10 C 21/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lukáše Bernata a přísedících JUDr. jméno příjmení příjmení a Ing. jméno jméno v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 13 436 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 436 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13 436 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných vždy k poslednímu dni daného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 9. 2022 domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 13 436 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako zaměstnavatel uzavřela se žalovaným jako [anonymizováno] dne 9. 8. 2019 [anonymizováno] smlouvu, na jejímž základě žalovaný [anonymizováno] od 12. 8. 2019 pro žalobkyni [anonymizováno] na pozici [anonymizováno] [smlouva] byla uzavřena na dobu určitou do 31. 8. 2020 se základní měsíční mzdou ve výši 13 000 Kč. S účinností od 1. 9. 2020 došlo ke změně [anonymizováno] smlouvy, kdy [anonymizováno] poměr sjednaný na dobu určitou se změnil na [anonymizováno] poměr na dobu neurčitou. S účinností od 1. 2. 2020 došlo k navýšení základní měsíční mzdy žalovaného na částku 15 000 Kč. [anonymizováno] poměr založený předmětnou [anonymizováno] smlouvou byl z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), ze strany žalobkyně okamžitě zrušen s účinky ke dni 22. 7. 2021. Žalovaný v kalendářním roce 2021 vyčerpal dovolenou v rozsahu celkem 67 hodin. Žalobkyně v souladu s § 223 odst. 1 zákoníku práce zkrátila žalovanému dovolenou za kalendářní rok 2021 pro jeho neomluvené absence v zaměstnání celkem o 67 hodin, pročež došlo ze strany žalovaného v tomto rozsahu k neoprávněnému vyčerpání dovolené, za kterou mu však byla ze strany žalobkyně vyplacena náhrada mzdy v částce 15 541 Kč. Uvedená dlužná částka za přečerpanou dovolenou vychází z průměrného výdělku žalovaného pro účely stanovení náhrady mzdy, když mzda žalovaného od 1. 2. 2020 sestávala ze základní mzdy ve výši 15 000 Kč, [anonymizováno] odměny ve výši 5 000 Kč a [anonymizováno] výkonnostní odměny ve výši 5,70 Kč za jednu manipulaci s [anonymizováno]. Za měsíc březen 2021 byla žalovaným [anonymizováno] čerpána v délce 41 hodin, přičemž průměr pro její náhradu činil 229,70 Kč s tím, že náhrada za [anonymizováno] tak činila 9 417 Kč. Za měsíc duben 2021 byla žalovaným [anonymizováno] čerpána v délce 26 hodin, přičemž průměr pro její náhradu činil 235,51 Kč s tím, že náhrada za [anonymizováno] tak činila 6 124 Kč. Celkový dluh ve výši 15 541 Kč žalovaný dne 9. 9. 2021 písemně uznal co do důvodu a výše, přičemž se jej zavázal uhradit prostřednictvím pěti pravidelných splátek po 3 108,20 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný však žalobkyni neuhradil ničeho. Na základě vzájemného zápočtu pohledávek došlo k ponížení dlužné částky o 2 105 Kč s tím, že žalovaný dluží žalobkyni částku 13 436 Kč. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k uhrazení dlužné částky. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 7. 9. 2022 k úhradě dluhu, žalovaný však na tuto jakkoliv nereagoval a na dlužnou částku neuhradil ničeho.

2. Žalovaný prostřednictvím podání ze dne 8. 2. 2023 toliko uvedl, že dlužnou částku žádá uhradit žalobkyni ve formě splátkového kalendáře.

3. Následně žalobkyně k výzvě soudu doplnila žalobní tvrzení prostřednictvím podání ze dne 3. 4. 2023, a to zejména ve vztahu k adrese stálého pracoviště žalovaného a k doručení okamžitého zrušení [anonymizováno] poměru žalovanému, přičemž v této souvislosti žalobkyně opravila žalobní tvrzení vztahující se k okamžiku zrušení [anonymizováno] poměru se žalovaným.

4. Při jednání dne 9. 8. 2023 žalovaný předně uvedl, že žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradil s tím, že v období od 8. 6. 2021 do 9. 9. 2021 byl [anonymizováno] v nemocnici. Skončení [anonymizováno] poměru u žalobkyně žalovaný nerozporuje s tím, že dne 9. 9. 2021 se dostavil k žalobkyni pro [anonymizováno] list, přičemž podepsal [anonymizováno] dluhu a dohodu o sjednání splátkového kalendáře. Současně žalovaný požádal, pakliže nárok žalobkyně je oprávněný, o úhradu dlužné částky prostřednictvím splátkového kalendáře z důvodu finančních problémů žalovaného.

5. K jednání dne 9. 8. 2023 se žalobkyně nedostavila, která svou neúčast omluvila (č.l. 46 spisu). Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů /dále jen„ o. s. ř.“ /).

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

7. Žalovaný jako [anonymizováno] byl na základě [anonymizováno] smlouvy ze dne 9. 8. 2019 zaměstnán u žalobkyně jako zaměstnavatele od 12. 8. 2019 na [anonymizováno] pozici [anonymizováno] s místem [anonymizováno] práce v [obec], přičemž [anonymizováno] poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 8. 2020. Žalovaný se prostřednictvím shora citované [anonymizováno] smlouvy mimo jiné zavázal dodržovat zákonná ustanovení a vnitropodnikové předpisy vztahující se k žalovaným vykonávané [anonymizováno] činnosti s tím, že žalovaný se zavázal plnit [anonymizováno] povinnosti vyplývající ze sjednaného druhu práce. Za vykonanou práci náleží žalovanému mzda ([smlouva] ze dne 9. 8. 2019).

8. Žalobkyně určila [anonymizováno] výměrem ze dne 9. 8. 2019 základní [anonymizováno] žalovanému s účinností od 12. 8. 2019 v částce 13 000 Kč měsíčně při plném pracovním úvazku ([anonymizována dvě slova] ze dne 9. 8. 2019).

9. Žalobkyně informovala žalovaného o právech a povinnostech vyplývajících z [anonymizováno] poměru, zejména o rozvržení [anonymizováno] doby, přestávkách na jídlo a oddech, dovolené, způsobu odměňování žalovaného ze strany žalobkyně, základní měsíční mzdě, kolektivní výkonnostní odměně v částce 5 000 Kč a podmínek jejího přiznání žalovanému, doplňkové odměně v částce 3 000 Kč a podmínek jejího přiznání žalovanému, příplatcích a vyrovnání za práce konané žalovaným z nařízení žalobkyně nebo s jejím souhlasem a způsobech ukončení [anonymizováno] poměru ([anonymizováno] o právech a povinnostech vyplývajících z [anonymizována dvě slova] v [právnická osoba] s účinností od 12. 8. 2019).

10. Prostřednictvím [anonymizována dvě slova] ze dne 8. 8. 2019 žalovaný mimo jiné uvedl svá předchozí zaměstnání a adresu svého trvalého bydliště [adresa] – [část obce], a rovněž i adresu korespondenční [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce] ([anonymizováno] dotazník ze dne 8. 8. 2019).

11. Žalobkyně určila [anonymizováno] výměrem ze dne 31. 1. 2020 základní mzdu žalovanému s účinností od 1. 2. 2020 v částce 15 000 Kč měsíčně při plném [anonymizováno] úvazku s tím, že s účinností tohoto mzdového výměru pozbývá platnosti předcházející [anonymizováno] výměr ([anonymizováno] výměr ze dne 31. 1. 2020).

12. Žalobkyně informovala žalovaného o právech a povinnostech vyplývajících z [anonymizováno] poměru, zejména o způsobu odměňování žalovaného ze strany žalobkyně, základní měsíční mzdě, kolektivní měsíční prémii v částce 5 000 Kč a podmínek jejího přiznání žalovanému, individuální výkonnostní odměně v částce 5,70 Kč za jednu manipulaci s kontejnerem, příplatcích a vyrovnání za práce konané žalovaným z nařízení žalobkyně nebo s jejím souhlasem a způsobech ukončení [anonymizováno] poměru ([anonymizováno] o právech a povinnostech vyplývajících z [anonymizována dvě slova] v [právnická osoba] s účinností od 1. 2. 2020).

13. S účinností od 1. 9. 2020 došlo ke změně předmětné [anonymizováno] smlouvy ze dne 9. 8. 2019 s tím, že [anonymizováno] poměr sjednaný na dobu určitou se změnil na [anonymizováno] poměr sjednaný na dobu neurčitou ([anonymizováno] pracovní smlouvy ze dne 13. 7. 2020).

14. Žalobkyně okamžitě zrušila [anonymizováno] poměr se žalovaným v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, a to z důvodu, že žalovaný porušil [anonymizováno] povinnosti žalovaného, když bez důvodu a řádné omluvy v období od 11. 5. 2021 do 7. 6. 2021 nechodil do zaměstnání, v důsledku čehož vážně ohrozil plynulý chod provozu žalobkyně ([anonymizováno] zrušení [anonymizováno] poměru ze dne 28. 6. 2021; [anonymizováno] lístek ze dne 29. 6. 2021; [anonymizováno] zásilka).

15. Žalobkyně a žalovaný dne 9. 9. 2021 uzavřeli [anonymizováno] o sjednaném splátkovém kalendáři s tím, že žalovaný rovněž [anonymizováno] dluh vůči žalobkyni. Žalovaný [anonymizováno] co do důvodu vzniku a co do výše peněžitý dluh vůči žalobkyni v částce 15 541 Kč, jenž vznikl na základě neoprávněně vyčerpané dovolené žalovaným za kalendářní rok 2021, která byla žalovanému krácena žalobkyní pro neomluvené absence žalovaného v zaměstnání. Výše měsíčních splátek byla stanovena na částku 3 108,20 Kč se splatností vždy k poslednímu dni daného kalendářního měsíce počínaje měsícem zářím 2021, a to pod ztrátou výhody splátek ([anonymizováno] dluhu a dohoda o sjednání splátkového kalendáře ze dne 9. 9. 2021).

16. Žalobkyně vyzvala žalovaného [anonymizována dvě slova] k úhradě dlužné částky ze dne 7. 9. 2022 k zaplacení dluhu ve výši 13 436 Kč, přičemž celková dlužná částka 15 541 Kč byla ponížena na základě provedeného [anonymizováno] zápočtu pohledávek o částku 2 105 Kč, na platební údaje v předžalobní výzvě blíže specifikované s tím, že žalobkyně informovala žalovaného o možnosti splnění [anonymizováno] prostřednictvím splátek ([anonymizováno] výzva k úhradě dlužné částky ze dne 7. 9. 2022; [anonymizováno] lístek ze dne 8. 9. 2022).

17. Shora uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich souhrnu, přičemž nemá důvod pochybovat o jejich věrohodnosti, když si vzájemně neodporují, naopak z nich zjištěné skutečnosti vzájemně korespondují z hlediska časového i obsahového.

18. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky ve výši 13 436 Kč s příslušenstvím byla podána po právu.

19. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako [anonymizováno] a žalovaným jako [anonymizováno] byla dne 9. 8. 2019 uzavřena [anonymizováno] smlouva na dobu určitou do 31. 8. 2020 s dnem nástupu do práce 12. 8. 2019, přičemž žalovaný vykonával pro žalobkyni [anonymizováno] činnosti na pracovní pozici jeřábník (§ 33 a násl. zákoníku práce, § 2401 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů /dále jen„ o. z.“ /). Žalovanému za vykonanou práci nejprve náležela základní mzda ve výši 13 000 Kč, jež byla následně navýšena na částku 15 000 Kč (§ 109 a násl. zákoníku práce). S účinností od 1. 9. 2020 došlo ke změně předmětné [anonymizováno] smlouvy s tím, že [anonymizováno] poměr uzavřený na dobu určitou byl změněn na [anonymizováno] poměr uzavřený na dobu neurčitou. Žalobkyně okamžitě zrušila [anonymizováno] poměr se žalovaným z důvodu, že žalovaný porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, když v období od 11. 5. 2021 do 7. 6. 2021 bez důvodu a řádné omluvy nechodil do zaměstnání (§ 55 odst. 1 písm. b/ zákoníku práce). Žalobkyně zkrátila žalovanému dovolenou za kalendářní rok 2021 o 67 hodin z důvodu neomluvených zameškaných směn žalovaného v zaměstnání (§ 223 zákoníku práce), pročež došlo v tomto rozsahu k [anonymizováno] čerpání [anonymizováno], za kterou již žalobkyně vyplatila žalovanému [anonymizována dvě slova] a žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni vyplacenou [anonymizována dvě slova] za [anonymizováno], na niž ztratil právo (§ 222 odst. 4 zákoníku práce). Žalovaný [anonymizováno] dluhu a dohodou o sjednání splátkového kalendáře ze dne 9. 9. 2021 uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní [anonymizováno] ve výši 15 541 Kč co do důvodu a jeho výše vůči žalobkyni [anonymizováno] a zavázal se jej ve splátkách uhradit. Vzhledem k tomu, že uznání dluhu má veškeré náležitosti dle § 2053 o. z. když splňuje obecné náležitosti předepsané pro právní jednání (§ 545 o. z.) a byla dodržena zákonem předepsaná písemná forma i uvedení důvodu [anonymizováno] a jeho výše, tak toto uznání dluhu založilo právní domněnku existence dluhu v době [anonymizováno] dluhu. V daném případě pak bylo případně na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že [anonymizováno] nevznikl, že jej řádně a včas uhradil či, že [anonymizováno] jinak zanikl, kdy k tomuto ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, ničeho. Žalovaný byl žalobkyní vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 13 436 Kč, avšak na dlužnou částku neuhradil žalobkyni ničeho.

20. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému povinnost žalobkyni zaplatit dlužnou částku ve výši 13 436 Kč (§ 33 a násl. zákoníku práce, § 222 odst. 4 zákoníku práce, § 223 zákoníku práce, § 2401 o. z., § 2053 o. z.), jež představuje žalobkyní neoprávněně [anonymizována tři slova] za [anonymizováno] žalovanému, na niž žalovaný ztratil právo z důvodu krácení [anonymizováno] za [anonymizována tři slova] v zaměstnání. O povinnosti k úhradě úroků z prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z a § 1970 o. z.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z dlužné částky úroky z prodlení, jejichž výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky [anonymizováno] věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela procesně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 shora citované vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé).

22. Pro úplnost soud dodává, že za podání žalobkyně ze dne 3. 4. 2023 (doplnění žaloby, č.l. 32 spisu) soud paušální náhradu nákladů nepřiznal, neboť tímto podáním byla žalobkyní doplněna neúplná žalobní tvrzení s tím, že v případě dostatečného vylíčení rozhodujících skutečností již v žalobě samotné by toto podání ze strany žalobkyně nemuselo být činěno. Soud rovněž nepřiznal paušální náhradu nákladů za podání žalobkyně ze dne 19. 6. 2023 (omluva z jednání, č.l. 46 spisu), neboť svou povahou je ryze procesního a informativního charakteru, a tedy spíše úkonem administrativním, než úkonem podle shora citované vyhlášky.

23. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a v souladu s § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., dle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Zásadně platí, že u vyhovujícího rozsudku na plnění má být uložená povinnost splněna do tří dnů. Při povolování splátek či prodlužování lhůt k plnění by měl mít soud vždy na zřeteli nejen situaci povinného, ale i zájem oprávněného, takže pokud k tomu dojde, mělo by se jednat o prodloužení (splátky) rozumné, aby dluh nebo povinnost byly splněny v dohledné době (srovnej [příjmení], J. a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář. [příjmení] [jméno] § 79-180 občanského soudního řádu 3. vydání. [obec]: [anonymizována tři slova], 2019, 543 s.). V posuzovaném případě žalobkyně možnost uhrazení dlužné částky žalovaným prostřednictvím splátek nevyloučila ([anonymizováno] výzva k úhradě dlužné částky ze dne 7. 9. 2022).