80 C 32/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Blažkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalované b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení bytu

I. Zamítá se žaloba žalobců s návrhem na vyklizení žalované a všech, kdo s ní bydlí, bytu [číslo] o velikosti 3+1 adresa [adresa žalobce a žalované], která je součástí pozemku p. [číslo] k.ú. [obec] a vyklizený jej předat žalobci [celé jméno žalobce], narozenému [datum], bytem [adresa], [PSČ] [obec a číslo].

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 6 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobci domáhají se vůči žalované, a všem, kdo s ní bydlí, rozhodnutí soudu o vyklizení bytu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní důvod k užívání předmětného bytu žalovanou odpadl tím, že uplynula doba určitá sjednaná v nájemní smlouvě ze dne [datum]. Žalovaná ani po výzvě před podáním žaloby byt nevyklidila.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou, když jí svědčí právo užívání bytu dle § 179 odst. 1 věta druhá zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdy platném znění, s odkazem na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 12. 2000, č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2001, č. j. [číslo jednací]. Dále namítla, že žalobce ad a) neměl vůbec oprávnění takovou nájemní smlouvu uzavřít, pokud takové oprávnění nevyplývá z žalobou citovaného zápisu o schůzi majitelů domu ze dne [datum], a pokud není jistota, že plné moci přiložené k žalobě nebyly antedatovány, ve spojení s tím, že z předmětné nájemní smlouvy ani nevyplývá, že by byla uzavřena žalobcem ad a) v zastoupení vlastníků. Dále dle žalované nájemní smlouva neobsahuje takové náležitosti (příslušenství, rozsah jejich užívání, způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši), což z ní činí absolutně neplatné právní jednání.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že k tomuto dni svědčilo k pozemku [parcelní číslo] – zast. plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení, vlastnické právo [příjmení] [jméno] s podílem id. [číslo], SJM [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] s podílem id. 1/4, [celé jméno žalobce] [anonymizováno] s podílem id. [číslo], [celé jméno žalobkyně] s podílem id. [číslo], a [příjmení] [jméno] s podílem id. [číslo] s tím, že pro [celé jméno žalobce] nastaly právní účinky zápisu vlastnického práva ke dni [datum].

4. Ze zápisu schůze majitelů domu [ulice a číslo] ze dne [datum], soud zjistil, že zde bylo spoluvlastníky předmětné nemovitosti ujednáno, mj., rozdělení jednotlivých bytů do užívání konkrétními osobami, a to od [datum] do [datum], a že Byt v prvním patře, cca 75m2 paní [celé jméno žalované], dostala do užívání dle tohoto rozdělení [celé jméno žalobkyně].

5. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla podepsána oběma účastníky dne [datum] s tím, že zde není uvedena výše nájmu.

6. Z nájemní smlouvy ze dne [datum], ve spojení se shodnými tvrzeními účastníků řízení, soud zjistil, že tato byla podepsána oběma účastníky dne [datum] s tím, že zde je uvedeno chybně datum [datum]. Dále soud zjistil, že tato smlouva je uzavřena mez pronajímatelem [celé jméno žalobce] a nájemcem [jméno] [příjmení], když v bodě I. této smlouvy pronajímatel prohlásil, že je vlastníkem uvedeného bytu, a že je oprávněn nájemní smlouvu uzavřít. Dále v bodě III. smlouvy je uvedena výše čistého nájemného bez jakýchkoli poplatků a režijních nákladů 10 000 Kč, a to v hotovosti/na účet č. [bankovní účet] s tím, že pokud se dále jedná o bod III. smlouvy, tak bylo zjištěno, že plyn a elektřinu si hradila žalovaná sama prostřednictvím svého dodavatele, voda a služby, co se týká odvozu odpadu a podobně, tak tyto si sama žalovaná prostřednictvím svého dodavatele nehradila. S odkazem na shodná tvrzení účastníků řízení soud zjistil, že důvodem pro uzavření této nájemní smlouvy byla rekonstrukce bytu podmíněná žalobcem a) podepsáním předmětné nájemní smlouvy na donu určitou.

7. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 12. 2000, č. j. [číslo jednací], a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2001, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že byla zamítnuta žaloba žalobců, jako spoluvlastníků předmětného domu [adresa] v [obec a číslo] – [obec], na uložení povinnosti žalované vyklidit předmětný byt a vyklizený jej odevzdat žalobcům, s odůvodněním, že žalované svědčí právo užívání bytu podle § 179 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku v tehdy platném znění a tedy v předmětném bytě nebydlí bez právního důvodu.

8. Ze souboru listin (výpis z účtu za období od [datum] do [datum], protokol o úschově sepsaný 25. 5. 2022, sp. zn. [spisová značka] včetně dodatku [číslo] sepsaného dne [datum] a včetně listiny ze dne [datum], přehled plateb provedených [celé jméno žalované], dohoda o placení nájemného za užívání bytu [číslo] [ulice a číslo], [obec a číslo], [PSČ]) soud zjistil, jak žalovaná hradila nájemné od [datum] do [datum] a dále za období od [datum].

9. Se souboru listin (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání, předžalobní komunikace účastníků řízení ze dne [datum]) má soud prokázáno, že účastníci spolu před podáním žaloby komunikovali, byla vyzvána žalovaná k plnění před podáním žaloby.

10. Z plných mocí ze dne [datum] udělených [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] panu [celé jméno žalobce], soud neučinil pro závěr o skutkovém stavu věci žádná zjištění, když žalobci na tomto důkazu netrvali, proto se soud ani nezabýval námitkami žalované ohledně pravdivosti této listiny.

11. Důkazní návrh žalované na účastnický výslech žalované soud pro nadbytečnost zamítl.

12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: K pozemku [parcelní číslo] – zast. plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [obec], [adresa], bydlení, svědčilo ke dni [datum] vlastnické právo [příjmení] [jméno] s podílem id. [číslo], SJM [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] s podílem id. 1/4, [celé jméno žalobce] [anonymizováno] s podílem id. [číslo], [celé jméno žalobkyně] s podílem id. [číslo], a [příjmení] [jméno] s podílem id. [číslo] s tím, že pro [celé jméno žalobce] nastaly právní účinky zápisu vlastnického práva ke dni [datum]. Dne [datum] se konala schůze spoluvlastníků domu [adresa], a bylo zde spoluvlastníky předmětné nemovitosti ujednáno, že Byt v prvním patře, cca 75m2 paní [celé jméno žalované], dostala do užívání dle tohoto rozdělení [celé jméno žalobkyně], a to od [datum] do [datum].

13. Dne [datum] uzavřeli, za stranu pronajímatele [celé jméno žalobce], a za stranu nájemce žalovaná, nájemní smlouvu, chybně datovanou dnem [datum], a to na dobu určitou od [datum] do [datum] s možností jejího prodloužení. Byla sjednána výše čistého nájemného bez jakýchkoli poplatků a režijních nákladů 10 000 Kč, a to v hotovosti/na účet č. [bankovní účet]. Plyn a elektřinu si hradila žalovaná sama prostřednictvím svého dodavatele, voda a služby, co se týká odvozu odpadu a podobně, tak tyto si sama žalovaná prostřednictvím svého dodavatele nehradila. Důvodem pro uzavření této nájemní smlouvy byla rekonstrukce bytu podmíněná žalobcem a) podepsáním předmětné nájemní smlouvy na donu určitou. Žalovaná hradila nájemné nejprve žalobci ad a), poté, tj. od [datum] spoluvlastnici [příjmení], a od [datum] prostřednictvím notářské úschovy. Žalované vzniklo k předmětnému bytu v budově [adresa] v [obec a číslo] – [obec] podle § 179 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku v tehdy platném znění právo užívání, jak bylo rozhodnuto pravomocnými rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 12. 2000, č. j. [číslo jednací], a Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2001, č. j. 13 Co 104/2001- 205.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

15. Právní poměry účastníků soud posoudil podle ust. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do [datum], (dále také jen„ obč. zák.“) a to s odkazem na ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále také jen „o. z.“) ve znění od [datum], a též s odkazem na ust. § 3074 o. z., věty prvé za středníkem, když vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

16. Podle § 685 odst. 1 a 3 obč. zák. nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele. Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.

17. Podle § 179 odst. 1 obč. zák., ve znění do [datum], platilo, že, jestliže uživatel zemře a nejde-li o byt ve společném užívání manželů, stávají se uživateli jeho děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Uživateli se stávají také ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého uživatele nebo na něho byli odkázáni výživou, jestliže s ním žili ve společné domácnosti aspoň po dobu jednoho roku před jeho smrtí a nemají vlastní byt.

18. V souzené věci o vyklizení bytu, jak byla vymezena žalobními tvrzeními žalobců, a tedy tak, že žalovaná, včetně osob, kdo s ní bydlí, užívá předmětný byt od [datum] bez právního důvodu, soud nejprve posuzoval žalovanou tvrzený právní důvod k užívání předmětného bytu.

19. Žalovaná v řízení tvrdila, že na ní přešlo právo užívání předmětného bytu podle § 179 věta první obč. zák., ve znění do [datum]. Tuto skutečnost i prokázala, a to předmětnými rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 1 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího.

20. Zbývalo, v takto založených poměrech účastníků řízení, posoudit důsledky nájemní smlouvy ze dne [datum].

21. Jinými slovy, posoudit, zda žalobci tvrzená a dokládaná nájemní smlouva ze dne [datum] založila, popř. změnila již existující právní důvod užívání předmětného bytu, a to dle tvrzení žalobců zejména tak, že oprávnění k užívání bytu svědčí žalované napříště již jen na dobu určitou.

22. Obecně platí, jak již bylo výše citováno, že nájem bytu je chráněn. V podstatě jde o zvláštní ochranu nájemníka. Zákonodárce v rámci úpravy nájmu bytu tak chrání slabší smluvní stranu tím, že narušuje formální rovnost smluvních stran, když jednu z nich preferuje a snaží se dosáhnout vyrovnání jejich fakticky nerovného postavení. To je však přípustné, pouze jestliže taková omezení pronajímatele a zvýhodnění nájemce jsou přiměřená svému účelu. Přiměřenost je pak nutné opakovaně zkoumat s ohledem na měnící se společenské a sociální poměry.

23. V tomto kontextu soud posuzoval právní jednání, resp. úkon, které učinil [celé jméno žalobce] a žalovaná dne [datum], a kterým mělo de facto dojít ke změně obsahu práv a povinností účastníků tohoto vztahu v neprospěch žalované tak, že namísto užívacího práva, které jí svědčilo (a svědčí) vůči spoluvlastníkům předmětné nemovitosti, resp. bytu, na dobu neurčitou, vznikl nájemní vztah na dobu určitou 10 let. Soud je toho názoru, že toto právní jednání samo o sobě není způsobilé překlenout právo užívání bytu, které na žalovanou přešlo v souladu s ust. § 179 věta první obč. zák., ve znění do [datum]. To vše navíc v kontextu celého sporu, když uzavření nájemní smlouvy se soudu jeví jako toliko zcela účelové jednání ze strany žalobce ad a), pokud jím byla podmíněna rekonstrukce předmětného bytu s tím odůvodněním, že se jedná o povinnost pronajímatele přenechat předmět nájmu, resp. užívání, ve stavu způsobilém k jeho řádnému užívání (§ 687 obč. zák.).

24. V tomto kontextu soud na podporu svých závěrů odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 12. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1352/2001, a též na ust. § 6 o. z., podle kterého každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a zároveň nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu, resp. v poměrech obč. zák. s odkazem na ust. § 3 odst. 1 obč. zák., dle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

25. S ohledem na právě uvedené soud pro nadbytečnost nezabýval se blíže oprávněním žalobce vůbec předmětnou nájemní smlouvu uzavřít, ani nečinil dílčí závěry ohledně (absolutní) neplatnosti nájemní smlouvy pro absenci jejích esenciálních náležitostí, neboť bez ohledu na výsledek provedeného dokazování a posouzení takto učiněných zjištění, by soud musel dospět ke stejnému závěru o tom, že žalované v době rozhodnutí soudu o žalobě svědčilo a svědčí právo užívání bytu, tedy, že jej neužívá bez právního důvodu.

26. Shrnuto, vzhledem k tomu, že žalovaná prokázala, že v předmětném bytě nebydlí bez právního důvodu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobu žalobců jako zcela nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal v řízení zcela úspěšné žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.