78 C 10/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Němečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení 9 309 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 309 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 785 Kč od 24. 7. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 524 Kč od 3. 8. 2019 do zaplacení a dále částku ve výši 1 200 Kč, jakožto náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaným Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 21. 1. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 309 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že žalovaná si u žalobkyně objednala na dny 8. 7. 2019 a 15. 7. 2019 komentované prohlídky pivovaru. Obě prohlídky se v daný termín uskutečnily, přičemž první se zúčastnilo 22 dospělých osob a druhé 16 dospělých osob. Cena na dospělou osobu byla stanovena na 217,50 Kč. K první z prohlídek byla vystavena faktura dne 9. 7. 2019 na částku 4 785 Kč, se splatností 23. 7. 2019. K druhé z prohlídek byla vystavena faktura dne 19. 7. 2019 na částku 4 524 Kč se splatností 2. 8. 2019. Žalovaná však dlužné částky neuhradila. Žalobkyně je oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Podle § 1721 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

5. Podle § 1724 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

6. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

7. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je shodný, jak jej žalobkyně vymezila ve své žalobě. Z předložených listinných důkazů plyne následující:

8. Žalovaná si na základě emailové objednávky ze dne 28. 6. 2019 objednala u žalobkyně na dny 8. 7. 2019 a 15. 7. 2019 komentované prohlídky pivovaru. Přičemž tento projev stran lze považovat za uzavření tzv. nepojmenované smlouvy. Objednané plnění bylo ze strany žalobkyně poskytnuto a následně byly žalované vystaveny dvě faktury, za každou z prohlídek jedna. Dne 9. 7. 2019 byla vystavena faktura [číslo] na částku 4 785 Kč za 22 dospělých osob s cenou za osobu 217,50 Kč, a to s datem splatnosti 23. 7. 2019. Dne 19. 7. 2019 byla vystavena faktura [číslo] na částku 4 524 Kč za 16 dospělých osob s cenou za osobu 217,50 Kč, a to s datem splatnosti 2. 8. 2019. Žalovaná ani jednu z výše uvedených faktur ve stanovené lhůtě neuhradila a tak byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky, a to upomínkou ze dne 2. 3. 2021. Žalovaná však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnila.

9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyní předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož se jedná o spor mezi podnikateli, dle téhož nařízení konkrétně § 3 má žalobkyně nárok na náhradu nákladů ve výši 1 200 Kč, které jí vznikly s uplatněním pohledávky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 309 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za tři úkony právní služby, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t, vše zvýšené o 21% DPH, jehož je právní zástupce plátcem.

11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.