11 C 154/2022
č. j. 11 C 154/2022-18
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 4 966,20 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 966,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 966,20 Kč od 5. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 8. 3. 2022 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 966,20 Kč s příslušenstvím a částku 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovanému byly poskytovány služby [anonymizováno] na základě smlouvy ze dne 21. 11. 2016, jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací a zajištění provozu [anonymizováno] evidence tržeb. Za poskytnuté služby byly žalovanému vystaveny následující faktury: faktura [číslo] za zúčtovací období od 12. 12. 2018 do 11. 1. 2019, se splatností 6. 3. 2019, celková dlužná částka za fakturu [číslo] činí 760,87 Kč, faktura [číslo] za zúčtovací období od 12. 1. 2019 do 11. 2. 2019, se splatností 6. 3. 2019, celková dlužná částka za fakturu [číslo] činí 785,29 Kč, faktura [číslo] za zúčtovací období od 12. 2. 2019 do 11. 3. 2019, se splatností 3. 4. 2019, celková dlužná částka za fakturu [číslo] činí 785,29 Kč, faktura [číslo] za zúčtovací období od 12. 3. 2019 do 11. 4. 2019, se splatností 6. 5. 2019, celková dlužná částka za fakturu [číslo] činí 356,79 Kč, faktura [číslo] za zúčtovací období od 12. 4. 2019 do 11. 5. 2019 se splatností 3. 6. 2019, celková dlužná částka za fakturu [číslo] činí 181,50 Kč, faktura [číslo] za zúčtovací období od 12. 5. 2019 do 11. 6. 2019 se splatností 4. 7. 2019, celková dlužná částka za fakturu [číslo] činí 525,88 Kč, faktura [číslo] za zúčtovací období od 12. 6. 2019 do 11. 7. 2019 se splatností 5. 8. 2019, celková dlužná částka za fakturu [číslo] činí 603,79 Kč, faktura [číslo] za zúčtovací období od 12. 7. 2019 do 11. 8. 2019 se splatností 3. 9. 2018, celková dlužná částka za fakturu [číslo] činí 603,79 Kč, faktura [číslo] za zúčtovací období od 12. 8. 2019 do 11. 9. 2019, se splatností 4. 10. 2019, celková dlužná částka za fakturu [číslo] činí 181,50 Kč a faktura [číslo] za zúčtovací období od 12. 9. 2019 do 11. 10. 2019 se splatností 4. 11. 2019, dlužná částka za fakturu [číslo] činí 181,50 Kč. Celková dlužná částka za všechny uvedené faktury činí 4.966,20 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud z hlediska skutkového stavu věci (na základě předložených listinných důkazů) dospěl k závěru, že žalobkyně poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací ([anonymizována dvě slova]). K zaplacení poskytnutých služeb elektronických komunikací byly žalovanému vystaveny faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] tyto však ani po zaslaných upomínkách žalovaný nezaplatil. Celková dlužná částka za neuhrazené faktury činí 4 966,20 Kč. Správnost a důvodnost fakturace těchto služeb nebyla v řízení jakkoliv zpochybněna. Dluh nebyl splacen ani po zaslání předžalobní upomínky. Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z) a § 64 a násl. zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Pokud žalovaný dlužnou částku nezaplatil, dostal se následující den do prodlení se zaplacením ve smyslu § 1968 o. z. Podle § 1970 o. z. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.