79 C 1/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Kratinou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zadostiučinění za nemajetkovou újmu

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30 000 Kč od 31. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 90 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 31. 12. 2021 do zaplacení se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaslání písemné omluvy doporučeným, datovaným, podpisem oprávněné úřední osoby a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 20 694,50, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 120 000 Kč s příslušenstvím jako náhradu nemajetkové újmy a dále aby soud uložil žalované povinnost zaslat žalobci písemnou omluvu. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl účastníkem správního řízení vedeného u právnická osoba v Anonymizováno pod sp. zn. Anonymizováno. Řízení bylo zahájeno dne 12. 5. 2016, přičemž prvoinstanční orgán vydal rozhodnutí dne 22. 11. 2016. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včas odvolání. Anonymizováno o odvolání rozhodl dne 24. 6. 2017 pod sp.zn. Anonymizováno a čj. Anonymizováno tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí právnická osoba potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 30. 6. 2017 žalobu ke Anonymizováno, který rozsudkem čj. spisová značka ze dne datum žalobu zamítl. Proti tomuto rozsudku podal žalobce kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, která byla zamítnuta rozsudkem č.j. spisová značka ze dne datum. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 29. 4. 2021. Řízení bylo vedeno s nemalými průtahy a vzhledem zejména k povaze věci po zcela nepřiměřenou dobu. Například jen rozhodnutí o odvolání proti usnesení Anonymizováno ze dne 29. 7. 2016, jímž bylo rozhodnuto o námitce podjatosti proti starostovi města panu tituly před jménem jméno FO trvalo Anonymizováno téměř 3 roky. Žalobci byla nepřiměřenou délkou řízení způsobena újma. Žalobce uplatnil dne 30. 6. 2021 písemně u žalované nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 120 000 Kč a zaslání písemné omluvy. Žalobce nárokuje úroky z prodlení od 31. 12. 2021, tedy po uplynutí lhůty 6 měsíců pro předběžné projednání žádosti.

1. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznává, neboť žalobci nemajetková újma vzniknout nemohla. Žalobce byl ve správním řízení uznán vinným ze spáchání přestupku a po celou dobu, kdy bylo řízení vedeno, si musel být s ohledem na charakter svého jednání, které bylo v řízení projednáváno, vědom, že přestupek spáchal a že uložení sankce je po právu. Dále je nutné přihlédnout k tomu, že věc byla řešena ve dvou stupních ve správní linii a rovněž ve dvou stupních v rámci soudního přezkumu, je tedy zřejmé, že zapojení čtyř stupňů orgánů veřejné moci ovlivnilo celkovou délku řízení a řízení lze z tohoto pohledu hodnotit jako složité. Také žalobce přispěl k délce řízení svými neodůvodněnými námitkami podjatosti celého Městského úřadu. Žalovaná hodnotí postup správních orgánů jako plynulý a bez průtahů a to i přes obstrukční námitky žalobce a v této linii bylo dle žalované rozhodnuto v přiměřené době. Určitou prodlevu přiznává v řízení o kasační stížnosti, ale tato je vzhledem k povaze jeho činnosti očekávatelná. V posuzovaném případě tedy dle žalované nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Význam řízení pro žalobce hodnotí jako takřka nulový, když mu byla ve správním řízení uložena sankce 1 500 Kč na samotné spodní hranici zákonné sazby, kdy se žalobce protiprávního jednání nepochybně dopustil, když tento výrok nebyl následným rozhodováním odvolacího orgánu nebo soudů zpochybněn a jeho argumentace byla předem zjevně bezúspěšná. Žalovaná rovněž poznamenala, že od rozhodnutí správním orgánem v I. stupni, měl žalobce vzhledem k zásadě zákazu reformacio in peius jistotu, že mu v řízení nebude uložena sankce vyšší. Žalovaná trvala na tom, že žalobce nebyl v žádné nejistotě ohledně výsledku řízení a v souvislosti s délkou řízení mu žádná nemajetková újma nevznikla.

2. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti.

3. Mezi účastníky nebylo sporu a soud ze spisu vedeného u právnická osoba pod sp. zn. Anonymizováno, spisu vedeného Anonymizováno Anonymizováno sp. zn. Anonymizováno spisu vedeného u Anonymizováno sp. zn. Anonymizováno a spisu vedeného Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka a spisu vedeného Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. spisová značka zjistil, že žalobce byl účastníkem výše uvedených řízení. Dne 28. 4. 2016 bylo právnická osoba adresa doručeno oznámení přestupku na osobu žalobce, jelikož byl podezřelý z porušení povinnosti podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), jehož se měl dopustit dne datum v Anonymizováno hod., když stál se svým vozidlem Anonymizováno RZ SPZ v obci adresa u domu č. p. Anonymizováno na chodníku a tím měl spáchat přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Dne 9. 5. 2016 Městský úřad vyzval žalobce k dostavení se k správnímu orgánu k řešení oznámeného přestupku v blokovém řízení. Dne 3. 6. 2016 byla Městskému úřadu doručena písemnost žalobce, kterou sdělil, že blokovou pokutu není ochoten zaplatit. Dne 6. 6. 2016 vypracoval Městský úřad oznámení o zahájení řízení o přestupku a předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 30. 6. 2016 a současně předvolal jako svědky zasahující policisty. Písemnost byla žalobci doručena dne 9. 6. 2016. Žalobce se k ústnímu jednání konanému dne 30. 6. 2016 nedostavil. Při jednání byly provedeny výslechy svědků. Dne 8. 7. 2016 byla Městskému úřadu doručena písemnost žalobce, ve které namítl podjatost úředních osob Městského úřadu. Dne 25. 7. 2016 byly námitky podjatosti Městským úřadem předloženy Krajskému úřadu. Dne 29. 7. 2016 vypracoval Krajský úřad rozhodnutí, kterým rozhodl, že námitka podjatosti vůči starostovi města adresa není důvodná. Dne 17. 8. 2016 podal žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu o nepodjatosti starosty města adresa odvolání. Dne 23. 8. 2016 vypracoval starosta města adresa jako příslušný představený rozhodnutí, že námitka podjatosti vůči tajemníkovi právnická osoba není důvodná. Dne 24. 8. 2016 vypracoval tajemník Městského úřadu jako příslušný představený rozhodnutí, že námitka vůči vedoucímu odboru Anonymizováno právnická osoba tituly před jménem jméno FO není důvodná. Dne 31. 8. 2016 vypracoval vedoucí odboru dopravy právnická osoba jako příslušný představený rozhodnutí, že námitka vůči oprávněné úřední osobě právnická osoba tituly před jménem jméno FO není důvodná. Na den 26. 9. 2016 nařídil právnická osoba další ústní jednání a předvolal svědky. Dne 19. 9. 2016 podal žalobce odvolání proti rozhodnutí vedoucího odboru dopravy právnická osoba o tom, že námitka podjatosti oprávněné úřední osoby jméno FO není důvodná. Dne 20. 9. 2016 byla právnická osoba doručena žádost žalobce, aby nařízené ústní jednání bylo veřejné. Dne 21. 9. 2016 vydal právnická osoba rozhodnutí, kterým bylo nařízené jednání prohlášeno za veřejné. Dne 21. 9. 2016 podal žalobce odvolání proti rozhodnutí starosty právnická osoba o tom, že námitka podjatosti vůči tajemníkovi právnická osoba tituly před jménem jméno FO není důvodná. Dne 21. 9. 2016 podal žadatel odvolání proti rozhodnutí tajemníka právnická osoba o tom, že námitka podjatosti vůči vedoucímu odboru dopravy právnická osoba tituly před jménem jméno FO není důvodná. Dne 26. 9. 2016 se konalo ústní jednání, při kterém byli vyslechnuti svědci. Dne 6. 10. 2021 se žalobce vyjádřil k provedeným důkazům a učinil návrh na doplnění dokazování. Dne 11. 10. 2016 vydal právnická osoba usnesení, kterým určil žalobci lhůtu k projednání přestupku v trvání 5 dnů od doručení usnesení. Ve dnech 26. 9. 2016 a 2. 10. 2016 vydal právnická osoba usnesení, kterými žalobci určil lhůtu 5 dnů k doplnění podaných odvolání ve věcech podjatosti úředních osob o odvolací důvody. Dne 7. 11. 2016 žalobce podaná odvolání ve věcech podjatosti úředních osob doplnil o odvolací důvody. Dne 22. 11. 2016 vydal právnická osoba rozhodnutí, kterým uznal žalobce vinným z přestupku a uložil mu pokutu ve výši částka a zároveň povinnost uhradit náklady řízení ve výši částka. Rozhodnutí bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 9. 12. 2016 vložením do schránky po uplynutí doby k jejímu vyzvednutí. Dne 29. 12. 2016 podal žalobce proti rozhodnutí odvolání. Dne 4. 1. 2017 právnická osoba předložil věc Krajskému úřadu, neboť považoval podané odvolání za opožděné a vyhodnotil jej jako podnět k přezkumnému řízení. O tom současně vyrozuměl žalobce. Dne 13. 1. 2017 vypracoval Krajský úřad rozhodnutí, kterým zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí starosty města adresa o tom, že námitka podjatosti vůči tajemníkovi právnická osoba tituly před jménem jméno FO není důvodná. Rozhodnutí bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne 30. 1. 2017. Dne 13. 1. 2017 vypracoval Krajský úřad rozhodnutí, kterým zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí tajemníka právnická osoba o tom, že námitka podjatosti vůči vedoucímu odboru dopravy právnická osoba tituly před jménem jméno FO není důvodná. Rozhodnutí bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne 30. 1. 2017. Dne 16. 1. 2017 vypracoval Krajský úřad rozhodnutí, kterým zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí vedoucího odboru dopravy Městského úřadu o tom, že námitka podjatosti vůči oprávněné úřední osobě právnická osoba jméno FO není důvodná. Rozhodnutí bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne 30. 1. 2017. Dne 16. 2. 2017 požádal Krajský úřad o součinnost právnická osoba., neboť měl pochybnosti ohledně údajů na doručence zásilky, kterou bylo právnímu zástupci žalobce doručeno rozhodnutí o přestupku. Dne 23. 2. 2017 Krajský úřad žádost o součinnost upřesnil. Dne 1. 3. 2017 právnická osoba. sdělila Krajskému úřadu, že údaje na doručence byly vyznačeny chybně. Dne 9. 3. 2017 vrátil Krajsky úřad spisovou dokumentaci Městskému úřadu. Dne 6. 4. 2017 bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí o přestupku spolu se spisovou dokumentací předloženo Krajskému úřadu. Dne 28. 4. 2017 bylo Městskému úřadu doručeno doplnění odvolání žalobce o další odvolací důvody. Dne 10. 5. 2017 vypracoval Krajský úřad vyrozumění o možnosti nahlédnout do spisu. Písemnost byla právnímu zástupci žalobce doručena dne 25. 4. 2017 vložením do schránky po uplynutí doby k jejímu vyzvednutí. Dne 30. 5. 2017 právní zástupce žalobce nahlédl do spisu. Dne 6. 6. 2017 požádal právní zástupce žalobce o prodloužení lhůty k vyjádření do 9. 6. 2017. Dne 9. 6. 2017 bylo Krajskému úřadu doručeno vyjádření žalobce k podkladům pro vydání rozhodnutí o odvolání. Dne 24. 6. 2017 vypracoval Krajský úřad rozhodnutí, kterým odvolání žalobce proti rozhodnutí o přestupku zamítl a odvoláním napadené rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutí bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 30. 6. 2017. Dne 30. 6. 2017 podal žalobce žalobu ke Anonymizováno Dne datum vydal Anonymizováno rozsudek č. j. spisová značka, kterým žalobu žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu ze dne datum zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne 11. 3. 2019. Žalobce napadl rozsudek Anonymizováno ze dne datum kasační stížností ze dne 25. 3. 2019, ve které navrhl, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Dne datum vydal Nejvyšší správní soud usnesení č. j. spisová značka, kterým návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Dne 14. 5. 2019 vydalo Anonymizováno, Anonymizováno, rozhodnutí, kterým zamítlo odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu o nepodjatosti starosty města adresa. Dne datum vydal Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. spisová značka, kterým kasační stížnost zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne 29. 4. 2021.

4. Žalobce vyzval žalovanou k uspokojení žalobou uplatněného nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem ze dne 30. 6. 2021 (žádost o náhradu škody ze dne 2. 6. 2021). Žalovaná v rámci předběžného projednání nárok žalobce odmítla svým vyjádřením k žádosti ze dne 20. 12. 2021 (vyjádření ze dne 10. 1. 2021).

5. Podle § 1 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdškZ“), stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 5 citovaného zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 32 odst. 3 citovaného zákona, nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 14 odst. 1 výše citovaného zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 stejného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

6. Nárok žalobce soud posoudil ve smyslu ust. § 5 písm. b), § 13 odst. 1 věty druhé a § 31a odst. 1 a 2 OdškZ. Žalobce nárok uplatněný žalobou předběžně uplatnil u žalované v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 OdškZ a § 15 odst. 2 OdškZ. Úřadem, který jedná za žalovanou v projednávané věci, je Anonymizováno podle ust. § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 6 OdškZ.

7. Soud na tomto místě konstatuje, že byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a žaloba byla podána u soudu včas.

8. Soud se dále zabýval otázkou, zda se na tento případ aplikuje čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Ačkoli se tento článek Úmluvy týká trestního obvinění, judikatura dovodila, že se tím myslí i obvinění z přestupku, tedy na řízení o přestupku je potřeba vztáhnout tuto Úmluvu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1273/2016). Soud má tedy za to, že čl. 6 odst. 1 Úmluvy je jednoznačně aplikovatelný. Dojde-li tedy v řízení k porušení základního práva nebo svobody, je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že tím došlo ke vzniku nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, což se vztahuje na celkovou délku řízení, a nikoliv pouze na jednotlivé průtahy. Soud dospěl v projednávané věci k závěru, že v namítaném správním řízení a v navazujícím soudním řízení správním došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, které soud v souladu s judikaturou Ústavního soudu (viz např. nález ÚS ze dne 14. října 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20) posuzuje jako řízení jediné, a žalobce tak měl právo na projednání jeho žádosti bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, zahrnující právo na projednání věci v přiměřené lhůtě.

9. S ohledem na § 13 OdpŠk je tak třeba na posouzení přiměřenosti délky řízení a případnou satisfakci při porušení práva na jeho přiměřenou délku aplikovat stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

10. Co se celkové doby řízení týče, právo žalobce bylo v předmětném správním řízení porušeno a řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, když od zahájení správního řízení do skončení uplynula doba zjevně nepřiměřená složitosti věci, a to zejména v důsledku zjištěných průtahů v navazujícím soudním řízení. Správní řízení bylo zahájeno dne 27. 4. 2016, kdy bylo žalobci prostřednictvím strážníků Městského úřadu adresa sděleno podezření ze spáchání přestupku, do 29. 4. 2021 (právní moc rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Celková doba řízení činila 5 let. Tuto délku řízení je třeba již považovat za nepřiměřenou (nezákonnou), přičemž jako přiměřenou hodnotí soud délku řízení před dvěma stupni správních orgánů, kde řízení probíhalo plynule i s ohledem na procesní obranu žalobce, se kterou se musely správní orgány vypořádat. Jako nepřiměřeně dlouhé vzhledem ke složitosti věci hodnotí soud následný soudní přezkum, kde by za přiměřené považoval rok trvající řízení u krajského soudu a rok a půl u Nejvyššího správního soudu. V takovém případě se pak dle výše citovaného stanoviska Nejvyššího soudu vznik nemajetkové újmy na straně poškozeného účastníka předpokládá, přičemž je namístě poskytnutí peněžitého zadostiučinění, neboť pouhé konstatování porušení práva se soudu jeví v daném případě již jako nedostačující.

11. S ohledem na závěr soudu o nepřiměřené délce řízení se presumuje, že žalobci vznikla nemajetková újma. Přestupkové řízení je „kvazitrestním řízením“, neboť je založeno na principech trestního práva.

12. Tzv. základní částka odškodnění, jež je dle výše cit. stanoviska zásadně odůvodněná v rozmezí 15 – 20 tisíc Kč ročně, by pak činila celkem 60 000 Kč. Soud přitom základní odškodnění určil na dolní hranici uvedeného rozmezí (15 000 Kč za rok řízení), neboť neshledal faktory zvyšující typovou závažnost vznikající újmy. Soud dále snížil zadostiučinění připadající na první dva roky řízení na polovinu.

13. Soud se zabýval konkrétními okolnostmi případu s odkazem § 31a odst. 3 OdškZ. Ohledně složitosti případu dospěl k závěru, že se nejednalo skutkově ani právně o zvlášť složitý případ, Celkově se jednalo se o řízení projednávané ve dvou stupních (dvoustupňové správní řízení) a následný dvoustupňový přezkum ve správním soudnictví. Dále bylo v řízení zjištěno, že žalobce sám nijak zásadně nepřispěl k průtahům v řízení, avšak ani se po celou dobu řízení o jeho průběh nezajímal, po dobu soudního přezkumu neučinil jediný dotaz, z jakého důvodu stále nedošlo k rozhodnutí ve věci, nevyužil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení.

14. Jako zásadní faktor ovlivňující výši zadostiučinění však soud spatřuje ve významu předmětu řízení pro žalobce. Soud přihlédl v prvé řadě k tomu, že žalobce byl ve správním řízení uznán vinným ze spáchání přestupku, jehož se prokazatelně dopustil. Příslušné řízení bylo tedy jen logickým důsledkem protiprávní činnosti žalobce, který svým jednáním jeho zahájení způsobil. Při stanovení formy či výše náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení se při hodnocení významu předmětu řízení přihlíží k tomu, že poškozený (pachatel) byl uznán vinným ze spáchání úmyslného trestného činu (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3514/2017 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Soud má za to, že stejný závěr musí beze sporu platit v i přestupkové řízení.

15. Jako další relevantní skutečnost s vlivem na význam předmětu řízení pro žalobce soud uvádí, že žalobce byl již od září 2016 zastoupený právním zástupcem. Úspěch, resp. neúspěch ve věci byl předvídatelný, a žalobce mohl být prostřednictvím svého právního zástupce o tomto informován. Rozsah újmy spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení touto skutečností musel jednoznačně ovlivnit. Další okolností mající vliv na význam předmětu řízení pro žalobce je výše pokuty, která mu byla správním orgánem udělena. Jak správně podotkla žalovaná, žalobce měl v průběhu řízení jistotu, že se pokuta jemu udělená nebude dále navyšovat, a další řízení již pro něj může mít jedině pozitivní efekt. Navíc soud podotýká, že výše sankce částka není způsobilá zásadním způsobem postihnout majetkovou sféru žalobce (žalobce toto ani netvrdil a pokutu v průběhu řízení uhradil), který tedy celé řízení spíše pojal jako spor osobní a principiální.

16. Soud tedy prvotně vycházel z obecného presumovaného významu řízení pro žalobce, přičemž na základě zjištění popsaných výše dospěl k závěru, že význam řízení pro žalobce byl jednoznačně nižší, což ve svém důsledku ovlivňuje soudem zvažovanou výši zadostiučinění, a to o mínus 50 %. Soud více nesnižoval tuto částku, neboť samotná existence řízení ve své podstatně újmu představuje, neboť s žalobcem bylo vedeno řízení, které trvalo nepřiměřeně dlouho.

17. Jak bylo uvedeno výše, soud stanovil základní částku odškodnění na 15 000 Kč za rok řízení, přičemž první dva roky řízení ohodnotil částkou o polovinu nižší (tj. 7 500 Kč). Soud neshledal důvod upravovat tuto částku z důvodu složitosti věci, postupu orgánů veřejné moci či jednání poškozeného. Zbývalo tak poslední z hledisek významných pro stanovení přiměřeného zadostiučinění a tím je význam řízení pro poškozeného, Z výše uvedeného důvodu soud základní výši odškodnění, které odpovídá částka 60 000 Kč (= 2 x 7 500 Kč + 3 x 15 000 Kč) snížil o 50 %. Výslednému zadostiučinění tak odpovídá částka 30 000 Kč, kterou je možné s ohledem ke zjištěným okolnostem daného případu mít za způsobilou naplnit svou kompenzační funkci. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítnul.

18. Pokud pak žalobce žádal též o přiznání úroku z prodlení z přiznané částky, je třeba konstatovat, že do prodlení dle § 1968 o. z. se žalovaná dostala uplynutím 6-měsíční lhůty k plnění dle § 15 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., tj. počínaje 31. 12. 2021. Od tohoto dne je pak povinna žalovaná platit žalobci dle § 1970 o. z. též úrok z prodlení, a to ve výši určené dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný pouze částečně, ale výše plnění závisela na úvaze soudu, plně nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 694,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce právnická osoba Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (jedná se o úkony: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, replika k vyjádření žalované, účast na jednání) a z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání, na kterém byl pouze vyhlášen rozsudek) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 450 Kč ve výši 3 244,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.