10 C 352/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupený obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o 2 742,51 eur s příslušenstvím

I. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni zaplatit žalobci částku 2.742,51 Euro společně s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky ode dne 21.09.2020 do zaplacení, v rozsahu plnění jednoho ze žalovaných zaniká povinnost k plnění druhého žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 30.442 Kč s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce, jakožto dceřiná [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa], která provozuje pro uživatele nákladních vozidel [anonymizováno] asistenční služby pro případ poruchy či havárie vozidla, se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovaným uloženo zaplatit mu žalovanou částku s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel jakožto věřitel s žalovaným 1) jakožto dlužníkem a žalovanou 2) jakožto ručitelem, písemnou trojstrannou obchodní smlouvu označenou jako„ dohoda o splnění závazku se splátkovým kalendářem“. V této smlouvě žalovaný 1) uznal svůj dluh co do důvodu a výše 2 742,51 EUR a zavázal se jej žalobci splatit dle splátkového kalendáře. Žalovaná 2) touto smlouvu učinila ručitelské prohlášení. Žalovaný 1) se však dostal do prodlení s úhradou hned první splátky, splatné dne [datum], v důsledku čehož přistoupil žalobce k zesplatnění celého dluhu. Dlužná částka 2 742,51 EUR vznikla na základě skutečnosti, že žalovaný 1) jakožto podnikatel v oblasti mezinárodní silniční nákladní motorové dopravy, provozující tahač návěsů tv. zn. [anonymizováno], model [anonymizována tři slova], výrobního čísla podvozku (tzv. [anonymizováno]) [číslo], registrovaného v registru vozidel v České republice pod značkou [anonymizováno], kontaktoval dne [datum] asistenční službu [anonymizována dvě slova] se žádostí o zprostředkování opravy předmětného vozidla, nacházejícího se v inkriminované době na území [země] v nepojízdném stavu. Na základě této žádosti provedl smluvní autorizovaný servis [anonymizována tři slova], [anonymizováno], [anonymizováno] vozidla v ceně 2 066,91 EUR spočívající ve výměně jednotky [anonymizováno] pro vzduchový systém s tím, že součástí ceny opravy byla krom ceny dodaného náhradního dílu též cena práce mechanika včetně diagnostiky, výjezd mobilního servisního vozidla a asistenční poplatek a kontrola celistvosti pneumatického systému vozidla. Dne [datum], kontaktoval žalovaný 1) opět asistenční službu [anonymizována dvě slova] s další žádostí o zprostředkování opravy předmětného vozidla, nacházejícího se aktuálně na území [země] opět v nepojízdném stavu. Na základě této další žádosti provedl tentokrát smluvní autorizovaný servis [anonymizována tři slova], [anonymizováno], [anonymizováno] opravu vozidla v ceně 675,60 EUR spočívající ve výměně pojistky a poškozeného kabelu k řídící jednotce s tím, že součástí ceny opravy byla krom ceny dodaného náhradního dílu též cena práce mechanika, výjezd mobilního servisního vozidla a asistenční poplatek. Veškerá komunikace mezi žalovaným 1) a asistenční službou probíhala výhradně telefonicky s tím, že telefonické rozhovory byly monitorovány. Vzhledem ke skutečnosti že, žalovaný 1) jakožto objednatel cenu oprav z titulu smlouvy o dílo zahraničním zhotovitelům nezaplatil, učinil tak namísto žalovaného 1) provozovatel [anonymizována dvě slova], a to na náklady žalobce, který se za úhradu oprav zaručil. Žalobce vyzval žalovaného 1) k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum] a poté žalovanou 2) dne [datum]. Do dnešního dne však dluh nebyl zaplacen. Žalovaný 1) nárok uplatněný žalobcem uznal pouze částečně, a to co do úhrady částky 2 066,91 EUR za opravu vozidla v [země]. Stejná závada, která měla být opravena již v [země], se poté zhruba po 20 km objevila znovu a řidič proto musel nechat opravit vozidlo znovu ve [země], a to s ohledem na skutečnost, že již přejel mezinárodní hranici. Žalovaný 1) tak namítal, že žalobce měl uplatnit záruku a částka 675,60 EUR již neměla být účtována k tíži žalovaného 1). Žalovaný 2) se k žalobě nevyjádřil. K námitkám žalovaného 1) žalobce uvedl, že tvrzení o druhé opravě nejsou pravdivá, jednalo se o odlišnou závadu. Nad to žalobce uvedl, že žalovaný 1) ani žalovaná 2) tuto skutečnost nerozporovali při uzavírání dohody o splnění závazku se splátkovým kalendářem a dluh uznaly co do celkové výše. Z podepsané dohody o splnění závazku se splátkovým kalendářem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný 1) i žalovaná 2) učinili nesporným, že mají vůči žalobci dluh ve výši 2 742,51 EUR, vzniklý nezaplacením faktur [číslo] [číslo]. Žalovaný 1) tak uznal dluh co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit pomocí 5 měsíčních splátek po 457 EUR a 6. splátce po 457,54 EUR. Splátky byly splatné vždy do 28. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje srpnem [rok]. V čl. III dohody bylo ujednáno, že v případě prodlení s jakoukoliv splátkou, se dluh stává zcela splatným, a to prvním dnem prodlení dané splátky. V čl. IV. dohody pak žalovaná 2) k dluhu žalovaného 1) přistoupila s tím, že zároveň prohlásila, že je jí znám ekonomický důvod vystavení dlužných faktur a nemá k nim žádné námitky (dohoda o splnění závazku se splátkovým kalendářem). Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným 1) bylo zjištěno, že žalobce jej vyzval k úhradě dluhu dne [datum] (email ze dne [datum]). Emailem ze dne [datum] pak žalobce znovu vyzval oba žalované, aby začali hradit splátky dle dohody. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaní dluh do dnešního dne uhradili, a to ani částečně. Soud provedl v řízení všechny důkazy, které byly pro jeho rozhodnutí podstatné. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného. Žalovaný 1) se prostřednictvím svého zástupce na základě plné moci, dne [datum] ráno, tedy předtím, než začalo jednání ve věci, z jednání omluvil s tím, že nepožádal o jeho odročení. Žalovaná 2) se k jednání bez omluvy nedostavila, byť jí bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto rozhodl o projednání věci dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobce s žalovaným uzavřeli dle ust. § 2586 o.z. smlouvu o dílo, dle které autorizovaný servis žalobce provedl pro žalovaného 1) opravu vozidla a žalovaný 1) za to byl povinen uhradit žalobci faktury za tyto opravy. Žalovaný 1) tak však neučinil. Uznáním dluhu ze dne [datum] došlo ze strany žalovaného v souladu s ust. § 2053 o.z. k uznání dluhu co do důvodu a výše. Žalovaná 2) pak stejnou dohodou k dluhu žalovaného 1) dle ust. § 1892 o.z. přistoupila. Žalovaný 1) však nehradil sjednané splátky z uznání dluhu řádně a včas, kdy se dostal do prodlení hned s prvním splátkou, čímž došlo k zesplatnění celého dluhu a žalovaný 1) je tak dle ustanovení § 1970 ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně z dlužné částky, a to od [datum] (podání žaloby) do zaplacení. Dluh za žalovaného 1) neuhradila na výzvu ani žalovaná 2). Nad to soud uvádí, že uznání dluhu má ten právní důsledek, že žalobce nemusí prokazovat skutková tvrzení ze žaloby, tedy nemusel prokazovat výši ani okolnosti vzniku uznaného dluhu, jelikož důkazní břemeno přešlo ze žalobce na žalovaného (pro srovnání rozhodnutí Nejvyššího soudu 32 Odo 1173/2004). Nicméně provedené dokazování skutková tvrzení žalobce i tak potvrzuje. Vzhledem k tomu, že se žalovaná 2) nedostavila bez řádné omluvy k jednání, znemožnila soudu, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a proto, že se nedostavil k jednání, nebyl oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a nebyl ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Soud připomíná, že dle ustanovení § 120 o.s.ř. může soud doplnit dokazování i bez návrhu účastníků řízení. Tato výjimečná možnost nikoli povinnost však nemá nahrazovat nedostatek procesní aktivity účastníků řízení. Řízení je zásadně ústní a je na jeho účastnících nikoli na soudu, aby se o svá práva starali („ vigilantibus iura“). S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. §142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobce tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jeho náklady jsou tvořeny částkou 3 701 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále odměnou advokáta vypočtenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 16 240 Kč + 4 060 Kč (převzetí věci, žaloba, účast na jednání dne [datum] a [datum] – 4 x 4 060 Kč, 2 x jednoduchá předžalobní výzva – 2 x 2 030 Kč), 6 x náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč k úkonu dle vyhl. č. 177/96 Sb. tj. 1 800 Kč, s připočtením 21% DPH ve výši 4 641 Kč dle ust. §137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak náklady žalobce činí částku ve výši 30 442 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. Povinnost žalovaných nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobce se opírá o ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.