10 C 179/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Bernatem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa], jako původním věřitelem a postupitelem (dále jen„ [právnická osoba]“), a žalobkyní, jako novým věřitelem a postupníkem. Původní věřitel, [právnická osoba] s.r.o., uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž splatnost předmětného úvěru byla smluvena na den [datum]. Shora citovaná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena distančním způsobem, za použití prostředků komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky [webová adresa] s tím, že k uživatelskému účtu měl pomocí hesla přístup pouze žalovaný. Před uzavřením shora citované smlouvy původní věřitel, [právnická osoba] s.r.o., zkoumala schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Předmětný spotřebitelský úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele, [právnická osoba] s.r.o., na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem v podobě [číslo]. Žalovaný na poskytnutý spotřebitelský úvěr neuhradil ničeho, přičemž na předžalobní výzvu zaslanou právním zástupcem žalobkyně dne [datum] jakkoliv nereagoval a na dlužnou částku rovněž neuhradil ničeho.

2. Prostřednictvím podání ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobní tvrzení týkající se jednak skutečnosti ověření totožnosti žalovaného, procesu zřízení uživatelského účtu žalovaného, procesu uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru distančním způsobem a procesu samotného čerpání spotřebitelského úvěru žalovaným. Dále žalobkyně doplnila žalobní tvrzení týkající se skutečnosti zkoumání úvěruschopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, přičemž původní věřitel, [právnická osoba] s.r.o., před uzavřením shora citované smlouvy o spotřebitelském úvěru mimo jiné provedla lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databází [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno]. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného, původní věřitel, [právnická osoba] s.r.o., nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. V samotném závěru svého podání žalobkyně opravila variabilní symbol platby, pod kterým žalovanému poskytla předmětný spotřebitelský úvěr.

3. Zdejší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyzval žalobkyni, aby řádně a jednoznačně identifikovala žalovaného, tak aby jej bylo možno nezaměnitelně ztotožnit, když osoba žalovaná původně označená v žalobním návrhu jako [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného], na základě provedené lustrace v centrální evidenci obyvatel, informačním systému základních registrů a centrální evidenci vězněných osob, neprocházela. Žalobkyně podáním ze dne [datum] označila žalovaného jako [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného].

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Žalovaný dal na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doručené mu fikcí dne [datum] na adresu pro doručování v souladu s § 46b písm. a) a § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Na základě žalobkyní navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Původní věřitel a právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., coby poskytovatel a zprostředkovatel spotřebitelských úvěrů, uzavřela s [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], po posouzení jeho úvěruschopnosti, za použití prostředků komunikace na dálku, dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 12 000 Kč a dále téhož dne [datum] smlouvu o uživatelském účtu, přičemž výše jmenovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození], se zavázal finanční prostředky ve výši 12 000 Kč uhradit právnímu předchůdci žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, s tím, že jednorázový poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru byl sjednán ve výši 0 Kč (smlouva o uživatelském účtu ze dne [datum], smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru platný ke dni [datum]). Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., poskytla na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem a jediným disponentem v rozhodné době byl právě žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození], finanční prostředky ve výši 12 001 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Předmětná pohledávka byla původním věřitelem, [právnická osoba] s.r.o., postoupena ke dni [datum] na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován původním věřitelem, [právnická osoba] s.r.o., dopisem ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] + podací lístek). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala předžalobní výzvou ze dne [datum] žalovaného k úhradě dlužné částky (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] + podací lístek). Žalovaný na předžalobní výzvu jakkoliv nereagoval a na dlužnou částku neuhradil ničeho.

8. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených a předložených žalobkyní.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Původní věřitel a právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] s.r.o., bankovním převodem bez právního důvodu zaslala žalovanému na účet žalovaného dne [datum] částku ve výši 12 001 Kč, čímž došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení a žalobkyně má tak právo na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil (§ [číslo], § 2993 zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů /dále jen„ o. z.“ /), když smlouva o uživatelském účtu ze dne [datum] a smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] byla uzavřena s osobou odlišnou od osoby žalovaného. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky ve lhůtě stanovené předžalobní výzvou ze dne [datum] nevrátil (§ 1958 odst. 2 o. z.), neboť žalobkyni neuhradil ničeho. Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by své povinnosti vyplývající z titulu bezdůvodného obohacení dostál řádně a včas. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 o. z. a § 1880 o. z.

10. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tedy činí částku 12 001 Kč s tím, že žalovaný se do prodlení dostal s první výzvou k peněžitému plnění (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

11. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že vyzvala k úhradě dluhu žalovaného prostřednictvím výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], jež byla žalovanému odeslána dne [datum]. Žalobkyně v této souvislosti předložila soudu doklad o odeslání této výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů ode dne jejího obdržení, nikoliv však vlastní doručenku, soud proto při posuzování prodlení žalovaného rovněž vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z., a to třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum]. Následně běžela žalovanému lhůta v délce tří dnů k úhradě dlužné částky dle znění výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]. Dnem následujícím po marném uplynutí shora uvedené lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení, tj. ode dne [datum] (§ 607 o. z.). Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení ode dne [datum] a v tomto rozsahu jí ho proto soud přiznal. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

12. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, vázán přitom návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

13. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných týkajících se splatnosti žalované pohledávky.

14. Výrok III. tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši.

15. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše půjčené částky a její splatnosti. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené jejím právním zástupcem v obdobných případech, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí peněžních prostředků, které následně žalovaný žalobkyni řádně a včas nevrátil. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t., z tarifní hodnoty ve výši ve výši 12 000 Kč, sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celková výše nákladů řízení činí 2 452 Kč. Soud nepřiznal odměnu advokáta ani režijní paušál za podání žalobkyně ze dne [datum] (č.l. 22 spisu), za podání žalobkyně ze dne [datum] (č.l. 44 spisu) a za podání žalobkyně ze dne [datum] (č.l. 61 spisu), neboť svou povahou jsou ryze procesního a informativního charakteru, a tedy spíše úkonem administrativním, než úkonem právní služby dle § 11 a. t. Dále soud nepřiznal odměnu advokáta ani režijní paušál za podání žalobkyně ze dne [datum] (č.l. 51 spisu), neboť tímto podáním žalobkyně doplnila neúplná žalobní tvrzení s tím, že v případě dostatečného vylíčení rozhodujících skutečností již v žalobě samotné by toto podání ze strany žalobkyně nemuselo být činěno. O povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.