10 C 190/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Bernatem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 20 130 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 739 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 439 Kč od [datum] do zaplacení, a částku 8 391 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 091 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 258 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala, aby soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 20 130 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná coby vlastník a provozovatel osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměla v období od [datum] do [datum] a v období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv jí tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Při zákonné denní sazbě 93 Kč za vozidlo činí celková výše příspěvku za provozování vozidla bez tohoto pojištění za období od [datum] do [datum] (123 dnů) částku 11 439 Kč a za období od [datum] do [datum] (87 dnů) částku 8 091 Kč. Splatnost příspěvku za období od [datum] do [datum] nastala dne [datum] na základě výzvy doručené žalované dne [datum] a splatnost příspěvku za období od [datum] do [datum] nastala dne [datum] na základě výzvy doručené žalované dne [datum]. Žalobkyně požadovala k úhradě rovněž částku ve výši 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na každý z příspěvků v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná byla před podáním žaloby o úhradu dluhu písemně vyzývána.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná dala na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne 31. 8. 2022, č. j. 10 C 190/2022-18, doručené jí fikcí do datové schránky dne [datum], svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených a žalovanou nezpochybněných listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná se stala na základě kupní smlouvy ze dne [datum] vlastníkem / provozovatelem osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 [anonymizováno] cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (kupní smlouva ze dne [datum], karta vozidla, sdělení z registru silničních vozidel ze dne [datum]), přičemž neměla dle nesporovaného tvrzení žalobkyně v období od [datum] do [datum] (celkem po dobu 123 dnů) a v období od [datum] do [datum] (celkem po dobu 87 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala výzvou ze dne [datum] žalovanou ve lhůtě 60 dnů k úhradě příspěvku za období od [datum] do [datum] ve výši 11 439 Kč spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, avšak ta na tuto výzvu nereagovala (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] + informace o sledování zásilky). Bez reakce zůstala též upomínka žalobkyně ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum], II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] + informace o sledování zásilky, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne [datum], výzva k zaplacení dlužné částky ze dne [datum]). Na předžalobní upomínku zaslanou žalované právní zástupkyní žalobkyně dne [datum] žalovaná rovněž jakkoliv nereagovala (předžalobní upomínka ze dne [datum] + poštovní podací arch + informace o sledování zásilky). Žalobkyně dále vyzvala výzvou ze dne [datum] žalovanou ve lhůtě 60 dnů k úhradě příspěvku za období od [datum] do [datum] ve výši 8 091 Kč spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, avšak ta na tuto výzvu nereagovala (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za následné nepojištěné období ze dne [datum] + informace o sledování zásilky). Bez reakce zůstala též upomínka žalobkyně ze dne [datum] (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum]). Na předžalobní upomínku zaslanou žalované právní zástupkyní žalobkyně dne [datum] žalovaná rovněž jakkoliv nereagovala (předžalobní upomínka ze dne [datum] + doručenka datové zprávy).

5. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených a předložených žalobkyní.

6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Ačkoliv se žalovaná stala vlastníkem / provozovatelem osobního vozidla na základě kupní smlouvy ze dne [datum], neměla pro období od [datum] do [datum] a pro období od [datum] do [datum] sjednáno pojištění dle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), když žalobkyně obdržela od předchozího vlastníka / provozovatele vozidla shora citovanou kupní smlouvu, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva k vozidlu na žalovanou. Žalobkyně je právnickou osobou oprávněnou dle § 4 odst. 1 výše citovaného zákona k výběru příspěvku do garančního fondu od vlastníka a provozovatele motorového vozidla, je-li toto provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to ve výši zákonné denní sazby dle zdvihového objemu válců motoru, stanovené v souladu s § 4 odst. 5 výše citovaného zákona v § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, vynásobené počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (93 Kč x 123 dnů = 11 439 Kč a 93 Kč x 87 dnů = 8 091 Kč). Žalobkyni dále náleží náhrada nákladů za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč = 600 Kč) dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaná příspěvek do garančního fondu žalobkyně řádně a včas nezaplatila, tudíž se dostala uplynutím 60 denní lhůty stanovené ve výzvě k jeho úhradě ze dne [datum] a ze dne [datum] dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), do prodlení a žalobkyni vzniklo dle § 1970 o. z. právo požadovat též zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

7. V závěru soud doplňuje, že podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše citované ustanovení tak zakládá vyvratitelnou právní domněnku. [příjmení] vozidla, ať již v registru vozidel registrovaného či nikoliv, je tedy osoba, která podle předpisů práva občanského, nabyla k vozidlu vlastnické právo a toto nepozbyla. Pro nabývání a pozbývání vlastnictví k silničním vozidlům, bez ohledu na skutečnost, zda jsou v okamžiku nabytí či pozbytí vlastnictví v registru vozidel registrována či nikoli, platí stejná pravidla jako pro jakékoli jiné movité věci, neboť žádný k občanskému zákoníku speciální právní předpis nestanoví jinak. Registr silničních vozidel má pouze evidenční funkci, přičemž se zápisem do registru silničních vozidel občanský zákoník nespojuje žádné soukromoprávní následky (a contrario § 1102 o. z.). Registr silničních vozidel se tak zjevně liší např. od katastru nemovitostí, s jehož zápisem občanský zákoník spojuje účinek převodu vlastnického práva k nemovité věci (§ 1105 o. z.) a ve vztahu k němuž se uplatní tzv. princip materiální publicity. Vzhledem k tomu, že ve vztahu k registru silničních vozidel se tento princip neuplatňuje, není vyloučeno, aby byla vlastníkem vozidla osoba odlišná od té, která je jako vlastník evidována v registru silničních vozidel. Na tom nic nemění to, zda předchozí vlastníci splnili svou ohlašovací povinnost vůči registru silničních vozidel (srovnej rozsudek [název soudu] ze dne 27. 7. 2016, sp. zn. [spisová značka], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 258 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 806 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 20 130 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Návrh žalobkyně na zahájení řízení byl soudem posouzen dle § 14b odst. 1 shora citované vyhlášky, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně opakovaně uplatňuje své nároky ve skutkově i právně podobných věcech na ustáleném vzoru lišícím se ve své podstatě pouze označením žalovaného, dlužným obdobím a částkami, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Soud nepřiznal odměnu advokáta ani paušální náhradu výdajů za podání žalobkyně ze dne [datum] (č.l. 23 spisu, č.l. 27 spisu, č.l. 30-31 spisu a č.l. 35-36 spisu), neboť těmito podáními byly pouze založeny důkazy do spisového materiálu. O povinnosti žalované nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

10. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.