10 C 116/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Bernatem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení 235 515,68 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 9 629,03 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 225 886,65 Kč, s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 264 040,64 Kč od 26. 2. 2020 do 21. 7. 2023, s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 233 789,42 Kč od 22. 7. 2023 do 4. 8. 2023, s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 233 345 Kč od 5. 8. 2023 do 11. 9. 2023, s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 233 056,95 Kč od 12. 9. 2023 do 29. 9. 2023, s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 225 008,35 Kč od 30. 9. 2023 do 26. 10. 2023, s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 223 427,92 Kč od 27. 10. 2023 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 264 040,64 Kč od 27. 2. 2020 do 21. 7. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 233 789,42 Kč od 22. 7. 2023 do 4. 8. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 233 345 Kč od 5. 8. 2023 do 11. 9. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 233 056,95 Kč od 12. 9. 2023 do 29. 9. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 225 008,35 Kč od 30. 9. 2023 do 26. 10. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 223 427,92 Kč od 27. 10. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 453,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 23. 2. 2023 původně domáhala, aby soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 266 499,37 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná, jako jeden ze dvou spoludlužníků, uzavřela se žalobkyní dne 17. 2. 2017 [anonymizováno] o [anonymizováno], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované na [anonymizováno] účtu č. [bankovní účet] účelový, nezajištěný [anonymizována dvě slova] jiný než na bydlení v celkové výši 271 916 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý [anonymizováno] včetně úroků splácet formou pravidelných měsíčních splátek v celkové výši 5 353 Kč, a to vždy ke každému 13. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem 13. 3. 2017. Společně s vrácením poskytnuté jistiny úvěru se žalovaná zavázala k placení úroku z vypůjčené částky ve výši 19,90 % ročně a dále k zaplacení cen podle ceníku žalobkyně. Součástí smluvního ujednání podle shora citované smlouvy o úvěru bylo i kapitalizování úroků do jistiny [anonymizováno], které se tak staly její součástí a byly následně hrazeny společně s jistinou úvěru v rámci pravidelných měsíčních splátek úvěru. Žalovaná nehradila sjednané splátky úvěru řádně a včas, a to i přes opakované upomínky žalobkyně. S ohledem na závažné porušení smluvních povinností žalovanou, kdy tato byla v prodlení s více jak dvěma splátkami, případně v prodlení s jednou splátkou po dobu delší než tři měsíce, přistoupila žalobkyně v souladu se [anonymizováno] o [anonymizováno] k zesplatnění [anonymizováno], a to ke dni 26. 2. 2020, o čemž byla žalovaná informována žalobkyní prostřednictvím zesplatňujícího dopisu ze dne 26. 2. 2020. Celkový dluh vyplývající ze shora citované smlouvy o úvěru sestává z částky 264 040,64 Kč jakožto dlužné jistiny, úroků z prodlení ve výši 10 % ročně za období od 30. 11. 2019 do 26. 2. 2020 kapitalizované částkou 358,73 Kč a poplatků v celkové výši 2 100 Kč, přičemž dále žalobkyně po žalované požaduje uhradit úrok ve výši 19,90 % ročně z částky 264 040,64 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 264 040,64 Kč od 27. 2. 2020 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k uhrazení dluhu, žalovaná na tyto výzvy jakkoliv nereagovala a na dlužnou částku neuhradila ničeho.

2. Zdejší soud vydal v předmětné věci elektronický platební rozkaz ze dne 31. 3. 2023, [číslo jednací], jenž byl žalované doručen dne 4. 4. 2023, a proti kterému žalovaná podala dne 14. 4. 2023 včasný, avšak blanketní, odpor.

3. Žalovaná ve svém následném vyjádření ve věci samé k žalobě ze dne 27. 4. 2023 předně uvedla, že s vydáním shora citovaného platebního rozkazu žalovaná nesouhlasí, neboť žalobkyně předmětný dluh přihlásila jako věřitel do insolvenčního řízení, jež je vedeno vůči manželovi žalované [jméno] [příjmení] s tím, že veškeré pohledávky jsou čistě manžela žalované, neboť na základě dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů uzavřené mezi žalovanou a manželem žalované v rámci rozvodového řízení, přešly veškeré dluhy na manžela žalované. V závěru svého vyjádření žalovaná uvedla, že důvodem rozvodu manželství byly neustále rostoucí dluhy manžela žalované, přičemž manžel žalované neplatí ani soudem stanovené výživné na jejich společnou dceru [jméno] [celé jméno žalované].

4. Žalobkyně v rámci vyjádření k odporu žalované ze dne 15. 5. 2023 zdůraznila, že žalovaná je ve vztahu k předmětné smlouvě o [anonymizováno] ze dne 17. 2. 2017 zavázána jako spoludlužník, a to spolu s manželem žalované [jméno] [příjmení] společně a nerozdílně. Žalovaná je tak na základě dotčené smlouvy o [anonymizováno] zavázána a povinna plnit.

5. Prostřednictvím podání ze dne 31. 5. 2023 žalobkyně doplnila žalobní tvrzení týkající se zejména skutečností zkoumání úvěruschopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, když provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, bankovním registru klientských informací a historii interní evidence klientů žalobkyně, přičemž v této souvislosti žalobkyně poukázala na ekonomický model pro potřeby dokladování úvěruschopnosti. Následně žalobkyně konkretizovala samotné čerpání a splácení spotřebitelského úvěru a v návaznosti nato i prodlení ze strany žalované se splácením předmětného spotřebitelského úvěru. V závěru svého podání žalobkyně upřesnila, jakým způsobem informovala žalovanou o zesplatnění spotřebitelského úvěru.

6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 19. 6. 2023 mimo jiné uvedla, že byla přesvědčena o tom, že její, v současné již bývalý, manžel splátky předmětného [anonymizováno] řádně a včas hradí, neboť byl jediný, kdo mohl vydělávat peníze. Postupem času žalovaná zjistila, že její bývalý manžel nově vzniklé dluhy, jež byly uzavřeny bez vědomí žalované, žalované zatajil, pročež mu žalovaná doporučila, aby si požádal o insolvenci, která mu byla následně schválena. Žalovaná následně uvedla, že není v jejích silách, co by matky samoživitelky s vážně [anonymizováno] dcerou, dlužnou částku uhradit vlastními silami, tím spíše za situace, když bývalý manžel žalované a současně otec výživné na společnou nezletilou dceru nehradí a rovněž ani nepřispívá na léky a pomůcky potřebné pro nezletilou dceru.

7. Žalobkyně podáním ze dne 13. 9. 2023 vzala z části zpět svoji žalobu, a to co do částky 30 983,69 Kč, s odůvodněním, že na celkovou žalovanou částku byla žalobkyni uhrazena částka 30 251,22 Kč dne 21. 7. 2023, částka 444,42 Kč dne 4. 8. 2023 a částka 288,05 Kč dne 11. 9. 2023, přičemž tyto platby byly započteny na jistinu [anonymizováno].

8. S ohledem na shora uvedené zdejší soud usnesením ze dne 6. 10. 2023, č.j. [číslo jednací], řízení co do částky 30 983,69 Kč zastavil. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne 25. 10. 2023.

9. Žalovaná na poučení soudem podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) na jednání konaném dne 20. 9. 2023 jakkoliv nereagovala.

10. Žalobkyně následně podáním ze dne 30. 10. 2023 vzala rovněž z části zpět svoji žalobu, a to co do částky 9 629,03 Kč, ve spojení s upřesněním tohoto částečného zpětvzetí žaloby při jednání konaném dne 1. 11. 2023, s odůvodněním, že na celkovou žalovanou částku byla žalobkyni dále uhrazena částka 8 048,60 Kč dne 29. 9. 2023 a částka 1 580,43 Kč dne 26. 10. 2023, přičemž tyto platby byly započteny na jistinu [anonymizováno]. Žalobkyně tedy po částečném zpětvzetí žaloby nadále nově požadovala po žalované uhrazení částky ve výši 225 886,65 Kč spolu s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 264 040,64 Kč od 26. 2. 2020 do 21. 7. 2023, s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 233 789,42 Kč od 22. 7. 2023 do 4. 8. 2023, s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 233 345 Kč od 5. 8. 2023 do 11. 9. 2023, s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 233 056,95 Kč od 12. 9. 2023 do 29. 9. 2023, s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 225 008,35 Kč od 30. 9. 2023 do 26. 10. 2023, s úrokem ve výši 19,90 % ročně z částky 223 427,92 Kč od 27. 10. 2023 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 264 040,64 Kč od 27. 2. 2020 do 21. 7. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 233 789,42 Kč od 22. 7. 2023 do 4. 8. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 233 345 Kč od 5. 8. 2023 do 11. 9. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 233 056,95 Kč od 12. 9. 2023 do 29. 9. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 225 008,35 Kč od 30. 9. 2023 do 26. 10. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 223 427,92 Kč od 27. 10. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů řízení.

11. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

12. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

13. Protože žalobní návrh byl vzat částečně zpět až po zahájení jednání, bylo třeba vyjádření žalované, zda s částečným zpětvzetím žalobního návrhu souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).

14. Soud dle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. řízení částečně zastavil, když žalovaná s částečným zpětvzetím žalobního návrhu vyjádřila souhlas na jednání konaném dne 1. 11. 2023 (protokol o jednání před soudem prvního stupně ze dne 1. 11. 2023, č.l. 59-60 spisu).

15. S ohledem na shora uvedené soud zastavil řízení co do částky 9 629,03 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

17. Žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [IČO] ([anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] společnosti [právnická osoba], [IČO]).

18. Ze Smlouvy o [anonymizováno] ze dne 17. 2. 2017 soud zjistil, že žalobkyně jako banka poskytla manželovi žalované [jméno] [příjmení] a žalované jako úvěrovým klientům účelový, nezajištěný [anonymizována dvě slova] jiný než na bydlení v celkové výši 271 916 Kč, a to na [anonymizováno] účtu č. [bankovní účet]. Manžel žalované a žalovaná se zavázali poskytnutý [anonymizováno] včetně úroků splácet formou pravidelných měsíčních splátek v celkové výši 5 353 Kč, a to vždy ke každému 13. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem 13. 3. 2017. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,90 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 22,53 %. [anonymizována dvě slova] měl být splacen nejpozději do dne 14. 9. 2026 (bod 1.2, bod 2.1). Manžel žalované a žalovaná byli ze shora citované smlouvy o [anonymizováno] zavázáni společně a nerozdílně (bod 1.3). V případě, že manžel žalované nebo žalovaná se dostane do prodlení se splacením jedné splátky [anonymizováno] po dobu delší než tří měsíců nebo se dostane do prodlení se splacením více než dvou splátek [anonymizováno], je žalobkyně oprávněna prohlásit celý [anonymizováno] za okamžitě splatný (bod 8.1, bod 8.2). Oznámení a dokumenty související se smlouvou o [anonymizováno] jsou zasílány na doručovací adresy uvedené v záhlaví smlouvy o [anonymizováno] (bod [číslo]). Součástí smlouvy o úvěru byly též všeobecné obchodní podmínky a ceník ([anonymizováno] o [anonymizováno] ze dne 17. 2. 2017).

19. Z ceníku vyplývají zejména dílčí poplatky nabízených produktů a ceny služeb žalobkyně ([anonymizováno] pro soukromou klientelu účinný od 17. 4. 2021).

20. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 18 450 Kč nejpozději do dne 26. 2. 2020 na platební údaje ve výzvě blíže specifikované s tím, že žalobkyně rovněž informovala žalovanou, že v případě nezaplacení předmětné dlužné částky bude ze strany žalobkyně přistoupeno k zesplatnění celé zbývající části úvěru (Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 25. 1. 2020; Poštovní podací arch ze dne 28. 1. 2020).

21. Žalovaná jako jeden ze spoludlužníků čerpala [anonymizována dvě slova] dne 17. 2. 2017 ve výši 190 003,41 Kč, dne 17. 2. 2023 ve výši 21 668,59 Kč, dne 24. 2. 2017 ve výši 15 750 Kč a dne 24. 2. 2017 ve výši 44 494 Kč. K tíži [anonymizováno] účtu žalované jako jednoho ze spoludlužníků byly účtovány mimo jiné úroky, úroky z prodlení, náklady spojené s prodlením a poplatky. Ke dni zesplatnění [anonymizována dvě slova] činila dlužná částka celkem 266 499,37 Kč ([anonymizováno] splátek úvěru ze dne 23. 2. 2023).

22. Žalobkyně prostřednictvím dopisu ze dne 26. 2. 2020 informovala žalovanou o zesplatnění zbývající části úvěru, neboť pohledávka na [anonymizováno] účtu č. [bankovní účet] nebyla ve stanoveném termínu uhrazena. Ke dni 26. 2. 2020 tak celková dlužná částka činila 266 500 Kč ([anonymizováno] o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 26. 2. 2020; [anonymizováno] podací arch ze dne 2. 3. 2020).

23. Ze seznamu splátek [anonymizováno] vyplývá, že žalobkyni byla na [anonymizováno] účtu [číslo] uhrazena dne 21. 7. 2023 částka 30 251,22 Kč, dne 4. 8. 2023 částka 444,42 Kč, dne 11. 9. 2023 částka 288,05 Kč, dne 29. 9. 2023 částka 8 048,60 Kč a dne 26. 10. 2023 částka 1 580,43 Kč ([anonymizováno] splátek [anonymizováno] za období od 21. 7. 2023 do 11. 9. 2023; [anonymizováno] splátek [anonymizováno] za období od 29. 9. 2023 do 26. 10. 2023).

24. Z výpisu z [anonymizováno] účtu soud zjistil, že celková výše čerpaného [anonymizováno] činila částku 321 556,34 Kč, přičemž splacena byla částka ve výši 51 090 Kč. Ke dni 31. 12. 2017 tak výše nesplaceného dluhu činila 270 466,34 Kč ([anonymizováno] z [anonymizováno] účtu [číslo] za období od 17. 2. 2017 do 31. 12. 2017).

25. Před uzavřením shora citované [anonymizováno] smlouvy žalobkyně posoudila schopnost manžela žalované a žalované jako spoludlužníků splácet [anonymizována dvě slova] zejména z výpisů z [anonymizována dvě slova] č. [bankovní účet] vedeného u žalobkyně, přičemž vyhodnotila platební kapacitu spoludlužníků pro splátky [anonymizována dvě slova] jako dostatečnou ([anonymizováno] z osobního účtu [číslo] za období od 1. 1. 2017 do 31. 1. 2017; [anonymizováno] z osobního účtu [číslo] za období od 1. 2. 2017 do 28. 2. 2017; [anonymizováno] z osobního účtu [číslo] za období od 1. 3. 2016 do 31. 3. 2016; [anonymizováno] z osobního účtu [číslo] za období od 1. 4. 2016 do 30. 4. 2016; [anonymizováno] z osobního účtu [číslo] za období od 1. 5. 2016 do 31. 5. 2016; [anonymizováno] z osobního účtu [číslo] za období od 1. 6. 2016 do 30. 6. 2016; [anonymizováno] z osobního účtu [číslo] za období od 1. 7. 2016 do 31. 7. 2016; [anonymizováno] z osobního účtu [číslo] za období od 1. 8. 2016 do 31. 8. 2016; [anonymizováno] z osobního účtu [číslo] za období od 1. 9. 2016 do 30. 9. 2016; [anonymizováno] z osobního účtu [číslo] za období od 1. 10. 2016 do 31. 10. 2016; [anonymizováno] z osobního účtu [číslo] za období od 1. 11. 2016 do 30. 11. 2016; [anonymizováno] z osobního účtu [číslo] za období od 1. 12. 2016 do 31. 12. 2016).

26. Z dohody o vypořádání majetkových vztahů uzavřené mezi žalovanou a manželem žalované [jméno] [příjmení] mimo jiné vyplývá, že závazky, které vznikly vůči třetím osobám po dobu trvání manželství, za tyto odpovídá manžel žalované ([anonymizováno] o [anonymizováno] vzájemných [anonymizováno] vztahů ze dne 27. 4. 2023).

27. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky původně ve výši 266 499,37 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.

28. Shora uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich souhrnu, přičemž nemá důvod pochybovat o jejich věrohodnosti, když si vzájemně neodporují, naopak z nich zjištěné skutečnosti vzájemně korespondují z hlediska časového i obsahového.

29. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil následovně.

30. Podle § 737 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Podle odst. 2 téhož ustanovení vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

31. Dle § 1872 odst. 1 o. z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

32. V souladu s § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

33. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

35. Dle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

36. V souladu s § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

37. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

38. Dle § 86 odst. 1 zákona o [anonymizována dvě slova] poskytovatel před uzavřením [anonymizováno] o [anonymizována dvě slova] nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele [anonymizována dvě slova] splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o [anonymizována dvě slova] vyplývá, že [anonymizována dvě slova] má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

39. V souladu s § 183 odst. 2 věta před středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem.

40. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou jako jedním ze dvou spoludlužníků byla uzavřena dne 17. 2. 2017 [anonymizováno] o [anonymizováno] (§ 2395 a násl. o. z., ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o [anonymizována dvě slova]) s tím, že výpisem z [anonymizováno] účtu za období od 17. 2. 2017 do 31. 12. 2017 a přehledem splátek [anonymizováno] ze dne 23. 2. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla [anonymizována dvě slova] v celkové výši 271 916 Kč a současně, že žalovaná neplnila řádně a včas své povinnosti dle uzavřené [anonymizována dvě slova]. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky a žalovanou tížila povinnost k úhradě veškerých splatných závazků vůči bance jako žalobkyni, když žalobkyně dne 26. 2. 2020 využila svého práva v souladu se [anonymizováno] o [anonymizováno] (bod 8.1, bod 8.2) a prohlásila pohledávku banky za žalovanou za ihned splatnou ke dni 26. 2. 2020. Ze shora citovaného výpisu z úvěrového účtu, přehledu splátek úvěru a seznamu splátek [anonymizováno] vyplývá aktuální výše dlužné jistiny i příslušenství. Žalobkyně v souladu s § 86 a násl. zákona o [anonymizována dvě slova] řádně zkoumala schopnost žalované poskytnutý [anonymizována dvě slova] splácet, když zkoumala příjmové i výdajové stránky schopnosti žalované a manžela žalované předmětný [anonymizováno] splácet, přičemž rozsah získaných informací a jejich ověření se soudu jeví jako dostatečné. Rovněž úroková sazba a roční procentní sazba nákladů byly stanoveny přiměřeným způsobem. Ze strany žalované nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by své závazky vyplývající ze shora citované [anonymizováno] smlouvy plnila řádně a včas. Pro úplnost soud uvádí, že nepřisvědčil námitce žalované, že veškeré dluhy jsou toliko manžela žalované, když manželovi žalované bylo povoleno řešení úpadku oddlužením s tím, že žalobkyně přihlásila předmětnou pohledávku z úvěrové smlouvy rovněž i do dotčeného insolvenčního řízení, a to vše s poukazem na dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů uzavřenou mezi žalovanou a manželem žalované. Žalobkyni však svědčí právo požadovat plnění celého dluhu, mimo jiné i, pouze po žalované (§ 1872 odst. 1 o. z., bod 1.3 smlouvy o úvěru), a to i přes skutečnost, že pohledávka ze shora citované smlouvy o [anonymizováno] byla přihlášena do insolvenčního řízení dlužníka manžela žalované (§ 183 odst. 2 věta před středníkem insolvenčního zákona). V této souvislosti soud doplňuje, že dohoda o majetkových záležitostech manželů musí zohlednit i zájmy věřitelů a dalších třetích osob, přičemž manželé jako solidární dlužníci nemohou bez souhlasu věřitele (žalobkyně), zatížit dluhem jen jednoho manžela, v posuzovaném případě však souhlas ze strany žalobkyně dán nebyl.

41. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalované povinnost žalobkyni zaplatit dlužnou částku ve výši 225 886,65 Kč (§ 2395 a násl. o. z.) O povinnosti k úhradě úroků a úroků z prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). Povinnost k úhradě úroků ve výši 19,90 % ročně z žalované částky se opírá o § 2395 a násl. o. z. ve spojení s bodem 1.2 smlouvy o [anonymizováno]. Pro stanovení výše úroků z prodlení je rozhodující den, kdy se dlužník dostal do prodlení. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z žalované částky úroky z prodlení, jejichž výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky [anonymizováno] věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

42. Výrok II. tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení § 146 odst. 2 o. s. ř., když měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, s tím, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

43. Úprava rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení v případě zastavení (částečného zastavení) řízení neumožňuje soudu rozhodnout v takovém případě bez dalšího tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z provázanosti § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. s § 146 odst. 2 o. s. ř. vyplývá, že zastavuje-li soud řízení, zabývá se při rozhodování o náhradě nákladů řízení nejprve otázkou, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno. Zavinění je zde třeba posuzovat výlučně z procesního hlediska, tedy podle procesního výsledku. Nárok uplatněný žalobou nelze z hlediska procesního výsledku chápat jen úzce, jako to, co bylo uplatněno žalobním petitem. Žalobu je třeba vnímat jako celek. K aplikaci § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. lze shrnout, že pouze jsou-li zároveň splněny obě podmínky (tj. žaloba byla podána důvodně a ke zpětvzetí došlo pro chování žalovaného), má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil náklady, které účelně vynaložil na uplatňování práva. Použití uvedeného ustanovení pak přichází v úvahu jen tehdy, je-li příčinou zpětvzetí výlučně chování žalovaného. Bylo-li touto příčinou chování osoby odlišné (žalobcův nárok uspokojil někdo jiný) nebo chování obou stran v řízení (došlo k dohodě o sporných nárocích apod.), použití tohoto pravidla nepřichází v úvahu; v obou uvedených případech bude o nákladech řízení rozhodováno podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. Jestliže není důvod k postupu podle § 146 odst. 2 o. s. ř., platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jež bylo zastaveno dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2890/2017).

44. V daném případě částka v celkové výši 40 612,72 Kč byla sice uhrazena až po podání žaloby, avšak osobou odlišnou od žalované, resp. byla uhrazena insolvenčním správcem skrze insolvenční řízení dlužníka manžela žalované ([anonymizována tři slova] ze dne 26. 7. 2023, č.l. 34 spisu; [anonymizována tři slova] ze dne 18. 9. 2023, č.l. 42 spisu; [anonymizováno] o jednání ze dne 1. 11. 2023, č.l. 59-60 spisu).

45. S ohledem na shora uvedené byla žalobkyně ve věci úspěšná pouze částečně, když svým dispozitivním úkonem, částečným zpětvzetím žaloby, zavinila zastavení řízení co do jeho části. V daném řízení žalobkyně byla co do částky ve výši 225 886,65 Kč úspěšná a co do částky ve výši 40 612,72 Kč neúspěšná, když soud co do této částky řízení zastavil (částečné zpětvzetí žaloby ze dne 13. 9. 2023, č.l. 38-39 spisu; částečné zpětvzetí žaloby ze dne 30. 10. 2023, č.l. 53-54 spisu; protokol o jednání ze dne 1. 11. 2023, č.l. 59-60 spisu), přičemž žalované s ohledem na tato částečná zpětvzetí žaloby žádné náklady řízení nevznikly. [příjmení] ve výši 225 886,65 Kč představuje ve vztahu k původnímu předmětu řízení, tj. k částce ve výši 266 499,37 Kč, 84,76 %. Žalobkyně je tak v dané věci co do výše 84,76 % úspěšná a co do výše 15,24 % neúspěšná. Žalobkyni tedy náleží poměrná část náhrady nákladů řízení, podle úspěchu ve věci, v rozsahu 69,52 % (úspěch žalobkyně 84,76 % mínus neúspěch žalobkyně 15,24 % = 69,52 %).

46. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 10 660 Kč a náklady řízení uplatněnými v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 1 odst. 3 písm. a) a písm. c) ve spojení s § 2 odst. 3 shora citované vyhlášky (výzva k plnění ze dne 25. 1. 2020, návrh ve věci samé ze dne 23. 2. 2023, vyjádření žalobkyně k odporu ze dne 15. 5. 2023, účast na jednání před soudem dne 20. 9. 2023, účast na jednání před soudem dne 1. 11. 2023).

47. Pro úplnost soud dodává, že za podání žalobkyně ze dne 31. 5. 2023 ([anonymizováno] žaloby, č.l. 25-27 spisu) soud paušální náhradu nákladů nepřiznal, neboť tímto podáním byla žalobkyní doplněna neúplná žalobní tvrzení s tím, že v případě dostatečného vylíčení rozhodujících skutečností již v žalobě samotné by toto podání ze strany žalobkyně nemuselo být činěno. Soud rovněž nepřiznal paušální náhradu nákladů za podání žalobkyně ze dne 13. 9. 2023 ([anonymizována dvě slova] žaloby, č.l. 38-39 spisu) a za podání žalobkyně ze dne 30. 10. 2023 ([anonymizována dvě slova] žaloby, č.l. 53-54 spisu), neboť těmito podáními žalobkyně zavinila, že řízení muselo být z části zastaveno, a to pro chování žalobkyně. Dále v posuzovaném případě soud rovněž nepřiznal paušální náhradu nákladů za přípravu účasti na jednání dne 20. 9. 2023 a dne 1. 11. 2023, neboť smyslem shora citované vyhlášky č. 254/2015 Sb., která byla přijata v důsledku nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, bylo nezastoupené účastníky řízení zrovnoprávnit s účastníky zastoupenými, nikoliv je privilegovat. Novelizované ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s předmětnou vyhláškou mělo za cíl umožnit nezastoupeným účastníkům řízení žádat paušální náhradu nákladů tak, jako je to možné u nákladů advokáta podle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Úkon příprava účasti na jednání není mezi úkony vyjmenovanými v § 11 advokátního tarifu uveden. Výčet je sice demonstrativní, avšak standardně není v rámci náhrady nákladů řízení na zastoupení advokátem za tento úkon jako takový přiznávána náhrada nákladů, příprava na jednání není bez dalšího v rozhodovací praxi soudů považována za úkon právní služby. Není tak důvodu, v kontextu shora uvedeného, privilegovat nezastoupeného účastníka řízení a automaticky považovat za úkon, který je spojen s paušální náhradou nákladů řízení, přípravu na každé jednání, tj. de facto za každé jednání, přiznávat náhradu nákladů za dva úkony.

48. S ohledem na shora uvedené tak celková výše nákladů řízení činila 12 160 Kč a soud přiznal žalobkyni 69,52 % těchto nákladů řízení, tj. částku 8 453,63 Kč.

49. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

50. Závěrem soud dodává, že o vrácení přeplatku na poplatku (odpovídající části poplatku) vzniklém podle § 6a odst. 3 věta třetí a čtvrtá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o soudních poplatcích“), bylo-li řízení zastaveno jen zčásti, nerozhodoval, neboť podle § 10 odst. 3 věta první a druhá zákona o soudních poplatcích soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. V projednávané věci zaplatila žalobkyně soudní poplatek ve výši 10 660 Kč, přičemž ve věci proběhlo první jednání dne 20. 9. 2023 (protokol o jednání před soudem prvního stupně ze dne 20. 9. 2023, č.l. 46-47 spisu). V návaznosti na shora uvedené soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné předpoklady pro vrácení části zaplaceného soudního poplatku dle shora citovaného ustanovení.

51. Soud rovněž pro úplnost doplňuje, že se žádostí žalované o úhradu dlužné částky ve splátkách ve výši 2 000 až 3 000 Kč měsíčně ze dne 20. 9. 2023 nezabýval (protokol o jednání ze dne 20. 9. 2023, č.l. 46-47 spisu), neboť žalovaná k výzvě soudu zůstala zcela pasivní, svoji situaci aktivně neřešila a pro posouzení jejích ekonomických a sociálních poměrů žalovaná soudu ničeho netvrdila ani nepředložila. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je zpravidla lhůta ke splnění povinnosti (tzv. pariční lhůta) tři dny od právní moci rozsudku. Soud sice může určit delší lhůtu ke splnění povinnosti nebo může stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí, měl by ale mít na zřeteli, že se již jedná o výjimku, pro jejíž uplatnění by měly svědčit konkrétní okolnosti případu a racionální důvody zohledňující zejména povahu projednávané věci, přiznaný nárok a osobní poměry účastníků. Soudy musí s ohledem na konkrétní okolnosti případu zvážit, zda využití této možnosti nezaloží nespravedlivou rovnováhu mezi zájmy sporných stran (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5352/2016).