Obvodní soud pro Prahu 10 · Rozsudek

10 C 204/2025

č. j. 10 C 204/2025-31

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-04-30 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH10:2026:10.C.204.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl ve věci o nároku na vrácení finančních prostředků poskytnutých v rámci smlouvy o zápůjčce, která byla prohlášena za absolutně neplatnou. Soud uznal nárok na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 9 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od určitého data. Neplatnost smlouvy vyplývala z nesrovnalosti s dobrými mravami, zejména z extrémně vysoké roční procentní sazby nákladů, která byla více než 180násobkem průměrné sazby. Výroky o úrocích, smluvní pokutě a nákladech spojených s uplatněním pohledávky byly v důsledku neplatnosti smlouvy zrušeny.

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Bernatem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 18 403 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 600 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 5 760 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 360 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 760 Kč od datum do zaplacení, a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč a částky 3 043 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání Anonymizováno) ze dne datum domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni celkem částku 18 403 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek Anonymizováno Anonymizováno, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému Anonymizováno ve výši 9 600 Kč a žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí Anonymizováno ve výši 5 760 Kč a splatit Anonymizováno ve 3 měsíčních splátkách, a to s datem poslední splátky dne datum. Žalobkyně vyplatila žalovanému prostřednictvím bankovního převodu předmětné finanční prostředky ve výši 9 600 Kč dne datum na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Žalobkyně před uzavřením Anonymizováno ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím kopie dokladu totožnosti žalovaného a dále prostřednictvím ověřovací korunové bezhotovostní platby. Žalobkyně před uzavřením předmětné Anonymizováno prověřila úvěruschopnost žalovaného Anonymizováno splácet. Žalovaný finanční prostředky nevrátil žalobkyni řádně a včas. V souladu se shora citovanou Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno vznikl žalobkyni nárok požadovat po žalovaném uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny Anonymizováno, a to za každý den prodlení žalovaného. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty za období od datum do datum činí po zaokrouhlení na celé koruny částku 3 043 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném rovněž úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně vyzvala žalovaného výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum k úhradě dluhu, žalovaný však na tuto jakkoliv nereagoval a na dlužnou částku neuhradil ničeho.

2. Prostřednictvím podání ze dne datum žalobkyně k výzvě soudu předně uvedla, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nebude doplňovat žádná skutková tvrzení s tím, že žalobkyně požaduje vrátit od žalovaného vše, co podle shora citované smlouvy o zápůjčce dostal, a to včetně úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení. V závěru svého podání žalobkyně uvedla, že žalovaný žalobkyni do dnešního dne ničeho neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalovaný dal na základě výzvy soudu vtělené do Anonymizováno ze dne datum, č. j. Anonymizováno, doručené mu fikcí dne datum na adresu pro doručování v souladu s § 46b písm. a) a § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě žalobkyní navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Žalobkyně, coby poskytovatel bezúčelových a bezhotovostních Anonymizováno, uzavřela se žalovaným, po verifikační platbě žalovaného, za použití prostředků komunikace na dálku dne datum Anonymizováno, na jejímž základě poskytla žalovanému na jeho Anonymizováno č. č. účtu téhož dne Anonymizováno ve výši 9 600 Kč. Poskytnuté finanční prostředky včetně poplatku za poskytnutí Anonymizováno v celkové výši 15 360 Kč se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni ve třech pravidelných rovnoměrných splátkách do devadesátého třetího dne ode dne poskytnutí Anonymizováno. Zápůjční úroková sazba činila 0 %. Roční procentní sazba nákladů činila 1 689 % (Anonymizováno ze dne datum; Anonymizováno obchodní podmínky společnosti Jméno žalobkyně., platné od datum; Anonymizováno Anonymizováno z Anonymizováno účtu žalobkyně ze dne Datum narození advokátky, číslo Anonymizováno; Anonymizováno právnická osoba. ze dne datum; datum ze dne datum). Žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně vyzvala žalovaného výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum zaslanou žalovanému téhož dne k úhradě dlužné částky (Anonymizováno k úhradě před podáním žaloby ze dne datum; Anonymizováno lístek ze dne datum).

7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil následovně.

8. Na posuzovanou věc je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. V souladu s § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Dle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

15. V souladu s § 2394 o. z. bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. V souladu s § 86 odst. 1 zákona o Anonymizováno poskytovatel před uzavřením Anonymizováno, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli Anonymizováno ve smyslu § 2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 9 600 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí Anonymizováno ve výši 5 760 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 15 360 Kč se žalovaný zavázal žalobkyni splatit v pravidelných rovnoměrných splátkách do devadesátého třetího dne ode dne poskytnutí zápůjčky, přičemž roční procentní sazba nákladů činila 1689 %. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně, na Anonymizováno smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány podle obchodních podmínek, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je jakkoliv ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku, případně jiných právních předpisů, před zneužitím postavení podnikatele.

19. Žalobkyně k výzvě soudu, jakým způsobem před uzavřením předmětné Anonymizováno zkoumala úvěruschopnost žalovaného, zejména jeho příjmy a výdaje a k tomuto doplněnému tvrzení založila listinné důkazy, popř. důkazy k jeho prokázání označila, toliko uvedla, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nedoplní žádných skutkových tvrzení s tím, že žalobkyně si je vědoma, že tento postoj žalobkyně povede k tomu, že soud rozhodne v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru o neplatnosti Anonymizováno úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, což činí Anonymizováno neplatnou, a to bez ohledu na procesní pasivitu žalovaného, který nevznesl námitku neplatnosti (srovnej nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn.

III. ÚS 4129/18)Anonymizováno

20. Tento závěr zdejšího soudu je rovněž v souladu s judikatorními závěry obsaženými v rozsudku Anonymizováno soudu ze dne datum, sp datum Anonymizováno (CA Consumer Finance SA v. jméno FO a další) čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), bod 26. znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Anonymizováno Anonymizováno zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud ve shora citovaném nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli.

21. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v § 87 zákona o Anonymizováno je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Což ostatně též ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, konstatuje i Soudní dvůr Evropské unie.

22. Nadto soud konstatuje, že shora citovaná smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná i z jiných důvodů.

23. Další povinností poskytovatele Anonymizováno (Anonymizováno) je v příslušné smlouvě mimo jiné uvést i výši roční procentní sazby nákladů (dále jen „RPSN“) ve smyslu § 133 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru.

24. V posuzovaném případě bylo v dotčené Anonymizováno uvedeno, že RPSN činí 1 689 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v srpnu 2024 9 %. V předmětné smlouvě o zápůjčce byla tedy sjednána téměř 188násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí Anonymizováno je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V této souvislosti soud mimo jiné odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 33 Odo 234/2005; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

25. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).

26. S ohledem na neplatnost posuzované smlouvy o zápůjčce má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy o zápůjčce plnila žalovanému částkou 9 600 Kč, vzniklo žalobkyni podle § 2993 o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 9 600 Kč.

27. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tedy činí částku 9 600 Kč s tím, že žalovaný se do prodlení dostal s první výzvou k peněžitému plnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009).

28. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ve výzvě k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, jež byla žalovanému odeslána na jeho korespondenční adresu téhož dne. Žalobkyně v souvislosti s výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum předložila soudu doklad o odeslání předmětné výzvy dne datum, přičemž v dotčené výzvě k úhradě před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů, nikoliv však vlastní doručenku, soud proto při posuzování prodlení žalovaného rovněž vycházel i z domněnky doby dojití dle § 573 o. z., a to třetí pracovní den po odeslání, tj. dne datum. K ostatním výzvám k úhradě pak žalobkyně nepředložila žádné doklady o jejich odeslání do sféry žalovaného, z nich tedy soud pro účely úroku z prodlení nemohl vycházet. Následně běžela žalovanému lhůta k úhradě dlužné částky do datum dle znění výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum. Dnem následujícím po marném uplynutí shora uvedené lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení, tj. ode dne datum. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení ode dne datum a v tomto rozsahu jí ho proto soud přiznal, kdy jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, a soud o povinnosti k jeho úhradě rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

29. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši 9 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 600 Kč od datum do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

30. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).

31. Výrok III. tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

32. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné za předmět řízení považovat nejen žalovanou jistinu, ale též i příslušenství (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum, sp. zn. 7 Cmo 507/2005).

33. O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků řízení, neboť žalobkyně měla ve věci méně než poloviční procesní úspěch (vycházeje z celého předmětu řízení včetně příslušenství) a v této souvislosti by tak náhrada nákladů řízení dle shora citovaného ustanovení náležela žalovanému. Avšak s ohledem na procesní pasivitu žalovaného, tomuto žádné náklady řízení objektivně nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

34. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10, a to ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna řádně a včas, lze podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.