10 C 478/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Borovičkovou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupeného údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupeného JUDr. jméno příjmení , advokátem, se sídlem: adresa , o 250 000 Kč s příslušenstvím

I. Co do zaplacení 235.000 Kč se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 11.12.2016 do zaplacení a úrokem z prodlení z 235.000 Kč ve výši 8,05% od 11.12.2016 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve vši 28 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] jako vlastník vozidla [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen vozidlo) domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím jako výtěžku z [anonymizována dvě slova] daného žalovanému do [anonymizována dvě slova]. Žalovaný [anonymizováno] prodal a žalobci předal pouze 250 000 Kč. Zbylých 350 000 Kč se zavázal uhradit žalobci ve splátkách po 100 000 Kč splatných k 10.10.2016 a 10.11.2016 a 150 000 Kč splatných k 10.12.2016. Žalovaný přes výzvu žalobci dlužnou částku neuhradil.

2. Žalovaný namítl promlčení dluhu a započtení proti pohledávce žalovaného na zaplacení nákladů exekučního řízení ve výši 19 200 Kč. Uvedl, že se na adrese, na kterou mu byla doručována předžalobní výzva již dva roky nezdržuje. Uvedl, že projednání žaloby částečně brání překážka věci res iudicatae.

3. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl částečně změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] a žalovanému (v procesním postavení obžalovaného) podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla uložena povinnost nahradit žalobci (v procesním postavení poškozeného) škodu ve výši 335 500 Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu škody byl žalobce dle § 229 odst. 2 tr. řádu odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], výroky o náhradě škody jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Zároveň byl žalovaný uznán vinným spácháním [anonymizováno] zpronevěry podle § 206 odst. 1, 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne 3. 2. 2016 jako majitel [právnická osoba] s.r.o., [IČO], provozující [anonymizováno] na adrese [adresa], převzal od poškozeného [celé jméno žalobce], [datum narození] osobní [anonymizována dvě slova] [značka automobilu], barvy červené, [příjmení]: [anonymizováno], datum první registrace vozidla v [země]: 29. 10. 2014, jehož prodej měl být na základě ústní dohody a písemné plné moci zprostředkován za částku 600 000 Kč; obviněný předmětné vozidlo, jehož hodnota byla znaleckým posudkem stanovena na částku 585 500 Kč, formálně převedl na [jméno] [příjmení], [datum narození], kupní smlouvou ze dne 15. 2. 2016 za částku 600 000 Kč, aniž by došlo k faktickému předání kupní ceny, toliko za účelem registrace vozidla na osobu s bydlištěm na území České republiky; následně jej za účelem získání finanční hotovosti prodal svojí manželce [jméno] [příjmení], která kupní cenu ve výši 419 000 Kč financovala úvěrovou smlouvou č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] uzavřenou s s [právnická osoba], na kterou bylo jako zajištění převedeno vlastnické právo a [jméno] [příjmení] byla vedena jako provozovatelka vozidla, vozidlo i nadále inzeroval a ačkoli nebyl vlastníkem vozidla, uzavřel kupní smlouvu s [jméno] [příjmení] oproti předání částky 440 000 Kč ve dvou splátkách, a to dne 30. 5. 2016 ve výši 200 000 Kč a dne 31. 5. 2016 ve výši 240 000 Kč, přičemž poškozenému [celé jméno žalobce], narozen 12. 2. 1966, prodej zatajil a následně se s ním dohodl na snížení kupní ceny a na finanční kompenzaci, přičemž vozidlo bylo zajištěno podle § 80 odst. 1 tr. řádu a uloženo do [anonymizováno] u [název soudu]. [příjmení] rozsudkem byl žalobce odkázán s jeho nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Lustrací v databázi ISAS bylo zjištěno, že rozsudek nebyl doručován žalobci a nenabyl vůči němu právní moci. Ze záznamu ze schůzky z 21.9.2016 se podává, že žalovaný předal žalobci 250 000 Kč z titulu komisního prodeje vozidla a zavázal se zbývající část uhradit ve splátkách 100 000 Kč dne 10.10.2016, [částka] dne 10.11.2016 a dne 10.12.2016 150 000 Kč. Z oznámení o započtení pohledávky se podává, že žalovaný započetl oproti pohledávce žalobce na zaplacení 335 500 Kč z rozsudku Obvodního soudu v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] 19 900 Kč jako náklady exekučního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka]. Dle referátu v tomto spisu byla právní moc vyznačená na rozsudku zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zrušena 2.12.2020.

4. Z výroku rozsudku vydaného v [anonymizováno] věci [název soudu] tak plyne, že o nároku žalobce na náhradu škody bylo v částce 235 000 Kč bez příslušenství již rozhodnuto. Tohoto nároku se lze domoci ve vykonávacím řízení a nikoli v nalézacím řízení, jak to činí žalobce, a to na základě původního rozhodnutí, kterým je zdejší soud podle § 159a o.s.ř. vázán a jenž v rozsahu 235 000 Kč představuje překážku věci pravomocně rozhodnuté ve smyslu § 159 odst. 3 o.s.ř.. Z tohoto důvodu soud podle § 104 o.s.ř. řízení pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zastavil. Soud si je vědom rozhodnutí vydaného soudem I. stupně založeného do tohoto spisu žalovaným jako podkladu pro rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků, kterým byl následně v rámci rozhodování o souhrnném trestu zřejmě nedopatřením zrušen i výrok o náhradě škody z rozsudku [název soudu] a o tomto nároku bylo rozhodnuto v rozporu s původním již pravomocným rozhodnutím [název soudu]. Rozhodnutí však právě pro toto přehlédnutí nebylo doručováno žalobci jako poškozenému, jehož poměrů se rovněž dotklo, a nemohlo vůči němu nabýt právní moci. Překážka res iudicatae ke dni rozhodnutí zdejšího soudu trvala a je na žalobci, aby se domáhal nápravy zrušení výroku formou odvolání v rámci [anonymizováno] řízení.

5. V řízení byly provedeny všechny důkazy podstatné pro rozhodnutí. Protože byl skutkový stav zjištěn dostatečně, soud dále dokazování nedoplňoval.

6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobce s žalovaným uzavřeli dle ustanovení § 2455 o.z. komisní smlouvu, dle které byl žalovaný žalobci povinen předat za prodej automobilu 600 000 Kč. Není přitom podstatné, zda žalovaný následně automobil prodal za nižší cenu dle § 2459 o.z., neboť v takovém případě byl žalobce jako komisionář povinen zaplatit žalobci rozdíl v ceně. Žalovaný žalobci předal z kupní ceny jen 350 000 Kč na schůzce dne 21.9.2016, na které strany sporu sjednaly splatnost doplatku dlužné částky ve výši 100 000 Kč dne 10.10.2016, 100 000 Kč dne 10.11.2016 a 150 000 Kč dne 10.12.2016. Tím, že žalovaný porušil svou povinnost doplatit kupní cenu vozidla ve stanovené lhůtě, dostal se podle ustanovení § 1970 o.z. do prodlení se zaplacením, čímž žalobci vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle dlužné ceny i zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky dle ustanovení § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. nejméně v žalované výši. Z rozsudku trestního soudu nelze dovodit, která část dlužné částky byla přiznána s ohledem na splatnost sjednanou v záznamu ze schůzky. Soud vyšel z toho, že je třeba analogicky s ohledem na princip priority uplatňovaný při zápočtu provedené platby na dluh vyjít ze závěru, že šlo o částku nejdříve splatnou na základě dohody (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11.6.2014 sp. zn. [spisová značka]). Žalovaný nadto uplatnil svůj nárok jako poškozený v [anonymizováno] řízení a při jeho uplatnění řádně pokračoval, proto dle § 248 o.z. po dobu od uplatnění nároku do pravomocného rozhodnutí dne 20.2.2019 (tedy nejméně od vydání rozsudku soudu I. stupně dne 12.11.2018 do vydání rozsudku soudu odvolacího dne 20.2.2019) promlčecí doba neběžela a dne 5.11.2019 běh tříleté promlčecí lhůty dle § 629 o.z. ve spojení s § 619 o.z. pro všechny tři splátky ještě neskončil. Námitka promlčení tak nebyla vznesena důvodně. Ani námitka započtení důvodná nebyla, neboť pohledávka na zaplacení náhrady nákladů exekučního řízení byla započtena oproti pohledávce na zaplacení 335 500 Kč z rozsudku [anonymizováno] soudu v [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. S ohledem na to, že rozsudkem Městského soudu v Praze bylo žalobci přiznáno právo právě na zaplacení 335 500 Kč, je zřejmé, že náklady řízení měly být započteny oproti již přiznané pohledávce a nároku, který zůstal předmětem řízení, se námitka započtení netýká. Důvodné žalobě soud v plném rozsahu vyhověl.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl ve sporu úspěšný se zohledněním přiznaného příslušenství cca z [číslo], žalovaný z [číslo]. Žalovanému tak náleží právo na náhradu 4/5 nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 250 Kč, odměnou advokáta vypočtenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 32 550 Kč (převzetí a příprava věci, odvolání z 19.1.2021, návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků, účast u soudního jednání dne 23.3.2022) a 4x náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou ve výši 300 Kč za úkon dle vyhl. č. 177/1996 Sb. tj. 1200 Kč Celkem činí náklady řízení žalobce částku 35 000 Kč, 4/5 z nich tvoří 28 000 Kč.

8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.