10 C 183/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Bernatem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované , Anonymizováno o zaplacení 18 180 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 4 800 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 800 Kč od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 800 Kč od , datum, do zaplacení, a co do smluvní pokuty ve výši 1 380 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 721,09 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne , datum, domáhala, aby soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 18 180 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, smlouvu o , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne , datum, úvěr a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. , Anonymizováno, byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 26. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období, přičemž jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalobkyně před uzavřením , Anonymizováno, ověřila totožnost žalované prostřednictvím kopie dokladu totožnosti žalované a dále prostřednictvím ověřovací korunové bezhotovostní platby. Žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované , Anonymizováno, splácet. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou , Anonymizováno, , žalobkyně tak využila svého práva dle smlouvy, zesplatnila celý úvěr ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. V souladu se shora citovanou smlouvou o , Anonymizováno, vznikl žalobkyni nárok požadovat po žalované uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty za období od , datum, do , datum, činí 1 380 Kč. Žalovaná částka v celkové výši 18 180 Kč sestává z dlužné jistiny , Anonymizováno, ve výši 12 000 Kč, smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání , Anonymizováno, v kapitalizované výši 4 800 Kč a smluvní pokuty v kapitalizované výši 1 380 Kč. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, k úhradě dluhu, žalovaná však na tuto jakkoliv nereagovala a na dlužnou částku neuhradila ničeho.

2. Prostřednictvím podání ze dne , datum, žalobkyně doplnila žalobní tvrzení týkající se zejména skutečnosti zkoumání úvěruschopnosti žalované , Anonymizováno, splácet, přičemž žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřovala mimo jiné lustrací z veřejně dostupných databází , Anonymizováno, a dále ověřovala příjmy a výdaje žalované, když žalovaná mimo jiné doložila doklad o tom, že jí plyne pravidelný finanční příjem z titulu zaměstnání, a to minimálně ve výši 24 501 Kč. Žalobkyně dále sdělila, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 12 000 Kč, a to tak, že dne , datum, čerpala částku 7 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč a dne , datum, částku 3 000 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Žalovaná dala na základě výzvy soudu vtělené do , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , doručené jí fikcí dne , datum, na adresu pro doručování v souladu s § 46b písm. a) a § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě žalobkyní navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Žalobkyně uzavřela se žalovanou, po verifikační platbě žalované, za použití prostředků komunikace na dálku, dne , datum, úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované dne , datum, částku 7 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč a dne , datum, částku 3 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit se smluvním úrokem 40 % z jistiny měsíčně. RPSN činilo 5511,44 % (Smlouva o , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, , , Anonymizováno, obchodní podmínky žalobkyně účinné od , datum, , , Anonymizováno, z , Anonymizováno, účtu žalobkyně, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, ). Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu žalované (Fotokopie , Anonymizováno, průkazu). Žalovaná poskytnuté finanční prostředky nevrátila, žalobkyně tak využila svého práva dle smlouvy, zesplatnila celý úvěr ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k úhradě do tří dnů od doručení výzvy (Zesplatnění , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, , , Anonymizováno, o , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, , , Anonymizováno, obchodní podmínky žalobkyně účinné od , datum, ). Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, k úhradě dlužné částky (, Anonymizováno, k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , , Anonymizováno, lístek ze dne , datum, ).

7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil následovně.

8. Žalovaná na straně úvěrované uzavřela smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrující v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá jak režimu zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tak režimu zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

9. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

13. Dle 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. V souladu s § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o , Anonymizováno, ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o , Anonymizováno, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % p. m. za každý měsíc trvání , Anonymizováno, .

19. Dle databáze , Anonymizováno, (, Anonymizováno, včetně stavebních spořitelen) činil úrok ve spotřebitelských věcech (vyjma kontokorentů) u nových obchodů v červnu 2023 průměrně 9,46 % p.a.

20. Soud se zabýval platností smlouvy s ohledem na její mravnost dle § 547 o. z., a dospěl k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro zjevný rozpor ujednání o výši úroku s dobrými mravy.

21. Ač občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, jaké jsou limity úroku z úvěru, nelze z této skutečnosti dovozovat, že výše úroků nepodléhá žádnému omezení. Jako každé ujednání totiž i ujednání o úrocích podléhá korektivu dobrých mravů. Dle ustálené rozhodovací praxe nepanují žádné pochyby o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky jsou v rozporu s dobrými mravy. Jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, (rozsudek , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V tomto směru lze odkázat na judikaturu , Anonymizováno, soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozsudek , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), nicméně již čtyřnásobek úrokové míry již v rozporu s dobrými mravy je (rozsudek , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

22. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, (viz rozsudek č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , rozsudek ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů“.

23. V tomto konkrétním případě žalobkyně poskytla žalované prostředky za měsíční úrok ve výši 40 % z jistiny na dobu neurčitou, RPSN činilo 5511,44 %. Soud podotýká, že měsíční úroková sazba úvěru téměř 49násobně převyšuje průměrnou výši úroků dle databáze , Anonymizováno, . Úrok sjednaný v úvěrové smlouvě je tedy nepřiměřeně vysoký. Soud s ohledem na nepřiměřenou výši úroku posoudil toto ujednání jako ve zjevném rozporu s dobrými mravy, tedy jako neplatné. S přihlédnutím k tomu, že ujednání o úrokové míře je pro žalobkyni jako poskytovatelku spotřebitelských úvěrů neoddělitelnou částí smlouvy a tvoří základ jejího příjmu z podnikání, zakládá neplatnost tohoto ujednání neplatnost smlouvy jako celku a contrario § 576 o. z. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodu rozporu s dobrými mravy se soud již nezabýval dalšími navazujícími právními otázkami (např. zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované), když jejich posouzení by nemělo na závěr soudu o absolutní neplatnosti žádný vliv, pročež by bylo nadbytečné.

24. Žalobkyni s ohledem na neplatnost smlouvy o , Anonymizováno, náleží toliko právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny , Anonymizováno, , kdy se jedná o poskytnutou částku 12 000 Kč. Co se týče úroku z prodlení, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně odesílané výzvě k plnění, a to dle výzvy k plnění odeslané dne , datum, , která byla dle § 573 o. z. doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne , datum, . Lhůta 3 dnů uplynula dne , datum, . Žalobkyni tedy náleží zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od , datum, . Z těchto důvodů soud v rozsahu práva na vydání bezdůvodného obohacení a zákonného úroku z prodlení žalobkyni výrokem I. vyhověl.

25. V celém zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť při neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá další ujednání smlouvy o smluvních pokutách. K tomu soud odkazuje na rozsudek , Anonymizováno, soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve kterém se uvádí, že „neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 o. z. a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas“. Ve zmíněném rozhodnutí se , Anonymizováno, soud rovněž vyjadřuje k otázce možnosti moderace smluvního úroku, kdy uvedl, že k moderaci smluvního úroku dle § 577 o. z. nelze přistoupit, pokud je úvěrová smlouva shledána neplatnou z důvodu zjevně nemravného úroku.

26. Výrok III. tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

27. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše půjčené částky a její splatnosti. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené jejím právním zástupcem v obdobných případech, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí peněžních prostředků, které následně žalovaný žalobkyni řádně a včas nevrátil. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

28. Žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. V daném řízení žalobkyně byla co do částky ve výši 12 000 Kč úspěšná a co do částky ve výši 6 180 Kč neúspěšná, když soud co do této částky žalobu zamítl. Částka ve výši 12 000 Kč představuje ve vztahu k předmětu řízení, tj. k částce ve výši 18 180 Kč, 66,01 %. Žalobkyně je tak v dané věci co do výše 66,01 % úspěšná a co do výše 33,99 % neúspěšná. Žalobkyni tedy náleží poměrná část náhrady nákladů řízení, podle úspěchu ve věci, v rozsahu 32,02 % (úspěch žalobkyně 66,01 % mínus neúspěch žalobkyně 33,99 % = 32,02 %).

29. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb ve výši 1 200 Kč podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do , datum, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 18 180 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč - příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby - § 14b odst. 1 bod 2., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a. t.) a třemi režijními paušály po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ shora citované vyhlášky), a to včetně 21 % daně z přidané hodnoty. Soud nepřiznal odměnu advokáta ani paušální náhradu výdajů za podání žalobkyně ze dne , datum, , neboť tímto podáním žalobkyně doplnila neúplná žalobní tvrzení s tím, že v případě dostatečného vylíčení rozhodujících skutečností již v žalobě samotné by toto podání ze strany žalobkyně nemuselo být činěno. Celková výše nákladů řízení činila 2 252 Kč a soud přiznal žalobkyni 32,02 % těchto nákladů řízení, tj. částku 721,09 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

30. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.