10 C 291/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro 59 037,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 59 037,32 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3 552 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal toho, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu částku 59 037,32 Kč s odůvodněním, že žalovaná neuhradila [anonymizováno] za užívání [anonymizována dvě slova] místnosti [číslo] ([anonymizováno] o výměře 76,30 m2) v budově [adresa] – [anonymizováno], postavené na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v obci a k . úz. [obec], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], kat. pracoviště [obec], a to na základě smlouvy o [anonymizována dvě slova] prostor ze dne 22. 6. 2010. [anonymizováno] bylo stanoveno na částku 128 248 Kč ročně (bez DPH). Roční [anonymizováno] mělo být vždy každý rok navýšeno o roční míru inflace vyhlášenou za předcházející kalendářní rok. Žalovaná byla dále povinna hradit náklady na služby spojené s [anonymizováno] – za dodávky tepla a teplé užitkové vody a dodávky vodného a stočného. Roční záloha na tyto náklady byla stanovena na částku 36 120 Kč, když tu měla hradit ve čtvrtletních zálohách ve výši 9 030 Kč. Strany si spolu dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,03% z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradami nájmu a služeb spojených s nájmem za období od červen 2012 až listopad 2012 a leden až únor 2013. Žalobce dal žalované výpověď ze smlouvy o [anonymizováno], a to dopisem ze dne 19. 3. 2013, který byl žalované doručen dne 25. 3. 2013. Výpovědní doba běžela od 1. 4. 2013 do 30. 6. 2013. Žalovaná předala žalobci nebytové prostory dne 3. 9. 2013. Od 1. 7. 2013 do 3. 9. 2013 žalovaná předmětné [anonymizováno] prostory užívala bez právního důvodu. Žalovaná má u žalobce dluh za užívání [anonymizováno] prostor ve výši 192 199,45 Kč a dále pak dluh ve výši 3 620,80 Kč, představující nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s [anonymizována dvě slova] prostor za rok, když žalobce požaduje pouze rozdíl mezi částkou 21 680,80 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo] ze dne 25. 3. 2014 a zálohami ve výši 18 060 Kč, které byly již uplatněny žalobou ze dne 7. 10. 2013 vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kdy v tomto řízení byl žalobce úspěšný a byla mu celá žalovaná částka přiznána. V tomto řízení žalobce požaduje smluvní pokutu za prodlení s úhradami nájemného a služeb spojených s nájmem, a to z částky 192 199,45 Kč ve výši 0,03% denně od 16. 8. 2017 do 15. 5. 2020 ([číslo] dní) v částce 57 890,64 Kč a z částky 3 620,80 Kč ve výši 1,09% od 16. 8. 2017 do 2. 7. 2020 ([číslo] dní) v částce 1 146,68 Kč, celkem 59 037,32 Kč. Žalobce zaslal žalované výzvu k úhradě smluvní pokuty, avšak bez odezvy.

2. Žalované byl usnesením ze dne 16. 8. 2021, č.j. [číslo jednací] ustanoven opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení], jelikož žalovaná nemá osobu dle Obchodního rejstříku, která by byla oprávněná za ni jednat.

3. Ustanovený opatrovník žalované se ve věci vyjádřil podáním ze dne 23. 8. 2021, ve kterém uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává a vznesl námitku promlčení. Dále pak opatrovník žalované považuje smluvní pokutu 0,03% denně za nepřiměřeně vysokou.

4. Mezi stranami není sporu o tom, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 22. 6. 2010 uzavřena [anonymizováno] smlouva o [anonymizována dvě slova] prostor, avšak je sporu o tom, zda nárok žalobce na smluvní pokutu není promlčen, a zda sjednaná výše smluvní pokuty není nepřiměřeně vysoká.

5. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázaný následující skutkový stav: Žalobce je výlučným vlastníkem budovy [adresa], postavené na pozemku p. [číslo] plocha a nádvoří a pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v obci a k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce] (důkaz: Výpis z katastru nemovitostí LV. [číslo]). [ulice] správní a investiční, příspěvková organizace, sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], pověřená správou předmětné nemovitosti ve smyslu zákona č. 250/2000 Sb., pronajala žalované, nebytové prostory nacházející se v předmětné budově na základě Smlouvy o [anonymizována dvě slova] prostor ze dne [datum], a to místnost [číslo] o výměře 76,30 m2. Žalobce nejprve svěřil [anonymizováno] správní a investiční, příspěvkové organizaci, tj. původnímu pronajímateli do správy předmětnou budovu, a to zřizovací listinou ze dne 1. 12. 2005 (důkaz: [anonymizováno] listina ze dne 1. 12. 2005, Smlouva o [anonymizována dvě slova] prostor ze 22. 6. 2010). Na základě rozhodnutí zřizovatele v podobě usnesení [anonymizováno] [územní celek] [číslo jednací] ze dne 13.12.2011, byla předmětná [anonymizováno] s účinností k datu 31. 12. 2011 vyňata ze správy této příspěvkové organizace, když správu této nemovitosti od 1. 1. 2012 pak již vykonával žalobce sám (důkaz: [anonymizováno] z [anonymizováno] zasedání zastupitelstva [územní celek] ze dne13. 12. 2011, [anonymizováno] listina [anonymizováno] služeb [územní celek] ze dne 13. 12. 2011). Dodatkem [číslo] k předmětné [anonymizováno] smlouvě ze dne 28. 12. 2011 byla veškeré práva a povinnosti pronajímatele k předmětu nájmu převedena z příspěvkové organizace na žalobce, a to s účinností od 1. 1. 2012. Jednalo se o trojstranné ujednání, když smluvní stranou byla i žalovaná, která výslovně dala k tomuto převodu souhlas. Tímto dodatkem byla dále upravena výše [anonymizováno] a výše záloh na služby spojených s [anonymizováno]. Žalovaná se zavázala hradit dle článku III. odst. 1 [anonymizováno] smlouvy [anonymizováno], jehož výše byla dle dodatku [číslo] k [anonymizováno] smlouvě stanovena v úhrnné částce 128 248 Kč ročně s tím, že k této částce pak bude účtována daň z přidané hodnoty (důkaz: [anonymizováno] [číslo] k nájemní smlouvě ze dne 28. 12. 2011). Žalobce v souladu s čl. III. odst. 2 navýšil nájemné o roční míru inflace s účinností od 1. 4. 2011 předmětné roční [anonymizováno] na 128 248 Kč, měsíční platba ve výši 10 687 Kč. K [anonymizováno] pak měla být fakturováno DPH ve výši 20%. Tato změna výše [anonymizováno] byla sdělena nájemci dopisem ze dne 29. 3. 2011 (důkaz: [anonymizováno] ze dne 29. 3. 2011). Dále s účinností od 1. 4. 2012 předmětné roční [anonymizováno] na 130 685 Kč, měsíční platba ve výši 10 890 Kč. K [anonymizováno] pak měla být fakturováno DPH ve výši 20% (důkaz: [anonymizováno] ze dne 6. 4. 2012). Žalovaná se dále zavázala hradit dle článku IV. odst. 2 nájemní smlouvy znění dodatku [číslo] náklady na služby spojené s nájmem nebytových prostor, a to konkrétně za dodávky tepla a teplé užitkové vody a dodávky vodného a stočného. Roční záloha na tyto náklady byla stanovena na částku 36 120 Kč s tím, že [anonymizováno] měl tuto částku hradit formou čtvrtletních záloh ve výši 9 030 Kč a to na základě žalobcem vystaveného platebního kalendáře. Náklady na služby tak měly být placeny zálohově s tím, že bylo dále dohodnuto, že tyto náklady budou vyúčtovány k 15. 6. následujícího kalendářního roku formou faktury, jejíž splatnost je 14 dnů ode dne vystavení faktury. Dle článku VI. odst. 1 bylo dohodnuto, že pokud se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením [anonymizováno] nebo služeb spojených s [anonymizováno], zavazuje se uhradit vedle zákonných úroků z prodlení také smluvní pokutu ve výši 0,03% z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradami nájemného a služeb, a proto žalobce dal žalované výpověď ze smlouvy o [anonymizováno], a to dopisem ze dne 19. 3. 2013, která byla žalované doručena dne 25. 3. 2013. Výpovědní doba běžela od 1. 4. 2013 do 30. 6. 2013. Žalovaná předala žalobci předmětné nebytové prostory protokolárně zpět až dne 3. 9. 2013. Od 1. 7. 2013 až do 3. 9. 2013 užívala žalovaná předmětné [anonymizováno] prostory bez právního důvodu (důkaz: [anonymizováno] z [anonymizováno] bytu ze dne 19. 3. 2013, protokol o předání a převzetí bytu ze dne 3. 9. 2013). Z podstatného obsahu spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaná neuhradila žalobci následující pohledávky na nájemném za červen 2012 částku 13 068 Kč splatnou dne 22. 6. 2012 (důkaz: fa [číslo] 2012) za červenec 2012 částku 13 068 Kč splatnou dne 23. 7. 2012 (důkaz: fa [číslo] 2012), za srpen 2012 částku 13 068 Kč splatnou dne 15. 8. 2012 (důkaz: fa. [číslo] 2012), za září 2012 částku 13 068 Kč 19. 9. 2012 (důkaz: fa. [číslo] 2012), za říjen 2012 částku 13 068 Kč splatná 17. 10. 2012 (důkaz: fa.č 510 2012), za listopad 2012 částku 13 068 Kč splatná 16. 11. 2012 (důkaz: fa. [číslo] 2012), za leden 2013 částku 13 176,90 Kč splatná 22. 1. 2013 (důkaz: fa. [číslo] 2013), za únor 2013 částku 13 176,90 Kč splatná 21. 2. 2013 (důkaz: fa. [číslo] 2013), za březen 2013 částku 13 176,90 Kč splatná 21. 3. 2013 (důkaz: fa. [číslo] 2013), za duben 2013 částku 13 176,90 Kč splatná 17. 4. 2013 (důkaz: fa. [číslo] 2013), za květen 2013 částku 13 176,90 Kč splatná 16. 5. 2013 (důkaz: fa. [číslo] 2013), za červen 2013 částku 13 176,90 Kč splatná 28. 6. 2013 (důkaz: fa. [číslo] 2013). Žalovaná neuhradila žalobci následující pohledávky na zálohách za služby spojené s [anonymizována dvě slova] prostor zálohy na služby za I. čtvrtletí 2013 ve výši 9 030 Kč splatné dne 31. 1. 2013 (důkaz: fa. [číslo] 2013) a zálohy na služby II. čtvrtletí 2013 splatné 15. 4. 2013 ve výši 9 030 Kč (důkaz: fa. [číslo] 2013) celkem částka 18 060 Kč. Žalovaná dále neuhradila pohledávky z titulu vyúčtování služeb s pojených s [anonymizována dvě slova] prostor, a to vyúčtování služeb za období 1 až 12 roku 2012 (důkaz: faktura [číslo] 2013), ze dne 8. 7. 2013, splatná 22. 7. 2013, vystavené na částku 16 670,05 Kč včetně DPH, z toho nedoplatek nákladů na úklid společných prostor činil 3 179,41 Kč včetně DPH, nedoplatek nákladů na odvoz odpadu 1 871,52 Kč včetně DPH, nedoplatek nákladů za elektrickou energii činil 890,81 Kč včetně DPH, nedoplatek za dodávku plynu činil 11 644,32 Kč včetně DPH, přeplatek na vodném a stočném činil 916,01 Kč včetně DPH. Žalovaná dále neuhradila pohledávky z titulu užívání předmětný [anonymizováno] prostor bez právního důvodu, jehož výši žalobce účtuje ve výši [anonymizováno], které by jinak byl žalovaný povinen hradit, pokud by užíval tyto prostory na základě [anonymizováno] smlouvy. Představující částku 27 653,43 Kč (za červenec 2013 tj. částka 13 176,90 Kč, srpen 13 176,90 Kč a alikvotní díl za září 2013 (1. 9. - 3. 9. 2013) 1 299,63 Kč (důkaz: protokol o předání a převzetí prostoru ze dne 3. 9. 2013). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 59 037,32 Kč dopisem ze dne 2. 7. 2020 (důkaz: [anonymizováno] upomínka ze dne 2. 7. 2020).

6. Žalobce již u zdejšího soudu uplatnil nárok na úhradu smluvní pokuty za období od 5. 9. 2013 do 15. 8. 2018, který byl žalobci přiznán rozsudkem ze dne 12. 9. 2018, č. j. [číslo jednací].

7. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaná užívala [anonymizováno] prostory v budově [adresa], v obci a k. ú. [obec], a to místnost [číslo] o výměře 76,30 m2. [anonymizováno] vztah žalované byl ukončen výpovědí žalobce, když výpovědní doba uplynula dne 30. 6. 2013. Od 1. 7. 2013 do 3. 9. 2013 žalovaná užívala dotčený [anonymizováno] prostor bez právního důvodu. Dne 3. 9. 2013 žalovaná předala klíče od [anonymizováno] prostoru žalobci. Žalovaná neuhradila [anonymizováno] za červen 2012 až červen 2013 celkem v částce 157 469,40 Kč, zálohy na službách za I. a II. čtvrtletí roku 2013 ve výši 18 060 Kč, dále žalovaná neuhradila vyúčtování služeb za období od ledna do prosince roku 2012 v celkové částce 16 670,05 Kč, celkem 192 199,45 Kč. Žalovaná byla pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 9. 2014, č. j. [číslo jednací], povinna uhradit mimo jiné částku 21 680,80 Kč dle faktury [číslo] když zálohy na tyto služby za předmětné služby jsou ve výši 18 060 Kč. Žalobce požaduje smluvní pokutu pouze z částky odpovídající rozdílu záloh a fakturou, která byla uplatněná v řízení sp. zn. [spisová značka], částku 3 620,80 Kč. Strany si ve smlouvě o [anonymizována dvě slova] prostor sjednaly v článku VI. odst. 1, že pokud se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením nájemného nebo služeb spojených s nájmem, zavazuje se uhradit vedle zákonných úroků z prodlení také smluvní pokutu ve výši 0,03% z dlužné částky za každý den prodlení.

8. Na vztah účastníků soud aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 a zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění účinném do 31. 12. 2013.

9. Podle § 261 odst. 1 obchodní zákoník, tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. Podle § 261 odst. 6, věta první obchodní zákoník, se smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2, které nejsou upraveny v hlavě II této části zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem.

10. Podle § 720 obč. zák. nájem a podnájem nebytových prostor je upraven zvláštním zákonem.

11. Podle § 6 odst. 1 zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor, není-li dohodnuto jinak, nájemce je oprávněn přenechat nebytový prostor nebo jeho část do podnájmu pouze na dobu určitou a jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele; smlouva o podnájmu musí mít písemnou formu. Podle § 6 odst. 2 zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor práva a povinnosti vyplývající z § 5 se vztahují i na toho, komu byl nebytový prostor přenechán do podnájmu. Podle § 5 odst. 1 zákona o nájmu a podnájmu nebytových prostor, není-li dohodnuto jinak, pronajímatel je povinen odevzdat [anonymizováno] prostor nájemci ve stavu způsobilém ke smluvenému účelu [anonymizováno], v tomto stavu jej svým nákladem udržovat, zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním [anonymizováno] prostoru spojeno, a umožnit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s nájmem. Podle § 7 odst. 1 zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor, není-li výše nájemného nebo úhrada za podnájem upravena obecně závazným právním předpisem, stanoví se dohodou. Podle § 7 odst. 2 zákon o nájmu a podnájmu [anonymizováno] prostor, není-li dohodnuto jinak, [anonymizováno] spolu s úhradou za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním [anonymizováno] prostoru se platí v měsíčních splátkách předem vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce.

12. Podle § 544 občanský zákoník (1) Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. (2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

13. Předně s ohledem na skutečnost, že jak žalobce tak žalovaná jsou obchodní korporace (společnosti) a že smlouva o podnájmu byla uzavřena v mezích jejich podnikatelské činnosti, jde v projednávané věci o uplatnění nároků z obchodně závazkového vztahu.

14. Soud se v daném případě nejprve zabýval námitkou promlčení vznesenou opatrovníkem žalované, a uvádí, že žalobce touto žalobou požaduje pouze smluvní pokutu z dlužných částek z užívání [anonymizováno] prostor za období let 2012 a 2013, a to od 16. 8. 2017. S ohledem na ust. § 397 obchodního zákoníku, který říká, že nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne 29. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 847/2001 dovodil, že„ práva na zaplacení smluvní pokuty sjednané procentní sazbou ze stanovené částky za každý den prodlení počíná promlčecí doba v obchodních závazkových vztazích běžet vždy dnem, za který věřiteli vzniklo právo na smluvní pokutu (§ 393 odst. 1, § 387 odst. 1, § 397 obch. zák.)“ [anonymizováno] k výše uvedenému soud námitce promlčení vznesenou opatrovníkem žalované nepřisvědčil a shledal jí nedůvodnou.

15. Soud se dále zabýval smluvní pokutou, která byla sjednána mezi stranami ve smlouvě o [anonymizována dvě slova] prostor. Nejprve se soud zabýval, zda žalobce má nárok na smluvní pokutu. Soud shledal nárok žalobce na smluvní pokutu za důvodný. Strany si sjednaly pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu. Žalovaná, která tuto povinnost porušila, když nehradila žalobci [anonymizováno] a služby spojené s nájmem, je zavázána pokutu zaplatit. Smluvní pokuta byla sjednána písemně a byla sjednána ve výši 0,03% denně z dlužné částky.

16. Následně se soud zabýval výší smluvní pokuty. Z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou sazbu smluvní pokuty by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta zajištěné pohledávky určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní – čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta. Jinak řečeno, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou„ denní sazbu“ smluvní pokuty. V souzené věci byla sjednána smluvní pokuta v sazbě 0,03% denně, její konečná výše byla plně závislá na době, po kterou žalovaná nedostála své smluvní povinnosti, takže výsledná výše smluvní pokuty je důsledkem doby, po kterou trvalo její prodlení. Nejvyšší soud se opakovaně ve své judikatuře vyjádřil k přípustnosti sjednané výše smluvní pokuty a jasně uvedl, že rozhodnutí soudu o použití moderačního práva ve smyslu § 301 obch. zák., je výsledkem procesu rozhodování, který zahrnuje tři postupné fáze (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.1.2005, sp. zn. 32 Odo 400/2004, a ze dne 15.10.2008, sp. zn. 32 Cdo 1826/2008). V první fázi soud řeší otázku, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta. Pro toto posouzení zákon žádná kritéria nestanoví; závěr o tom, zda je sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je tedy věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky (ne) přiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly a na okolnostech, které je provázely. Není rovněž vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti, zákon mu to však neukládá. V případě, kdy soud dospěje k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje druhá fáze jeho rozhodování, kdy posoudí, zda-li použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zda-li nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. V třetí etapě soud posuzuje, až kam (v jakém rozsahu) nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Ve své rozhodovací praxi Nejvyšší soud s ohledem na okolnosti případu považoval za rozpornou s dobrými mravy výši smluvní pokuty ve výši 1% denně (33 Odo 447/2005 z 22.6.2006), 33 Odo 810/2006 z 27.7.2006, 29 Cdo 1583/2000 z 10.4.2001, 33 Odo 438/2005 z 30.5.2007), 0,71% z dlužných částek denně (33 Odo 1779/2006 z 24.6.2009), 0,5% denně (32 Cdo 529/2011 ze dne 19.4.2011, 33 Cdo 5488/2017 ze dne 25.1.2018), naopak s ohledem na okolnosti případu považoval za přiměřenou smluvní pokutu ve výši 0,5% denně (33 Odo 236/2005 z 27.2.2007, 32 Cdo 1826/2008 z 15.10.2008), 1,6% denně (23 Cdo 1781/2011). Sjednaná výše smluvní pokuty 0,03% denně z těchto mezí nevybočuje.

17. K námitce žalované, že žalovaná uhradila jistinu pohledávky, ze které se smluvní pokuta odvíjí, přitom však není zohledněno, zda žalovaná projevila při úhradě vůli ve smyslu § 1932 o.z., tedy, zda označila na co je platba určena, soud dodává, že jistina pohledávky byla vymožena v rámci exekučního řízení č.j. [spisová značka] vedeného u [exekutorský úřad] ke dni 15. 5. 2020.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 552 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 952 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (sepis žaloby a předžalobní výzva).