10 C 179/2022
č. j. 10 C 179/2022-68
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 vyhověl žalobkyni v částce 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od určitého data do zaplacení, protože žalovaný se obohatil bez právního důvodu. Soud se opřel o § 2993 a § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, kterými se upravuje nárok na vrácení bezdůvodného obohacení. Náhrada nákladů řízení ve výši 2 452 Kč byla přiznána žalobkyni, protože její podání bylo v podstatě administrativního charakteru. Rozsudek byl vydán bez nařízení jednání, protože žalovaný souhlasil s rozhodnutím bez jednání.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Bernatem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky 12 000 Kč od datum do datum, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba anonymizováno, IČO, sídlem adresa, jako původním věřitelem a postupitelem (dále jen„ právnická osoba“), a žalobkyní, jako novým věřitelem a postupníkem. Původní věřitel, právnická osoba s.r.o., uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž splatnost předmětného úvěru byla smluvena na den datum. Shora citovaná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena distančním způsobem, za použití prostředků komunikace na dálku, prostřednictvím webové stránky webová adresa s tím, že k uživatelskému účtu měl pomocí hesla přístup pouze žalovaný. Před uzavřením shora citované smlouvy původní věřitel, právnická osoba s.r.o., zkoumala schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Předmětný spotřebitelský úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele, právnická osoba s.r.o., na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet pod variabilním symbolem v podobě číslo. Žalovaný na poskytnutý spotřebitelský úvěr neuhradil ničeho, přičemž na předžalobní výzvu zaslanou právním zástupcem žalobkyně dne datum jakkoliv nereagoval a na dlužnou částku rovněž neuhradil ničeho.
2. Prostřednictvím podání ze dne datum žalobkyně doplnila žalobní tvrzení týkající se jednak skutečnosti ověření totožnosti žalovaného, procesu zřízení uživatelského účtu žalovaného, procesu uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru distančním způsobem a procesu samotného čerpání spotřebitelského úvěru žalovaným. Dále žalobkyně doplnila žalobní tvrzení týkající se skutečnosti zkoumání úvěruschopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, přičemž původní věřitel, právnická osoba s.r.o., před uzavřením shora citované smlouvy o spotřebitelském úvěru mimo jiné provedla lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databází anonymizováno, příjmení, příjmení, anonymizováno a anonymizováno. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného, původní věřitel, právnická osoba s.r.o., nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. V samotném závěru svého podání žalobkyně opravila variabilní symbol platby, pod kterým žalovanému poskytla předmětný spotřebitelský úvěr.
3. Zdejší soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, vyzval žalobkyni, aby řádně a jednoznačně identifikovala žalovaného, tak aby jej bylo možno nezaměnitelně ztotožnit, když osoba žalovaná původně označená v žalobním návrhu jako celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa žalovaného, na základě provedené lustrace v centrální evidenci obyvatel, informačním systému základních registrů a centrální evidenci vězněných osob, neprocházela. Žalobkyně podáním ze dne datum označila žalovaného jako celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa žalovaného.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
5. Žalovaný dal na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, doručené mu fikcí dne datum na adresu pro doručování v souladu s § 46b písm. a) a § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Na základě žalobkyní navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
7. Původní věřitel a právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba s.r.o., coby poskytovatel a zprostředkovatel spotřebitelských úvěrů, uzavřela s celé jméno žalovaného, narozeným datum, po posouzení jeho úvěruschopnosti, za použití prostředků komunikace na dálku, dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 12 000 Kč a dále téhož dne datum smlouvu o uživatelském účtu, přičemž výše jmenovaný celé jméno žalovaného, datum narození, se zavázal finanční prostředky ve výši 12 000 Kč uhradit právnímu předchůdci žalobkyně, právnická osoba s.r.o., do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, s tím, že jednorázový poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru byl sjednán ve výši 0 Kč (smlouva o uživatelském účtu ze dne datum, smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru platný ke dni datum). Dne datum právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba s.r.o., poskytla na bankovní účet č. bankovní účet, jehož majitelem a jediným disponentem v rozhodné době byl právě žalovaný celé jméno žalovaného, datum narození, finanční prostředky ve výši 12 001 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne datum, sdělení právnická osoba ze dne datum). Předmětná pohledávka byla původním věřitelem, právnická osoba s.r.o., postoupena ke dni datum na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován původním věřitelem, právnická osoba s.r.o., dopisem ze dne datum (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum + podací lístek). Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala předžalobní výzvou ze dne datum žalovaného k úhradě dlužné částky (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum + podací lístek). Žalovaný na předžalobní výzvu jakkoliv nereagoval a na dlužnou částku neuhradil ničeho.
8. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených a předložených žalobkyní.
9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Původní věřitel a právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba s.r.o., bankovním převodem bez právního důvodu zaslala žalovanému na účet žalovaného dne datum částku ve výši 12 001 Kč, čímž došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení a žalobkyně má tak právo na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil (§ číslo, § 2993 zákona č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů /dále jen„ o. z.“ /), když smlouva o uživatelském účtu ze dne datum a smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum byla uzavřena s osobou odlišnou od osoby žalovaného. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky ve lhůtě stanovené předžalobní výzvou ze dne datum nevrátil (§ 1958 odst. 2 o. z.), neboť žalobkyni neuhradil ničeho. Ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by své povinnosti vyplývající z titulu bezdůvodného obohacení dostál řádně a včas. Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 o. z. a § 1880 o. z.
10. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tedy činí částku 12 001 Kč s tím, že žalovaný se do prodlení dostal s první výzvou k peněžitému plnění (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
11. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že vyzvala k úhradě dluhu žalovaného prostřednictvím výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, jež byla žalovanému odeslána dne datum. Žalobkyně v této souvislosti předložila soudu doklad o odeslání této výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů ode dne jejího obdržení, nikoliv však vlastní doručenku, soud proto při posuzování prodlení žalovaného rovněž vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z., a to třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. Následně běžela žalovanému lhůta v délce tří dnů k úhradě dlužné částky dle znění výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum. Dnem následujícím po marném uplynutí shora uvedené lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení, tj. ode dne datum (§ 607 o. z.). Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení ode dne datum a v tomto rozsahu jí ho proto soud přiznal. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.
12. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, vázán přitom návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).
13. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných týkajících se splatnosti žalované pohledávky.
14. Výrok III. tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši.
15. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše půjčené částky a její splatnosti. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené jejím právním zástupcem v obdobných případech, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí peněžních prostředků, které následně žalovaný žalobkyni řádně a včas nevrátil. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t., z tarifní hodnoty ve výši ve výši 12 000 Kč, sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Celková výše nákladů řízení činí 2 452 Kč. Soud nepřiznal odměnu advokáta ani režijní paušál za podání žalobkyně ze dne datum (č.l. 22 spisu), za podání žalobkyně ze dne datum (č.l. 44 spisu) a za podání žalobkyně ze dne datum (č.l. 61 spisu), neboť svou povahou jsou ryze procesního a informativního charakteru, a tedy spíše úkonem administrativním, než úkonem právní služby dle § 11 a. t. Dále soud nepřiznal odměnu advokáta ani režijní paušál za podání žalobkyně ze dne datum (č.l. 51 spisu), neboť tímto podáním žalobkyně doplnila neúplná žalobní tvrzení s tím, že v případě dostatečného vylíčení rozhodujících skutečností již v žalobě samotné by toto podání ze strany žalobkyně nemuselo být činěno. O povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
16. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10, a to ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna řádně a včas, lze podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.