10 C 23/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Bernatem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 500 Kč od 6. 10. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 4 500 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 500 Kč od 6. 10. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 708 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) původně došlou , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , adresa, dne 6. 10. 2024 domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 2. 2024 smlouvu o poskytnutí , Anonymizováno, č. , hodnota, , na základě které žalobkyně žalovanému poskytla , Anonymizováno, ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal jej spolu se sjednaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách po 4 500 Kč vrátit. Žalovaný se dostal do prodlení splátkou, jež byla splatná dne 15. 4. 2024. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přestože jej žalobkyně k úhradě upomínala, žalobkyně tak využila svého práva dle shora citované smlouvy a přistoupila dne 21. 9. 2024 k zesplatnění úvěru. Vedle dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč požaduje žalobkyně po žalovaném částku 1 000 Kč představující náklady na , Anonymizováno, č. , hodnota, a , Anonymizováno, č. , hodnota, , jejichž zpoplatnění si strany ve , Anonymizováno, sjednaly. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho ani po zaslání , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

2. Prostřednictvím podání ze dne 28. 3. 2025 žalobkyně doplnila žalobní tvrzení týkající se zejména skutečnosti zkoumání úvěruschopnosti žalovaného , Anonymizováno, splácet, přičemž žalobkyně uvedla, že za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného si od něj vyžádala potřebné , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , druhý , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, z , Anonymizováno, , dodatečný , Anonymizováno, o , Anonymizováno, ) a prověřila jej v příslušných , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, z databáze , Anonymizováno, , , Anonymizováno, z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) a dále ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, když žalovaný mimo jiné doložil doklad o tom, že mu plyne pravidelný finanční příjem z titulu zaměstnání, a to minimálně ve výši 33 871 Kč. Žalobkyně dále sdělila, že žalovaný čerpal , Anonymizováno, v celkové výši 30 000 Kč a dne 15. 3. 2024 uhradil žalobkyni částku ve výši 4 500 Kč, která byla započítána jako splátka úroku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalovaný dal na základě , Anonymizováno, soudu vtělené do , Anonymizováno, ze dne 1. 4. 2025, č. j. , spisová značka, , doručené mu fikcí dne 22. 4. 2025 na adresu pro doručování v souladu s § 46b písm. a) a § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání , Anonymizováno, . Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě žalobkyní navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Žalobkyně uzavřela se žalovaným distančním způsobem dne 27. 2. 2024 smlouvu o poskytnutí , Anonymizováno, č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne 28. 2. 2024 částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit se smluvním úrokem 15 % z jistiny měsíčně. RPSN činilo 435,03 % (, Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 27. 2. 2024, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 24. 3. 2025, , Anonymizováno, ze dne 27. 2. 2024, , Anonymizováno, ze dne 27. 2. 2024, , Anonymizováno, ze dne 27. 2. 2024). Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalovaného a posoudila finanční situaci žalovaného (, Anonymizováno, , Anonymizováno, průkazu, , Anonymizováno, , Anonymizováno, průkazu, , Anonymizováno, vč. detailu, , Anonymizováno, v neplatných dokladech , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Žalovaný uhradil žalobkyni dne 18. 3. 2024 částku ve výši 4 500 Kč (Přehled splátek a stav úvěrového účtu ze dne 28. 3. 2025). Žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného o úhradu splátek v prodlení (Upomínka č. , hodnota, ze dne 22. 4. 2024, E-mailová upomínka č. , hodnota, ze dne 22. 4. 2024, Upomínka č. , hodnota, ze dne 25. 5. 2024, E-mailová upomínka č. , hodnota, ze dne 25. 5. 2024). Žalobkyně zesplatnila celý , Anonymizováno, a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 21. 9. 2024 ve lhůtě nejpozději do 5. 10. 2024 (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , zesplatnění , Anonymizováno, , oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 9. 2024 + , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 21. 9. 2024).

7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil následovně.

8. Žalovaný na straně úvěrované uzavřel smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrující v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o. z.). Smlouva podléhá jak režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tak režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

9. Dle § 2395 o. z. , Anonymizováno, se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

13. Dle 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. V souladu s § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 2. 2024 smlouvu o , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 15 % p. m., tj. za každý měsíc trvání úvěru.

19. Dle databáze , Anonymizováno, (, Anonymizováno, – nové , Anonymizováno, – , Anonymizováno, : , Anonymizováno, , , Anonymizováno, sazba, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (bez , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ), , Anonymizováno, , , Anonymizováno, včetně , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) činil úrok ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, (vyjma , Anonymizováno, ) u nových obchodů v únoru 2024 průměrně 8,97 % p.a.

20. Soud se zabýval platností předmětné smlouvy s ohledem na její mravnost dle § 547 o. z. a dospěl k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro zjevný rozpor ujednání o výši úroku s dobrými mravy.

21. Ač občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, jaké jsou limity úroku z úvěru, nelze z této skutečnosti dovozovat, že výše úroků nepodléhá žádnému omezení. Jako každé ujednání totiž i ujednání o úrocích podléhá korektivu dobrých mravů. Dle ustálené rozhodovací praxe nepanují žádné pochyby o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky jsou v rozporu s dobrými mravy. Jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , spisová značka, ). V tomto směru lze odkázat i na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , spisová značka, ), nicméně již čtyřnásobek úrokové míry již v rozporu s dobrými mravy je (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , spisová značka, ).

22. K přiměřenosti úrokové sazby u nebankovních poskytovatelů soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi Městského soudu v Praze (viz rozsudek ze dne 16. 4. 2019, č.j. , spisová značka, ; rozsudek ze dne 24. 10. 2019, č. j. , spisová značka, ; rozsudek ze dne 12. 11. 2020, č. j. , spisová značka, ), kdy „ačkoliv úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost roli při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů“.

23. V tomto konkrétním případě žalobkyně poskytla žalovanému prostředky za smluvní úrok ve výši 15 % měsíčně, tj. 180 % ročně, RPSN činilo 435,03 %. Soud podotýká, že měsíční úroková sazba úvěru 20násobně převyšuje průměrnou výši úroků dle databáze , Anonymizováno, . Úrok sjednaný v úvěrové smlouvě je tedy nepřiměřeně vysoký. Soud s ohledem na nepřiměřenou výši úroku posoudil toto ujednání jako ve zjevném rozporu s dobrými mravy, tedy jako neplatné. S přihlédnutím k tomu, že ujednání o úrokové míře je pro žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelských úvěrů neoddělitelnou částí smlouvy a tvoří základ jejího příjmu z podnikání, zakládá neplatnost tohoto ujednání neplatnost smlouvy jako celku a contr. § 576 o. z. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodu rozporu s dobrými mravy se soud již nezabýval dalšími navazujícími právními otázkami (např. zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované), když jejich posouzení by nemělo na závěr soudu o absolutní neplatnosti žádný vliv, pročež by bylo nadbytečné.

24. Žalobkyni s ohledem na neplatnost , Anonymizováno, náleží toliko právo na vydání , Anonymizováno, dle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, kdy se jedná o poskytnutou částku 30 000 Kč po odečtení splátky žalovaného ze dne 18. 3. 2024 ve výši 4 500 Kč, tj. částky ve výši 25 500 Kč. Co se týče úroku z prodlení, jelikož je neplatná , Anonymizováno, jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně odeslané výzvě k plnění, a to dle výzvy k plnění odeslané dne 21. 9. 2024, která byla dle § 573 o. z. doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 25. 9. 2024. Lhůta k zaplacení dlužné částky byla v této výzvě stanovena do 5. 10. 2024. Žalobkyni tedy náleží zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 6. 10. 2024. Z těchto důvodů soud v rozsahu práva na vydání , Anonymizováno, a zákonného úroku z prodlení žalobkyni výrokem I. vyhověl.

25. V celém zbývajícím rozsahu včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč soud žalobu výrokem II. zamítl, neboť při neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá další ujednání , Anonymizováno, . K tomu soud odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2020, č. j. , spisová značka, , ve kterém se uvádí, že „neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 o. z. a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas“. Ve zmíněném rozhodnutí se Městský soud rovněž vyjadřuje k otázce možnosti moderace smluvního úroku, kdy uvedl, že k moderaci smluvního úroku dle § 577 o. z. nelze přistoupit, pokud je úvěrová smlouva shledána neplatnou z důvodu zjevně nemravného úroku.

26. Výrok III. tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

27. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobkyně domáhá úhrady dlužné částky z titulu uzavřené , Anonymizováno, , kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. výše půjčené částky a její splatnosti. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobkyní zastoupené jejím právním zástupcem v obdobných případech, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že žalovaný uzavřel , Anonymizováno, , kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí peněžních prostředků, které následně žalovaný žalobkyni řádně a včas nevrátil. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi), tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování , Anonymizováno, , Anonymizováno, (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

28. Žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně. V daném řízení žalobkyně byla co do částky ve výši 25 500 Kč úspěšná a co do částky ve výši 4 500 Kč neúspěšná, když soud co do této částky žalobu zamítl. Částka ve výši 25 500 Kč představuje ve vztahu k předmětu řízení, tj. k částce ve výši 30 000 Kč, 85 %. Žalobkyně je tak v dané věci co do výše 85 % úspěšná a co do výše 15 % neúspěšná. Žalobkyni tedy náleží poměrná část náhrady nákladů řízení, podle úspěchu ve věci, v rozsahu 70 % (úspěch žalobkyně 85 % mínus neúspěch žalobkyně 15 % = 70 %).

29. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 240 Kč a odměnou advokáta za poskytování právních služeb ve výši 1 200 Kč podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč - příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby - § 14b odst. 1 bod 2., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a. t.) a třemi režijními paušály po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ shora citované vyhlášky). Z veřejně přístupného celostátního registru plátců daně z přidané hodnoty, který je veden Ministerstvem financí vyplývá, že shora jmenovaný advokát není plátcem daně z přidané hodnoty. Soud nepřiznal odměnu advokáta ani paušální náhradu výdajů za podání žalobkyně ze dne 28. 3. 2025, neboť tímto podáním žalobkyně doplnila neúplná žalobní tvrzení s tím, že v případě dostatečného vylíčení rozhodujících skutečností již v žalobě samotné by toto podání ze strany žalobkyně nemuselo být činěno. Celková výše nákladů řízení činila 2 440 Kč a soud přiznal žalobkyni 70 % těchto nákladů řízení, tj. částku 1 708 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

30. Lhůty k plnění stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.