78 C 25/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Němečkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 000 Kč s úrokem ve výši 9% ročně z částky 1 000 000 Kč od datum do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 1 000 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit plné náklady řízení, ve výši 127 239 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vůči žalovaném zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím, kdy tato částka měla představovat vrácení zápůjčky, která byla mezi stranami uzavřena na základě smlouvy ze dne datum resp. datum.

2. Ve věci byl dne datum vydán elektronický platební rozkaz č. EPR číslo, proti kterému žalovaný dne datum podal odpor, který následně dne datum zdůvodnil tak, že nerozporuje uzavření smlouvy o zápůjčce, ze které obdržel od žalované 1 000 000 Kč. Rozporoval však dobu splatnosti a oprávněnost příslušenství v podobě 9% úroku, který měl být dle jeho názoru po uplynutí doby splatnosti zápůjčky počítán na jistinu a nikoliv na úroky.

3. Žalobkyně dne datum požádala soud o vydání předběžného opatření podle § 102 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.), kterým by bylo žalovanému zakázáno právně nakládat s v předběžném opatření blíže specifikovanými nemovitostmi. Soud tomuto návrhu dne datum vyhověl a předběžné opatření vydal. Žalovaný proti tomuto usnesení podal odvolání. Městský soud v Praze jakožto soud odvolací však usnesení zdejšího soudu jakožto věc správné potvrdil.

4. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že byly uzavřeny obě smlouvy o zápůjčce. Stejně tak o tom, že žalovaný jakožto vydlužitel skutečně obdržel od žalobkyně 1 000 000 Kč a dále, že žalovaný až do prosince roku 2020 platil 9% úrok ujednaná ve smlouvách.

5. Z provedených důkazů soud zjistil následující.

6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum soud zjistil, že mezi žalobkyní jakožto zapůjčitelem a žalovaným jakožto vydlužitelem, byla uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí 1 000 000 Kč na zde uvedený bankovní účet. V bodě 2.5 si strany dohodly smluvní úrok ve výši 9% ročně z poskytnuté částky, který měl být placen formou měsíčních splátek, splatných vždy do 15. dne v měsíci, přičemž první splátka byla stanovena na anonymizováno rok. V bodě 2.8 byl pak sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05% za každý byť i započatý den prodlení vydlužitele se splacením zápůjčky, která měla být vrácena do datum.

7. Z výpis z účtu vedeného u obec spořitelny, soud zjistil, že dne datum byl uskutečněn převod 1 000 000 Kč na č. účtu uvedeného ve smlouvě o zápůjčce jako č. vydlužitele.

8. Dále byla soudu předložena směnka z datum, kterou se žalovaný zavázal bez protestu zaplatit žalobkyni 1 180 000 Kč ke dni datum.

9. Ze smlouva o zápůjčce ze dne datum, soud zjistil, že doba splatnosti zápůjčky byla prodloužena do datum, jinak byl obsah smlouvy totožný jako u smlouvy z anonymizováno rok, přičemž v bodu 2.6. je uvedeno, že 9% úrok je splatný opět ve splátkách počínaje měsícem anonymizováno rok.

10. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč. Žalovaný tuto zápůjčku v ujednaném termínu tedy do datum resp. po následném prodloužení splatnosti do datum, nevrátil. Hradil žalobkyni toliko sjednané úroky ve výši 9%, a to do anonymizováno roku rok.

11. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase věc vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce 12. Podle ust. § 2392 odst. 1 OZ lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

13. Podle ust. § 2393 OZ neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy.

14. V projednávané věci nebylo sporu o tom, že mezi stranami vznikl závazkový právní vztah z titulu uzavřených smluv o zápůjčkách. Stejně tak bylo nesporným, že nedošlo k navrácení zapůjčených finančních prostředků. Žalovaná strana sice uvedla, že dle jejího názoru byla splatnost zápůjčky posunuta ústní dohodou, ale toto své tvrzení nijak nedoložila a nenavrhla k tomuto ani provedení žádných důkazů. Soud tak vycházel z toho, co bylo v řízení prokázáno a to, že splatnost zápůjčky, po jejím prodloužení druhou ze smluv, nastala ke dni datum. Mezi stranami bylo dále smluvně ujednáno příslušenství zápůjčky, představující 9% úrok a dále 0,05% denní úrok z prodlení. U druhého z výše uvedených nebylo mezi stranami sporu o jeho oprávněnosti. U 9% úroku pak žalovaný namítal, že v době po splatnosti smlouvy tedy od datum měly být jeho platby započítávány na splátky jistiny a nikoliv na ujednaný úrok. S tímto názorem ovšem nejde souhlasit. Pokud se některá ze stran závazkového vztahu zaváže platit úroky z poskytnutého plnění, není její prodlení se splacením jistiny důvodem, aby tyto platby byly započítávány na jistinu závazku a tím tento umořovaly. Již z logiky samotného institutu příslušenství je toto jakousi penalizací a není tak možné, aby danou osobu naopak zvýhodňovalo a postupně ze závazku vyvazovalo. Při přijetí této argumentace by tak žalovaný jakožto vydlužitel v prodlení na svém neplnění závazku vydělal, jelikož by jistinu pomalu umořoval ve formě splátek a žalobkyně by mu po tuto dobu poskytovala finanční prostředky bez jakéhokoliv peněžitého zvýhodnění pro ni. Vzhledem k výše uvedenému tak soud rozhodl o příslušenství tak, jak požadovala žalobkyně a jak je plně v souladu s ujednáním stran.

15. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně měla v řízení plný úspěch, a proto ji soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení jako tohoto řízení, tak nákladů vzniklých v souvislosti s úspěšně podaným návrhem na předběžné opatření v plné výši. Náklady žalobkyně se sestávají z odměny advokáta dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí, návrh ve věci samé, písemné vyjádření ve věci samé, účast na ústním jednání dne 15. 8. 2022) ve výši 12 300 Kč/úkon, za sepis předžalobní výzvy, návrh na předběžné opatření a vyjádření k odvolání proti předběžnému opatření, pak byla přiznána částka odpovídající ½ výše úkonu tedy částka 6 150 Kč/úkon. Dále se náklady žalobkyně sestávají z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 7 úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), zaplaceného soudního poplatku ve výši 40 000 Kč za podanou žalobu a 1 000 Kč za návrh na vydání předběžného opatření. A náhrady jízdného k soudnímu jednáním z obec a zpět, v celkové výši 1 022 Kč a náhrad za promeškaný čas (§ 14 odst. 1 a), odst. 3 advokátního tarifu) za 5 půlhodin v celkové výši 500 Kč. Právní zástupce je navíc plátcem DPH, a tudíž mu náleží i tato náhrada ve výši 21% Celkem tedy náklady žalobkyně činí 127 239 Kč.

16. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.