá, a odkazuje toliko na rozsudek pro uznání, jenž vzešel z řízení vedeném mezi zaměstnavatelem žalobce a žalobcem jako žalovaným. Nárok není škodou, která by vznikla zaměstnavateli žalobce zaviněným porušením povinností žalobce ve smyslu zákoníku práce a není kryta sjednaným pojištěním. Žalovaná se přihlásila k tomu, že dne , datum, byla mezi žalobcem jako pojistníkem a žalovanou jako pojistitelem uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, ujednán byl pojistný limit ve výši , částka, a spoluúčast žalobce ve výši 10 %, minimálně , částka, . Žalovaná v květnu roku 2021 zaregistrovala žalobcem oznámenou škodní událost, k níž mělo dojít dne , datum, , a po likvidaci pojistné události stanovila výši pojistného plnění na částku , částka, . Vycházela z nákladů ve výši , částka, , které byly zaviněním žalobce vynaloženy zákazníkem zaměstnavatele žalobce na neobjednanou službu (zpopelnění zemřelého), odečetla spoluúčast , částka, , pojistné plnění poukázala na účet zaměstnavatele žalobce a žalobce o tom písemně informovala. Žalovaná potvrdila i to, že žalovaný jí podal informaci o tom, že na něj byla podána žaloba - dopisem ze dne , datum, žalobce žalované bez dalšího sdělil, že na něj byla u Okresního soudu v Litoměřicích podána žaloba, žaloba však žalované nikdy nebyla doručena, nebyla jí doručena ani případná výzva žalobce ke vstupu žalované do řízení jako vedlejší účastník. Žalobce byl Okresním soudem v Litoměřicích vyzván ve smyslu § 114b zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) k podání vyjádření k žalobě, lhůta k vyjádření žalobci marně uplynula, aniž by žalobce využil možnosti k žalobě se vyjádřit a vyjádření podal, přitom žalovaná by do řízení vstoupila a poskytla právní argumentaci k obraně žalobce (tam žalovaného).

6. Žalovaná vyšla z toho, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, kterou se rozumí to, oč se zmenšil majetek zaměstnavatele, přičemž musí být splněny všechny zákonné předpoklady pro vznik povinnosti zaměstnance za škodu (zaviněné porušení právní povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi zmíněnými kategoriemi). Skutečná škoda spočívá toliko v nákladech vynaložených na neobjednanou kremaci, tyto náklady byly vynaloženy v důsledku pochybení žalobce. V případě uzavření dohody o narovnání mezi zaměstnavatelem žalobce a jeho zákazníkem žalovaná odmítla závěr o vzniku škody, výplata sjednané částky byla důsledkem vlastního rozhodnutí zaměstnavatele žalobce, bez jakékoli účasti a vlivu žalobce. Na poskytnutí náhrady nemajetkové újmy se pojištění odpovědnosti z výkonu povolání ani nevztahuje (nárok není krytý sjednaným pojištěním, respektive z pojistného krytí je zcela vyloučen s ohledem na ujednání v pojistných podmínkách). Zaměstnavatelem vrácená částka vypraviteli za vypravení pohřbu nemůže představovat skutečnou škodu - je zřejmé, že smuteční obřad proběhl, objednané služby byly buď provedeny, nebo realizovány vůbec nebyly, tudíž náklad na ně ani nevznikl (např. umístění těla v chladícím boxu).

7. Z provedených důkazů soud učinil tato skutková zjištění:

8. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalobce a , právnická osoba, dne , datum, písemně ujednali náležitosti pracovní smlouvy, podle které se žalobce zavázal nastoupit do práce se sjednaným druhem práce pracovník pohřební služby, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.

9. Podle pojistné smlouvy č. , hodnota, -00, žalobce (pojistník a pojištěný) a žalovaná (pojišťovna) dne , datum, ujednali změnu obsahu dosavadní pojistné smlouvy č. , hodnota, -00 s účinností ke dni , datum, . Pojištěna byla odpovědnost žalobce z výkonu jeho povolání s tím, že pojištění se podle výslovného odkazu řídilo Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti z výkonu povolání (, Anonymizováno, . Do listiny je zahrnuto prohlášení o tom, že žalobce přijetím nabídky stvrdil, že se seznámil s informacemi o pojištění a převzal v listinné podobě nebo se svým souhlasem v jiné textové podobě (na CD) také pojistné podmínky k jednotlivým pojištěním. Listina je opatřena podpisem žalobce (žalobce v řízení nečinil sporným, že listinu svým podpisem opatřil), za žalovanou byla smlouva podepsána , jméno FO, , zástupcem ČP Distribuce, dceřiné společnosti žalované.

10. Z listiny nadepsané „Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti z výkonu povolání (, Anonymizováno, )“ soud zjistil, že podle čl. 14 odst. 1, rozsah pojistného plnění pojistitele je omezen rozsahem náhrady škody nebo jiné újmy, k níž je pojištěný podle právních předpisů povinen, a sjednaným rozsahem pojištění. Podle čl. 15 odst. 1, oprávněnou osobou, to je osobou, která má právo na pojistné plnění, je pojištěný, pokud není v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Podle čl. 17 odst. 1 písm. a), pojištění se vztahuje na povinnost pojištěného nahradit újmu způsobenou zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním podle ustanovení § 250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Podle čl. 22 odst. 1 písm. b), pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit újmu převzatou nebo uznanou pojištěným nad rámec stanovený právními předpisy, a dále způsobenou v souvislosti s činností, kterou pojištěný vykonával neoprávněně. Podle čl. 22 odst. 1 písm. t), pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit újmu způsobenou v souvislosti s neoprávněným zásahem do práv na ochranu osobnosti (s výjimkou práv, která chrání život a zdraví člověka), neoprávněným poskytnutím či porušení patentových práv nebo práv vyplývajících z ochrany autorských práv, vzorů, ochranných známek, obchodní firmy nebo názvu právnické osoby.

11. Podle objednávky č. 2021/05/0057, , právnická osoba, (příkazník, obstaratel) a , jméno FO, (příkazce, objednatel) dne , datum, písemně ujednali práva a povinnosti směřující k uzavření smlouvy o pohřebních službách a souvisejících vztazích. Bylo ujednáno, že zesnulý , jméno FO, bude pohřben uložením do hrobu (hrobky) na hřbitově v Býčkovicích, a to ve čtvrtek , datum, . Příkazce byl vnukem zesnulého. Pokud jde o konkrétní předmět smlouvy, tento byl upraven v tabulce, která byla učiněna součástí textu smlouvy, jedná se o položkový popis jednotlivých služeb včetně materiálu za celkovou cenu , částka, . Zemřelý byl bez vyznání, přičemž tato informace byla v objednávce uvedena jako informace potřebná pro smuteční obřad/pohřbení. Listina je opatřena podpisy obou smluvních stran (příkazce , jméno FO, a nečitelným podpisem za příkazníka).

12. Z faktury – daňového dokladu č. 2021/01/0287 soud zjistil, že dodavatel - , právnická osoba, vyúčtoval dne , datum, odběrateli , jméno FO, částku , částka, splatnou téhož dne v hotovosti, a to v souvislosti s pohřebními službami na základě objednávky č. 2021/01/0287.

13. Podle potvrzení ze dne , datum, , provozovatel krematoria , adresa, potvrdil, že zesnulý , jméno FO, byl zpopelněn dne , datum, a žeh byl fakturován ve faktuře č. 643/2021. Shodný údaj o datu zpopelnění (, datum, ) se podává i z dokladu o zpopelnění č. , hodnota, .

14. Z faktury – daňového dokladu č. , Anonymizováno, soud zjistil, že dodavatel Vysočanské zahrady, a.s. vyúčtoval Pohřebním ústavu k zaplacení částku v celkové výši , částka, , s tím, že , částka, je jednotková cena plnění bez DPH.

15. Podle dohody ze dne , datum, , uvedeného dne , právnická osoba, a , jméno FO, písemně ujednali obsah vzájemných práv a povinností v souvislosti s tím, jak předtím dne , datum, ujednali smlouvu o službách pohřebních a souvisejících vztazích č. 2021/05/, adresa, , jméno FO, zaplatil sjednanou cenu , částka, dne , datum, v hotovosti, , právnická osoba, zajistil svoje plnění a připravil ve dnech 5. a , datum, i vykopání hrobu na pohřebišti. , jméno FO, podal ústní reklamaci, , právnická osoba, zjistil, že lidské pozůstatky , jméno FO, byly nesprávně převezeny k pohřbení zpopelněním v krematoriu a již nemohly být pohřbeny sjednaným způsobem do hrobu, do něhož bylo možné uložit již pouze lidské ostatky – popel zemřelého. , právnická osoba, vyřídil reklamaci uznáním oprávněnosti reklamace a poskytnutím plnění v částce , částka, v hotovosti při podpisu dohody, čímž obě strany považovaly přímou náhradu škody ve věci za vyřízenou. Dále se , právnická osoba, zavázal k poskytnutí plnění v částce , částka, coby náhrady nemajetkové újmy – odčinění způsobených duševních útrap v souvislosti s tím, že , jméno FO, (a jeho blízkým) vznikla újma na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními občanského zákoníku.

16. Z výdajového pokladního dokladu č. , hodnota, soud zjistil, že dne , datum, , právnická osoba, vyplatil v hotovosti , jméno FO, částku , částka, za účelem odškodnění.

17. Z výdajového pokladního dokladu č. , hodnota, soud zjistil, že dne , datum, , právnická osoba, vyplatil v hotovosti , jméno FO, částku , částka, za účelem náhrady škody.

18. Výzvou k náhradě škody zaměstnavateli sepsanou dne , datum, se Pohřební dav obracel na žalobce a s odkazem na dohodu ze dne , datum, dovozoval, že žalobce odpovídá za škodu v celkové výši , částka, (, částka, cena ze smlouvy, , částka, jako odčinění nemajetkové újmy, , částka, zaplacených provozovateli krematoria – škoda ve výši ceny neobjednaného a zcela zbytečného zpoplatnění zemřelého v krematoriu). , právnická osoba, poukazoval na to, že žalobce se ke skutkovým okolnostem přiznal již dne , datum, a způsobení škody uznal. , právnická osoba, jej jako zaměstnavatel vyzýval k náhradě/zaplacení způsobené škody, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne převzetí výzvy. Žalobce byl také vyzýván, aby svého zaměstnavatele informoval o tom, zda případně uplatnil nárok u pojišťovny z titulu pojištění odpovědnosti zaměstnance způsobené škody zaměstnavateli. Dle připojeného záznamu žalobce výzvu zaměstnavatele osobně převzal dne , datum, , což stvrdil svým podpisem.

19. Z listiny nadepsané „potvrzení o registraci škodní události“ soud zjistil, že žalovaná dne , datum, sepsala vyrozumění adresované žalobci o tom, že zaregistrovala oznámenou škodní událost pod číslem , hodnota, , žalovaná žalobce žádala o doložení podkladů.

20. Z žádosti o náhradu škody soud zjistil, že žalobce dne , datum, vyplnil tiskopis žádosti o náhradu škody ke škodní události č. , hodnota, , co do popisu rozsahu škody odkazoval na přílohu „dohoda“, takto odkazoval i co do popisu vzniku škodní události. Listina je opatřena také otiskem razítka , právnická osoba, a nečitelným podpisem osoby jednající za , právnická osoba, . Mzdová účtárna , právnická osoba, potvrdila, že průměrný výdělek žalobce činil v rozhodném období , částka, hrubého měsíčně.

21. Podle listiny nadepsané „Informace o výplatě pojistného plnění“, dne , datum, žalovaná sepsala vyrozumění adresované žalobci o tom, že ukončila šetření pojistné události, v souvislosti s čímž žalobce informovala o tom, že pojistné plnění bylo vyčísleno na částku , částka, (náhrada způsobené škody , částka, po odečtení spoluúčasti , částka, ).

22. Podle dopisu nadepsaného „Informace k poj.sml.č. , hodnota, -00 (poj.ud.č.:, Anonymizováno, /, datum, )“, žalobce dne , datum, sepsal vyrozumění adresované žalované, jímž žalované sděloval, že na něj byla podána žaloba o zaplacení částky , částka, ve spojitosti s označenou pojistnou událostí a řízení probíhá u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , spisová značka, . Podle připojeného podacího lístku byla zásilka předána k poštovní přepravě dne , datum, .

23. Z žaloby o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, sepsané dne , datum, soud zjistil, že zmocněnec žalobce pro toto řízení, vystupující jako zmocněnec zaměstnavatele žalobce, dne , datum, Okresnímu soudu v Litoměřicích doručil žalobu, kterou zaměstnavatel žalobce požadoval po žalobci zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení za dobu od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů soudního řízení.

24. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byl žalobce, tam v procesním postavení žalovaného, zavázán zaplatit svému zaměstnavateli, tam v procesním postavení žalobce, částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , to vše do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku. Rozhodnutí dle připojené doložky právní moci nabylo právní moci dne , datum, . Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že žalobce se nijak nevyjádřil na výzvu soudu ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené třicetidenní lhůtě, soud proto vycházel z toho, že žalobce nárok uplatněný žalobou uznal a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl rozsudkem pro uznání v souladu s žalobním návrhem.

25. Z výzvy k plnění sepsané dne , datum, soud zjistil, že žalobce uvedeného dne sepsal a podle připojeného podacího lístku dne , datum, odeslal žalované výzvu k poskytnutí plnění v částce , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od , datum, do zaplacení, a dále plnění v částce , částka, , to vše s odkazem na připojený rozsudek, pod výstrahou podání žaloby pro případ, že žalovaná požadované plnění zaměstnavateli žalobci neposkytne.

26. Z listiny nadepsané „Informace o přešetření pojistné události“ soud zjistil, že žalovaná se písemností ze dne , datum, obracela na žalobce s tím, že provedla revizi spisu, avšak odmítla zrevidovat své zamítavé stanovisko k požadavku žalobce na poskytnutí pojistného plnění. Poukazovala na to, že doručený rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích je závazný pouze pro účastníky řízení, jednalo se o rozsudek pro uznání, aniž by se soud zabýval oprávněností žalovaného nároku, pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit újmu převzatou nebo uznanou pojištěným rámec stanovený právními předpisy. V té souvislosti žalovaná odkázala na čl. 22 odst. 1 písm. b) pojistných podmínek. Žalovaná poukázala také na to, že prokázanou skutečnou škodu uhradila a další požadované náklady uhradit nelze, neboť se nejedná o náklady, které by byly v příčinné souvislosti s pochybením žalobce.

27. Svědek , jméno FO, vypověděl, že pro žalovanou jako vázaný zástupce uzavírá pojistné smlouvy a učinil tak i v případě žalobce, což si svědek ověřil předem (před výslechem) nahlédnutím do interního systému. Ve vztahu k papírovým deskám a listinám v nich uložených, které v tomto řízení předložil žalobce, svědek vypověděl, že na ně rukou dopsal údaje, podle stavu desek svědek usuzoval na to, že se jednalo o verzi bez všitých pojistných podmínek, s tím, že do desek se listina zachycující pojistné podmínky volně vkládala – resp. v deskách tohoto typu byla listina zachycující pojistné podmínky vložena (v takové podobě svědek dostával předtištěné desky) a svědek do desek doplňoval na pobočce vytisknutou pojistnou smlouvu. To, že se listina zachycující pojistné podmínky mohla ocitnout mimo desky, např. na stole pod deskami, svědek nevyloučil, avšak byl přesvědčen o tom, že takovou listinu žalobce od svědka obdržel, neboť svědek žalobci listinu předal (na toto svědek vždy dbal, na školení se na to kladl důraz). Jak následně žalobce s listinou naložil, svědek nevěděl. Kdyby byla listina nalezena na stole po odchodu žalobce z pobočky a někdo z pracovníků pobočky by si toho všiml, určitě by je žalobci dodali. Svědek si nepamatoval, že by se na něj žalobce obracel s tím, že listinu zachycující pojistné podmínky postrádá, pokud by tak učinil, svědek by mu listinu dodal.

28. Žalobce vypověděl, že k pochybení při nakládání s pozůstatky zesnulého došlo poté, co se žalobce vrátil do zaměstnání po 14denní pracovní neschopnosti vlivem onemocnění covid, sáhl po jmenovce, která mu byla kolegy řečena, pochybení sám spatřuje v tom, že neprovedl kontrolu. Pokud jde o sjednávání pojistné smlouvy, , jméno FO, si žalobce už nepamatuje. Žalobce neví, zda mu , jméno FO, listinu zachycující pojistné podmínky předal. Tak, jak mu byly desky na pobočce pojišťovny předány, je okamžitě, aniž by je otevíral, odnesl svému zaměstnavateli – Pohřebnímu ústavu, kde byly uloženy do trezoru, desky přebírala , jméno FO, . Před podpisem pojistné smlouvy si tuto přečetl, s podmínkami byl seznámen, hovořili i o pojistných podmínkách. Žalobce si nevšiml, že by něco zůstalo na pobočce pojišťovny ležet na stole, tím, že desky neotevíral, ani neví, co bylo v deskách uloženo, obsah desek nekontroloval. Pojistnou událost hlásil telefonicky, asi měsíc se nic nedělo, nikdo se nevyjadřoval, po měsíci volal znovu, trvalo, než se mu likvidátor ozval, chodily mu nějaké e-mailové zprávy, většinou se stanoviskem k tomu, že zamítají pojistné plnění. Ve vztahu k výzvě Okresního soudu v Litoměřicích k tomu, aby se žalobce vyjádřil k žalobě svého zaměstnavatele, žalobce vypověděl, že nevěděl, jak se vyjádřit, není právě vzdělán, věděl, že se vlivem svého pochybení při nakládání s pozůstatky zesnulého pana , jméno FO, dostává do problémů. V rámci účastnické výpovědi se nedokázal vyjádřit k tomu, proč se neobrátil po doručení výzvy soudu na žalovanou, nedoručil jí žalobu a nepožádal, aby do řízení vstoupila jako vedlejší účastník, uvedl, že neměl žádnou zkušenost s účastenstvím v soudním sporu. Pokud jde o plnění podle smlouvy uzavřené mezi vypravitelem pohřbu , jméno FO, a Pohřebním ústavem, žalobce mj. vykopával hrob a dělal řeč – pohřeb proběhl, od objednaných služeb se lišil tím, že v rakvi nebylo tělo zesnulého, které mělo mít ukázku, jinak vše, co bylo objednáno, tak bylo zřejmě provedeno (žalobce nevidí přímo do objednávek).

29. Pokud soud učinil předmětem dokazování další důkazy, neučinil z nich další zjištění, proto není třeba se jimi podrobněji zabývat, za situace, že žádný další (do skutkových zjištění nepromítnutý) důkaz neobsahoval informace, které by kolidovaly s informacemi představujícími podstatu zjištěného skutkového základu. Soud neprovedl důkaz výslechem , jméno FO, , a to s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, kdy výslech navržené svědkyně měl být zaměřen na zjištění skutečností, které nemají pro posouzení věci význam (podstatné je, zda žalobci byla listina zachycující pojistné podmínky předána, nikoliv to, v jaké podobě , jméno FO, od žalobce desky převzala a uložila do trezoru , právnická osoba, ).

30. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, soud také v souladu s ust. § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal za svá skutková zjištění též nesporná tvrzení účastníků. Účastníci nebrojili proti pravosti a správnosti listin provedených k důkazu a v řízení ani nevyšly najevo skutečnosti, které by zavdávaly příčinu k jakýmkoliv pochybnostem o pravosti a věrohodnosti důkazů.

31. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobce, i v roce 2021 zaměstnanec , právnická osoba, na pozici pracovník pohřební služby, ujednal s žalovanou v roce 2018 změnu pojistné smlouvy. Pojištěna byla odpovědnost žalobce z výkonu jeho povolání, smluvní strany co do obsahu pojistné smlouvy výslovně odkázaly i na Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti z výkonu povolání (, Anonymizováno, ), které byly žalobci v listinné podobě předány , jméno FO, , tj. pracovníkem, který za žalovanou s žalobcem změnu pojistné smlouvy sjednával (uvedené v řízení dosvědčil , jméno FO, a žalobce, který podepsal prohlášení o převzetí listiny zachycující pojistné podmínky, uvedené nevyvrátil ani obsahem účastnické výpovědi). Pojištění se vztahovalo na povinnost žalobce nahradit újmu způsobenou zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním podle ust. § 250 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce („ZPr“). Rozsah pojistného plnění žalované byl omezen rozsahem náhrady škody nebo jiné újmy, k níž byl pojištěný žalobce podle právních předpisů povinen, a sjednaným rozsahem pojištění. Pojištění se nevztahovalo na povinnost nahradit újmu převzatou nebo uznanou pojištěným žalobcem nad rámec stanovený právními předpisy, ani na povinnost nahradit újmu způsobenou v souvislosti s neoprávněným zásahem do práv na ochranu osobnosti (s výjimkou práv, která chrání život a zdraví člověka)., jméno FO, v dubnu roku 2021 u , právnická osoba, objednal pohřební služby v souvislosti s úmrtím , jméno FO, (uvedené osoby byly ve vztahu vnuk – děd), zesnulý , jméno FO, měl být pohřben uložením do hrobu (hrobky) na hřbitově v Býčkovicích dne , datum, , cena za pohřeb činila podle Pohřebním ústavem přijaté objednávky , částka, . , právnická osoba, vyúčtoval , jméno FO, cenu v částce , částka, splatnou v hotovosti, v řízení nevyšly najevo skutečnosti o tom, že by , jméno FO, vyúčtovanou cenu Pohřebnímu ústavu nezaplatil (žalovaná takové skutečnosti ani nenamítala), to, že k zaplacení došlo, je seznatelné i z obsahu dohody ze dne , datum, .Žalobce tvrdil a účastnickou výpovědí prokázal (a žalovaná nezpochybňovala), že se pomýlil při převzetí těla zesnulého, došlo k záměně a zesnulý , jméno FO, byl dne , datum, zpopelněn v krematoriu. Pohřeb proběhl dne , datum, , tělo zesnulého nebylo možné uložit do rakve a tuto zpřístupnit smutečním hostům, hrob však byl vykopán a do rakve byla uložena urna s popelem, proběhl i obřad a dle žalobních tvrzení poskytl , právnická osoba, veškeré další úkony a služby, které vypravitel pohřbu objednal., jméno FO, a , právnická osoba, , bez přímé účasti žalobce (ten nebyl smluvní stranou), dne , datum, písemně upravili obsah vzájemných práv a povinností dohodou, a to v návaznosti na to, že , jméno FO, reklamoval u , právnická osoba, vady poskytnutých služeb. , právnická osoba, se zavázal, že vypraviteli pohřbu vrátí cenu poskytnutých služeb v částce , částka, , a dále zaplatí , částka, coby náhradu nemajetkové újmy (odčinění způsobených duševních útrap v souvislosti s tím, že , jméno FO, a jeho blízkým vznikla újma na přirozeném právu chráněném ustanoveními občanského zákoníku). Peněžité plnění bylo téhož dne Pohřebním ústavem vypraviteli pohřbu poskytnuto v hotovosti. , právnická osoba, následně vyzval žalobce k náhradě škody v celkové výši , částka, (, částka, cena ze smlouvy, , částka, jako odčinění nemajetkové újmy, , částka, zaplacených provozovateli krematoria – škoda ve výši ceny neobjednaného a zcela zbytečného zpoplatnění zemřelého v krematoriu).Žalobce oznámil škodní událost žalované, která žalobce v červnu roku 2021 žádala o doložení podkladů pro likvidaci. Žalobce žalované předložil dohodu ze dne , datum, . Žalovaná v říjnu roku 2021 informovala žalobce o tom, že vyčíslila pojistné plnění na částku , částka, (náhrada způsobené škody ve výši , částka, vzešlá z nákladů vynaložených na neobjednanou službu – kremaci těla zesnulého, po odečtení spoluúčasti v částce , částka, ).V březnu roku 2022 žalobce podal žalované stručnou písemnou informaci o tom, že na něj byla podána žaloba o zaplacení částky , částka, ve spojitosti s označenou pojistnou událostí, sdělil, u kterého konkrétního soudu řízení probíhá a pod jakou konkrétní spisovou značkou je vedeno.Pokud jde o žalobu podanou proti žalobci, v únoru roku 2022 došla Okresnímu soudu v Litoměřicích žaloba , právnická osoba, proti žalobci o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, žalobce byl tzv. kvalifikovanou výzvou ve smyslu ust. § 114b o. s. ř. vyzván k podání vyjádření k žalobě, na výzvu nereagoval, soud rozhodl v červnu roku 2022 rozsudkem pro uznání, který nabyl právní moci.Žalobce následně s odkazem na pravomocný rozsudek vyzval žalovanou k poskytnutí plnění v částce , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, a dále plnění v částce , částka, (výše nákladové povinnosti žalobce podle pravomocného rozsudku). Žalovaná v reakci na to namítla, že rozsudek je závazný pouze pro účastníky řízení, požadované náklady odmítla uhradit z důvodu nedostatku příčinné souvislosti ve vztahu k pochybení žalobce.(aplikovaná právní úprava)

32. Podle ust. § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

33. Podle ust. § 2861 odst. 1 o. z., z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému.

34. Podle ust. § 2862 odst. 1, 2 o. z., (1) pojištěný oznámí bez zbytečného odkladu pojistiteli vznik škodné události, skutečnost, že proti němu poškozený uplatnil právo na náhradu a vyjádří se ke své povinnosti nahradit vzniklou škodu, popřípadě újmu, k požadované náhradě a k její výši. (2) Pojištěný oznámí pojistiteli bez zbytečného odkladu i to, že proti němu bylo v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před orgánem veřejné moci nebo rozhodčí řízení; zároveň mu sdělí, kdo je jeho právním zástupcem a zpraví pojistitele o průběhu i výsledcích řízení. V řízení o náhradě postupuje pojištěný v souladu s pokyny pojistitele; náklady řízení hradí pojištěnému pojistitel.

35. Podle ust. § 301 ZPr, zaměstnanci jsou povinni (a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, (b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, (c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, (d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

36. Podle ust. § 250 odst. 1 ZPr, zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

37. Podle ust. § 257 odst. 1 - 3 ZPr, (1) zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. (2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. (3) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.

38. Podle ust. § 81 odst. 1, 2 o. z., (1) chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

39. Podle ust. § 2956 o. z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

40. Podle ust. § 2951 odst. 2 o. z., nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.(právní posouzení)

41. Žalobce se proti žalované domáhal peněžitého plnění z titulu pojistného plnění. Právo na plnění, pokud by mělo být dáno, by muselo vzniknout ze závazku účastníků (žalobce na straně jedné, v postavení věřitele, a žalované na straně druhé, v postavení dlužníka). Závazkový vztah z pojistné smlouvy byl mezi účastníky založen (ust. § 2758 odst. 1 o. z.), žalovaná ostatně nezpochybňovala skutečnosti vedoucí k tomuto závěru, kdy i výsledky provedeného dokazování značí, že závazek vznikl a trval i v době, kdy došlo k (žalovanou nezpochybněnému) pochybení žalobce při plnění pracovních úkolů pro zaměstnavatele. Účastníci netvrdili existenci takových okolností, které by mohly směřovat k závěru o tom, že pojištění zaniklo přede dnem škodní události, ostatně žalovaná podle nesporných tvrzení a výsledků provedeného dokazování žalobci pojistné plnění poskytla. Soud vychází z toho, že nastala událost, se kterou žalobce spojoval požadavek na pojistné plnění, uvedené oznámil žalované coby pojistiteli, ta následně zahájila šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu její povinnosti plnit. Šetření žalovaná skončila sdělením jeho výsledků žalobci, rozsah plnění zdůvodnila a pojistné plnění vyplatila.

42. Žalobce v tomto řízení požadoval doplatit pojistné plnění ve prospěch svého zaměstnavatele. Soud vycházel z ujednání v pojistných podmínkách, podle kterých se pojištění vztahovalo na povinnost pojištěného žalobce nahradit újmu způsobenou zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním podle ust. § 250 ZPr a rozsah pojistného plnění pojistitele (žalované) byl omezen rozsahem náhrady škody nebo jiné újmy, k níž je pojištěný žalobce podle právních předpisů povinen.

43. Důvodnost nároků žalobce primárně vyvozoval již z toho, že žalobce byl k poskytnutí plnění zavázán pravomocným rozsudkem vzešlým ze sporu žalobce a jeho zaměstnavatele. Žalovaná nebyla řízení vedeného u Okresního soudu v Litoměřicích účastna, přičemž není rozhodné, zda žalobce v tomto směru projevil aktivitu, kterou bylo lze na něm spravedlivě žádat. Rozsudek ve sporu mezi Pohřebním ústavem a žalobcem není pro žalovanou závazný (ust. § 159a odst. 1 o. s. ř.). Okresní soud v Litoměřicích vlivem nečinnosti žalobce (tam žalovaného) a nastoupivši fikce uznání nároku , právnická osoba, navíc rozhodl rozsudkem pro uznání, aniž by tedy prováděl dokazování a měl k dispozici jakoukoliv obranu žalobce (tam žalovaného). Řešení otázky odpovědnosti žalobce za újmu způsobenou Pohřebnímu ústavu, pro toto řízení otázky předběžné, proto nebylo vyřešeno tak, aby z něj soud mohl vycházet (ust. § 135 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Žalované pojišťovně nemůže být upíráno právo bránit se proti požadavku na poskytnutí pojistného plnění s odkazem na pravomocný rozsudek vydaný v řízení mezi Pohřebním ústavem a žalobcem, v němž navíc bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání.

44. Pokud jde o požadavek na zaplacení pojistného plnění v částce , částka, , tento nárok žalobce odvozoval od toho, že plnění v částce , částka, zaměstnavatel žalobce poskytl svému zákazníkovi (vypraviteli pohřbu) v reakci na reklamaci, kterou provedl zákazník - spotřebitel. Zaměstnavatel žalobce vypořádal práva a povinnosti se svým zákazníkem tak, že mu vrátil cenu objednaných služeb. Zároveň však zaměstnavatel činnost pro zákazníka vykonal a plnění mu poskytl, byť se nejednalo o plnění, které by beze zbytku odpovídalo tomu, co vypravitel objednal.

45. Ze shora cit. ustanovení ZPr vyplývají předpoklady, za kterých zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za vznik skutečné škody, příp. ušlého zisku.

46. Skutečnou škodou se rozumí újma vyjádřitelná penězi spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu, jaký tu byl před poškozením, a reprezentující majetkové hodnoty, které by bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu (NS ČSSR Pls 3/67 = Rt III/1967), popř. k vyvážení důsledků plynoucích z toho, že k uvedení v předešlý stav nedošlo (NS ČSSR Cpj 87/70 = Rc 55/1971), např. v podobě nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci (NS SSR , právnická osoba, 49/1976 = Rc 5/1978, NS ČSR , právnická osoba, 82/88 = Rc 25/1990) a v případě, že se taková věc (např. poškozená součástka) již neprodává, ve výši ceny, za kterou lze věc vyrobit (rak. OGH , spisová značka, ). Ušlý zisk („to, co poškozenému ušlo“) představuje újmu spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodní události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo s ohledem na pravidelný běh věcí očekávat. Jde v podstatě o ušlý přírůstek na majetku (NS ČSSR Pls 3/67 = Rt III/1967), tj. o ztrátu očekávaného přínosu. Pro zjištění jeho výše není rozhodné toliko plnění, jehož se poškozenému mělo dostat, leč nedostalo, ale též případné výdaje, které by při pravidelném běhu věcí musel poškozený vynaložit, aby takové plnění obdržel (NS , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Ušlý zisk musí být vždy specifikován konkrétně, přičemž nemůže jít jen o hypotetickou zamýšlenou možnost dosažení nějakého zisku (NS , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Ušlý zisk se nehradí v případech, kdy zákon výslovně stanoví, že se hradí pouze věcná škoda (škoda na věci) – např. § 2944, 2945, 2946 (viz však 2946 15). V rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3, § 6 odst. 2 věta druhá, § 8 – viz 8 8) by bylo přiznání ušlého zisku v případě, že by předpokládaný majetkový přínos měl základ v protiprávním nebo nemravném jednání (NS , spisová značka, ) (k tomu srov. komentář k ust. § 2952 [Rozsah náhrady škody]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024, marg. č. , hodnota, , č. , hodnota, ).

47. V případě odpovědnosti zaměstnance za majetkovou újmu, byla-li škoda způsobena úmyslně, může zaměstnavatel navíc požadovat i náhradu ušlého zisku, tedy toho, oč se v důsledku protiprávního jednání zaměstnance majetek zaměstnavatele nezvětšil, jak by bylo možné s ohledem na pravidelný chod věcí očekávat.

48. Žalobce coby zaměstnanec pochybil, počínal si v rozporu s ust. § 301 ZPr – práci nevykonával řádně, pokud sám věděl, že měl provést kontrolu před převzetím těla a jeho odvozem do krematoria ke zpopelnění a kontrolu neprovedl, jednal v rozporu s oprávněným zájmem svého zaměstnavatele, který měl plnit řádně svému zákazníkovi, neboť byl vázán smlouvou uzavřenou se zákazníkem - vypravitelem pohřbu. Pokud jde o zavinění, žalobce jednal přinejmenším vědomě nedbale (musel vědět, že vznik škody hrozí, avšak bez přiměřených důvodů spoléhal, že ke škodě nedojde – žalobce neprokázal, ba ani netvrdil existenci okolností svědčících o opaku, v tomto řízení se k zaviněnému pochybení hlásil). Aby však nastoupila odpovědnost žalobce za vznik škody, musela by vzniknout škoda přičitatelná jeho předchozímu pochybení (ust. § 250 odst. 1 ZPr).

49. Mezi pochybením žalobce (zaměstnance) a vznikem škody (skutečné škody, ušlého zisku) by musela být dána příčinná souvislost. Jinak řečeno, zaviněné porušení povinnosti žalobce coby zaměstnance musí být příčinnou vzniku újmy. Příčinná souvislost se zjišťuje ve dvou krocích, první krok spočívá ve zjištění faktické (přírodní) kauzality, druhý krok záleží ve zjištění právní kauzality. Má-li, jak tvrdil žalobce, újma spočívat ve zmenšení majetku , právnická osoba, o to, co , právnická osoba, vyplatil vypraviteli pohřbu podle dohody ze dne , datum, , je zjevné, že kauzalita naplněna není, neboť příčinou vyplacení plnění bylo to, jak , právnická osoba, o své vůli přistoupil k narovnání vztahů se svým zákazníkem. Povinnost , právnická osoba, coby zaměstnavatele žalobce k plnění částky , částka, (a ostatně i částky , částka, ) vyplynula z předchozího souhlasného projevu vůle, jak se podává z dohody ze dne , datum, . Správně proto žalovaná namítala, že zde není příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalobce, který vzdor objednávce pohřbení do hrobu předal pozůstatky zemřelého ke zpopelnění, a tím, že zaměstnavatel žalobce vyplatil po dohodě s vypravitelem pohřbu částky , částka, a , částka, . To, co zaměstnavatel zaplatil svému smluvnímu partnerovi, nemůže být bez dalšího škodou, kterou způsobil žalobce.

50. Žalobce svým pochybením znemožnil provedení pohřbu způsobem, který byl vypravitelem pohřbu objednán, z tvrzení žalobce však vyplynulo, že všechny „sjednané položky byly provedeny/dodány“, v tomto duchu ostatně žalobce i v tomto řízení vypovídal. To, že se zaměstnavatel zavázal k tomu, že vrátí vypraviteli předtím zaplacenou cenu za poskytnuté služby, je projevem jeho vlastního rozhodnutí a dohody se zákazníkem, přitom je nerozhodné, jakou motivaci k uzavření dohody a ujednání jejího konkrétního obsahu zaměstnavatel měl (zda mínil předejít soudnímu sporu, zda se chtěl chovat proklientsky apod.). Obsah dohody se následně projevil v obsahu žaloby, kterou , právnická osoba, podal proti žalobci – , právnická osoba, žaloval žalobce o poskytnutí plnění, které sám poskytl svému zákazníkovi na podkladě dohody ze dne , datum, , žalobce se ve sporu s Pohřebním ústavem nijak nebránil, na základě fikce uznání žalobního nároku soud rozhodl rozsudkem pro uznání. Ani pravomocný rozsudek pro uznání však bez dalšího nezakládá vznik povinnosti žalované poskytnout pojistné plnění, stále je třeba zkoumat, zda vznikla a trvá povinnost žalobce nahradit svému zaměstnavateli újmu podle ZPr z titulu odpovědnosti zaměstnance za škodu, navíc účastníci tohoto řízení (coby strany pojistné smlouvy) sjednali v pojistných podmínkách, že pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit újmu převzatou nebo uznanou pojištěným nad rámec stanovený právními předpisy.

51. Soud žalobce cestou poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vedl k tomu, aby tvrdil a prokázal, jaká škoda (v podobě skutečné škody či ušlého zisku) vznikla zaměstnavateli žalobce v příčinné souvislosti s pochybením žalobce při nakládání s pozůstatky zemřelého. Žalobce na výzvu soudu zareagoval toliko tak, že se jedná o věc právního posouzení.

52. Jelikož soud na podkladě toho, co žalobce tvrdil a co vyšlo v řízení najevo, nemohl přijmout závěr o tom, že by žalobce byl povinen k náhradě majetkové škody, jak ji v tomto řízení konstruoval žalobce (co do částky , částka, odpovídající tomu, co , právnická osoba, nejprve přijal a následně vrátil svému zákazníkovi), a sjednané pojištění se vztahovalo na povinnost pojištěného žalobce nahradit újmu způsobenou zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním podle ust. § 250 ZPr a rozsah pojistného plnění byl podle ujednání v pojistných podmínkách omezen právě rozsahem náhrady škody nebo jiné újmy, k níž je pojištěný žalobce podle právních předpisů povinen, nemohl soud přijmout ani závěr o tom, že Pohřebnímu ústavu má náležet pojistné plnění co do částky , částka, , které pro něj žalobce v tomto sporu požadoval. Jinak vyjádřeno, nebylo – li možné přijmout závěr o tom, že žalobce svému zaměstnavateli odpovídá za škodu spočívající v tom, co zaměstnavatel vyplatil svému zákazníkovi na podkladě mezi nimi uzavřené dohody (vrácená cena za poskytnuté služby v částce , částka, ), neboť zde není příčinná souvislost mezi pochybením žalobce a vyplacením prostředků zákazníkovi, nebylo možné ani přijmout závěr o tom, že v tomu odpovídajícím rozsahu má žalovaná poskytnout pojistné plnění.

53. V případě plnění, které , právnická osoba, vyplatil svému zákazníkovi jakožto kompenzaci nemajetkové újmy (, částka, ), je poskytnutí pojistného plnění vyloučeno s ohledem na naplnění výluky sjednané v pojistné smlouvě (pojistných podmínkách). Účastníci smluvní úpravou v pojistných podmínkách vyloučili, že by se pojištění vztahovalo na povinnost nahradit újmu způsobenou v souvislosti s neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti. Zaměstnavatel žalobce plnění (kompenzaci v částce , částka, ) poskytl v návaznosti na úsudek o tom, že bylo zasaženo do práva na ochranu osobnosti vypravitele pohřbu (příbuzných zemřelého), povinnost nahradit takovou újmu však byla z předmětu pojištění výslovně vyňata.

54. Pokud jde o to, že se žalobce bránil neznalostí pojistných podmínek, či snad tím, že je nepřijal, tuto argumentaci nemohl soud vyslyšet. Soud dospěl k závěru o tom, že pojistné podmínky se staly součástí pojistné smlouvy – žalobce potvrdil jejich převzetí a seznámení s nimi (učinil tak prohlášením v listině - pojistné smlouvě, prohlášení v tomto řízení úspěšné nezpochybnil). Pro závěr o inkorporaci pojistných podmínek do obsahu pojistné smlouvy uvedené zcela postačí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, ). Soud při posouzení uvedené otázky nemohl navíc odhlédnout od všech skutečností, jak vyšly v řízení najevo - přinejmenším dvojitý odkaz na pojistné podmínky ve smlouvě zachycující smluvní ujednání, prohlášení žalobce o tom, že pojistné podmínky převzal, odkaz na pojistné podmínky v dopise ze dne , datum, , za současné absence zjištění o tom, že by žalobce námitky ohledně obsahu pojistné smlouvy uplatnil kdykoliv v průběhu likvidace pojistné události, ve stadiu před zahájením soudního sporu (a tehdy až poté, co žalovaná odkázala na pojistné podmínky v souvislosti s ujednanou výlukou), existence spontánní výpovědi pracovníka pobočky, kde došlo k uzavření pojistné smlouvy, který vypověděl, že pojistné podmínky žalobci předal, což žalobce ani v rámci účastnického výslechu nezpochybnil. Všechny uvedené skutečnosti vedly soud k závěru o tom, že žalobce byl s pojistnými podmínkami seznámen, tyto se staly obsahem smlouvy a pozdější (až v tomto řízení zformulovaná) obrana žalobce namířená proti obsahu pojistné smlouvy je obranou ryze účelovou.

55. Co do částky , částka, (náklady řízení před Okresním soudem v , Anonymizováno, , k jejichž zaplacení byl žalobce ve prospěch , právnická osoba, pravomocným rozsudkem zavázán) se jedná o příslušenství pohledávky vzešlé ze vztahu mezi Pohřebním ústavem a žalobcem, avšak nikoliv pohledávky likvidní z pojištění, které žalobce sjednal (jak soud dovodil shora v rámci závěru o nedostatku příčinné souvislosti mezi pochybením žalobce a vrácenou cenou pohřbu jeho vypraviteli, resp. závěru o tom, že náhrada nemajetkové újmy nebyla pojištěním kryta).

56. Nebyla-li v řízení prokázána existence takových skutečností, které by vedly k závěru o tom, že žalovaná má být zavázána k vyplacení pojistného plnění nad rámec již vyplaceného pojistného plnění (co do částky , částka, ), nemohla být žaloba vyhodnocena důvodnou. Závěr o nedůvodnosti žaloby pak vedl k jejímu zamítnutí.

57. Současně bylo třeba rozhodnout o nákladech řízení, a to podle zásady procesního (ne)úspěchu (ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.), resp. podle zásady zavinění zastavení řízení (ust. § 146 odst. 2 věta první o. s. ř.). Žalovaná nezavinila částečné zastavení řízení ohledně částky , částka, , k němuž došlo vlivem částečného zpětvzetí žaloby (usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ), a ve zbytku byla oproti žalobci plně procesně úspěšná, žalobce byl proto zavázán nahradit jí náklady tohoto řízení. Náhrada nákladů řízení žalované je tvořena paušální náhradou hotových výdajů ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které právně nezastoupenému účastníkovi řízení, který nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, za každý úkon dle ust. § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. V posuzované věci jsou těmito úkony sepis vyjádření k žalobě, sepis dalšího vyjádření ve věci samé, příprava účasti na jednání a účast na celkem třech jednáních soudu. Náhrada nákladů řízení žalované tak činí celkem , částka, (6 x , částka, ).

58. Žalovaná navrhovala přisoudit jí náhradu za úkon „příprava účasti na jednání“ celkem třikrát, avšak tento požadavek není důvodný. Je třeba respektovat rovné postavení účastníků, zohlednit genezi právní úpravy a úkon „příprava účasti na jednání“ dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. vykládat ve světle úkonů podle § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, coby ekvivalent přípravy zastoupení (tedy přípravy na věc jako celek; k tomu srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ). Za takový úkon může z povahy věci náležet náhrada toliko jedenkrát a nelze ji násobit.

59. Uloženou povinnost je žalobce povinen splnit ve lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.