10 C 541/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Andreou Borovičkovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 136 083 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku ve výši 136.083 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 5.9.2019 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 116 547,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

III. Žalobkyně je povinna nahradit státu náklady řízení ve výši 2 162,36 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 136.083 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 5.9.2019 do zaplacení z titulu [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně si od žalované písemně objednala„ [anonymizováno]“ v listopadu 2018. Žalovaná měla pro žalobkyni na základě smlouvy o dílo z 4.3.2019 ve lhůtě 10 týdnů (do 13.5.2019) od podpisu smlouvy zpracovat za 264 500 Kč a DPH projektovou dokumentaci s názvem„ [anonymizována dvě slova] [obec]“. Žalobkyně dne 4.2.2019 uhradila za studii proveditelnosti 23 065 Kč a dne 1.3.2019 128 018 Kč jako zálohu na projekt. Podkladem pro projektové práce měla být studie ing. [příjmení], žalovaná však tvrdila, že je nepoužitelná a vymínila si, že samostatně zpracuje kompletní projektovou dokumentaci. Žalovaná provedla jen část prací a to neprofesionálně. Nevypočítala parametry, mj. parkovací místa, vjezd, výjezd, odstupy od hranic pozemku. Nejprve si nechala zaplatit za rozpracovanou studii a pak žádala o souhlasy sousedů, které nebylo možno získat, neboť dům byl jen jeden metr od plotu mezi pozemky. Navržená budova nesplňuje požadavky stavebních předpisů, a bez souhlasu sousedů by nemohla být povolena. V žalobě tvrdila, že souhlasy sousedů žalovaná neopatřila, ač se k tomu zavázala. V podání ze dne 19.5.2020, že žalovaná žalobkyni zprostředkovala kontakt na [jméno] [příjmení] [příjmení], která se žalobkyni smluvně zavázala opatřit souhlasy sousedů a obce a které žalobkyně za provedenou inženýrskou činnost uhradila 19 000 Kč. V druhé etapě se žalovaná zavázala, že udělá novou studii bez souhlasu sousedů. 2.8.2019 žalovaná žalobkyni zaslala návrh předpokládaného projektu, žalobkyně požádala o další podklady k němu, ale žalovaná je nepředložila. Emailem ze dne 5.9.2019 žalovaná od smlouvy odstoupila a smlouva se od samého počátku zrušila. Z prací provedených žalovanou byly pro žalobkyni použitelné pouze vypracované projekty venkovních přípojek vody a kanalizace s odměnou v maximální částce 15 000 Kč, ostatní provedené práce jsou pro žalobkyni s ohledem na absenci souhlasů nepoužitelné. Zpoždění provázející provádění projekčních prací zvýšilo náklady na samotnou stavbu, žalobkyně nadto musela vynaložit další náklady na zhotovení projektu [právnická osoba]. Na výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 31.10.2019 a 10.12.2019 žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná namítala, že částka ve výši 23 065 Kč byla žalované uhrazena za práce na studii záměru z hlediska souladu s platným územním plánem, které žalovaná prováděla dle pokynů žalobkyně. Žalovaná žalobkyni upozornila, že její záměr nelze realizovat s ohledem na nedodržení minimální vzdálenosti stavby od hranice pozemku a nutnost použití pozemku obce pro výjezd z domu bez souhlasu souseda pana [příjmení] a [územní celek], žalobkyně na svém záměru přesto trvala s tím, že souhlasy opatří. Na základě dokumentace zpracované žalovanou bylo vydáno závazné stanovisko orgánu územního plánování. Na základě smlouvy o dílo z 4.3.2019 žalovaná započala projektové práce za součinnosti specialistů z oboru [anonymizováno 7 slov]) a [anonymizováno]. V dubnu 2019 žalobkyně zjistila, že souhlas souseda opatřit nelze. Proto byl projekt se souhlasem žalobkyně přepracován. Než žalobkyně souhlasila, musela být vypracována řada variant. Protože žalobkyně do 16.4.2019 neobstarala ani souhlas obce, vypracovala žalovaná variantu, k níž nebyl souhlas obce třeba. Žalobkyně s touto variantou nesouhlasila, proto žalovaná dne 18.4.2019 práce na projektu přerušila. Žalobkyně uváděla, že souhlasy opatří, a když nebyla úspěšná, začala napadat spolupracovníky žalované. Žalovaná zpracovala novou variantu. Žalobkyně požadovala práce, které neměly smysl, komunikace s ní byla obtížná, byla stále agresivnější, přitom nebyla schopna jasně vymezit své požadavky. Po dohodě ze schůzky 9.7.2019 byl žalobkyni zaslán nový koncept díla a dne 18.7.2019 byl žalobkyní odsouhlasen. Finální podoba návrhu byla odsouhlasena 5.8.2020. Na projektu však nebylo možno pokračovat, neboť specialista na [anonymizováno] byl do začátku září na dovolené. Žalobkyně tvrdila, že již k žalované ztratila důvěru a že přejde k jinému projektantovi. Následně žalovaná s ohledem na nedostatek součinnosti ze strany žalobkyně a její agresivní chování od smlouvy odstoupila a vyúčtovala provedené práce. Náklady za provedené práce výši zaplacené zálohy převyšují. Na projektu byly provedeny – [anonymizováno] - [anonymizováno] průzkum za 24 805 Kč, projekt veřejných přípojek [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] za 13 200 Kč, projekty [anonymizováno] technické [anonymizováno] (dále jen [anonymizováno]) za 6 240 Kč, výpočet osvětlení za 3 600 Kč, zhotovení [anonymizováno] za 9 680 Kč, vypracování stavebně konstrukční části za 2 000 Kč, projekt dopravního řešení za 6 050 Kč, projekt vnitřní elektrifikace a výpočtu bilancí za 3 000 Kč, architektonicko - stavební část za 46 796,75 Kč, koncepční změny ve stavební dokumentaci za 21 780 Kč, architektonická studie nového subjektu za 35 785,75 Kč.

3. Soud se nejprve zabýval otázkou své věcné příslušnosti s ohledem na předmět uzavřené smlouvy o [anonymizováno], jimž byly projekční práce. Ty jsou nepochybně výsledkem tvůrčí činnosti autora jako fyzické osoby (v tomto případě inženýrky), [anonymizováno] je vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě (projektová dokumentace zahrnuje výkresové části, technické zprávy apod.), pro vyhotovení projektové dokumentace jsou vyžadovány specifické odborné technické a praktické znalosti a dovednosti, prováděné práce v sobě zahrnují i využití a zpracování poznatků ohledně situace v místě umístění stavby, využití materiálů a dalších technických řešení a dílo musí respektovat řadu technických norem. Z těchto důvodů jde o autorské dílo dle § 2 odst. 1 autorského zákona (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu [číslo jednací] ze dne 9. prosince 2019). Pod okruh sporů vyplývajících z práva [anonymizováno] vlastnictví se standardně řadí též spory, jejichž předmětem jsou nároky ze smluv o dílo (§ 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Žalobkyně však v projednávané věci nevystupuje jako nositel práva [anonymizováno] vlastnictví a sama v řízení neuplatňuje žádná práva vyplývající z [anonymizováno] vlastnictví (např. podle autorského zákona), ale právo z bezdůvodného obohacení. Tím je dána věcná příslušnost zdejšího soudu (usnesení Vrchního soudu v Praze [anonymizováno] [číslo] ze dne 25.3.2021).

4. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná vypracovala studii proveditelnosti a předala ji žalobkyni, jak také potvrzuje email z 11.12.2018. Studie byla vypracována na základě dohody obsažené v emailové komunikaci (email z 18.10.2018, 12.11.2018). Dne 12.2.2019 odbor územního plánování [stát. instituce] vydal k žádosti jednatelky žalobkyně (výpis z OR) [jméno] [příjmení] zpracované [jméno] [příjmení] [příjmení] (žádost) závazné stanovisko, že záměr výstavby [anonymizováno] domu v [obec] je přípustný, bude-li umístěn a proveden v souladu s předloženou dokumentací zpracovanou žalovanou jako zodpovědným projektantem. (závazné stanovisko). Jestliže bylo vydáno souhlasné stanovisko úřadu, byla studie vypracována řádně. Záloha na studii byla účtována fakturou zaslanou žalobkyni emailem z 15.11.2018 (email z 15.11.2018, faktura [číslo] 2019 z 4.2.2019). Nato žalobkyně uhradila žalované 23 065 Kč, jak nebylo mezi stranami sporu. S ohledem na shodu zaplacené částky a částky fakturované a na skutečnost, že částka byla zaplacena před uzavřením smlouvy o dílo, a cena je obdobná, byť mírně nižší než cena dle cenové nabídky z 12.10.2018, neměl soud pochybnost o tom, že šlo o platbu za studii proveditelnosti uhrazenou na základě vzájemné dohody.

5. Smlouvou o [anonymizováno] z 4.3.2019 se žalovaná zavázala vypracovat a předat žalobkyni projektovou dokumentaci s názvem„ [anonymizováno] dům [obec]“ ve stupni pro povolení stavby ([anonymizováno]) (čl. II) a žalobkyně se zavázala za provedené dílo uhradit 246 500 Kč a DPH, a to 40% po podpisu smlouvy před zahájením prací, 40% při odevzdání kompletní projektové dokumentace a 20% při předání projektové dokumentace se zpracováním stanovisek pro stavební úřad (čl. III). (smlouvou o [anonymizováno]). Parametry domu byly řešeny již před uzavřením smlouvy o [anonymizováno] (email z 19.11.2018, cenová nabídka z 29.10.2018). [anonymizováno] Z1/2019 z 1.3.2019 žalovaná žalobkyni účtovala jako zálohu za [anonymizována tři slova] [obec] 128 018 Kč (faktura). Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobkyně žalované tuto částku uhradila.

6. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaná započala s prováděním projektových prací, a to již před uzavřením smlouvy v průběhu vyjednávání o obsahu smlouvy (emaily z 17.1.2019, email z 18.1.2019, email z 22.1.2019). Soudu byly předloženy průvodní a souhrnná [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] dům [obec] - [anonymizována dvě slova] (dokumentace pro územní rozhodnutí) a [anonymizováno] (dokumentace pro stavební povolení).

7. Rozsah provedených projektových prací se podává z posudku [anonymizována tři slova] s.r.o. [číslo] ze dne 17.6.2021, dle kterého obvyklá cena provedených projekčních prací se pohybovala v rozmezí 93 840 Kč – 123 884,90 Kč, s mediánem 107 726 Kč. V tom není zahrnuta studie proveditelnosti a zpracování průzkumů. Znalec uvedl, že s odstupem času již nelze přesně říci, co všechno bylo provedeno a jaké přesně byly pokyny. Z těchto důvodů soud v souladu s § 136 o.s.ř. vyšel z ceny stanovené znalcem jako medián ceny provedených prací. Znalec ve svém posudku doplněném u ústního jednání přesvědčivým způsobem vysvětlil, že si žalovaná za provedené práce účtovala méně, než je obvyklé. Svědek [příjmení] účtoval zálohu na zaplacení svých prací žalované emailem z 29.3.2019 (citovaný email) Za projekty přípojek bylo žalované účtováno 3 960 Kč (faktura [číslo]) a 9 240 Kč (faktura [číslo]), které žalovaná uhradila dne 3.4.2019 (potvrzení o provedení platby dne 3.4.2019) a dne 25.11.2019 (potvrzení o provedení platby). Dokumentace byla provedena bezvadně, neboť dne 5.2.2020 [stát. instituce] rozhodl k žádosti jednatelky žalobkyně zastoupené [jméno] [příjmení] [příjmení] o umístění stavby (vodovodní, kanalizační a plynové přípojky) (citované rozhodnutí). Za projekty [anonymizováno] bylo žalované účtováno 6 240 Kč (faktura [číslo]), které žalovaná uhradila dne 3.4.2019 (potvrzení o provedené platbě z 5.4.2019. Emailem ze dne 5.3.2019 žalovaná vyžádala od [jméno] [příjmení] výpočet osvětlení domu, po jeho realizaci bylo zjištěno, že původní záměr nemůže být realizován (email z 19.4.2019). Výpočty osvětlení byly provedeny (protokol o provedených výpočtech), vyúčtovány (faktura [číslo] vystavená na žalovanou) a bylo za ně zaplaceno 3 630 Kč (potvrzení o provedení platby z 26.3.2020). Osvětlení bylo řešeno i emaily z 1.8.2019, 2.8.2019, 30.7.2019, 1.4.2019 (citované emaily). Požárně bezpečnostní řešení bylo konzultováno emailem z 25.3.2019, 28.3.2019, a jeho další varianta emailem z 30.7.2019, 31.7.2019, 1.8.2019 a 2.8.2019 (citované emaily). Za provedený výpočet [anonymizováno] (protokol o výpočtu [anonymizováno]) bylo účtováno (faktura [číslo] vystavená na žalovanou) a zaplaceno 9 680 Kč (potvrzení o provedení platby z 23.6.2020). První výpočty dopravní situace byly provedeny již před uzavřením smlouvy o dílo pro studii proveditelnosti (dva emaily z 4.12.2018, dva emaily z 19.12.2018).) Následně žalovaná žádala konzultaci k dopravní situaci 5.3.2019 (dva emaily z 5.3.2019), 19.3.2019, kdy existovaly dvě varianty řešení (dva emaily z 19.3.2019 a pro další variantu dne 26.7.2019 (email z 26.7.2019)). Za dopravní řešení účtoval Ing. [příjmení] [příjmení] žalované fakturou č. 2020009 6050 Kč (citovaná faktura), které žalovaná uhradila dne 26.3.2020 (potvrzení o provedení platby). Výpočty bilancí žalovaná žádala emailem z 19.3.2019. Všechny tyto důkazy jsou v souladu se závěry znaleckého posudku.

8. Znalecký posudek obsahuje všechny formální náležitosti podle ustanovení § 13 odst. 2 – 6 vyhl. č. 37/1967 Sb. k provedení zákona o znalcích a tlumočnících a § 13 zák. č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících (nález, posudek v užším slova smyslu (tedy výčet otázek, na které měl znalec odpovědět, a odpovědi na ně), znaleckou doložku, číslo položky, pod kterou byl úkon zapsán ve znaleckém deníku, podpis a pečeť (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4543/2014), jeho závěry jsou po jeho doplnění u ústního jednání náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu. Znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat, jeho závěry jsou přesvědčivé a nejsou v rozporu s provedenými důkazy a pravidly logiky. Soud nemohl přezkoumávat věcnou správnost odborných znaleckých závěrů, které tvoří podstatu důkazu znaleckým posudkem, je oprávněn hodnotit znalecký posudek pouze z pohledu jeho přesvědčivosti, konzistence, souladu s ostatními provedenými důkazy i z pohledu logiky. Jestliže těmto kritériím vyhovoval, nemohl pro nedostatek vlastní odbornosti se závěry znalce polemizovat. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1290/2007) Soud neshledal žádné rozpory mezi závěry znaleckého posudku a provedenými důkazy. Závěry znaleckého posudku jsou přesvědčivé a logické a žádná okolnost nevyvolává pochybnost o jeho věcné správnosti. Žalovaná zadala také [anonymizováno] - [anonymizováno] průzkum, za nějž jí bylo účtováno ([anonymizováno] č. [rok]) 24 805 Kč, které uhradila (potvrzení o provedení platby z 1.3.2019).

9. Za správnost, úplnost a proveditelnost [anonymizováno] zodpovídala žalovaná jako zhotovitelka (čl. [anonymizováno] smlouvy o [anonymizováno]). Z provedených prací bylo možno bez omezení použít hydrogeologický a radonový průzkum a projektovou dokumentaci přípojek. Ostatní práce použity být nemohly, neboť jak znalec upřesnil u výslechu u soudního jednání dokumentace, mohla být podkladem pro stavební povolení pouze v případě, že by se podařilo obstarat souhlas sousedů s výjimkou z odstupu stavby od hranice pozemku. Mezi stranami sporu nebylo sporu o tom, že tento souhlas se opatřit nepodařilo. Ze smlouvy příkazní o obstarání formalit potřebných ke stavbě nového [anonymizováno] domu z 28.2.2019, nepodepsané avšak předložené samotnou žalobkyní, se podává, že žalobkyni bylo známo, že záměr stavby odstupovou vzdálenost nerespektuje, neboť ve smlouvě je uvedeno, že [jméno] [příjmení] [příjmení] má žalobkyni pomoci vyžádat výjimku z odstupové vzdálenosti. V emailu z 17.1. 2019 jednatelka žalobkyně uvádí, že se pokusí sjednat s obcí, aby bylo možno umístit schody na hranici jejího pozemku. V emailu z 22.1.2019 žalovaná žalobkyni vyzývala, aby projednala s obcí, zda je schopna poskytnout věcné břemeno na užívání pozemku s tím, že je to třeba mít oficiálně potvrzené (dva emaily z 21.1.2019). Také svědci [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vypověděli, že žalobkyni sdělili, že nelze umístit stavbu blíže než dva metry od hranice pozemky, výjimka je možná, jen když s ní souhlasí sousedé a že je jednatelka žalobkyně ujišťovala, že souhlasy opatří. [jméno] [příjmení] [příjmení] potvrdila, že bylo jednatelce žalované také sděleno, že žádá-li nový vjezd, je třeba opatřit souhlas obce, jíž se změna dotýká. [jméno] jednatelka žalobkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že uvedla, že souhlasy zajistí, protože jí žalovaná řekla, že to tak bude rychlejší. Znalec potvrdil, že běžně souhlasy opatřuje zadavatel, neboť souhlas není součástí projektové dokumentace, svědek [jméno] [příjmení] dodal, že také ve vztahu mezi [anonymizováno] a žalobkyní bylo sjednáno, že souhlasy opatří žalobkyně. Znalec připomněl, že dokumentaci jako autorské dílo nemůže bez souhlasu projektanta použít další projektant, žalobkyně namítala, že dokumentace nebyla použitelná pro absenci tohoto souhlasu. Z čl. [anonymizováno] bodu 5 smlouvy o dílo se podává, že bylo sjednáno, že výkresy budou kromě tištěné formy předány v pdf formě, [anonymizováno] výkresy jsou vlastnictvím žalované (smlouva o dílo). Z výpovědi [jméno] [příjmení] plyne, že dokumentaci v jiné formě ani nepožadovali, vzali to, co měli, víc pro svoji práci nepotřebovali. Znalec osvětlil, že pokud nový projektanti dělají stavbu v jiném půdorysu je také mnohdy rychlejší, stavbu znovu nakreslit, než překreslovat původní dokumentaci. Zpracovaná projektová dokumentace přesto sloužila jako inspirace pro projektanty [právnická osoba] projekt zpracovávající projektovou dokumentaci na stavbu domu ve stejném místě po ukončení spolupráce žalobkyně a žalované (výslech svědka [jméno] [příjmení]), část dokumentace žalované se do dokumentace [anonymizováno] zapracovala (výslech [jméno] [příjmení]), některé verze se velmi podobaly poslední verzi dokumentace zpracovávané žalovanou (výslech svědka [jméno] [příjmení]). Tato poslední verze, byla zpracována jen v pracovní verzi, nebyla zpracována ve stupni pro [anonymizováno] a [anonymizováno], což potvrdila sama žalovaná. Také znalec po shlédnutí projektu [anonymizováno], které je součástí spisu, potvrdil, že nové projektové řešení původnímu řešení částečně odpovídalo. Žalovaná byla dle smlouvy povinna přistoupit na důvodné změny v projektové dokumentaci požadované žalobkyní a žalobkyně se zavázala uhradit žalované náklady prokazatelně vzniklé těmito změnami, dle rozsahu změn měl být také upraven termín dodání dokumentace. (čl. [anonymizováno] smlouvy o [anonymizováno]) V průběhu zpracovávání projektové dokumentace jednatelka žalobkyně často měnila pokyny k provedení projektové dokumentace a žalovaná dle jejích pokynů zpracovávala nové verze záměru (email z 3. a 4.4.2019, 8.4.2019, 9.4.2019, 28.5.2019, 10.6.2019, 11.6.2019, 15.6.2019, 20.6.2019, 20.6.2019, 21.6.2019, 17.7.2019, 18.7.2019, 5.8.2019). Znalec objasnil, že nebylo možno postupovat podle studie ing. architekta [jméno] [příjmení] z 8/ 2018 založené ve spisu, neboť jím navržená budova neodpovídala českým stavebním předpisům. Studie, jak se strany shodly a jak také plyne z cenové nabídky, zahrnovala původní zadání základních parametrů domu. Jedním z důvodů změn [anonymizováno] byla skutečnost, že se souhlasy nepodařilo zajistit, o čemž mezi stranami nebylo sporu. Kvůli nesouhlasu sousedů jednatelka žalobkyně žádala zmenšení domu (email z 2.4.2019), došlo k přerušení projektových prací, neboť nebylo zřejmé, zda se jednatelce žalobkyně podaří obstarat souhlas obce se zvolenou variantou parkování a který ze záměrů si přeje realizovat, ještě 29.4.2019 žalovaná v emailu uváděla, že čeká na rozhodnutí, který projekt má být realizován (dva emaily z 16.4.2019, emaily z 18.4.2019, 29.4.2019), v mezidobí byla zpracovávána jen kanalizace (email z 18.4.2019). 7.6.2019 jednatelka žalobkyně sdělila žalované, že nezískala souhlas obce k vjezdu, návrh byl se souhlasem jednatelky žalobkyně přepracován (emaily ze 7.6.2019, 10.6.2019, 11.6.2019, 3.8.2019). 11.6.2019 bylo změněno zadání na„ [anonymizována tři slova]“. (email z 11.6.2019) Ostatně i [anonymizováno] dle pokynů žalobkyně vypracovalo několik variant (výslech [jméno] [příjmení]). Poslední verze výkresů již požadavek na odstup dvou metrů od hranice pozemku splňovala, tam zakreslený dům by souhlas sousedů mít nemusel. (znalecký posudek doplněný o výslech znalce u ústního jednání). Původní verze byla zpracována v rozsahu pro společné povolení [anonymizováno] a [anonymizováno], tedy ve zjednodušené formě, podle které nelze stavět. (výpověď znalce u ústního jednání). K poslední verzi však již nebyla vypracována komplexní projektová dokumentace, jak mezi stranami ani nebylo sporné a jak potvrdil znalec u ústního jednání. Dle jednatelky žalobkyně jí nebyla předána dokumentace ve vytištěné formě. Skutečnost, že výstupy práce žalované byly žalobkyni předány, plyne z podacího lístku a také z výslechu svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří je měli k dispozici, i vyjádření projektanta podaného písemně ing. [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] výslovně potvrdil, že měl od jednatelky žalobkyně k dispozici několik variant dokumentace, ty zahrnovaly i variantu bytového domu i variantu pro [anonymizována tři slova] s jednotkami. Jednotlivé verze projektové dokumentace zaslala žalovaná žalobkyni emaily z 13.3.2019, 19.3.2019, 21.3.2019, 22.3.2019, 3.4.2019, tři emaily z 9.4.2019, 20.5.2019, 27.5.2019, 15.6.2019, 20.6.2019, 17.7.2019, 18.7.2019, 2.8.2019, 2.8.2019 (citované emaily). Ostatně i jednatelka žalobkyně předání dokumentace potvrdila, když uvedla, že chodily studie, byť pouze emailem. Žalobkyně sama uvedla, že se proti emailové komunikaci neohradila. Dokumentace byla předána v PDF formátu (výslech svědka [jméno] [příjmení]), která je dle znalce editovatelná do verze [anonymizováno] použitelné pro další zpracování. Nebyly předány výpočty k projektové dokumentaci, znalec uvedl, že výpočty nejsou součástí dokumentace [anonymizováno]. Emailem z 9.5.2019 žalovaná žalobkyni žádala o další stanovisko k postupu s tím, že práce na projektu musely být pozastaveny, neboť se čekalo, zda se podaří získat souhlasy obce a sousedů. Následovala schůzka 10.5.2019, které se měl zúčastnit celý realizační tým, [jméno] [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalovaná (tři emaily z 9.5.2019). Poté, co jednatelka žalobkyně zjistila, že se jí nepodaří obstarat souhlasy mezi ní a realizačním týmem začalo docházet k neustálým konfliktům, které se stupňovaly (email [jméno] [příjmení] [příjmení] z 4.5.2019, email žalované z 9.5.2019, 20.5.2019). Existenci konfliktů potvrdil i svědci [jméno] [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve svých výpovědích. Svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] uváděla, že zásadnější konflikty s jednatelkou žalobkyně neměla, avšak měla s ní několikrát přestřelku po telefonu, jednatelka žalobkyně na ní zvyšovala hlas, avšak ne pokaždé. Byla náročný klient, trvala na pokynech k provedení projektové dokumentace v rozporu se stavebními předpisy, jimž se nechtěla přizpůsobovat, měla nerealizovatelné představy o počtu parkovacích stání. Svědek [jméno] [příjmení] popisoval, že se k nim jednatelka žalobkyně chovala hrubě, křičela na něj do telefonu a říkala jim, že jsou pitomci, že ničemu nerozumí, že je svědek vůl a nemá oprávnění zpracovávat dokumentaci. Výpovědi obou svědků byly v souladu a byly v souladu i s citovanými emaily. Jednatelka žalobkyně u jednání spontánně potvrdila, že na [jméno] [příjmení] do telefonu křičela. Soud uvěřil i tvrzení, že jednání jednatelky žalobkyně bylo hrubé, mimo meze základní slušné lidské komunikace. To nepřímo potvrzuje i email z 6.9.2019 zaslaný jednatelkou žalobkyně žalované po ukončení spolupráce, který obsahuje osobní útoky („ Banda zlodějů, nemáte oprávnění k práci, ne se pořád vymlouvat, nezkoušejte to na mne“) a email jednatelky žalobkyně z 9.9.2019, kde jednatelka píše„ Chovám se tak, jak jste si to zasloužila. Budete ráda, že zatím tak! [anonymizováno] zítra !!!“ [anonymizováno] a arogantní jednání jednatelky žalobkyně bylo patrné i u jednání vedeného před zdejším soudem dne 3.6.2020, kdy soud za účelem zjištění skutkového stavu věci do komunikace jednatelky žalobkyně nijak nezasahoval, ani ji na nevhodnost jejího chování neupozorňoval. Průběh komunikace jednatelky žalobkyně je podrobně popsán v protokole z tohoto jednání. Žalobkyně i u tohoto jednání za přítomnosti soudu žalovanou i oba svědky hrubě napadala a skákala jim do řeči. Žalované mimo jiné říkala:„ Za tu spolupráci s [anonymizováno], to jsem [anonymizováno] snad měla zdravit ?“,„ Proč vy mne stále taháte za nos ?“,„ Zneužívala jste, že jsem cizinka, že ničemu nerozumím“,„ kolik peněz jsem za [anonymizováno] vyhodila“„ Proč vy jste se ke mně chovala, vy se nestydíte, znám [anonymizováno] historii.“„ To je přesně [anonymizováno] postup, chováte se jako vždycky, když po [anonymizováno] něco chci, tak mlčíte a neodpovídáte, děláte, že nejste“. Na svědka [jméno] [příjmení] se čtyřicetiletou praxí v oboru, se mj. obracela slovy„ Ani nevíte, kde je v domě kanalizace, vůbec nevíte, o čem mluvíte.“,„ Vy nevíte, co je to poháněcí kanalizace, máte tam motor, který to pohání“,„ Teď jste konečně přišel na to, jak funguje kanalizace“,„ S [anonymizováno] pomocí určitě“,„ To je neskutečný“,„ Aspoň vidíte, jak to tam vypadalo“,„ To vy umíte, nebudu se s [anonymizováno] dohadovat, jste starší pán, měl byste se stydět.“,„ Za to můžete vy, vy tomu všichni nerozumíte“,„ A za co pak berete peníze ?“,„ Když jste mi to tak pěkně vysvětlil, jak to, že nevíte jakou smlouvu jsem uzavřela s paní Šafránkovou?“,„ Co je to podle [anonymizováno] inženýring ?“, [jméno] [příjmení] [příjmení] vyhrožovala slovy„ Lžete sama proti sobě, to je [příjmení] věc. [příjmení] muset podniknout něco i proti Vám.“. U obou svědků pak bylo patrno, jak je jim soudem nepřerušovaná konfrontace nepříjemná, snaží se jí vyhnout a nevyhrocovat ji, intenzita útoků jednatelku žalobkyně donutila i jinak velmi diplomaticky se vyjadřující [jméno] [příjmení] [příjmení], aby se proti nim vymezila. Strany sjednaly možnost odstoupení od smlouvy při podstatném porušení smluvních povinností po upozornění prokazatelnou formou (doporučeně nebo emailem). Co lze považovat za podstatné porušení smlouvy je ve smlouvě uvedeno jen demonstrativně (nesplnění smluvených termínů, nekvalitní provádění díla, prodlení s úhradou faktury delší než 20 dnů). Odstoupení od smlouvy je účinné jeho doručením druhé smluvní straně (čl. [anonymizováno]). Pro případ odstoupení od smlouvy ze strany žalované pro podstatné porušení smlouvy ze strany žalobkyně se žalobkyně zavázala uhradit poměrnou část ceny díla odpovídající rozpracování (čl. [anonymizováno]). Nebylo sporu o tom, že žalovaná od smlouvy odstoupila. V emailu z 5.9.2019 doručeném nejpozději 6.9.2019 (emaily z 5. a 6.9.2019) žalovaná uvedla, že se rozhodla ukončit vzájemnou spolupráci, a jako důvod uvedla ztrátu důvěry, kdy nemůže pracovat pro člověka, který nemá respekt a důvěru v její práci, odbornost a profesionalitu, myslí si o ní, že je neschopná a ještě to všude vypráví. Jednatelka žalobkyně prosazuje věci, které jsou v rozporu se zákony ČR a má nesplnitelné požadavky na rychlost zpracování změn do dokumentace. Z těchto důvodů je spolupráce pro žalovanou vyčerpávající a nekomfortní. Žalobkyně s odstoupením souhlasila, pokud v emailu z 6.9.2019 uvedla, že to bylo potřeba udělat již dávno. Na to žalovaná emailem z 6.9.2019 reagovala slovy, že s jednatelkou žalobkyně končí, vyprošuje si, aby ji urážela, takové hysterické jednání si nenechá líbit“. 9.9.2019 ještě jednou v emailu uvedla, že chce slušně ukončit spolupráci, protože se jí nelíbí jednání a chování jednatelky žalobkyně. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení zaplacené zálohy (email z 9.9.2019), žalovaná vrácení zálohy odmítla s tím, že záloha odpovídá již provedeným pracem, které žalobkyni vyúčtovala a vyúčtování spolu s poslední verzí nového návrhu jí zaslala poštou (email z 9.9.2019). Další emaily z 9 – 11.9.2019 ilustrují konfliktní situaci mezi jednatelkou žalobkyně a žalovanou. Následně jednatelka žalobkyně zaslala dne 31.10.2019 a 12.12.2019 žalované listiny označené jako odstoupení od smlouvy, odstoupení odůvodnila prodlením při zpracování díla. Zároveň požádala o vrácení 128 018 Kč (odstoupení od smlouvy, fotokopie obálky, poštovní podací arch).

10. Soud vycházel z výpovědi jednatelky žalobkyně jen podpůrně, neboť tato výpověď jako celek měla nižší věrohodnost, byla účelová a obsahovala vnitřní rozpory, které vznikaly, pokud soud jednatelku žalobkyně konfrontoval s dalšími provedenými důkazy. Jednatelka žalobkyně 3x sdělila soudu, že před uzavřením smlouvy o [anonymizováno] se žalovanou jí žalovaná nic nepředala, následně přiznala, že jí byla předána studie proveditelnosti, tvrdila, že stavební souhlasy měla obstarat [jméno] [příjmení] [příjmení], poté uvedla, že je měla obstarat ona sama, protože jí žalovaná řekla, že to tak bude rychlejší. Srovnáním výpovědi jednatelky žalobkyně s ostatními provedenými důkazy a za pomoci četných spontánních projevů jednatelky žalobkyně v jednací síni se však soudu podařilo ozřejmit skutkový stav v míře nepřipouštějící pochyby o jeho závěrech. Kde však byla výpověď jednatelky žalobkyně v rozporu s výpověďmi slyšených svědků, vyšel soud z těchto výpovědí, neboť v nich obdobné rozpory neshledal, naopak byly tyto výpovědi ve vzájemném souladu s ostatními výpověďmi svědků i provedenými listinnými důkazy.

11. Z těchto skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná vypracovala pro žalobkyni na základě vzájemné dohody řádně studii proveditelnosti, za kterou účtovala 23 065 Kč a žalovaná za studii tuto částku zaplatila. Smlouvou o [anonymizováno] se žalovaná zavázala vypracovat a předat žalobkyni projektovou dokumentaci s názvem„ [anonymizována dvě slova] [obec]“ ve stupni pro povolení stavby ([anonymizováno]) (čl. [anonymizováno]) a žalobkyně se zavázala za provedené dílo uhradit 246 500 Kč a DPH. Na záloze žalobkyně uhradila 128 018 Kč. Žalobkyně pokyny k vypracování dokumentace neustále měnila a žalovaná dokumentaci podle jejích pokynů zpracovávala. Na základě smlouvy o [anonymizováno] byly provedeny práce v hodnotě 107 726 Kč a inženýrsko geologický průzkum v ceně 24 805 Kč. Z provedených prací byly pro žalobkyni použitelné pouze projekty přípojek a inženýrsko geologický průzkum. Ostatní práce použity být nemohly pro absenci souhlasu sousedů s výjimkou z odstupu stavby od hranice pozemku. Jednatelka žalobkyně souhlas neopatřila, ačkoli se k tomu zavázala a ačkoli žalované tvrdila, že souhlasy opatří. Dokumentace byla předána v tištěné formě, a část ve formě pdf, a to i průběžně v době jejího vypracovávání, předání dokumentace v jiné než pdf formě nebylo sjednáno. Zpracovaná projektová dokumentace přesto sloužila jako inspirace pro projektanty [právnická osoba] projekt zpracovávající projektovou dokumentaci na stavbu domu ve stejném místě po ukončení spolupráce žalobkyně a žalované. Doba provádění prací byla negativně ovlivněna nepředáním souhlasů a změnami zadání. Poté, co jednatelka žalobkyně zjistila, že se jí nepodaří obstarat souhlasy, mezi ní a realizačním týmem začalo docházet k neustálým konfliktům, které se vyhrotily tak, že jednatelka žalobkyně členům týmu nadávala, posílala hrubé emaily a urážela je. Na to žalovaná pro chování ze strany jednatelky žalobkyně od smlouvy odstoupila, s ukončením spolupráce jednatelka žalobkyně souhlasila. Pro případ odstoupení od smlouvy ze strany žalované pro podstatné porušení smlouvy ze strany žalobkyně se žalobkyně zavázala uhradit poměrnou část ceny díla odpovídající rozpracování. Žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení zaplacené zálohy, žalovaná vrácení zálohy odmítla s tím, že záloha odpovídá již provedeným pracem, které žalobkyni vyúčtovala.

12. Soud v řízení provedl všechny účastníky navržené důkazy, které byly podstatné pro rozhodnutí ve věci. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného.

13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dle ustanovení § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) smlouvu o dílo, kterou se žalovaná zavázala zpracovat pro žalobkyni projektovou dokumentaci. Ve smlouvě bylo sjednáno právo odstoupit od smlouvy pro její podstatné porušení. Hrubost jednatelky žalobkyně dosahovala intenzity porušující dobré mravy, součástí komunikace mezi klientem a profesionálem není zpochybňování kvalifikace profesionála, zvyšování hlasu, tím méně křik ani ponižující jednání formou popisovanou svědky a manifestovanou u soudního jednání i v emailech z období ukončení spolupráce stran sporu. Porušení dobrých mravů této intenzity je podstatným porušením smlouvy. Žalovaná proto od smlouvy odstoupila, žalobkyně ostatně ani platnost odstoupení od smlouvy nezpochybňovala, sama jej ve své žalobě tvrdila a s ukončením spolupráce emailem souhlasila. Pro výsledek sporu ani nemá praktický význam, zda k ukončení smlouvy došlo odstoupením od ní pro podstatné porušení smluvních povinností žalobkyně, či vzájemnou dohodou stran, neboť dle čl. [anonymizováno] odst. 3 smlouvy je v obou případech žalobkyně povinna uhradit poměrnou část ceny díla odpovídající jeho rozpracování, a to bez formálních náležitostí na uplatnění nároku. Odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně smlouva zaniknout nemohla, neboť bylo žalované zasíláno až po okamžiku, kdy za vzájemného souhlasu stran došlo k ukončení jejich vzájemné spolupráce. Cena díla činila dle znaleckého posudku 107 726 Kč bez zahrnutí prací na záměru řadového domu, které žalobkyně zadala žalobkyni v souladu s čl. [anonymizováno] smlouvy v průběhu zpracování [anonymizováno]. Nadto byl zpracován geologický průzkum v ceně 24 805 Kč. Žalovaná opakovaně upozorňovala žalobkyni na nevhodnost jejích pokynů ve smyslu § 2594 o.z., žalobkyně na provádění díla podle nevhodných pokynů trvala. Proto na povinnost uhradit provedené práce neměla vliv skutečnost, že výsledek práce byl pro žalobkyni použitelný jen částečně (kanalizace) nebo jako inspirace. Při vypracování dokumentace nebyla žalovaná v prodlení, žalobkyně své pokyny neustále měnila, na změny pokynů žalovaná svými emaily v odpovídající lhůtě reagovala, proto nemohlo dojít k včasnému odevzdání díla a došlo dle čl. [anonymizováno] k prodloužení termínu odevzdání. Pro výsledek sporu nebylo podstatné, zda žalovaná předala žalobkyni projektovou dokumentaci také ve vytištěné formě. Povinnost předat dokumentaci ve vytištěné formě dle smlouvy o dílo se vztahovala jen k předání zhotoveného díla, k čemuž nedošlo, neboť v okamžiku ukončení spolupráce, byla zhotovena jen část [anonymizováno]. Povinnost předat dokumentaci v jiné než PDF formě nelze z uzavřené smlouvy dovodit. Ve smlouvě bylo také uvedeno, že projektová dokumentace zůstává vlastnictvím žalované, nelze proto dovozovat porušení jejích povinností z jejího nesouhlasu s převodem autorských práv na žalobkyni, případně dalšího projektanta. Lze uzavřít, že celková cena provedených prací tak převyšuje zaplacenou zálohu. Studie proveditelnosti byla zpracována na základě předcházející dohody stran sporu, od níž odstoupeno nebylo, byla také v odpovídajícím rozsahu zhotovena, o čemž svědčí následné rozhodnutí stavebního úřadu. Její cena byla zaplacena v souladu s oboustrannou dohodou, o čemž svědčí i skutečnost, že platba byla zpochybňována až v souvislosti se sporem z následně uzavřené smlouvy o dílo. K bezdůvodnému obohacení žalované ve smyslu § 2991 o.z. nedošlo, nárok žalobkyně na vrácení zálohy ani ceny díla není důvodný. Z těchto důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

14. O nákladech řízení rozhodl soud dle §142 o.s.ř. a plně úspěšné žalované přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Její náklady jsou tvořeny odměnou advokáta vypočtenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 92 120 Kč (převzetí právního zastoupení a první porada s klientem, odpor včetně odůvodnění a jeho doplnění, účast u jednání dne 20.5.2020, vyjádření z 28.5.2020, účast u soudního jednání dne 3.6.2020 za čtyři úkony právní pomoci, vyjádření z 10.11.2020, vyjádření z 8.12.2021 a další porada s klientem 22.2.2022 a účast u jednání dne 23.2.2022 za dva úkony právní pomoci) a DPH ve výši 20 227,20 Kč.

15. Za účelně vynaložený náklad nelze považovat podání odporu a jeho následné odůvodnění doplněné podáním z 4.5.2020, neboť žalované ničeho nebránilo učinit oba úkony zároveň soud neshledal v této části řízení za účelně vynaložený náklad další poradu s klientem v délce přes jednu hodinu, když k ní došlo za situace, kdy soud po žalované pouze požadoval zaslání souhrnné technické zprávy. Soud neshledal důvodu pro zvýšení sazby za provedený úkon ani pro obtížnost úkonu. [ulice] obtížnost úkolu se nevztahovala na práci advokáta, základ sporu byl jednoduchý, a sice zda byly uděleny souhlasy či zda nebyly a kdo je měl opatřit a jaká byla práva a povinnosti stran při ukončení smlouvy. Skutečnost, že existuje studie proveditelnosti a dokumentace pro společné řízení plyne z předpisů k obecným požadavkům na výstavbu, které by měl právní zástupce žalované jako advokát znát, používané zkratky v projektové dokumentaci, které snad lze považovat za znalost advokátu nepříslušející, lze za pomoci klientky osvětlit v průběhu několika minut. Nebylo již úkolem advokáta, aby posuzoval, zda je projektová dokumentace provedena v souladu se zákonem a kolik hodin strávila projektantka zhotovováním díla. Pokud jde o kompletaci příloh, tu prováděla žalovaná, proto nemá její obtížnost na výši odměny advokáta vliv. Obtížnost věci odráží již základní sazba za jeden úkon právní pomoci ve výši 6 580 Kč, kdy, jak je soudu z jeho úřední činnosti známo, nejde o běžnou základní hodinovou sazbu za práci advokáta. Lze jen dodat, že celková výše odměny advokáta obtížnosti věci plně odpovídá.

16. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř..

17. Podle § 148 o.s.ř. vzniklo státu vůči žalobkyni práva na náhradu vzniklých nákladů řízení. Soud přiznal usnesením č.j. 10 C 541/2019 – 119 ze dne 25.8.2021 znaleckému ústavu znalečné ve výši 20 407,86 Kč a usnesením ze dne 23.2.2022 1 754, 50 Kč. Ze zálohy na vypracování znaleckého posudku bylo vyplaceno 20 000 Kč. Státu tak vznikly náklady řízení ve výši 2 162,36 Kč.