10 C 148/2018
č. j. 10 C 148/2018-205
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 148
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1013 § 2900 § 2910
- Nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, 308/2015 Sb. — § 4
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti; žalované: ; název žalované , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody a nemajetkové újmy,
I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 1.154.709,93 Kč, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 200 436,50 Kč, k rukám zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit Obvodnímu soudu pro Prahu 10 na náhradě nákladů státu částku, jež bude stanovena samostatným usnesením, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
1. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, jímž by soud uložil žalované zaplatit mu částku ve výši 1.154.709,93 Kč s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem domu [adresa] v [obec a číslo] kat. území [obec], [ulice] ulice č. or. [anonymizováno] (dále též„ dům [adresa]“). [příjmení] sousedního domu [adresa] v [obec a číslo], kat. území [obec], [ulice] ulice č. or. [anonymizováno] je Hlavní město Praha. [příjmení], která vykonává práva vlastníka domu [adresa], je žalovaná, je tak odpovědná i za případné škody a je tedy v tomto sporu pasivně legitimována. Nájemníci bytu [číslo] v domě [adresa], jehož vlastníkem je žalobce, dne 4. 12. 2016 upozornili žalobce na výskyt [anonymizováno] domácí v dřevěné podlaze jejich bytu v místnosti„ [anonymizováno] c“, která sousedí s domem [adresa]. Žalobce následně zjistil, že v jeho domě [adresa] způsobila houba četné škody, a to: a) ve sklepě ([anonymizována dvě slova]“ v 1. PP) na dřevěných kójích (žalobce instaloval nové [anonymizována dvě slova] v roce 2012); b) v bytě [číslo] (místnost„ [anonymizováno] j“ a„ [anonymizována dvě slova] “ v 1. PP) ve stěně přiléhající ke světlíku až do výše stropu, v podlaze místnosti„ [anonymizována dvě slova]“ a částečně i„ [anonymizována dvě slova] “ do vzdálenosti cca 1,5 m od světlíku, ve stěně mezi sklepem a místností„ [anonymizováno] j“ až do výše stropu, v příčce mezi místnostmi„ [anonymizována dvě slova]“ a„ [anonymizována dvě slova] “ až do výše stropu a v zárubni dveří do světlíku a okénka do světlíku (žalobce zrekonstruoval celý byt v roce 2006 a částečně jej opravoval též v roce 2012); byt je obýván od doby, kdy byl dům [adresa] postaven (v roce 1910). Byt byl rekonstruován v roce 1993 tehdejším nájemcem a v letech 2006 a částečně i 2012 žalobcem. Některé stěny tohoto bytu byly vždy vlhké, avšak bez viditelného mycelia, na dřevěných zárubních dveří a okénka do světlíku (renovace a nátěr v roce 2006) nebylo viditelné napadení houbou dříve než v roce 2016. Z domu [adresa] vedou do světlíku dveře; žalobce podlahu světlíku od roku 2006 čistí, takže se zde mj. nenachází dřevo, na němž by se houba mohla s pomocí srážkové vlhkosti aktivovat. Naopak v suterénu domu žalované [adresa] se nacházelo nepoužívané WC, jeho okénko bylo otevřené. Na zárubni okénka, na stěnách a stropě zde byly již v roce 2012 červené plodnice (tehdy ještě žalobcem neidentifikované) houby. c) v bytě [číslo] (místnost„ [anonymizována dvě slova]“ v 1. NP) na dřevěné podlaze (žalobce zrekonstruoval celý byt v roce 2015) na části dřevěné podlahy v trojúhelníku vymezeném komínovou zdí v délce cca 1,8 m a stěnou sousedící s bytem v 1. NP domu [adresa] v délce cca 3 m a v dotčených stěnách až do úrovně čisté podlahy 1. NP, v prvním komínovém průduchu přiléhajícím k domu [adresa] až do výše cca 0,5 m nad úroveň čisté podlahy 1. NP a ve stěně místnosti„ 2 g“ až do úrovně čisté podlahy 1. NP; d) na stěně v severní části světlíku až do úrovně podlahy v 1. NP. 2. [anonymizováno] prorůstala do prostor domu [adresa], přičemž se tak stalo z důvodu dlouhodobého hrubého zanedbávání údržby domu [adresa] ze strany žalované a nedostatečného větrání, dlouhodobě neřešených problémů s vlhkostí a nevhodných stavebních zásahů v posledních cca 2 až 3 letech ze strany žalované (např. nový svod dešťové vody do dvora ukončený jen vyústěním svodu nad úrovní dvora, nikoli do kanalizace a nová okna uzavírající suterénní prostory). Houba měla prorůstat i komínovou zdí domu [adresa], která přiléhá ke komínové zdi domu [adresa]. Za příčinu aktivace [anonymizováno] žalobce považuje letité netěsnosti vodovodního odpadu v bytě [číslo] v 1. NP domu [adresa] (v bytě [jméno] [příjmení]), k tomu přispělo podmáčení domu [adresa] v důsledku nesprávně vyústěného dešťového svodu a neodvětrávání sklepů. Přípravné stavební práce (odstranění nebo obnažení napadených konstrukcí), samotná sanace houby a následné stavební práce (uvedení do původního stavu) probíhaly v domě [adresa] v období od 6. 2. 2017 do 12. 8. 2017. Dne 6. 4. 2017 se za účasti žalobce, kterého doprovázel znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], i žalované uskutečnila prohlídka 1. PP domu [adresa], při níž byly zjištěny (v tomto domě ukončené sanaci houby) nové plodnice na několika místech stěny a stropu. V návaznosti na to žalobce sdělil správci domu [adresa] i [anonymizováno] [obec a číslo] dopisem ze dne 9. 4. 2017, že se v suterénu domu v místnosti pro úklid v rohu i pod stropem tvoří nové plodnice [anonymizováno]. Tedy tam, kde byla podle (dřívějšího) vyjádření [anonymizováno] [obec a číslo] sanace dokončena, a že ve sklepích je zřejmé, že suterénní zdi nádvorního průčelí domu po povrchovém vysušení plamenem opět provlhají, i to, že zdi zde nebyly řádně vysušeny ani izolovány. Žalovaná částka představuje jednak náhradu škody ve výši 979 209,93 Kč skládající se z nákladů vynaložených žalobcem na sanaci houby, stavební práce spojené se sanací, materiál i opravy škod, které houba způsobila, znalecké posudky a právní služby, kompenzaci vyplacenou žalobcem nájemníkům napadených prostorů za jejich dočasné přestěhování do jiných prostor, mzdové náklady a ostatní služby, jakož i ušlý zisk (ušlé nájemné) vzniklých žalobci v souvislosti s odstraňováním škod tím, že se houba rozšířila z domu [adresa] do domu [adresa], čemuž žalovaná, jakožto osoba vykonávající práva vlastníka domu [adresa], nezabránila. Žalobce dále požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 175 500 Kč spočívající v tom, že nemohl od 5. 12. 2016 vést svůj dosavadní osobní život. Z důvodu finančních výdajů v řádu statisíců měsíčně, z důvodu nedostatku času, který takřka všechen musel obětovat záležitostem spojeným s odstraňováním dřevomorky, a psychického vyčerpání se nemohl věnovat svým zájmům, nemohl odjet na dovolenou, měl„ zkažené“ [anonymizováno] v roce 2016 i [anonymizováno] 2017 a nemohl realizovat plánovanou koupi nemovitosti. Vzhledem k tomu, že žalobce věnoval odstraňování škod a věcí s tím souvisejících více jak polovinu roku, v průměru každý den minimálně 7 hodin, požaduje jako náhradu nemajetkové újmy za každý den částku 700 Kč, tj. za 251 dní (od 5. 12. 2016 do 12. 8. 2017) celkem tedy 175 700 Kč.
3. Žalovaná odmítla závěry žalobce, že ložiskem [anonymizováno] jsou prostory v [adresa], ze kterých [anonymizováno] prorůstá do prostor [adresa], přičemž by se tak mělo dít z důvodu„ dlouhodobého hrubého zanedbávání údržby domu [adresa] ze strany žalované“. K prokázání ložiska [anonymizováno] v [adresa] předložil žalobce dva znalecké posudky, a to znalecký posudek zpracovaný [anonymizováno] [jméno] [jméno], [anonymizováno] dne 13. 1. 2017 pod [číslo] [rok] (dále též jen„ [anonymizována dvě slova]) a znalecký posudek zpracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v červnu 2017 pod [číslo] 2017 (dále též jen„ [anonymizována dvě slova]). Ani jeden ze znaleckých posudků jednoznačně nekonstatuje, že ložisko [anonymizováno] je v prostorách [adresa]. [příjmení] [jméno] ohledně možnosti existence ložiska [anonymizováno] v [adresa] používá slovní spojení„ s největší pravděpodobností“ (viz str. 3 část 3 posudku); [příjmení] [příjmení] pak slovní spojení„ Se stoprocentní spolehlivostí nelze příčinu výskytu a vzniku určit dle znalosti rozsahu výskytu [anonymizováno] v objektu [adresa] a [adresa] (viz str. 16 část 7 odst. 2). Žalovaná si pro účely zjištění ložiska a výskytu [anonymizováno] též nechala zpracovat znalecký posudek, a to posudek zpracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 20. 7. 2017 pod [číslo] 2017 (dále též jen„ [anonymizována dvě slova]). Pokud jde o obsah tohoto posudku poukazuje žalovaná na odpovědi znalce na str. 13 [příjmení] [příjmení], kde v odpovědi na otázku [číslo] otázku [číslo] znalec uvádí, že„ Vlhkost zatékající nezastřešeným světlíkem zanesením suti nepochybně mohla být jednou příčin majících vliv na rozšíření [anonymizováno] v obou sousedících domech." a dále že„ Podle informace majitele sousedního objektu (žalobce) bylo ze světlíku v souvislosti s likvidací ohniska dřevomorky vyklizeno cca. metr suti. Zadržování srážkové vody v takovéto vrstvě suti a její kumulace mohly nepochybně být z dlouhodobého hlediska příčinou zvýšené vlhkosti přilehlých stavebních konstrukcí. Následně mohly tedy být jedním z faktorů majících vliv i na vznik a rozšíření dřevomorky domácí v obou objektech.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním.
5. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobce je vlastníkem domu [adresa] v [obec a číslo], [katastrální uzemí], na adrese [adresa], [katastrální uzemí], na adrese [ulice a číslo] [adresa] bezprostředně sousedí s domem vlastněným žalobcem, a to domem [adresa] v [obec a číslo], [katastrální uzemí].
6. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je nájemcem v domě žalované [číslo]. Žalobce byl u něj v roce 2017 v souvislosti s výskytem [anonymizováno] v domě, i v jeho bytě. K fotografiím z CD předloženého žalobcem uvedl, že jde o jeho kuchyňskou linku, která tam byla asi od roku 2002, kdy se s matkou nastěhovali. Tehdy byl byt po rekonstrukci. Jak je vyfoceno, lednička je odtažená, zjistil, že je v rohu vlhko, volal [anonymizováno], ať závadu opraví, oni odkryli trubky a už je nezakryli, s tím, že to ještě opraví. V roce 2011 umřela moje matka, měl jiné starosti, takže nějak neřešil, že [anonymizováno] opravu nedokončila. V době, kdy [anonymizováno] s opravou začala, byly stěny bílé. Tak, jak vypadají na fotografii, tak vypadaly, resp. zjistil jsem, že tak vypadaly, až při návštěvě pana [celé jméno žalobce]. Pokoj byl dobrý, napadeno bylo pouze dřevo v koupelně a kuchyni. Měl dřevomorku jen kolem trubek v rohu, žádné chuchvalce tam nebyly. Do sklepa chodil 1 za rok, za 2, takže nemohl potvrdit, ani vyvrátit, že sklep takhle vypadal, ovšem fotografie, na které je hlava, je fotografie od nás. K fotografiím z 12. 6. 2018 uvedl, že jsou už nově udělaná okénka ze světlíku do sklepních prostor. Je vidět, že fotografie jsou novější, protože teď se tam zeď průběžně suší. Dále je vyfocen na tomto svazku fotografií dům [adresa] po opravě, původně nahoře zatékalo, tak udělali svod na dvůr. Nevěděl, jak je to dlouho. Celé je to ve svahu, takže na dvorek našeho domu zatéká ze všech okolních parcel. Na všechny dvorky musí zatékat. Jestli zatéká i na sousední dvůr, tak tam nevidí. Pokud by ve společných prostorách sklepa byl tak velký nepořádek, jaký byl vyfocen na fotografii, kterou nepoznal (dřevěné předměty, pavučiny), všiml by si toho, pavučiny by mu vadily. Když se sklepy vyklízely, dávaly se věci na kupu. Potom se teprve zdivo osekalo.
7. Svědek [jméno] [jméno] vypověděl, že pracoval pro žalobce asi od roku 2015 do loňského roku na opravách domu v [anonymizována dvě slova]. Konkrétně dělal pomocné práce při opravách bytů. Viděl při té příležitosti celý dům. Plodnice ve formě noha/klobouk tam nebyly. Nicméně ve sklepě byly plodnice ve formě tmavě červený terč ohraničený bílým okrajem. V průběhu času viděl všechny prostory v domě a takové plodnice po domě jinde, než ve sklepě neviděl, ani nic, co by vypadalo jako plíseň. Ve sklepě byly plodnice na zdech a na dřevěných laťkách oddělujících sklepní kóje. V této formě je viděl jen v nejzazší kóji, jinak všude byly výtrusy, to je červený poprašek. Poprvé do sklepa přišel v roce 2015, to si žádné dřevomorky nevšiml, ale když tam přišel podruhé, asi v roce 2017, nebo 2016, už tam dřevomorka byla. Sklep byl spíš suchý, jinde v domě [anonymizováno] neviděl, ovšem když se pak dělali sondy do podlahy v prvním patře, našla se [anonymizováno] i tam. Ve sklepě nebyla vyšší, než obvyklá vlhkost. Na podlahách v pokojích byly parkety a prkna, [anonymizováno] odstraňovali ze sklepa a z bytu v prvním patře, většina parket a prken byla původních z roku 1910. Při předestření fotografií světlíku, uvedl, že ve světlíku byla suť a prach, jako na fotografiích a také tam byla [anonymizováno].
8. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl zaměstnancem správcovské firmy žalovaného asi od roku 2016 do roku 2019. Zjistili, že dům v [anonymizována dvě slova] je zasažen houbou, majitel nás pověřil, abychom budovu sanovali. Nevěděl, jestli se něco v domě opravovalo i před houbami. Párkrát se byl dívat na světlík, to byl takový neurologický bod obou domů. Oba domy stojí ve svahu, to znamená, tou stěnou ke svahu tam bude zatékat vždy. Domy jsou staré, čili byly z dnešního pohledu nedostatečně izolovány. Ve světlících bylo vlhko vždy a tady do toho světlíku ještě pršelo. Od pana [celé jméno žalobce] tam byly nad to vyvedeny ventilace z koupelen, o to byl světlík vlhčí. [obec] viděl, až když se sanoval, takže jestli v něm byl nějaký odpad, nevěděl. Houby se odstraňovaly dlouho, odpalovalo se to, byly tam injektáže, používalo se mikrovlnné záření, dělalo se to z obou stran. Oba dva domy byly zasaženy stejně. To se domníval proto, že když byli v domě žalobce, tak i on musel mít sklepy vyklizené a opravené.
9. Svědek [jméno] [příjmení] [příjmení] vypověděl, že občas pracuje pro pana [celé jméno žalobce]. Dělá pro něj zednické práce. V domě v [anonymizováno] ulici pracuje od roku 2011. V roce 2012 tam musel dělat omítku ve světlíku, byly tam pavučiny a opadaná omítka. Až při rekonstrukcích bytů v roce 2016 2017 se dozvěděl, že to byla dřevomorka. Ten stejný rok zazdíval dveře ve 4. patře. V roce 2016 nebo 2017 prováděli rekonstrukce ve sklepním bytě a v přízemním bytě. Byly tam shnilé parketové podlahy, ty měnili, oklepávali omítku, dělala se sanace. Dělali to asi 2 týdny. Od toho roku 2011 už opravoval skoro celý barák. V roce 2016, 2017 byla dřevomorka v těchto dvou bytech. V bytě se měnilo všechno ze dřeva, tzn. dveře, futra dveří, rovněž okna byla sežraná a nejvíc podlaha. Všechno bylo dřevěné. Bourala se koupelna, záchod, aby tam nezůstala houba. Rekonstruoval se komplet celý byt a ještě dole ve sklepě dělala jiná firma sanace. Svědek dole ale nic nedělal, ve stejné době byl nahoře. Rekonstrukce dělali asi 3 měsíce, sanace, mikrovlny trvaly 2 týdny. V bytě ve sklepě dělal díry, do nichž se nalévala chemie. To trvalo 3-4 dny navrtat to a nalít. Děr se vrtalo moc, po celé délce domu, na té straně kde je světlík, [číslo] cm od sebe, 1 řádka, další díry nahoře vrtala firma. Šlo o cihlový dům a je to nosná stěna. [příjmení] se do hloubky [číslo] cm. Také vynášeli suť a dělali úklid po stavbě. [obec] měl podlahu o [číslo] čísel níž, než byla podlaha bytu. Dveře se daly otevřít. Pavučiny šplhaly přes okénko od záchodu po stěně. Na dně světlíku byly cihly, spadlá omítka, dřevo si nepamatoval. Mluvím o sklepě a přízemí v domě pana [celé jméno žalobce]. V roce 2016 a 2017 se do světlíku chodilo přes spodní byt. V roce 2012 taky. Do světlíku jsou dřevěné dveře. Když v roce 2016 světlík čistili, chodili stejnými dveřmi. [obec] vyklízeli ve 2 půl dne.
10. Z odborného posouzení č. [tel. číslo] ze dne 6. 1. 2017 zpracovaného expertní mykologickou kanceláří [anonymizováno], bylo zjištěno, že dne 27. 12. 2016 byla provedena diagnostika dřevěných a zděných konstrukcí v suterénu domu [adresa] se závěrem, že došlo k masivnímu rozšíření dřevokazné houby dřevomorky domácí do jejího nejnebezpečnějšího stadia, plně fruktifikující plodnice šířící spory do celého sklepního prostoru. Tento stav byl zapříčiněn dlouhodobou dotací dešťové vody zatékající do světlíku a tím pádem na dřevěné konstrukce.
11. Ze zprávy likvidátora [právnická osoba], ze dne 9. 12. 2016, bylo zjištěno, že výplata pojistného plnění z pojistné události – poškození objektu dřevomorkou bylo zamítnuta, neboť škoda byla nelikvidní, poškození dřevomorkou není pojistné nebezpečí, za které by bylo možné poskytnout pojistné plnění. Z popisu pojistné události bylo zjištěno, že je v bytě v přízemí poškozena ložnice, parketová podlaha propadlá v rohu místnosti, podlaha se zvlnila; v bytě v suterénu oknem na WC nafocena dřevomorka ve světlíku; a ve sklepě.
12. Z cenové nabídky spol. [příjmení] [jméno] pro žalobce ze dne 16. 1. 2017 byl zjištěn rozsah ozařování prostor napadených dřevomorkou v domě [adresa] o výměře 116,1 m2 a ceně 117 170 Kč. Z cenové nabídky ze dne 16. 1. 2017 byl zjištěn rozsah injektáže zdiva v místech s výskytem dřevomorky o výměře 96,2 m2 v domě [adresa] a ceně 112 587 Kč. Z protokolu o předání k plošné injektáži zdiva plyne, že dílo bylo předáno dne 11. 4. 2017.
13. Ze sdělení [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne 15. 3. 2017 bylo zjištěno, že dne 24. 1. 2017 při kontrolní prohlídce byl v prostorách 1. PP a části prostor v 1. NP domu [adresa] a v prostorách v 1. PP a 1. NP domu [adresa] zjištěn výskyt dřevomorky a v návaznosti na to byla [anonymizováno] vyzvána k likvidaci [anonymizováno] v obou domech.
14. Z protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 24. 1. 2017 bylo zjištěno, že stavební odbor [anonymizováno] [obec a číslo] provedl prohlídku na domě [adresa] za účelem kontroly a ověření rozsahu výskytu dřevomorky v suterénu a světlíku domu [adresa] a částech domu [adresa] přiléhajících ke světlíku při domu [adresa] se zjištěním, že v bytě v domě [ulice a číslo] v 1. NP při štítu a ve sklepích byla zjištěna dřevomorka, ve sklepích je v místě výskytu odstraněna omítka (přibližně v říjnu 2016) a v domě [ulice a číslo] je patrný výskyt dřevomorky na stropě i podlaze sklepa při štítu a pod schody.
15. Z fotodokumentace ve spojení s půdorysem suterénu, 1. PP a 1. NP byl zjištěn výskyt dřevomorky v domě [adresa] a [adresa].
16. Ze znaleckého posudku [číslo] 2017 Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 25. 5. 2017 bylo zjištěno, že vlhkost zatékající nezastřešeným světlíkem zaneseným sutí (informace o suti sdělena MČ) nepochybně mohla být jednou z příčin majících vliv na rozšíření [anonymizováno] v obou sousedících domech. K efektivitě použití mikrovlnného záření při likvidaci [anonymizováno] uvedla, že metoda je vhodná pouze k likvidaci plodnic, ev. spor.
17. Z výslechu Ing. [příjmení] bylo zjištěno, že pro [anonymizováno] dělala posudek. Byla v obou domech. V době, když přišla, byla houba ještě vidět, byla v suterénu a v přízemním bytě. Kdyby na místě někde viděla nepořádek, vyfotila by ho. Prostor byl po vyklizení, ovšem i v prostoru 4, což je prostor pod schody, byly stopy mycelia. Dveře do tohoto prostoru už tu nebyly. Pod schodištěm byly houby, ty byly také na stropě prostoru 1, což byla zadní levá místnost suterénu. Prostor 1 byl volný prostor, původně snad sklepní kóje, které už byly vyklizené. Byla i na dvorku domu 27. Svedení vody na dvorek nepovažuje za vhodné řešení. Ohnisek bylo víc, které bylo primární, už nebyla schopna určit. Kdyby někdo současně prošel prostory ve [anonymizováno] i [anonymizováno], provedl měření vlhkosti a to v době, kdy ještě prostory nebyly vyklizeny, asi by primární ohnisko zjistit šlo. Když se dívala do domu 29, říkal jí pan [celé jméno žalobce], že v souvislosti s likvidací mycelia bylo odstraněno ze světlíku asi 1m odpadu - stavební suti. Ve světlíku žádnou houbu neviděla, spóry se šíří vzduchem. Když je průvan, tak libovolně daleko. Mycelium roste rychlostí asi 2 metry za rok, pokud má příznivé podmínky. Běžně v běžném množství jsou spóry dřevomorky ve vzduchu. Je-li ohnisko dřevomorky na jedné straně domu, můžou se spóry vzduchem rozšířit i na druhou stranu domu, kde se spóra v příhodných podmínkách může uchytit, ale není to nutnost, nemusí spolu souviset, to souvisí s podmínkami růstu dřevomorky, musí tam být něco s celulózou a vlhkost. Nelze říct, jestli šlo o jeden organismus, či zda houby v obou domech rostly z odlišných podhoubí. Nikde není řečeno, odkud spóra přilítla, mohla být spící ve dřevě. Impregnace dřeva znamená, že když se dřevo dostane do podmínek infekce, vydrží déle, v laboratoři neošetřené třeba 3 týdny, ošetřené např. 6 týdnů v podmínkách čisté kultury. Pokud se dřevo naimpregnuje, pak ještě dosychá, přitom praská a trhliny už impregnované nejsou, resp. nemusí být, záleží, jak hluboce bylo dřevo naimpregnováno. V roce 1910 se běžně neimpregnovalo. Dům v ideálních podmínkách dřevomorka nenapadne, ovšem má-li např. vlhký suterén, kde jsou třeba dřevěné lísky, objeví se nejprve plísně a pak i další houby. Kdyby dům 27 měl ložisko dřevomorky a dům 29 byl i dobře udržovaný, dřevomorka je schopná do něj prorůst. Podstatné je pro ni vlhko a dřevo. Ona se nejprve drží v prostoru, kde se objevila a až se namnoží natolik, snaží se dostat dál, když stráví celulózu ve svém prostoru. Ovšem v tomto konkrétním případě, pokud by dům byl horizontálně i vertikálně dobře odizolován, není mi zřejmé, jak by se dřevomorka dostala přes 2 obvodové zdi, což by mělo být min. 2 x 45 cm. I kdyby jenom jedna z nich byla dobře odizolována. [příjmení] na stavbu má vlhkost 18+- 2%, pak klesá, truhlářské 8%. Na rozjezd dřevomorky to nestačí, je-li ale rozjetá, napadne i stavební dřevo, truhlářské při 8% ne. V domě jsem vlhkost neměřila, zvýšenou vlhkost jsem necítila v žádném z obou domů. Stáří houby se určuje strašně těžko, ložisko bylo asi starší než jen měsíce. I v domě [anonymizováno] jsem zaznamenala mycelia. V domě [anonymizováno] jich ale bylo méně, neboť tam už probíhaly stavební práce. Suť ve světlíku neviděla, od počátku ale zvažovala ohnisko ve světlíku, protože byl otevřený, nezastřešen, zatékalo do něj a dle oboustranné informace v něm původně měla být suť, mycelium bylo ve WC a koupelně v domě 27, sousední prostor vedle světlíku také neměl být v pořádku a v bytě pana [celé jméno žalobce] u komína, který je u světlíku, viděla čerstvé mycelium. To bylo u komína, do kterého z podstaty věci také zatéká. Obecně komínem se topí, pak se přestane, hned se nevyčistí a dovnitř teče. Nedokáže určit, zda ohnisko bylo ve světlíku, považovala jí za možnou příčinu. Pokud hovoří o vlhkosti, nemá na mysli relativní vlhkost vzduchu, když se nevětrá v paneláku, může tam být vlhkost i 80%, pak voda kondenzuje na studených površích, často ve vnějších rozích. První prostory osadí plíseň, ještě neviděla, aby kondenzační vlhkost způsobila růst [anonymizováno], leda pokud by voda kondenzovala na okně, tekla dlouhodobě na rám okna, ovšem s poškozenými nátěry. Jinak by nátěr růstu mycelia bránil. Není to o tom, jestli větráte, nebo nevětráte sklep, je to o tom, jestli jsou v domě dobře izolace, komín, jestli neprokapávají rozvody, odpady, stačí i malý únik a po letech vyroste mycelium.
18. Z vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 22. 2. 2017 k závěrům posudku č. [tel. číslo] zpracovaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že při prohlídce objektu dne 21. 2. 2017 (po vydatných dešťových srážkách v noci z 20. 2. na 21. 2.) nevykazoval prostor světlíku známky zvýšené vlhkosti - podlaha (hlína) světlíku nevykazuje nadměrnou vlhkost.
19. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] pro dům [adresa], [obec], stavebně biologický a technický průzkum dřevěné podlahy severního pokoje v bytě [číslo] v 1. NP, bylo zjištěno, že dřevěná podlaha severního pokoje bytu [číslo] v 1. NP je napadena [anonymizováno], zděné konstrukce v 1. NP (společné zdivo s objektem [adresa], zdivo komína mezi pokojem a toaletou, zdivo světlíku) a v 1. PP společné zdivo s objektem [adresa], zdivo komína mezi pokojem a toaletou, toaletou a koupelnou, zdivo světlíku. Na omítce stropní klenby (ve vertikální rovině severního pokoje bytu [číslo] v 1. NP) bylo zjištěno čerstvé mycelium, ve zdivu (odstraněny omítky) rhizomorfy dřevomorky. Dne 24. 1. 2017 a 6. 4. 2017 byla provedena prohlídka sklepních prostor v 1. PP a v nájemním bytě v 1. NP, který přímo sousedí s bytem [číslo]. Při prohlídce byla zjištěna silná kontaminace zdiva sklepních prostor plodnicemi [anonymizováno], jak v zrcadlově shodném suterénním prostoru (sklep, bývalé toalety, světlík) s objektem [adresa], tak v prostoru pod schodištěm. Silně napadené bylo i zdivo v prostoru kuchyně nájemního bytu sousedícího společnou zdí s bytem [číslo] v objektu [adresa], kde se plodnice, mycelium i rhizomorfy [anonymizováno] vyskytují v oblasti odpadu vedeného z kuchyňské linky do odpadního potrubí. Znalec uzavřel, že stoprocentní spolehlivostí nelze příčinu výskytu a vzniku dřevomorky určit. S nejvyšší pravděpodobností je příčinou vzniku a výskytu poškozená trubka odpadu kuchyňské linky někde v oblasti vstupu odpadní trubky do centrálního odpadního potrubí.
20. Z dodatku [číslo] ke znaleckému posudku Ing. [příjmení] bylo zjištěno, že aby bylo možné přesně identifikovat skutečné místo a příčinu primárního výskytu a vzniku dřevomorky, bylo by nutné oba domy rozebrat na jednotlivé cihly. Pokud by nedošlo k dlouhodobému zvlhčování prostor (byt p. [příjmení], zdivo sklepa na půdorysu bytu p. [příjmení], zdivo mezi světlíkem a bytem p. [příjmení]) domu [anonymizováno] [číslo] v bytě p. [příjmení] (viz znalecký posudek) nedošlo by k rozvoji [anonymizováno], protože vlhkost je hlavní podmínkou pro růst a rozvoj této houby. [obec] společný pro objekt [ulice a číslo] a [ulice a číslo] nemůže být ložiskem [anonymizováno] a příčinou jejího vzniku, protože ve světlíku nejsou ideální podmínky pro rozvoj (kultivaci) drevo- morky. [ulice] funkce světlíku je větrání bytů - čerstvý vzduch je do bytu přiváděn okny a použitý odchází malými okénky (koupelny, WC) světlíkem. Prostory s proudícím vzduchem nejsou ideálním prostředím pro růst [anonymizováno]. Zatékání srážkové vody do světlíku nemá na vznik [anonymizováno] významný vliv, protože při srážkách dochází k zanedbatelnému zatékání srážkové vody do světlíku. Vzduch proudící světlíkem (tedy v případě, že není světlík zakrytý a proudění vzduchu není zamezeno) případnou vlhkost odvětrá a povrch konstrukcí vysuší.
21. Z výslechu [anonymizováno] [příjmení] bylo zjištěno, že je stavební znalec, specialista na dřevěné konstrukce. Byl v obou domech, ve sklepech, v suterénu, v bytě pana [celé jméno žalobce] a [příjmení]. Díval se do světlíku. Když přišel do prostor poprvé, prostory pana [celé jméno žalobce] byly vyklizené, sousední ještě ne. Na místě byla [anonymizováno]. U pana [celé jméno žalobce] jsem byl i v kontrolních dnech. Odstraňovali se konstrukce a vyklízelo. V prostorách 27 jen sporadicky. Diagnostiku v objektu nedělal. Pan [anonymizováno] měl v kuchyni lino, v bytě bylo pocitově vlhko, vlhkost ale neměřil. Dospěl k závěru, že odněkud vlhkost jít musela. Ve sklepě byla mokrá trubka. Nevybavil si, jestli na ní kondenzovala voda, nebo po ní teklo. Nakreslil plánek budov, objekty jsou zrcadlově podobné. [obec], kde byly plodnice nebo mycelium, vyznačil červeně. Šlo o sklepní kóje, záchod a vnější zdivo světlíku. [jméno] jen na straně MČ. Plodnice byly i v bytě pana [celé jméno žalobce]. Plísně vznikají při vlhkosti 55- 60% a vyšší. [anonymizováno] 18- 40% v substrátu okolního prostředí. [ulice] vlhkost podmínka není. Netěsnost v potrubí jako takovou neviděl. Usuzoval z polohy mycelia, plodnic a z pohledu ze suterénu na trubku v suterénu. V běžně větraném bytě je vlhkost 40- 50%. [příjmení] do světlíku. Na dně světlíku byl sypký materiál, písek, hlína. [příjmení] tam neviděl. Do světlíku lezli okýnkem seshora po žebříku. Podlaha světlíku byla asi 1,5m pod okýnkem. To bylo poslední okýnko, pod ním už nebylo nic. V domě 27 v suterénu bylo dřevo, sklepní koje. Okýnka do světlíku měla dřevěné rámy. U [příjmení] [celé jméno žalobce] houba napadla podlahu, příčina byla od té trubky. Do světlíku pršelo jen velmi málo a písek byl jen mírně vlhký. [příjmení] nemá vliv na zvlhčování srážkovou vodou, ovšem kdyby byla stříška příliš nízko, mohla by zvýšit vlhkost světlíku. Jestliže byl znalec v prostorách až po provedení sanací, může to mí vliv na určení příčiny vzniku mycelia. Doporučil odstranit dřevo, zjistit, proč tam mycelium vyrostlo, dřevo není příčina, tou je zvýšená vlhkost, nevětrané prostory. Svod ve 27 vedl na dvorek, ve [anonymizováno] byl snad krytý do kanálu. Za deště se voda držela ve [anonymizováno], ve [anonymizováno] ne. Ovšem mezi dvorky byla stěna a z [anonymizováno] na [anonymizováno] neteklo.
22. Ze znaleckého posudku [číslo] 2017 zpracovaného znaleckým ústavem [anonymizováno] ústavem [anonymizována dvě slova] ze dne 13. 1. 2017 bylo zjištěno, že podle sdělení žalobce bylo pronikání vlhkosti do prostor domu [anonymizováno] zaznamenáno v průběhu let 2015 2016. Při šetření dne 16. 12. 2016 byla zjištěna přítomnost dřevokazných hub, konkrétně v ložnici orientované na sever. Ve světlíku (prostor WC) bylo vidět masivní napadení zdiva sousední přilehlé budovy [adresa], a to jak myceliem (rhizomorfami), tak i plodnicemi dřevomorky domácí ve stadiu sporulace. Spóry (výtrusy) houby byly zanášeny vzdušným prouděním do prostor bytu žalobce. Při návštěvě sklepních prostor 1. PP) sousedního domu [adresa] bylo zjištěno, že ve skladových prostorách vedle schodiště se nachází změť nejrůznějších předmětů (dřevěné prvky, textilie apod.) pokrytých myceliem či plísňovým nárůstem. Ve sklepních kójích byly zřetelně vidět plodnice [anonymizováno] domácí o velikosti až několika desítek centimetrů čtverečních. Povrch WC v prostoru se světlíkem sousedícím s domem [adresa] byl zcela pokryt vrstvou spor [anonymizováno] a v samotném světlíku byly patrné rhizomorfy [anonymizováno] dosahující délky několika decimetrů. Dle závěrů posudku se v bytě [číslo] vyskytuje agresivní houba hnědé hniloby ([anonymizována dvě slova]). Na základě šetření na místě je s největší pravděpodobností zdrojem šíření houby v navštíveném bytě, popř. i v dalších prostorách domu spojených společným světlíkem sousední dům [adresa].
23. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] bylo zjištěno, že v domě [anonymizováno] byl v bytě a také ve sklepě, kde přes laťky viděli do skladu pod schodištěm. V něm byl nepořádek, dříví, karton, textilie, sáňky. Protože nebyl značen číslem, nebyl to sklep. Fotografii udělali mezi laťkami. Prostor byl pod uzamčením. [anonymizováno] potřebuje vlhkost 30- 60%, tedy běžnou vlhkost, teplotu [číslo] stupňů a živiny. Pokud je teplota mimo tento limit, přestává růst, ale po dosažení ideálních teplot se znovu probouzí. Vydrží [číslo] let. Vytváří plodnice, tj. něco jako choroš, síť mycelia, tj. vatička a ryzo morfy, tj. něco jako provázky, kořínky, ty mohou mít i 10m. Dokážou proniknout zeď, písek. Houba bere živiny ze dřeva, dřevotřísky a zeď, písek proroste. Houba se šíří výtrusy, výtrus přežije 5 a více let, jsou velmi odolné. Šíří se volným prouděným vzduchu desítky metrů. Napadne jen nenaimpregnované dřevo. Nelze říci, jestli v domě [anonymizováno] a [anonymizováno] bylo jedno společné podhoubí, nebo více hub, to nelze, když není zřetelné ohnisko. Ohnisko bylo ve světlíku mezi oběma domy a ve skladu v domě [anonymizováno]. Houba začala růst ve skladu [anonymizováno] a světlík využila, aby mohly prorůst ryzo morfy, ty potřebují oporu. Věci ve skladu byly masivně napadeny, proto ohnisko bylo tam. Jen z četnosti výskytu mycelia nelze říct, kde byla houba dříve, pokud by byly přístupné všechny prostory, bylo by to možno dle rozsahu mycelia. Stáří houby ve skladu, dle provázků odhadl na 1-2 roky, a to ve sklepě i ve světlíku. Samozřejmě záleží, jak se střídá vlhkost. Pokud se do domu nemá dostat dřevomorka, je třeba sušit větrat, pomůže jen dostatečně impregnovat. Houbu aktivuje teplota, vlhkost, přítomnost živin-dřevo, papír nebo hadry. Vliv má vlhkost, má-li světlík omezené větrání, růst houby to usnadňuje, avšak není to příčinou. Ve světlíku byla omítka, čili ve světlíku se houba primárně chytit nemohla, mohla jím pouze prorůstat. Dům [anonymizováno] byl suchý, větraný, čistý, prohlíželi jsme ho a vyšší vlhkost tam nebyla, ale vlhkost neměřili. Sklep domu [anonymizováno] byl vlhčí, i když pouze subjektivně, neměřili. Výrazná vlhkost, kapky na stropě, nebyla. [příjmení] morfy mohly prorůst ze světlíku do sklepa, ale je to nepravděpodobné. Houba spíše rostla ze sklepa do světlíku. Protože ve sklepě měla houba živiny a teprve potom se ryzo morfy snaží dostat výš. Parkety bylo aktivní sekundární centrum. Vyloučil, že by bylo ohnisko tam. Kdyby ve světlíku nebylo vlhko, do [anonymizováno] by prorostla taky. Na dně světlíku byla suť, tam jsme nic dřevěného neviděli, ptačí výkaly na výskyt dřevomorky vliv nemají, ta žere celulózu, dřevo rozkládá na dřevěný prášek.
24. Z revizního znaleckého posudku zpracovaného Doc. RNDr. et Mgr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem] ze dne 13. 7. 2021 bylo zjištěno, že v současnosti nelze určit, kde bylo prvotní ložisko dřevomorky. Zcela jednoznačně lze stanovit, že jednou, snad i podstatnou příčinou dotace vody do zdiva resp. sklepních prostor byl světlík. Pokud by ve světlíku byla stavební suť až do výše 1 m, možná jen 0,5 m tato by při deštích navlhávala, prostor by nevysychal a neustále dotoval vodou okolní zdivo obou objektů, včetně těsně sousedícího zdiva„ bytu“ 52 žalobce. Ve vlhkém zdivu se dřevomorka aktivní nevyskytuje (cihly ani maltu nejí). Pokud jsou např. ve vlhkém zdivu dřevěné zárubně dveří, okenní ostění, dřevo jako hygroskopický materiál vodu přijímá a pro rozvoj dřevomorky stačí 20% vlhkost. V tomto případě zárubně dveří světlíku byly dřevomorkou napadeny rovněž i okenní rámy. V obou objektech se vyskytoval jediný druh dřevomorky, a to dřevomorka domácí (Serpula lacrymans). Dřevomorka nepřebíhá z jednoho domu do druhého či zpět, ani neutíká až nahoru a zničí krov. Dřevomorka je všude tam, kde je vlhké dřevo nebo jiný lignocelulozový materiál a kde je stabilní vlhké prostředí (vysoká relativní vlhkost) a nedostatek proudění vzduchu (typické prostředí sklepů, skrytých míst podlah, trámů atp.). Výskyt dřevomorky v obou objektech byl zcela nezávislý, neboť vlhkost v suterénních prostorech (zdivo, relativní vzdušná vlhkost) byla víceméně shodná. Snad v části sklepa pod bytem MUDr. [příjmení] vlivem zatékání netěsností pod kuchyňskou linkou nastal větší rozvoj dřevomorky, především však pro značný nepořádek a značné množství lignocelulozového odpadu a neodvětrání prostor. Zabránit rozšíření dřevomorky lze jednoznačně tak, že nebudeme v suterénních prostorech skladovat lignocelulozový materiál, prostory je třeba řádně trvale odvětrávat, vlhkost zdiva může být max. 6% a relativní vlhkost udržovat na 70%. Dřevomorka, resp. její transportní vlákna (rhizomorfy) neprojdou zdivem do vedlejšího sklepa, objektu. Zdivo je běžně silné 450 mm, v části sklepní to bývá více 600 mm, někdy až [číslo] mm. Pokud se v jednom objektu vyskytují plodnice dřevomorky, ze kterých se uvolňují spory, pak je možné, že jsou tyto zaneseny vzdušnými proudy do vedlejšího objektu ale i do dalších objektů kilometry daleko. Proti dřevomorce a všem dřevokazným houbám se neprovádí izolace, ale mění se vnitřní prostředí technologickými opatřeními, aby přítomný lidnocelulozový materiál měl vždy vlhkost (obsah vody) pod 20 %. Optimální rozpětí teploty pro růst mycelia se pohybuje mezi [číslo] 0C a vlhkost dřeva 25 %, relativní vzdušná vlhkost 80%. K maximální tloušťce zdiva, přes které mohou rhizomorfy prorůstat uvedl, že podstatná je kvalita cihel, malty. Pokud se cihly tzv. sypou, malta se drolí pak spárami mezi cihlami rhizomorfy mohou proniknout a zdivo 400 mm není vyjímkou. Běžně se to však neděje. Rhizomorfy pouze hledají vodu, aby ji dopravily ke dřevu, kde se děje rozklad. Běžným kvalitním zdivem dřevomorka, resp. rhizomorfy neproniknou a to ani tehdy, bude-li cihelná příčka tenká jen 200 mm.
25. Z výslechu znalce [příjmení] et Mgr. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], bylo zjištěno, že [anonymizováno] se vyskytuje ve starých domech, není starý dům v [obec], kde by [anonymizováno] nebyla. [anonymizováno] může být v domě ještě předtím, než se aktivuje např. zatopením sklepa apod. Jestli je jedna zeď zhruba 40 cm tloušťky mezi těmi domy, mohla být narušena, byla-li narušena vlhkostními vlivy. V daném případě nelze 100% určit, odkud kam houba šla. Byla na obou dvou místech. K výskytu [anonymizováno] v podlaze obývaného bytu, která nesplňuje podmínky vlhkosti pro růst dřevomorky, uvedl, že v místnostech nad sklepem se vyskytuje dřevomorka často, sklepy jsou studené, dochází ke kondenzaci. Sklep mívá často klenbový strop, klenba vlhne. [ulice] norma pracuje s vlhkostí 6%, jde o vlhkost, když se měří zdivo, malta. 80% vlhkost, jde o vlhkost relativní, vzdušnou, ve sklepech ta vlhkost bývá mnohonásobně vyšší. [anonymizováno] umí ničit dřevo postupně i 20 let. Začne ubírat pevnost dřeva, tu celulózu. Ve sklepě, když se měří vlhkost 60- 70%, takto jsou sklepy s dobrou vlhkostí. Je-li 80%, tam už roste vše, jako tomu bylo ve sklepě pod bytem pana doktorka [příjmení]. U starších komínů je malta. Zde rizomorfa má přilnavost k materiálu, kterým je malta více než k jinému materiálu. Proto rizomorfu našli ve spárech komínového zdiva. Jako primární zdroj vlhkosti označil světlík. Ve spise je uvedeno, že v něm byla shnilá okna, dveře, což znamená, že byly napadené dřevokaznou houbou. Další velkou vlhkost shledal ve sklepě MUDr. [příjmení]. Byl tam nepořádek, zavřená okna. Uzavřel, že výskyt dřevomorky byl v obou sklepech stejný, stáhl to na sklepy běžně, vlhkost ve sklepě je obecně vysoká. Vyšel z toho, že oba sklepy byly v té době identické. [anonymizováno] se vyskytovala v obou dvou domech. Poměry pro aktivaci dřevomorky byly v obou domech podstatně stejné.
26. Z obsahu dalších provedených důkazů soud ke skutkovému stavu nezjistil podstatných okolností.
27. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu.
28. Žalobce je vlastníkem domu [adresa] v [obec a číslo], [katastrální uzemí], na adrese [adresa], [katastrální uzemí], na adrese [ulice a číslo] [adresa] bezprostředně sousedí s domem vlastněným žalobcem, a to domem [adresa] v [obec a číslo], [katastrální uzemí]. V obou domech [adresa] a [adresa], k.ú. [obec], byl zjištěn výskyt dřevokazné houby, [anonymizována dvě slova]. V domě [adresa] se plodnice [anonymizováno] objevily nejprve na klenbě stropu sklepa a svislém zdivu (společného s domem [adresa]) v srpnu 2016.
29. Pro vznik odpovědnosti za škodu musí být přítomny 4 předpoklady - škoda, zavinění, protiprávní jednání a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a zaviněním. [příjmení] byly naplněny předpoklady odpovědnosti za škodu dle § 2910 o.z., musela by žalovaná porušit zákonnou povinnost. Žalobce tvrdil, že ze strany žalované dochází k průniku imisí (vlhkosti, [anonymizováno]) na nemovitost žalobce ve smyslu § 1013 odst. 1 o.z. V případě tzv. imise nepřímé ze zanedbaných nemovitostí se výjimečně připouští obrana proti nim, i když jde o rušení způsobené nečinností (například pronikání hlodavců a hmyzu přemnožených na zanedbaném sousedním pozemku). Mezi tyto případy by bylo možno zařadit i průnik dřevokazné houby ze sousední nemovitosti, avšak pouze za splnění podmínek vzniku odpovědnosti za škodu. Z revizního znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] plyne, že nelze určit, odkud se [anonymizováno] rozšířila. Při svém výslechu znalec uvedl, že výskyt dřevomorky byl v obou sklepech stejný, vlhkost ve sklepě je obecně vysoká. Oba sklepy byly v té době identické. [anonymizováno] se vyskytovala v obou dvou domech. Poměry pro aktivaci dřevomorky byly v obou domech podstatně stejné. Výskyt [anonymizováno] v obou objektech byl zcela nezávislý, neboť vlhkost v suterénních prostorech (zdivo, relativní vzdušná vlhkost) byla víceméně shodná. Jako primární zdroj vlhkosti označil světlík, stejně tak Ing. [příjmení] ve svém znaleckém posudku uvedla, že vlhkost zatékající nezastřešeným světlíkem zanesením suti nepochybně mohla být jednou příčin majících vliv na rozšíření [anonymizováno]. K existenci suti ve světlíku soud vyslechl svědka [příjmení], který uvedl, že ve světlíku byla suť, na dně světlíku byly cihly, spadlá omítka. Existenci suti ve světlíku potvrdil i svědek [jméno], který vypověděl, že ve světlíku byla suť a prach. Pokud jsou mokré krovy a dům je ve špatném stavu, nejde dospět k závěru, že by se [anonymizováno] v domě žalobce neobjevila, i kdyby ve vedlejším domě nebyla. K výskytu [anonymizováno] v domě žalobce tak nedošlo v souvislosti s jednáním (opomenutím) žalované. Není tak splněna podmínka příčinné souvislosti mezi vznikem škody a jednáním (opomenutím) žalované.
30. Pokud jde o prevenční povinnost předcházet škodám upravenou v § 2900 o.z., soud se shodl s odbornou literaturou, že tato povinnost stíhá každého pouze při jeho aktivním postupu, při konání (komisivní jednání). Je-li někdo pasivní, nekoná, nelze konstruovat jeho povinnost k náhradě podle § 2900 o.z. (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 2072 s.). Toto ustanovení dopadá jen na případy aktivního počínání, které je požadavkem generální prevence limitováno tak, že při něm musí konající osoba dbát práv jiných osob, aby do zákonem vyjmenovaných statků nebylo neopodstatněně zasaženo vzhledem ke konkrétním poměrům a souvislostem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 2387/2020 ze dne 24. 6. 2021). I kdyby soud však připustil, že nečinnost žalované jako nedostatečné konání při správě domu [adresa] spočívající v tom, že žalovaná založila (tolerovala) žalobcem tvrzenou neúdržbou domu [adresa] situaci vedoucí k výskytu dřevomorky v domě [adresa], nebylo prokázáno, že [anonymizováno]„ přešla“ z domu [adresa] do domu [adresa], neboť dle závěrů znalce [příjmení] výskyt [anonymizováno] v obou objektech byl zcela nezávislý, neboť vlhkost v suterénních prostorech (zdivo, relativní vzdušná vlhkost) byla víceméně shodná.
31. V případě tvrzení žalobce, že s nejvyšší pravděpodobností je příčinou vzniku a výskytu [anonymizováno] poškozená trubka odpadu kuchyňské linky nájemního bytu v 1. NP domu [adresa] někde v oblasti vstupu odpadní trubky do centrálního odpadního potrubí (stoupačky), má soud za to, že žalovaná není s odkazem na § 4 písm. g) nařízení vlády č. 308/2015 Sb. osobou odpovědnou za stav napojení trubky odpadu kuchyňské linky do centrálního odpadního potrubí.
32. Nad rámec uvedeného soud dodává, že v projednávaném případě byl [anonymizováno] napaden dům starší 100 let. Dům prošel rekonstrukcí, včetně fasády, až v souvislosti s výskytem [anonymizováno], při rekonstrukci navíc nebyla opravena střecha, okna. Soud má proto za to, napadení dřevomorkou je projevem opotřebení věci, a nemohlo by být posuzováno ani jako její vada (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 274/2017).
33. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl.
34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. §142 odst. 1 osř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch. Žalovaná tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Její náklady jsou tvořeny odměnou advokáta vypočtenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) z tarifní hodnoty 1.154.709,93 Kč, tj. odměnou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 12 940 Kč za každý z 12 úkonů právní pomoci dle § 11 odst. 1 a.t., (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci ze dne 21. 8. 2018, 10. 4. 2019, 10. 3. 2020, 31. 8. 2021 a účast na jednání dne 11.3.2019 v délce přesahující 2 hod, celkem 6 ½ hod, 11. 3. 2020, 22. 6. 2020 a 15. 11. 2021), odměna ve výši jedné poloviny, tj. 6 470 Kč za 1 úkon právní pomoci dle § 11 odst. 2 písm. f) a.t., 13x náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč k úkonu dle § 13 odst. 4 a.t. tj. 3 900 Kč, to vše připočtením 21% DPH ve výši 34 786,50 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem činí náklady řízení žalované částku ve výši 200 436,50 Kč.
35. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát právo požadovat náhradu nákladů řízení, které hradil, po účastníkovi, který neměl ve věci úspěch. Výrokem III. tohoto rozsudku soud stanovil povinnost k úhradě nákladů státu v podobě znalečného a svědečného žalobci, který neměl ve věci úspěch. Výše nákladů řízení bude stanovena v samostatném usnesení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.