10 C 401/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Borovičkovou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplati žalobci částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Co do zaplacení částky ve výši částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhal po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaná pohledávka s příslušenstvím mu byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi žalobcem a právnická osoba anonymizována dvě slova, SE (dále jen„ příjmení jméno“), přičemž postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. příjmení jméno uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ smlouva“). příjmení jméno posoudil úvěruschopnost žalované řádně, a to především na základě informací poskytnutých žalovanou před uzavřením smlouvy a dle podkladů, které žalovaná příjmení jméno předložila, mezi kterými byla i pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva. Na základě smlouvy poskytl příjmení jméno žalované finanční prostředky v hotovosti ve výši částka, které se žalovaná zavázala splatit spolu s dohodnutým úrokem v pevné výši částka (sazba 23,72% ročně), poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a částkou ve výši částka za administrativní činnost. Žalovaný si dále sjednala doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se zavázala hradit poplatek ve výši částka. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po částka, kdy poslední splátka byla splatná v den datum. Žalovaná však sjednané splátky nesplácela řádně a včas, kdy poslední splátku uhradila dne datum a na svůj dluh tak uhradila toliko částka, které příjmení jméno započetl z částka na úrok, z částka na poplatek za hotovostní inkaso splátek a z částka na poplatek za životní pojištění. Celý dluh se stal splatným ke dni datum. Žalovaná pohledávka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši částka, dlužného úroku ve výši částka, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši částka, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši částka. Žalobce žalobou dále požadoval i sjednaný úrok ve výši 23,72% ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši částka (ve výši 23,72% ročně z částky částka od datum do datum) a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka (zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum). Žalovaná svůj dluh do dnešního dne neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Žalovaná se k návrhu žalobce nevyjádřila. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce bylo zjištěno, že předmětem podnikání žalobce je poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru (výpis z OR). Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum bylo prokázáno, že právnická osoba anonymizována dvě slova, SE uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši částka, a to v hotovosti při podpisu smlouvy (smlouva o úvěru). Žalovaná se zavázala dluh v celkové výši částka, skládající se z jistiny ve výši částka, úroku ve výši částka, poplatku ve výši částka a doplňkových služeb, které si žalovaná při uzavírání smlouva zvolila, a to pojištění credit life ve výši částka a hotovostní inkaso splátek ve výši částka (čl. 1 a 1.7 úvěrové smlouvy), splatit v 58 týdenních splátkách po částka, počínaje 7. dnem po uzavření smlouvy (čl. 1 úvěrové smlouvy). Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72% ročně (čl. 1 úvěrové smlouvy). Vyplacení úvěru v hotovosti stvrdila žalovaná podpisem úvěrové smlouvy (čl. 2 úvěrové smlouvy). Ve smlouvě bylo ujednáno, že jednotlivé úhrady žalované se budou započítávat nejprve na úrok, poté na poplatek, dále doplňkové služby a až posléze na jistinu úvěru (čl. 2 úvěrové smlouvy). Dle čl. 7 smlouvy o úvěru žalovaná prohlásila, že příjmení jméno poskytla před uzavřením smlouvy přesné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti žalované úvěr splácet a rovněž, že je schopna celkový dluh splatit (čl. 7 úvěrové smlouvy). Žalovaná nadto ve smlouvě potvrdila, že příjmení jméno dostatečně posoudil její úvěruschopnost, a to dle informací v zákaznické kartě (čl. 7 úvěrové smlouvy). Do karty zákazníka bylo uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu s osobou jinou než manžel/partner/rodinný příslušník, že je zaměstnána na dobu neurčitou na pozici realitní makléř u právnická osoba s příjmem částka měsíčně, kdy v kartě zákazníka není uvedeno, zda se jedná o čistý příjem. Mezi výdaji žalované je uvedeno částka měsíčně za bydlení a částka za osobní výdaje (telefon, jídlo, léky). příjmení jméno měl dle karty zákazníka ověřit finanční situaci žalované i z pracovní smlouvy a bankovních výpisů, tyto dokumenty však soudu předloženy nebyly (karta zákazníka). Prohlášení žadatele obsahuje prohlášení, že zákazník bere na vědomí, že pokud neposkytne společnosti úplné a pravdivé informaci, a ani tyto informace na žádost nedoplní a společnost tak nebude schopna posoudit jeho schopnost úvěr splácet, spotřebitelský úvěr mu nebude poskytnut“ (prohlášení žadatele). Ačkoliv žalovaná udělila souhlas s tím, aby ji příjmení jméno vyhledal v Nebankovním registru klientských informací, ani tento výpis nebyl soudu předložen a nebylo tak ani prokázáno, že byl příjmení jméno proveden (souhlasy žadatele). Stejně tak žalovaná v prohlášení uživatele uvedla, že proti ní není vedeno exekuční ani insolvenční řízení, výpis z centrální evidence exekucí či insolvenčního rejstříku však chybí (prohlášení žadatele). Dostatečné a řádné posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na dluh uhradila více než částka tvrzených v žalobě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu pohledávek postoupila právnická osoba anonymizována dvě slova, SE pohledávku za žalovanou žalobci (smlouva o postoupení + příloha). Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum (oznámení + podací lístek). Písemnou předžalobní výzvou ze dne datum vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu ve lhůtě do datum (předžalobní výzva včetně podacího lístku). Pro rozhodnutí ve věci bylo podstatné, že žalobce či jeho právní předchůdce neprověřili úvěruschopnost žalované jinak než čestným prohlášení žalované ve smlouvě a že právní předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši částka. Soud v řízení provedl všechny účastníky navržené důkazy, které byly podstatné pro rozhodnutí ve věci. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli dle ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ), smlouvu o úvěru. Protože na jedné straně smluvního vztahu stojí právní předchůdce žalobce, který ve smyslu ustanovení § 420 NOZ při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, tedy podnikatel a na druhé straně žalovaná jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy podle § 419 NOZ spotřebitel, jedná se dle ustanovení § 1810 NOZ o spotřebitelskou smlouvu. V souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky č. 33 Cdo 2178/2018 dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva je dle ustanovení § 9 zák. č. 145/2010 Sb. neplatná, neboť poskytovatel úvěru neprověřil, zda je žalovaná schopna úvěr splácet. Tento závěr je v souladu s konstantní judikaturou Soudního Dvora Evropské unie, Nejvyššího a Ústavního soudu. Jak uvedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C číslo (právnická osoba v . jméno příjmení a další) čl. 8 směrnice 2008 číslo, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo (dále jen„ směrnice“), a bod 26 znamená, že poskytovatel zápůjčky má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel zápůjčky spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu. Jak přitom uvedl Ústavní soud České republiky ve svém rozhodnutí ze dne datum vydaném pod sp. zn.

III. ÚS 4129/18 to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli. Žalobce tak v rozporu s citovanými rozhodnutími soudu neposoudil úvěruschopnost žalované dostatečně, proto je uzavřená smlouva neplatná, a to včetně ujednání o povinnosti hradit poplatky. Soud nad to dodává, že úplné a dostatečné posuzovaná úvěruschopnosti klientů není jen za účelem ochrany spotřebitele, ale i poskytovatele úvěru, neboť v jeho zájmu je, aby klient celý úvěr řádně a včas splatil a v neposlední řadě i ve prospěch celé společnosti, kdy posouzení úvěruschopnosti může zamezit předlužování společnosti a negativním dopadům insolvencí či exekucí. Jestliže žalobce přes neplatnost smluv poskytl žalované finanční prostředky ve výši částka, plnil dle ustanovení § 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu a žalobci dle ustanovení § 2993 o.z. vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši částka (částka – uhrazených částka). V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11.6.2014 sp. zn. 28 Cdo 1128/2014 soud vyšel z toho, že při úvaze, na který závazek má být platba započtena je třeba vycházet ze zásady priority, lze-li ji uplatnit, jde logicky o prioritu zápočtu na závazek platný před zápočtem na závazek neplatný. Z tohoto důvodu byly platby započteny na závazek z bezdůvodného obohacení. Přitom je-li neplatná smlouva, pak včetně ujednání o poplatcích za sjednání a doplňkových služeb. Splatnost dlužné částky nastala dle předžalobní výzvy ze dne datum ve lhůtě do datum, proto soud vycházel z toho, že žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení ke dni datum. Den poté se dle ustanovení § 1968 o.z. dostala žalovaná do prodlení. Žalovaná je tak povinna podle odst. 2 téhož ustanovení ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve spojení s § 19 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb. platit žalobci úroky z prodlení ve výši 9% ročně od datum do zaplacení. Proto soud žalobě v rozsahu výroku I. vyhověl. Protože část nároku žalobce, nárok na zaplacení částky ve výši částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši číslo, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 23,72% ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky částka od datum do zaplacení, nebyl po právu, soud žalobu v této části zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. §142 o.s.ř., když převážně úspěšné žalované náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon tohoto rozsudku.