10 C 269/2020
č. j. 10 C 269/2020-107
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Andreou Borovičkovou, Ph.D. ve věci žalobkyně; celé jméno žalobkyně , narozena 9.3.1965, bytem: adresa žalobkyně , ; zastoupené údaje o zástupci proti; žalovanému; celé jméno žalovaného , narozen 21.1.1982, bytem: adresa žalovaného , zastoupeného: Mgr. jméno příjmení , advokátkou, se sídlem: adresa , O zaplacení 380.000 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 380.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 9.7.2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 132 499,50 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 380.000 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 8% ročně od 9.7.2020 do zaplacení. Tvrdila, že převedla ze svého účtu na účet žalovaného dne 11.7.2017 70 000 Kč, dne 25.7.2017 100 000 Kč, dne 23.8.2017 210 000 Kč. Žalovaný jí do dnešního dne přes písemnou předžalobní upomínku žalovanou částku nevydal. Po prvním jednání ve věci v podání ze dne 11.6.2021 doplnila, že peníze zaslala žalovanému na základě ústní smlouvy, jejíž úplný obsah není schopna prokázat, jako [anonymizováno] na stavbu [anonymizováno] a [anonymizováno] na nemovitosti ve vlastnictví žalovaného.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako účelové s argumentací, že se na něj žalobkyně, jako jeho [anonymizováno], podanou žalobou pokouší vyvinout nátlak v souvislosti s probíhajícím řízením o [anonymizováno] a [anonymizováno] jeho [role v řízení] [anonymizováno] pro dobu do a po rozvodu. Poukázané finanční prostředky byly vypláceny z částky 6 000 000 Kč, kterou v roce 2013 bezprostředně po domovní [anonymizováno] v domě žalovaného odvezla [jméno] [příjmení] v [anonymizováno] brašně [jméno] [příjmení] rodičům. Rodiče peníze spravovali a vždy, když žalovaný s manželkou potřebovali peníze na úpravy domu, pozemku, dovolenou, [jméno] [příjmení] peníze v hotovosti přivezla. Žalobkyně poukázala na účet žalovaného ještě 5.8.2016 65 000 Kč, 6.12.2016 15 000 Kč, 26.1.2017 70 000 Kč a 3.2.2017 50 000 Kč. [jméno] [příjmení] původ peněz popřela, proto byly poukázané peníze zohledněny ještě při vypořádání společného jmění manželů [příjmení]. V podání ze dne 27.9.2020 žalovaný uváděl, že těch 6 000 000 Kč byly jeho celoživotní úspory, které měl doma připraveny ke složení [anonymizováno] jistiny, u jednání dne 12.1.2022 v rozporu s tím tvrdil, že měl doma peníze v hotovosti, protože podnikal většinou v hotovosti a potřeboval v hotovosti platit, pouze menší část šla přes účet. Proto měl peníze doma v hotovosti, trezor neměl. Každý měsíc se proto výše zůstatku lišila. Zároveň tvrdil, že šlo o peníze, které našetřil během 10 let, když ze svého podnikání měl ročně miliónové zisky, a to, co mu dali jeho rodiče. Nebyl již schopen uvést, jaká část byla od rodičů a jaká z podnikání. Dále namítal, že pokud by mu vznikl závazek vůči žalobkyni, šlo by o závazek ve společném jmění manželů [příjmení].
3. Mezi stranami sporu nebylo sporné a výpisy z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] ze dne 21.7.2017, 22.8.2017 a 22.9.2017 a výpisy z účtu žalovaného ze dne 8.8.2017 a 8.8.2017 bylo prokázáno, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného dne 11.7.2017 70 000 Kč, 25.7.2017 100 000 Kč a dne 23.8.2017 210 000 Kč. Dle výpisu z účtu žalovaného po přijetí platby 70 000 Kč a 100 000 Kč, žalovaný hradil stavební práce na [anonymizováno], po přijetí platby 210 000 Kč pozemek Mezi stranami sporu rovněž nebylo sporu o tom, že žalobkyně je matkou bývalé manželky žalovaného (oddací list) [jméno] [příjmení], rozené [celé jméno žalobkyně] a že rozvod [anonymizováno] doprovázely vyhrocené spory zejména o výchovu nezletilých dětí (také opatrovnickým spisem Obvodního soudu pro Prahu 10 [spisová značka] – zejména návrh otce na svěření [anonymizováno] do péče, výslech [jméno] [příjmení], přípis žalobkyně z 9.2.2020).
4. Nebylo sporu o tom, že žalobkyně poukazovala peníze na účet žalovaného po vzájemné domluvě. Obsah této domluvy však v řízení nebyl prokázán.
5. Žalobkyně tvrdila, že poukázané prostředky měly být vráceny. Z jejích výslechů a z výslechu [jméno] [příjmení] však nebylo prokázáno, že bylo sjednáno, že poukázané peníze měly být vráceny. Žalobkyně na jednu stranu tvrdila, že ani tak moc o [anonymizováno] nešlo, v rozporu s tím uvedla, že splatnost byla sjednána na konci roku 2019. [jméno] [příjmení] uvedl, že žalovanému a [jméno] [příjmení] poukazovali peníze, pokud je o to požádali. Vrácení peněz si vždy dojednali, vrácení peněz začali řešit, až když se vztah [anonymizováno] začal rozpadat. Kdyby manželství trvalo, na vrácení peněz by netlačili. Výslechy žalobkyně a [jméno] [příjmení] působily nejistým, rozporuplným dojmem, věrohodnost svědka [jméno] [příjmení] navíc snižuje skutečnost, že je manželem žalobkyně, proto výsledek tohoto sporu má dopad i na jeho majetkové poměry. S ohledem na vypjaté vztahy v rodině, jejichž existence je mezi stranami sporu nesporná, za těchto okolností pouze výpovědi manželů [příjmení] nejsou způsobilé prokázat tvrzení žalobkyně. Nadto obě výpovědi umožňují i výklad, že peníze měly být [anonymizováno] darovány, jak je tomu ve funkčních rodinách mezi prarodiči a rodiči běžné. Výše darovaných částek by odpovídala tvrzeným příjmům žalobkyně. Ani k tomuto závěru nelze však dospět pro rozpornost obou výpovědí a také proto, že žádný z účastníků řízení darování těchto finančních prostředků ani netvrdil. Obsah konverzace mezi [jméno] [příjmení] a svědkyní [jméno] [příjmení] zjištěný ohledáním [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], a sice 3.10.2017„ Cože? Proč by mu (žalovanému) tvoje mamka měla dávat na letenku peníze?“„ Nemá na účtě a ona nám vždy poslala na účet a my jí to dali.“„ Takové rychlé řešení, abysme ihned nemuseli do banky.“ by nasvědčoval závěru, že žalobkyně poskytovala [anonymizováno] peníze s tím, že jí je vrátí, zjištěná konverzace se však nevztahovala ke konkrétním finančním částkám, které jsou předmětem tohoto řízení, jejím účastníkem není žalovaný ani žalobkyně, proto není způsobilá prokázat obsah dohody mezi žalovaným a žalobkyní ohledně konkrétních žalovaných částek.
6. Žalovaný uváděl, že šlo o jeho celoživotní úspory, které mu žalobkyně touto formou vracela z peněz odvezených z jeho domu po realizované domovní prohlídce. Také jeho tvrzení byla nevěrohodná, obsahovala vnitřní rozpory a byla v rozporu s provedenými důkazy. Žalovaný nedokázal přesvědčivě vysvětlit původ peněz, které měly být dle jeho tvrzení uloženy v jeho domě, a to volně, mimo trezor, neboť trezor dle svých vlastních tvrzení v té době neměl. Tvrzení, že žalovaný měl v domě takto vysokou částku volně uloženou, ačkoli používal účet a že tyto volně položené peníze nikdy nebyly uloženy na účtech žalovaného nebo jeho rodičů, je již samo o sobě nevěrohodné a nebylo potvrzeno ani výslechy svědků, neboť tyto se vzájemně popírají a odporují i tvrzením samotného žalovaného. Podstatné rozpory soud shledal, zejména pokud jde o to, kdo předal nebo odvezl peníze do [obec], a kdo o odvezení peněz do [obec] rozhodl. Svědek [příjmení], který měl informace o předání peněz jen zprostředkované od žalovaného, uváděl, že žalovanému byly obestaveny účty, proto (tedy po obstavení účtů) peníze„ předal“ do [obec] k [anonymizováno]. Podle svědka [jméno] [jméno] měla vzít peníze žalovaného dle svých vlastních tvrzení [jméno] [příjmení], a to„ ze sejfu ze vzteku, protože vztahy mezi manželi byly disharmonické“, možná je vzala kvůli nevěře žalovaného. Otec žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného] zase vypovídal, že druhý den po domovní prohlídce přijela do [obec] žalobkyně, které„ předal peníze v igelitce“, protože mu to [jméno] [příjmení] řekla. V té době měli [celé jméno žalovaného] normální manželský vztah, první manželskou krizi měli až poté. Matka žalovaného, [jméno] [příjmení], předání peněz přítomna nebyla, vše měla z doslechu od svého manžela, [jméno] [celé jméno žalovaného]. S tvrzeními žalovaného se rozcházela, pokud jde o původ peněz. Uváděla, že šlo o peníze žalovaného z podnikání, o tom, že by část peněz byla od ní nebo [jméno] [celé jméno žalovaného] se nezmínila. Právní zástupce žalovaného v [anonymizováno] řízení [jméno] [příjmení] potvrdil, že v domě byl pytel s penězi. Oproti tvrzení žalovaného však uváděl, že o tom, že peníze budou odvezeny, se dohodl žalovaný s [jméno] [příjmení], která řekla, že peníze odveze. Do kuchyně, kde se dohadovali, pak přišel i otec žalovaného. Nemohla být zároveň pravdivá tvrzení žalovaného, že po celou domovní prohlídku byl pod dozorem policie a bezprostředně po ní byl zadržen, a výpověď svědka [příjmení], že je policisté ponechali v kanceláři, aby věc probral se žalovaným. Nadto se výpověď svědka [příjmení] rozcházela i s protokolem o domovní prohlídce z 18.3.2016, dle kterého se domovní prohlídky účastnili a protokol podepsali kromě žalovaného a policie ČR jen [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tedy nikoli otec žalovaného, [jméno] [celé jméno žalovaného]. [jméno] [celé jméno žalovaného] mohl být přítomen před domem [anonymizováno], jak vypověděla [jméno] [příjmení], to by ale nemohl být přítomen údajné poradě žalovaného v kanceláři nebo kuchyni domu [anonymizováno], které dle svědka [příjmení] přítomen byl. Poslední vyslýchaná svědkyně, [jméno] [příjmení], která měla mít informace o převozu peněz z doslechu od [jméno] [příjmení] a od svého partnera svědka [příjmení], se zase domnívala, že„ policie nenašla trezor, peníze byly odvezeny, aby byly v bezpečí“. Rozpory mezi jednotlivými výpověďmi a konečně i tvrzeními žalovaného nelze vysvětlit jinak, než že k popisovanému předání peněz žalobkyni za účelem jejich správy nedošlo. Na tomto závěru soudu nemůže nic zvrátit ani skutečnost, že je v protokole o domovní prohlídce uvedeno, že na místě byla nalezena hotovost, která tam byla ponechána. Policie ČR zapisuje do protokolu pouze skutečnosti podstatné pro [anonymizováno] řízení, přítomnost hotovosti v běžné či nepatrné výši takovou skutečností není. Nalezení 6 000 000 Kč při domovní prohlídce realizované při podezření z legalizace výnosů [anonymizováno] činnosti takovou skutečností bezesporu je a jako takové by v protokolu o domovní prohlídce zaznamenáno bylo, stejně jako přítomnost [jméno] [celé jméno žalovaného] při domovní prohlídce. Vysvětlení svědka [jméno] [příjmení], že k tomu došlo omylem, považoval soud vzhledem k nevěrohodnosti celé jeho výpovědi za účelové. Na závěru soudu, že k převozu peněz nedošlo, nemůže změnit nic skutečnost, že žalobkyně, jak prokazuje výpis z účtu žalovaného a částečně i výpis z účtu žalobkyně, poukázala na účet žalovaného také 65 000 Kč dne 5.8.2016, 15 000 Kč dne 6.12.2016, 70 000 Kč dne 26.1.2017 a 50 000 Kč dne 3.2.2017, neboť ze samy existence dalších plateb nelze dovozovat jejich účel. I pokud by šlo o zápůjčky, mohla se žalobkyně s ohledem na rodinné vztahy rozhodnout, že jejich vrácení nebude vymáhat. Nebylo v řízení relevantní, že žalobkyně poukazovala peníze i na účet dcery. Dohodou o vypořádání společného jmění manželů může být vypořádáno celé společné jmění manželů nebo i jen jeho část. Důvod pominutí závazku v textu dohody uveden není a z jejího obsahu zjistit nelze (může jím být jak neexistence tohoto závazku, tak přesvědčení manželů, že jde o závazek ve výlučném jmění žalovaného či opomenutí závazek v dohodě uvést). Jakékoliv úvahy soudu v tomto směru by byly jen čirou spekulací, pro kterou není v občanském soudním řízení místo. Obsah dohody o vypořádání společného jmění manželů [příjmení] nebyl pro výsledek řízení relevantní, neboť vypořádání závazků má účinky jen mezi manželi, třetích osob se nedotýká (§ 737 o.z.). Úvaha, že by rodiče žalobkyně žalovanému nezasílali peníze na účet jako [anonymizováno], když bylo manželství jejich dcery v krizi, je jen spekulací právního zástupce žalovaného. Pokud by důvodem neposílání peněz byly konfliktní vztahy v rodině, byly by jím za situace tvrzené žalobkyní i žalovaným.
7. Přípisem ze dne 1.7.2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky představující bezdůvodné obohacení ve lhůtě do 8.7.2020.
8. Soud tak po provedeném dokazování dospěl k závěru, že pro právní posouzení věci je rozhodné, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného dne 11.7.2017 70 000 Kč, 25.7.2017 100 000 Kč a dne 23.8.2017 210 000, aniž byl prokázán právní důvod převodu finančních prostředků. Protože obě strany sporu prohlásily, že nemají k dispozici jiné důkazy k existenci hospodářské kauzy závazku, bylo poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. bezpředmětné. Soud provedl všechny důkazy, které mohly mít vliv na jeho rozhodnutí, z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného.
9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně plnila žalovanému bez spravedlivého důvodu, když určitý [anonymizováno] důvod vzniku smlouvy nebyl prokázán, a žalovaný byl povinen dlužnou částku vydat (§ 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z.). Skutečnost, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění z nějakého důvodu mezi účastníky známého, jehož existence nebyla v řízení prokázána, sama o sobě neumožňuje vyloučit posouzení nároku podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Jestliže žalobkyně neprokázala, že právním důvodem peněžního plnění žalovanému byla ústní smlouva o [anonymizováno], a jestliže žalovaný neprokázal, že žalobkyně mu poukazovala jeho peníze, které pro něj spravovala, pak nelze než dovodit – za situace, kdy prokazatelně k plnění došlo – že žalobkyně plnila bez právního důvodu. Pro závěr, že nelze nárok žalobkyně posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, je třeba prokázat, jaký právní vztah mezi účastníky existoval, z něhož byla žalobkyně povinna poskytnout žalované peněžní prostředky. Bez vymezení konkrétního - ve smyslu určitého – hospodářského důvodu totiž nelze dovodit, že žalobkyně neplnila žalovanému bez právního důvodu. (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.5.2015 sp. zn. [spisová značka]). Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. nastala splatnost závazku dne 8.7.2020, dnem 9.7.2020 se žalovaný dostal dle ustanovení § 1970 o.z. do prodlení a dle ustanovení § 1968 odst. 2 o.z.ve spojení s nařízením vlády České republiky č. 351/2013 Sb. je povinen platit žalobkyni úroky z prodlení v přisouzené výši. Důvodné žalobě soud v plném rozsahu vyhověl.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. §142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyně tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 132 499,50 Kč tvořených částkou 19.000 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále odměnou advokáta vypočtenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 83 470 Kč (předžalobní upomínka, převzetí věci, podání žaloby, vyjádření z 9.12.2020 a z 11.6.2021, účast u jednání soudu dne 12.5.2021, 22.9.2021 a dne 12.1.2022 a ½ úkonu právní pomoci za vyjádření k odvolání žalovaného proti usnesení soudu I. stupně z 13.11.2020 č.j. 10 C 269/2020 – 36 z 4.1.2021), 9x náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč k úkonu dle vyhl. č. 177/96 Sb. tj. 2 700 Kč, cestovným ve výši 3 656,80 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za cestu ze sídla advokáta k jednání soudu dne 12.5.2021 a 22.9.2021, [obec] – [obec] a zpět, celkem 2 x 2 x 126 km, (podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. náhrada za 1 km = 4,40 Kč a cena 1 l benzínu 31,50 Kč, kombinovaná spotřeba dle technického průkazu vozidla Škoda Superb 9,7 l [číslo] km), a za cestu k jednání dne 12.1.2022 2 174,40 Kč ze sídla advokáta [obec] – [obec] a zpět, celkem 2 x 126 km, (podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. náhrada za 1 km = 4,70 Kč a cena 1 l benzínu 40,50 Kč, kombinovaná spotřeba dle technického průkazu vozidla [anonymizováno] 9,7 l [číslo] km), náhrady za promeškaný čas strávený cestou ve výši 1800 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 18 započatých půlhodin po 100 Kč za cestu tam a zpět a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 19 698,30 Kč. Oproti právnímu zástupci žalobkyně kalkuloval soud za odvolání proti rozhodnutí do usnesení zdejšího soudu pouze s platbou odpovídající půl úkonu právní pomoci, neboť nešlo o odvolání ve věci samé.
11. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř..
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.