10 C 131/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Bernatem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 374 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 374 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 074 Kč od 17. 3. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 21. 3. 2022 domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 374 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby vlastník a provozovatel [anonymizována dvě slova] s nejvyšší povolenou hmotností do [anonymizováno] [hmotnost], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl v období od 21. 9. 2020 do 18. 11. 2020 sjednáno [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova], ačkoliv mu tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb., o [anonymizována dvě slova] za újmu způsobenou [anonymizována dvě slova] a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova]), ve znění pozdějších předpisů. Při zákonné denní sazbě 86 Kč za [anonymizováno] činí celková výše příspěvku za provozování vozidla bez tohoto pojištění za uvedené období (59 dnů) částku 5 074 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 16. 3. 2021 na základě výzvy doručené žalovanému dne 15. 1. 2021. Žalobkyně požadovala k úhradě rovněž částku ve výši 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem [anonymizováno] a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný byl před podáním žaloby o úhradu dluhu písemně vyzýván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný dal na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne 14. 7. 2022, č. j. [číslo jednací], doručené mu fikcí do datové schránky dne 28. 7. 2022 svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených a žalovaným nezpochybněných listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se stal na základě kupní smlouvy ze dne 21. 5. 2020 vlastníkem / provozovatelem [anonymizována dvě slova] s nejvyšší povolenou hmotností do [anonymizováno] [hmotnost], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], přičemž ze sdělení [stát. instituce], Odboru dopravněsprávních činností, [anonymizováno] evidence [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], ze dne 19. 9. 2022, jako věcně a místně příslušného správního orgánu ve věci výdeje dat z registru silničních [anonymizováno], vyplývá, že shora uvedené vozidlo mělo přiděleno celkem tři registrační značky, konkrétně [anonymizováno], následně [anonymizováno] a aktuálně [anonymizováno] (kupní smlouva ze dne 21. 5. 2020, kopie občanského průkazu a kopie řidičského průkazu žalovaného, karta vozidla, sdělení z registru silničních vozidel ze dne 26. 7. 2022, sdělení [stát. instituce] ze dne 19. 9. 2022), s tím, že neměl dle nesporovaného tvrzení žalobkyně v období od 21. 9. 2020 do 18. 11. 2020 (celkem po dobu 59 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala výzvou ze dne 31. 12. 2020 žalovaného ve lhůtě 60 dnů k úhradě příspěvku ve výši 5 074 Kč spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, avšak ten na tuto výzvu nereagoval (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 31. 12. 2020 + informace o sledování zásilky). Bez reakce zůstaly též upomínky žalobkyně ze dne 8. 4. 2021 a ze dne 7. 5. 2021 (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 8. 4. 2021, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 7. 5. 2021 + doručenka). Na předžalobní upomínku zaslanou žalovanému právní zástupkyní žalobkyně dne 8. 12. 2021 žalovaný rovněž jakkoliv nereagoval (předžalobní upomínka ze dne 8. 12. 2021 + poštovní podací arch + informace o sledování zásilky).

5. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených a předložených žalobkyní.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Ačkoliv se žalovaný stal vlastníkem / provozovatelem [anonymizována dvě slova] na základě kupní smlouvy ze dne 21. 5. 2020, neměl pro období od 21. 9. 2020 do 18. 11. 2020 sjednáno pojištění dle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem [anonymizováno] a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu [anonymizováno]), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova]“), když žalobkyně obdržela od předchozího vlastníka / provozovatele [anonymizováno] shora citovanou kupní smlouvu, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva k [anonymizováno] na žalovaného. Žalobkyně je právnickou osobou oprávněnou dle § 4 odst. 1 výše citovaného zákona k výběru příspěvku do [anonymizováno] fondu od vlastníka a provozovatele [anonymizována dvě slova], je-li toto provozováno bez pojištění [anonymizováno] z provozu [anonymizováno], a to ve výši zákonné denní sazby dle hmotnosti nákladního vozidla, stanovené v souladu s § 4 odst. 5 výše citovaného zákona v § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, vynásobené počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (86 Kč x 59 dnů = 5 074 Kč). Žalobkyni dále náleží náhrada nákladů za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do garančního fondu žalobkyně řádně a včas nezaplatil, tudíž se dostal uplynutím 60 denní lhůty stanovené ve výzvě k jeho úhradě ze dne 31. 12. 2020 dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), do prodlení a žalobkyni vzniklo dle § 1970 o. z. právo požadovat též zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky [anonymizováno] věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

7. V závěru soud doplňuje, že podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník [anonymizováno] v registru [anonymizována dvě slova] je vlastníkem [anonymizováno] a osoba zapsaná jako provozovatel [anonymizováno] v registru silničních [anonymizováno] je provozovatelem vozidla. Výše citované ustanovení tak zakládá vyvratitelnou právní domněnku. [příjmení] vozidla, ať již v registru vozidel registrovaného či nikoliv, je tedy osoba, která podle předpisů práva občanského, nabyla k vozidlu vlastnické právo a toto nepozbyla. Pro nabývání a pozbývání vlastnictví k silničním vozidlům, bez ohledu na skutečnost, zda jsou v okamžiku nabytí či pozbytí vlastnictví v registru [anonymizováno] registrována či nikoli, platí stejná pravidla jako pro jakékoli jiné movité věci, neboť žádný k občanskému zákoníku speciální právní předpis nestanoví jinak. Registr silničních vozidel má pouze evidenční funkci, přičemž se zápisem do registru silničních vozidel občanský zákoník nespojuje žádné soukromoprávní následky (a contrario § 1102 o. z.). Registr silničních vozidel se tak zjevně liší např. od katastru nemovitostí, s jehož zápisem občanský zákoník spojuje účinek převodu vlastnického práva k nemovité věci (§ 1105 o. z.) a ve vztahu k němuž se uplatní tzv. princip materiální publicity. Vzhledem k tomu, že ve vztahu k registru [anonymizována dvě slova] se tento princip neuplatňuje, není vyloučeno, aby byla vlastníkem vozidla osoba odlišná od té, která je jako vlastník evidována v registru silničních vozidel. Na tom nic nemění to, zda předchozí vlastníci splnili svou ohlašovací povinnost vůči registru silničních vozidel (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2016, sp. zn. 10 As 114/2015, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2021, sp. zn. 20 Co 42/2021).

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 374 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Návrh žalobkyně na zahájení řízení byl soudem posouzen dle § 14b odst. 1 shora citované vyhlášky, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně opakovaně uplatňuje své nároky ve skutkově i právně podobných věcech na ustáleném vzoru lišícím se ve své podstatě pouze označením žalovaného, dlužným obdobím a částkami, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Soud nepřiznal odměnu advokáta ani paušální náhradu výdajů za podání žalobkyně ze dne 21 7. 2022 a ze dne 22. 8. 2022 (č.l. 17 a č.l. 35-36 spisu), neboť tímto podáním byly pouze založeny důkazy do spisového materiálu. O povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

11. Odůvodnění rozsudku bylo vypracováno v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.