10 C 48/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr Evou Přívrackou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o 8 390 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 8.390 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od 1. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované částku ve výši 9 982 Kč k rukám zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku ve výši 8 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek domu [adresa], nacházejícího se na adrese [adresa], ve kterém žalovaná vlastní bytovou jednotku [číslo]. Jakožto vlastník je žalovaná povinna hradit úhrady za služby spojené s užíváním bytu, a to dle předpisu žalobce. Žalovaná však vyúčtování za období od [datum] do [datum], splatné dne [datum] ve výši 8 390 Kč neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobce ze dne [datum].

2. Žalovaná namítala, že vyúčtování za rok [rok] nebylo provedeno řádně, když z něj nelze zjistit, jak byla rozúčtována jednotlivá plněná, a co tvoří jednotlivé náklady, či jaké faktury se k těmto nákladům vztahují. Již v srpnu nebo v září podala proti vyúčtování námitky. Doplnit požadovala způsob výpočtu rozúčtování a přiřazení nákladů jednotlivým vlastníkům jednotek za společné prostory, dále předložení sumáře faktur, popř. jiných platebních dokladů, které se vztahují k jednotlivým celkovým nákladům za služby tak, aby žalovaná mohla zkontrolovat, že v rámci celkových nákladů jsou požadovány oprávněné náklady. Žalobce měl dle žalované dále uvést způsob určení a výpočtu podlahové plochy a započitatelné podlahové plochy pro následné výpočty včetně základních podkladů (půdorysy a řezy skutečného provedení stavby), z nichž se při výpočtu vycházelo, uvést koeficienty pro započitatelnou podlahovou plochu u každé bytové jednotky, včetně odůvodnění jejich stanovení, dále uvést způsob rozúčtování (výpočtu) jednotlivých složek nákladů (topení, teplá voda, vodné, stočné, el. energie společných prostor, odpady, atd.) na jednotlivé vlastníky jednotek včetně uvedení podle čeho bylo počítáno (podlahová plocha, počet osob v domácnosti, na jednotku, atd.), jakož i způsob výpočtu základní a spotřební složky u vodného, stočného, teplé vody a topení (tepla) a způsob výpočtu a rozúčtování nákladů na teplo včetně jednotlivých fází korekcí. Závěrem žalovaná požadovala stanovení analytiky časových řad u položek vyúčtování za minimálně 5 let dozadu z důvodu verifikace a porovnání nákladů žalobce.

3. K námitkám žalované žalobce uvedl, že žádné námitky proti vyúčtování od žalované neobdržel. K výpočtu uvedl, že v bytovém domě jsou tři typy jednotek, a to bytové jednotky, garáže a zděné sklepy. Pokud jde o úklid domu, tento je rozpočítán mezi vlastníky bytů a vlastníky zděných sklepů podle velikosti podílu. Úklid garáže je rozpočítán mezi vlastníky garážových stání podle velikosti podílu. Odpad a platby za výtah jsou rozpočítány mezi vlastníky bytových jednotek podle počtu osob v předmětných bytových jednotkách. Pokud jde o spotřebovanou elektrickou energii (položka [číslo]), tato byla rozpočítána mezi vlastníky zděných sklepů (instalovány vlastní elektroměry), a dále položka [číslo] byla rozpočítána mezi vlastníky bytů a garáží podle velikosti podílu. Pokud jde o teplo a ohřev teplé užitkové vody, vodné a stočné, tyto byly rozpočítány mezi vlastníky bytových jednotek podle spotřeby a podle platných právních předpisů. Pokud jde o režijní náklady (revize, pojištění, DPP), byly tyto rozpočítány mezi vlastníky bytů, vlastníky garáží a vlastníky zděných sklepů podle velikosti podílů. Režijní náklady garáže (servis garážových vrat a drobné opravy) pak byly rozpočítány mezi vlastníky garážových stání, a to podle velikosti podílů. Odměna správce a administrativní náklady byly rozpočítány na každou jednotku stejně (30 bytů + 1 garáž + 1 prostor zděných sklepů), přičemž u garáží a zděných sklepů se tato odměna vydělila podle velikosti podílů spoluvlastníků dané jednotky (m2), tedy odměna správce domu na 39 jednotek, odměna správce za garáž a odměna správce za zděné sklepy podle m2.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, a prokazuje to i informace o jednotce z katastru nemovitostí, že žalovaná je vlastníkem shora uvedené bytové jednotky, a že vyúčtování za rok [rok] obdržela v květnu [rok].

5. Z výpisu z obchodního rejstříku na žalobce bylo zjištěno, že spravuje dům [adresa] na adrese [adresa], na kterém se dům nachází (výpis z OR).

6. Vyúčtováním služeb za období [rok] – [rok], [variabilní symbol], vypracovaným [jméno] [příjmení], bylo žalované uloženo, aby uhradila nedoplatek ve výši [částka]. Vyúčtování obsahovalo informace o vyúčtovaných službách, předepsaných zálohách a skutečném nákladu, a to konkrétně takto: Součástí vyúčtování byl i tento orientační rozpis rozpočítání nákladů dle jednotlivých jednotek a služeb:

7. Z detailního přehledu předpisů a plateb za rok 2019 bylo zjištěno, že žalovaná na zálohách na úhradu služeb spojených s užíváním bytu uhradila celkem [částka] (detailní přehled předpisů a plateb [rok]). Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že vyúčtování za rok [rok] zpracovávala [právnická osoba], s.r.o., konkrétně paní [příjmení], tedy bývalá kolegyně svědkyně, a to dle metodiky, která je součástí stanov. Z vyúčtování není však jasné, jak je rozúčtován úklid, zda dle osob či na jednotky. Po důkladném prostudování svědkyně uvedla, že úklid je asi dle číselného označení dle plochy, ovšem není uvedeno jaké. U položek dle osob rovněž není uvedeno, kolik osob bylo zohledněno při výpočtu. Odběr teplé vody je dle vyhlášky účtován odbornou externí firmou dle plánu databází a dle koeficientu bytu. Vyúčtování se vždy SVJ zasílá včetně přílohy, o tom jestli se příloha distribuuje i jednotlivým vlastníkům však svědkyně nevěděla (výpověď svědkyně [příjmení]). Svědek [příjmení] uvedl, že vyúčtování není řádné, neboť se nedá přepočítat. Žalovaná se na něj v [anonymizováno] [rok] obrátila, jestli by jí neprovedl kontrolu vyúčtování. Vyúčtování např. neobsahuje výpočet započitatelných podlahových ploch, koeficient stropu či světových stran 8- 12%. Není z něj ani zřejmé, jak jsou služby rozpočítány, nelze provést výpočet tepla, ani další výpočty a nelze ani zjistit, zda se výpočty mění nebo jsou stále stejné (výpověď [jméno] [příjmení]). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne [datum] (druhá upomínka) a předžalobní výzvou ze dne [datum] (předžalobní výzva). Z výzvy ze dne [datum] však bylo zjištěno, že žalovaná již v srpnu 2019 požádala žalobce o vyhotovení řádného vyúčtování nebo o vydání bezdůvodného obohacení, a dále o umožnění nahlédnutí do podkladů žalobce a dokumentace o správě a hospodaření žalobce (výzva k vydání bezdůvodného obohacení + podací lístek).

8. V řízení byly provedeny shora uvedené důkazy. Návrh na doplnění dokazování výslechem svědkyně [příjmení] soud zamítl, neboť byl nadbytečný.

9. Pro právní posouzení věci bylo podstatné, že úprava a způsob vyúčtování se řídí zák. č. 67/2013 Sb. Žalobce je poskytovatelem služeb a žalovaná jakožto vlastník bytové jednotky je dle ust. § 1180 o.z. povinna přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jejího podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. Podle ust. § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle ust. § 1181 odst. 2 o.z., není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. Podle ust. § 3 zákona č. 67/2013 Sb. jsou službami zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu. Rozsah poskytovaných služeb si poskytovatel služeb a příjemce služeb ujednají nebo o něm rozhodne družstvo nebo společenství. Dle ust. § 4 zákona č. 67/2013 Sb. má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. Nedojde-li k ujednání o zálohách na dodávku vody a odvádění odpadních vod, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, měsíční zálohy se pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody vynásobené cenami sjednanými s dodavatelem. Dle ust. § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

10. Pro vymáhání nedoplatku z vyúčtování, musí být takový nedoplatek splatný, k jeho splatnosti však nemůže dojít, není-li vyúčtování řádné. O řádné vyúčtování úhrad za služby se tedy jedná jen tehdy, obsahuje-li předložené vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je v něm uvedena cena za provedené služby ve správné výši. Nesplní-li však poskytovatel služeb svoji povinnost - řádně vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby, nejedná se o vyúčtování řádné a příjemci služeb nemůže vzniknout nedoplatek (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4404/2017 ze dne 1. 6. 2018). Zdejší soud se rovněž ztotožnil s názorem Nejvyššího soudu, vysloveném v rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 5417/2016 ze dne 17. 4. 2018, který uvedl, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, aby bylo příjemci služeb předáno řádné vyúčtování. Pokud vyúčtování nemá veškeré náležitosti, nemohla se stát vyúčtovaná částka splatnou. Příjemce služeb rovněž musí být schopen z vyúčtování rozpoznat, zda požadovaná úhrada odpovídá spotřebě či způsobu výpočtu spotřeby, a to u každého jednotlivého zálohového plnění.

11. Žalovaná netvrdila konkrétní nesprávnosti ve vyúčtování, ale rozporovala jeho výši, respektive skutečnost, že vyúčtování nelze přepočítáním ověřit. Podle ust. § 2 písm. f) zák. č. 67/2013 Sb. se vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby (demonstrativně vyjmenované v § 3 odst. 1 zákona) v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 zákona jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Žalobce ve vyúčtování služeb za období [rok] - [rok] neuvedl výši žalovanou zaplacených (byť jednorázově) záloh v průběhu roku [rok], ačkoli mu byla v době vypracování vyúčtování známa. Za této situace postrádá žalobcem provedené vyúčtování jednu ze základních náležitostí, kterou je vyčíslení skutečné výše přijatých záloh. Z vyúčtování tak není zřejmé, jak vznikl nedoplatek žalované. Výše záloh uhrazených žalovanou (v částce 40 254 Kč) byla od celkových nákladů na služby za byt žalované (v částce 48 644 Kč) odečtena až v dokladu nazvaném„ Detailní přehled předpisů a plateb [rok]“, který však není podepsaný ani datovaný, takže není zřejmé, kdo a kdy jej vyhotovil. V řízení pak nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by tento doklad byl součástí provedeného vyúčtování a spolu s ním žalované doručen. Z vyúčtování není zřejmé, jak byly služby rozpočítány, jaká tedy byla skutečná spotřeba služeb, což ostatně nebyla schopna posoudit ani svědkyně [příjmení]. Závěrem soud uvádí, že skutečností, zda je vyúčtování služeb řádné (a uplatněný nárok tudíž důvodný), se soud zabývá bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. Ostatně ani zákon č. 67/2013 Sb. s podáním námitek žádné následky nespojuje, pouze stanoví povinnost poskytovateli služeb na ně nejpozději do 30 dnů od jejich doručení reagovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2778/2019). S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že předmětné vyúčtování není řádné, nestalo se tak splatným, proto žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch. Žalovaná tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Její náklady jsou tvořeny odměnou advokáta vypočtenou dle § 6 odst. 1, § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty ve výši 7 500 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, 3 x účast na jednání), jednou v poloviční výši 750 Kč/úkon (účast na jednání dne [datum], kde byl učiněn pokus o smír, nebyla čtena žaloba), 5x náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč/úkon dle vyhl. č. 177/96 Sb., tj. 1 500 Kč, s připočtením 21% DPH ve výši 1 732 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem činí náklady řízení žalované částku 9 982 Kč.

13. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. §160 odst. 1, věta prvá o.s.ř. a dle ust. §149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalobce k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právního zástupce žalované.