11 C 137/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Kulhánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 1 620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 620 Kč s úrokem z prodlení ve výši 252,39 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 620 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 484/1991 Sb. za účelem poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Zákonem [číslo] Sb. je stanovena povinnost k placení rozhlasového poplatku v měsíční výši 45 Kč. Poplatek je splatný čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Dle § 7 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. může žalovaný po dohodě s žalobkyní zaplatit rozhlasový poplatek předem za více měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. Žalovaná si s žalobkyní sjednala roční periodicitu plateb. Žalovaná se stala na základě oznámení žalobkyně poplatníkem rozhlasového poplatku. Za období od 1. 1. 2018 do 1. 12. 2020 nehradila žalovaná žalobkyni dluh z titulu nezaplacených rozhlasových poplatků dle periodicity plateb ve výši 1 620 Kč a kapitalizovaný úrok za období od 16. 1. 2018 do 30. 9. 2020 ve výši 252,39 Kč. Žalovaná nesplnila dluh ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud z hlediska skutkového stavu věci (na základě předložených listinných důkazů) dospěl k závěru, že žalovaná žalobkyni neuhradila rozhlasové poplatky v souhrnné výši 1 620 Kč za období 1. 1. 2018 až 1. 12. 2020, ač se jednalo o zákonnou povinnost.

5. Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok žalobkyně na základě ustanovení § 3 odst. 4, § 7 odst. 3, § 8 odst. 2 a § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Pokud žalovaná dlužnou částku nezaplatila, dostala se vždy následující den do prodlení se zaplacením ve smyslu § 1968 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle ustanovení § 1970 o.z. a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení zákonného úroku z prodlení.

6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

8. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.