80 C 18/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Říhovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno (jméno) (příjmení) sídlem (adresa) proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno (jméno) (příjmení) sídlem (adresa) o žalobu z rušené držby,

I. Žaloba žalobkyně, podle které by žalovaná byla povinna zdržet se vypuzení žalobkyně z nebytových prostor nacházejících se v I. podzemním podlaží a v I. nadzemním podlaží budovy (adresa), jež je součástí pozemku parc. (číslo) vše v obci (obec), katastrální území Staré Město, zapsané na listu vlastnictví (číslo) v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, užívaných žalobkyní na základě dohody o převedení práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy ze dne (datum) uzavřené dne (datum), v níž jsou uvedené nebytové prostory dále vymezeny v situačních pláncích (v nichž jsou ohraničeny silnou čárou) tvořících přílohu uvedené nájemní smlouvy i přílohu tohoto usnesení a obnovení původního stavu držby práva nájmu a užívání výše specifikovaných nebytových prostor svědčícího žalobkyni, se zamítá.

II. Žaloba žalobkyně, podle které by žalovaná byla povinna obnovit původní stav držby práva nájmu výše specifikovaných nebytových prostor svědčící žalobkyni, tedy umožnit žalobkyni nerušený výkon užívacího práva nájmu nebytových prostor nacházejících se v I. podzemním podlaží a v I. nadzemním podlaží budovy (adresa), jež je součástí pozemku parc. (číslo) vše v obci (obec), katastrální území Staré Město, zapsané na listu vlastnictví (číslo) v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, užívaných žalobkyní na základě dohody o převedení práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy ze dne (datum) uzavřené dne (datum), v níž jsou uvedené nebytové prostory dále vymezeny v situačních pláncích (v nichž jsou ohraničeny silnou čárou) tvořících přílohu uvedené nájemní smlouvy i přílohu tohoto usnesení, to vše do tří dnů od doručení tohoto usnesení, se zamítá.

III. Žaloba žalobkyně, podle které by žalovaná byla povinna zdržet se rušení držby práva nájmu žalobkyně a užívání nebytových prostor nacházejících se v I. podzemním podlaží a v I. nadzemním podlaží budovy (adresa), jež je součástí pozemku parc. (číslo) vše v obci (obec), katastrální území Staré Město, zapsané na listu vlastnictví (číslo) v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, užívaných žalobkyní na základě dohody o převedení práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy ze dne (datum) uzavřené dne (datum), v níž jsou uvedené nebytové prostory dále vymezeny v situačních pláncích (v nichž jsou ohraničeny silnou čárou) tvořících přílohu uvedené nájemní smlouvy i přílohu tohoto usnesení, se zamítá.

IV. Žaloba žalobkyně, podle které by žalovaná byla povinna zdržet se jakéhokoliv zamezování a omezování žalobkyně v přístupu do nebytových prostor nacházejících se v I. podzemním podlaží a v I. nadzemním podlaží budovy (adresa), jež je součástí pozemku parc. (číslo) vše v obci (obec), katastrální území Staré Město, zapsané na listu vlastnictví (číslo) v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, užívaných žalobkyní na základě dohody o převedení práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy ze dne (datum) uzavřené dne (datum), v níž jsou uvedené nebytové prostory dále vymezeny v situačních pláncích (v nichž jsou ohraničeny silnou čárou) tvořících přílohu uvedené nájemní smlouvy i přílohu tohoto usnesení, se zamítá.

V. Žaloba žalobkyně, podle které by žalovaná byla povinna obnovit původní stav pokojného užívání nebytových prostor nacházejících se v I. podzemním podlaží a v I. nadzemním podlaží budovy (adresa), jež je součástí pozemku parc. (číslo) vše v obci (obec), katastrální území Staré Město, zapsané na listu vlastnictví (číslo) v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, užívaných žalobkyní na základě dohody o převedení práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy ze dne (datum) uzavřené dne (datum), v níž jsou uvedené nebytové prostory dále vymezeny v situačních pláncích (v nichž jsou ohraničeny silnou čárou) tvořících přílohu uvedené nájemní smlouvy i přílohu tohoto usnesení, se zamítá.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši (částka), a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalované.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 soudní poplatek ve výši (částka), a to do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobou podanou (datum) domáhala se žalobkyně ochrany rušené držby podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), tedy uložení povinnosti žalované zdržet se rušení držby práva nájmu žalobkyně a užívání nebytových prostor nacházejících se v I. podzemním podlaží a v I. nadzemním podlaží budovy (adresa), jež je součástí pozemku parc. (číslo) vše v obci (obec), katastrální území Staré Město, zapsané na listu vlastnictví (číslo) v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (dále také jen„ předmětné nemovité věci“) (ad výrok III. žaloby); dále uložení povinnosti žalované zdržet se jakéhokoliv zamezování a omezování žalobkyně v přístupu do předmětných nemovitých věcí (ad výrok IV. žaloby); a též uložení povinnosti žalované obnovit původní stav pokojného užívání předmětných nemovitých věcí (ad výrok V. žaloby).

2. Žalobou domáhala se též žalobkyně ochrany držby podle § 1007 o. z., tedy uložení povinnosti žalované zdržet se vypuzení žalobkyně z předmětných nemovitých věcí (ad výrok I. žaloby); dále uložení povinnosti žalované obnovit původní stav držby práva nájmu předmětných nemovitých věcí, tedy umožnit žalobkyni nerušený výkon užívacího práva nájmu předmětných nemovitých věcí (ad výrok II. žaloby).

3. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která od (datum) provozuje hostinskou činnost i další své živnosti v provozovně fakticky nazvané„ (anonymizováno) (příjmení) (příjmení) (příjmení)“, umístěné v předmětných nemovitých věcech, a to z titulu Dohody o převedení práv a povinností vyplývajících z nájemní smlouvy ze dne (datum), když dohoda byla uzavřena (datum) mezi žalobkyní a tehdejšími spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, a žalobkyně byla z poklidného stavu držby práva nájmu vypuzena dne (datum) svémocným narušitelem (za kterého označuje Ing. (jméno) (příjmení) a též obšírně popisuje vzájemné vztahy této fyzické osoby a žalobkyně, jakož i faktické jednání Ing. (jméno) (příjmení), či jednání jiných fyzických osob avšak z jejích pokynů) a i nadále je držba práva nájmu svědčící žalobkyni rušena, když od (datum) Ing. (jméno) (příjmení) (bez příslušného živnostenského oprávnění) obnovila provoz baru v předmětných nemovitých věcech, v němž výše uvedeným způsobem zřejmě působí i žalovaná, když, jak žalobkyně v žalobě uvádí, v baru obsluha vydává zákazníkům při prodeji nápojů stvrzenky s uvedením názvu baru„ (anonymizováno) (příjmení) (příjmení) (příjmení)“ se zkráceným názvem provozovatele„ (anonymizováno)“ a ( (příjmení)) a DIČ: [anonymizováno], a adresou (adresa), když tyto údaje odpovídají IČ a DIČ žalované; Ing. (jméno) (příjmení) tak zřejmě umožňuje, aby tržby z provozu baru inkasovala žalovaná, a tržba je zřejmě evidovaná jako přijatá žalovanou. Po vypuzení žalobkyně z předmětné držby protiprávní zásah Ing. (jméno) (příjmení) a zřejmě tedy i žalované do pokojného stavu přetrvává, působí tak značné škody z důvodu, že žalobkyně nemůže svá užívací práva nájmu nebytových prostor založená mu dohodou k výkonu své hostinské činnosti vykonávat. Žalobkyně ohledně pasivní legitimace žalované odkázala na závěry učiněné v (dosud) nepravomocném rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne (datum) pod sp. zn. (spisová značka).

4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, když uvedla, že není osobou užívající předmětné nebytové prostory, resp. osobou provozující (anonymizováno) (příjmení) (příjmení) (příjmení) umístěný v nebytových prostorách; pokud jsou na stvrzenkách uvedeny dílčí údaje žalované, tak z nich plyne, že žalovaná pro provozovatele baru zajišťuje provoz systému na vydávání stvrzenek, nikoliv, že zasahuje do držby nájemního práva žalobkyně k nebytovým prostorám, či že snad bar sama provozuje. Žalovaná navíc namítla pravost a věcnou správnost předmětných stvrzenek – soukromých listin.

5. Soud nejprve posuzoval, zda byla žaloba podána včas, tedy ve lhůtě podle § 1008 o. z.. Soud vyšel z toho, že žalobkyně tvrdí rušení žalovaného ode dne (datum) resp. (datum), tudíž uzavřel, že žaloba je podána včas. Přistoupil proto k jejímu věcnému posouzení; přitom postupoval podle právní úpravy citované níže.

6. Podle § 177 odstavce 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

7. Podle § 178 o. s. ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

8. Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

9. Podle § 1007 o. z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.

10. Ze znění právě citovaných ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že je třeba rozlišovat, zda se žalobkyně domáhá ochrany před rušením podle § 1003 o. z., či před vypuzením podle § 1007 o. z.. Institut rušení držby ve smyslu § 1003 o. z. je každé omezování držitele ve výkonu drženého (nezáleží tedy, zda také existujícího) práva, nejde-li ovšem o vypuzení z držby. Ochrana podle § 1003 o. z. spočívá v ochraně držby proti svémocnému rušení, které nespočívá v jejím odnětí. Vypuzením z držby je pak svémocné a fyzické odnětí detence věci nebo svémocné překažení výkonu drženého práva (nejde-li o pouhé rušení držby); není třeba, aby vypuditel sám nabyl držbu, ze které jiného vypudil.

11. K tzv. držbě práva (nájmu) soud cituje, že nejde vlastně o držbu práva, ale o skutkový výkon obsahu tohoto práva (bez ohledu na to, zda toto právo skutečně existuje). Žalovaným v řízení podle § 1003 o. z. je rušitel, tedy ten, kdo držbu ruší; je povinností žalobkyně, aby prokázala, rušení žalované. Žalovaným v řízení podle § 1007 o. z. je vypuditel, bez ohledu na to, ujal-li se sám držby, či nikoli; jako vypuditele lze kvalifikovat toho, kdo sám, vlastním jednáním držitele z držby vypudil, či jinou osobu, která sice sama nezasáhla, ale může mu být rušební čin přičítán; na žalobkyni je, aby prokázala vypuzení z držby žalovanou.

12. K charakteru řízení ve věcech ochrany z rušené držby soud v souladu s např. usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1672/17, uvádí, že toto řízení je svou povahou srovnatelné s řízením o předběžném opatření, neboť, jak vyplývá z ustanovení § 177 až § 180 o. s. ř., rozhodnutím soudu není jakkoli prejudikována případně sporná otázka právních vztahů, které stojí v pozadí rušené držby, soud se v řízení omezuje na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení (ustanovení § 178 o. s. ř.). Jednání v prvním stupni přitom není třeba nařizovat. Výsledkem řízení je rozhodnutí, které do práv a povinností účastníků zasahuje nikoli konečným způsobem, když úkolem soudu je poskytnout ochranu před zřejmým zásahem do posledního fatického stavu a zabezpečit mezi dotčenými osobami pořádek a klid. Aktivně legitimován k podání žaloby je ten, jehož fakticky pokojný stav byl zřejmým zásahem narušen a pasivně legitimován ten, kdo svým jednáním zasahuje. Soud nechrání právo, ale poslední faktický stav, který nemusí být v souladu s právem – právní stav ustupuje fakticitě (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 4306/18).

13. V souladu s výše uvedenými ustanoveními, i s jejich výkladem provedeným jak judikaturou, tak komentářovou literaturou (srovnej např. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ (číslo)), 2. vydání, 2021, s. (číslo), 117 – 127) soustředil se soud na konkrétní tvrzení žalobkyně ohledně posledního pokojného faktického stavu ze strany žalobkyně a na tvrzení ohledně vypuzení z držby žalovanou (ad. bod I., II. žaloby) jakož i ohledně svémocného rušení držby práva žalobkyně žalovanou (ad bod III., IV. a V. žaloby).

14. Žalobkyně v žalobě však v tomto směru neposkytuje soudu dostatečná tvrzení a důkazy o tom, kdo a jakým způsobem naposledy pokojný stav držby práva vykonával. Žalobkyně tvrdí i prokazuje, že jí svědčí právo nájmu; possesorní ochrana v řízení o žalobě z rušené držby však, jak je citováno výše, neposkytuje ochranu právu, nýbrž faktickému skutkovému stavu.

15. Především však žalobkyně v žalobě soudu nepřináší taková skutková tvrzení a nepředkládá k nim důkazy o tom, že vypuditelem je právě žalovaná. Naopak, žalobkyně v žalobě tvrdí, že se jednání, kvalifikované žalobkyní jako vypuzení z držby práva nájmu předmětných nemovitých věcí, dopustila Ing. (jméno) (příjmení), když v žalobě konkrétně popisuje právě její (faktická) jednání související s předmětnými nemovitými věcmi zejm. dne (datum), či jednání jiných fyzických osob, avšak na základě jejích pokynů; soud tak spatřuje vnitřní rozpor mezi žalobními tvrzeními a petitem žaloby. Žalobkyně tak netvrdila a neprokazuje, že žalovaná je vypuditelem z držby práva žalobkyně.

16. Dále pak žalobkyně soudu netvrdila ani neprokázala, že žalovaná její držbu ruší. Žalobkyně totiž přímo k osobě žalované netvrdí žádné konkrétní jednání, kterým by žalovaná omezovala žalobkyni ve výkonu drženého práva, ani žádné konkrétní jednání, které by zamezilo nebo ztížilo výkon práv. Žalobkyně toliko tvrdí, že„ v předmětných nemovitých věcech Ing. (příjmení) obnovila provoz baru, v němž zřejmě působí žalovaný“,„ Ing. (příjmení) zřejmě umožňuje, aby tržby z provozu inkasovala žalovaná“ a k prokázání těchto tvrzení soudu předkládá stvrzenky ze dne 4. 2. (číslo) a ze dne (datum). Z těchto důkazů však soud nemá prokázáno, že je to právě žalovaná, kdo žalobkyni vlastním jednáním držbu ruší. Jednání popsané žalobkyní, tj. že od (datum)„ obsluha baru vydává zákazníkům při prodeji nápojů stvrzenky s IČ a DIČ žalované“ nelze bez dalšího kvalifikovat jako rušení držby práva, neboť soud z předložených důkazů ve spojení s žalobními tvrzeními dospěl k závěru, že předmětné stvrzenky, na kterých je žalovaná označena pomocí IČ a DIČ, neprokazují, že žalovaná svémocně držbu ruší, když žalobkyně netvrdí konkrétní (faktické) volní jednání (chování) žalované, resp. osob, jejichž jednání by bylo (k tíži) přičitatelné právě žalované.

17. Soud tak s ohledem na vše shora uvedené nemá z žalobních tvrzení a k nim předložených důkazů prokázáno, že je to žalobkyně, kdo držbu práva nájmu k předmětným nemovitým věcem naposledy pokojně vykonávala, ani nemá prokázáno, že žalovaná držbu žalobkyně ke dni vyhlášení rozhodnutí svémocně ruší, tím spíše nemá prokázáno, že to byla žalovaná, kdo žalobkyni z držby vypudil, když toto žalobkyně v žalobě ani netvrdí. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. až V. tohoto usnesení, a žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítl.

18. Pro úplnost odůvodnění tohoto rozhodnutí soud uvádí, že při rozhodování o této žalobě soud není vázán závěry ohledně pasivní legitimace účastníků uvedenými v odůvodnění (dosud nepravomocného) rozhodnutí vydaného v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 1, sp. zn. (spisová značka), na něž žalobkyně opakovaně v žalobě odkazuje, když soud nyní právní závěry v této věci činí toliko ze žalobních tvrzení žalobkyně a z jí předložených důkazů.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výrok VI. tohoto usnesení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů v částce (částka) Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7, § 8, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši (částka) sestávající z částky (částka) za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně náhrady hotových výdajů v paušální výši (částka) za každý z těchto úkonů dle § 13 odst. 4 a. t..

20. Výrok VII. tohoto usnesení je odůvodněn § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když poplatek byl vyměřen podle Položky (číslo) bodu 1. písm. a) Přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., a to ve výši (částka) za žalobu podle § 1003 o. z. (petit III., IV. a V. žaloby), a ve výši (částka) za žalobu podle § 1007 o. z. (petit I. a II. žaloby).