10 C 206/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Bernatem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 11 179 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 459 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 459 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 459 Kč od [datum] do zaplacení, a částky 720 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 971,06 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhá, aby soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 11 179 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] to pomocí klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila skrze dvoufaktorové ověření identifikačních údajů žalované, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím. Nedílnou součástí shora citované smlouvy o spotřebitelském úvěru byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Žalovaná se současně zavázala, že za poskytnutí finančních prostředků zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a případné další poplatky za žalovanou objednané volitelné služby. Na základě poskytnutých údajů od žalované žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované, a to včetně lustrace v příslušných registrech v souladu s interní metodikou schválenou Českou národní bankou a zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v této souvislosti mimo jiné provedla lustraci žalované v registru [anonymizováno] a [anonymizováno], dále v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí a v databázi neplatných dokladů vedené Ministerstvem vnitra České republiky, přičemž uzavřela, že žalovaná je schopna své závazky splácet, když výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 30 606 Kč. Žalobkyně vyplatila žalované prostřednictvím bankovního převodu předmětné finanční prostředky v částce 8 000 Kč dne [datum], přičemž splatnost spotřebitelského úvěru byla smluvena na den [datum]. Žalovaná prostřednictvím předmětné smlouvy o úvěru sjednala volitelné služby„ klidné spaní“ za poplatek 110 Kč a„ informační SMS servis“ za poplatek 29 Kč. Žalovaná na poskytnutý spotřebitelský úvěr žalobkyni neuhradila ničeho. S ohledem na shora uvedené se žalobkyně po žalované domáhá uhrazení jistiny úvěru v částce 8 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru v částce 2 320 Kč, poplatku za službu„ klidné spaní“ v částce 110 Kč, poplatku za službu„ informační SMS servis“ v částce 29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 459 Kč od [datum] do zaplacení, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky v částce 805 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru za prvních 90 dnů prodlení žalované kapitalizované částkou 720 Kč. Žalovaná na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum] jakkoliv nereagovala a na dlužnou částku ničeho neuhradila.

2. Prostřednictvím podání ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobní tvrzení týkající se zejména skutečnosti zkoumání úvěruschopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, přičemž ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 18 937 Kč, jež umožňovala bezproblémové splácení poskytnutého spotřebitelského úvěru, přičemž žalobkyně k ověření výše příjmu využila licenci [anonymizováno] s tím, že žalobkyně rovněž využívá služeb [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobkyně dále uvedla, že provedla lustraci žalované v registru centrální evidence exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů Ministerstva vnitra České republiky, v registru [anonymizováno], v registru hledaných osob Policie České republiky, v registru politicky aktivních osob, v katastru nemovitostí a v registru sankčních seznamů. Žalobkyně dále doplnila žalobní tvrzení týkající se okamžiku prodlení žalované spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně dále prostřednictvím shora citovaného podání vzala z části zpět svoji žalobu, a to co do částky 805 Kč odpovídající nákladům spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně tedy po částečném zpětvzetí žaloby nadále nově požadovala po žalované uhrazení částky ve výši 10 459 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 459 Kč od [datum] do zaplacení, dále uhrazení smluvní pokuty ve výši 720 Kč a náhrady nákladů řízení.

3. Zdejší soud usnesením ze dne 24. 8. 2023, č.j. 10 C 206/2023-22, předmětné řízení co do částky 805 Kč zastavil. Shora citované usnesení nabylo právní moci dne [datum].

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Žalovaná dala na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doručené jí fikcí do vlastních rukou prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky dne [datum] (§ 49 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů /dále jen„ o. s. ř.“ /), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Rovněž žalobkyně dala na základě výzvy soudu vtělené do téhož usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], doručené jí řádně do datové schránky právního zástupce žalobkyně dne [datum] (§49 odst. 6 o. s. ř.), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Na základě žalobkyní navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Žalobkyně, coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů, uzavřela se žalovanou za použití prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] na jejímž základě poskytla žalované, na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], dne [datum] spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky s příslušenstvím, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 320 Kč, poplatkem za službu„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč a poplatkem za službu„ informační SMS servis“ ve výši 29 Kč, se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni do dne [datum]. Roční procentní sazba nákladů na předmětný spotřebitelský úvěr činila 2115,69 % (Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] ze dne [datum]; Kopie občanského průkazu žalované; Informace o spotřebitelském úvěru; Souhlas se zpracováním osobních údajů; Sazebník platný od [datum]; Všeobecné obchodní podmínky platné od [datum]; [příjmení] a pravidla společnosti [právnická osoba]; Autorizace ověření totožnosti ze dne [datum]; Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ze dne [datum]; [právnická osoba] ze dne [datum]). [příjmení] měsíční příjem žalované činil 30 606 Kč a pravidelné měsíční výdaje žalované činily 3 500 Kč (Identifikované příjmy spotřebitele za období od [datum] do [datum]; Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]; Výpis z běžného účtu pořízený automatizovaným systémem [anonymizováno] za období od [datum] do [datum]). Žalovaná však na svůj dluh neuhradila žalobkyni ničeho. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] zaslanou žalované téhož dne k úhradě dlužné částky (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]; Podací lístek ze dne [datum]).

8. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil následovně.

9. Na posuzovanou věc je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Podle 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. V souladu s § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Dle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

16. V souladu s § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

17. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. V souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku 8 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 320 Kč a dalšími platbami spojenými s poskytnutím úvěru. Celkovou dlužnou částku ve výši 10 459 Kč se žalovaná zavázala žalobkyni splatit do dne [datum], přičemž roční procentní sazba nákladů činila 2115,69 %. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, tedy se podle § 1810 a násl. o. z. jedná o smlouvu spotřebitelskou. V posuzovaném případě jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány podle obchodních podmínek, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je jakkoliv ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku, případně jiných právních předpisů, před zneužitím postavení podnikatele.

20. Žalobkyně k výzvě soudu, jakým způsobem před uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, zejména její příjmy a výdaje a k tomuto doplněnému tvrzení založila listinné důkazy, popř. důkazy k jeho prokázání označila, toliko uvedla, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované dle interní metodiky schválené Českou národní bankou a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně o spotřebitelském úvěru, přičemž k tomuto tvrzení žalobkyně doložila výpis z běžného účtu žalované pořízený automatizovaným systémem [anonymizováno]. Ve vztahu k výdajům žalované žalobkyně uvedla toliko, že žalobkyně zjistila u žalované pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovanou při žádosti o spotřebitelský úvěr. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že součástí odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o spotřebitelský úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. S ohledem na shora uvedené je soud toho názoru, že v projednávaném případě tedy nebylo prokázáno, že žalobkyně v souladu s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, což činí smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou, a to bez ohledu na procesní pasivitu žalované, která nevznesla námitku neplatnosti (srovnej nález [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

21. Tento závěr zdejšího soudu je rovněž v souladu s judikatorními závěry obsaženými v rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s konstantní judikaturou [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace] a [název soudu]. Jak uvedl [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace] v rozsudku ze dne [datum] ve věci [anonymizováno] [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) [číslo listu] [ustanovení právního předpisu EU], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice [ustanovení právního předpisu EU] [Smlouva o EHS] (dále jen„ směrnice“), bod [anonymizováno] znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace] zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl [název soudu] ve shora citovaném nálezu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli.

22. S ohledem na výše citovaný nález [název soudu] je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Což ostatně též ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], konstatuje i [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace].

23. Nadto soud konstatuje, že shora citovaná smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná i z jiných důvodů.

24. Další povinností poskytovatele úvěru je v příslušné smlouvě mimo jiné uvést i výši roční procentní sazby nákladů (dále jen„ RPSN“) ve smyslu § 133 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru.

25. V posuzovaném případě bylo v dotčené smlouvě o spotřebitelském úvěru uvedeno, že RPSN činí 2115,69 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v dubnu 2022 8,74 %. V předmětné smlouvě byla tedy sjednána téměř 243násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V této souvislosti soud mimo jiné odkazuje na judikaturu [název soudu], podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]; rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

26. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).

27. S ohledem na neplatnost posuzované smlouvy o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru plnila žalované částkou 8 000 Kč, vzniklo žalobkyni podle § 2993 o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalované částku 8 000 Kč, přičemž žalobkyně výslovně uvedla, že žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho.

28. Bezdůvodné obohacení na straně žalované tedy činí částku 8 000 Kč s tím, že žalovaná se do prodlení dostala s první výzvou k peněžitému plnění (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

29. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že vyzývala žalovanou k úhradě dluhu ve výzvě před podáním žaloby ze dne [datum], jež byla žalované odeslána na její korespondenční adresu dne [datum]. Žalobkyně v souvislosti s výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] předložila soudu doklad o odeslání této výzvy dne [datum], v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů, nikoliv však vlastní doručenku, soud proto při posuzování prodlení žalované rovněž vycházel i z domněnky doby dojití dle § 573 o. z., a to třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum]. Následně běžela žalované lhůta k úhradě dlužné částky do [datum] dle znění výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]. Dnem následujícím po marném uplynutí shora uvedené lhůty se tak žalovaná dostala do prodlení, tj. ode dne [datum]. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení ode dne [datum] a v tomto rozsahu jí ho proto soud přiznal, kdy jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, a soud o povinnosti k jeho úhradě rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

30. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

31. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).

32. Výrok III. tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

33. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše půjčené částky a její splatnosti. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené jejím právním zástupcem v obdobných případech, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí peněžních prostředků, které následně žalovaný žalobkyni řádně a včas nevrátil. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

34. Žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. V daném řízení žalobkyně byla co do částky ve výši 8 000 Kč úspěšná a co do částky ve výši 3 179 Kč neúspěšná, když soud mimo jiné co do částky 805 Kč řízení zastavil (částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], č.l. 20 spisu), přičemž žalované s ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby v této fázi řízení žádné náklady řízení nevznikly. [příjmení] ve výši 8 000 Kč představuje ve vztahu k původnímu předmětu řízení, tj. k částce ve výši 11 179 Kč, 71,56 %. Žalobkyně je tak v dané věci co do výše 71,56 % úspěšná a co do výše 28,44 % neúspěšná. Žalobkyni tedy náleží poměrná část náhrady nákladů řízení, podle úspěchu ve věci, v rozsahu 43,12 % (úspěch žalobkyně 71,56 % mínus neúspěch žalobkyně 28,44 % = 43,12 %).

35. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 179 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč - příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby - § 14b odst. 1 bod 2., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a. t.) a třemi režijními paušály po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ shora citované vyhlášky), a to včetně 21% daně z přidané hodnoty. Soud nepřiznal odměnu advokáta ani paušální náhradu výdajů za podání žalobkyně ze dne [datum] (č.l. 20 spisu), neboť tímto podáním žalobkyně jednak doplnila neúplná žalobní tvrzení s tím, že v případě dostatečného vylíčení rozhodujících skutečností již v žalobě samotné by toto podání ze strany žalobkyně nemuselo být činěno a dále tímto podáním zavinila, že řízení muselo být z části zastaveno, a to pro chování žalobkyně. Celková výše nákladů řízení činila 2 252 Kč a soud přiznal žalobkyni 43,12 % těchto nákladů řízení, tj. částku 971,06 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

36. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.