9 T 100/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Svrčkem ve veřejném zasedání konaném dne 12. 9. 2022 v obec

I. Podle § 206b odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen„ trestní řád“) ve spojení s § 314r odst. 4 trestního řádu se schvaluje dohoda o vině a trestu sjednaná dne 4. 8. 2022 v Praze mezi obviněnou osobou celé jméno obžalovaného, datum narození a obvodním státním zástupem Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 jméno příjmení.

II. Obviněný celé jméno obžalovaného datum narození v země, jednatel společnosti s ručením omezeným, státní příslušník země, trvale bytem adresa obžalovaného je vinen, že opakovaně v době od blíže nezjištěného dne v září 2021 do 25. 10. 2021 v obec a číslo, v ulici ulice žádal po jednatelce právnická osoba anonymizována čtyři slova, IČO, příjmení příjmení, datum narození, která do 31. 10. 2021 provozovala v nebytovém prostoru v ulici ulice a číslo obchod s obuví, úplatek s tím, že jí zařídí nejprve prodloužení či znovu uzavření nájemní smlouvy s vlastníkem tohoto nebytového prostoru Městskou částí obec a číslo a později uzavření nájemní smlouvy na užívání jiného nebytového prostoru v majetku této městské části v obec a číslo, ulice a číslo, za což žádal částku 100 000 Kč pro sebe a částku 1 000 000 Kč pro blíže nezjištěnou úřední osobu z Úřadu městské části obec a číslo, a takto konkrétně: -) v blíže nezjištěný den v měsíci zářé 2021 oslovil příjmení příjmení v provozovně společnosti právnická osoba, v ulici ulice a číslo s tím, že jí pomůže zařídit, aby tato společnost mohla nadále užívat na základě nájemní smlouvy tento nebytový prostor, za což žádal shora uvedené peněžní částky pro sebe a blíže nezjištěnou úřední osobu, -) dne 21. 10. 2021 v ulici ulice a číslo, v provozovně právnická osoba s.r.o., IČO, v níž je jednatelem, nabídl příjmení příjmení, že ji může u Městské části obec a číslo zařídit novou provozovnu pro společnost právnická osoba, v obec a číslo, ulice a číslo o výměře cca 120 m2, za což žádal shora uvedené peněžní částky pro sebe a blíže nezjištěnou úřední osobu, zároveň jí sdělil podmínky, za nichž by mohla být nájemní smlouva uzavřena vč. přibližné výše nájmu v částce kolem 140 000 Kč měsíčně a -) dne 25. 10. 2021 v provozovně společnosti právnická osoba, v ulici ulice a číslo zopakoval jméno příjmení nabídku na zařízení uzavření nájemní smlouvy na nebytový prostor v ulici ulice a číslo s tím, že se jedná o lukrativní místo pro podnikání, za což opětovně žádal shora uvedené peněžní částky pro sebe a blíže nezjištěnou úřední osobu, což však jméno příjmení odmítla, tedy žádal sám úplatek za to, že bude svým vlivem působit na výkon pravomoci úřední osoby, čímž spáchal přečin nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) a odsuzuje se podle § 333 odst. 1 trestního zákoníku ve spojení s § 67 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a § 68 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 200 (dvě stě) denních sazeb po 1 000 Kč (tisíc korun českých), tj. celkem 200 000 Kč (dvě stě tisíc korun českých). Podle § 68 odst. 5 trestního zákoníku se stanoví, že peněžitý trest bude zaplacen v 10 (deseti) měsíčních splátkách po 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých) splatných vždy k patnáctému dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž nabyde tento rozsudek právní moci. Výhoda splátek peněžitého trestu odpadá, jestliže nebude dílčí splátka včas zaplacena. Peněžitý trest může být uhrazen také jednorázově. Podle § 129 odst. 2 trestního řádu byl vyhotoven zjednodušený písemný rozsudek, který neobsahuje odůvodnění, neboť po skončení hlavního líčení se obviněný (po poradě s obhájkyní) i státní zástupkyně vzdali práva na podání odvolání a v případě obviněného tento výslovně prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podala odvolání jiná oprávněná osoba (§ 142 odst. 1 trestního řádu). Zároveň s tímto vyhotovením zjednodušeného písemného rozsudku vyslovily všechny strany souhlas. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 8 (osmi) dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. O odvolání bude rozhodovat Městský soud v Praze. Odvolání může podat státní zástupce, obviněný a poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Odvolání může podat státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku, obviněný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, nejde-li o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení viny, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícímu rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, lze podat odvolání pouze v případě, že takový rozsudek není v souladu s dohodou o vině a trestu, jejíž schválení státní zástupce soudu navrhl. Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, může poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, podat odvolání pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, ledaže v dohodě o vině a trestu souhlasil s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydáním bezdůvodného obohacení a tato dohoda byla soudem schválena v podobě, s níž souhlasil. Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě (nebo v další lhůtě stanovené samosoudcem či předsedou senátu) odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává, byť zčásti, ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Odvolání nemohou úspěšně podat osoby, které se jej výslovně vzdaly.