11 C 154/2022
č. j. 11 C 154/2022-18
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 4 966,20 Kč s příslušenstvím a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 5. listopadu do zaplacení. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytovala služby elektronických komunikací na základě smlouvy, jejíž faktury byly nezaplacené. Rozhodnutí bylo založeno na § 1746 odst. 2 a § 1970 občanského zákoníku, podle nichž vzniklo právo na úrok z prodlení. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 4 966,20 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 966,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 966,20 Kč od 5. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 8. 3. 2022 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 966,20 Kč s příslušenstvím a částku 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovanému byly poskytovány služby anonymizováno na základě smlouvy ze dne 21. 11. 2016, jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací a zajištění provozu anonymizováno evidence tržeb. Za poskytnuté služby byly žalovanému vystaveny následující faktury: faktura číslo za zúčtovací období od 12. 12. 2018 do 11. 1. 2019, se splatností 6. 3. 2019, celková dlužná částka za fakturu číslo činí 760,87 Kč, faktura číslo za zúčtovací období od 12. 1. 2019 do 11. 2. 2019, se splatností 6. 3. 2019, celková dlužná částka za fakturu číslo činí 785,29 Kč, faktura číslo za zúčtovací období od 12. 2. 2019 do 11. 3. 2019, se splatností 3. 4. 2019, celková dlužná částka za fakturu číslo činí 785,29 Kč, faktura číslo za zúčtovací období od 12. 3. 2019 do 11. 4. 2019, se splatností 6. 5. 2019, celková dlužná částka za fakturu číslo činí 356,79 Kč, faktura číslo za zúčtovací období od 12. 4. 2019 do 11. 5. 2019 se splatností 3. 6. 2019, celková dlužná částka za fakturu číslo činí 181,50 Kč, faktura číslo za zúčtovací období od 12. 5. 2019 do 11. 6. 2019 se splatností 4. 7. 2019, celková dlužná částka za fakturu číslo činí 525,88 Kč, faktura číslo za zúčtovací období od 12. 6. 2019 do 11. 7. 2019 se splatností 5. 8. 2019, celková dlužná částka za fakturu číslo činí 603,79 Kč, faktura číslo za zúčtovací období od 12. 7. 2019 do 11. 8. 2019 se splatností 3. 9. 2018, celková dlužná částka za fakturu číslo činí 603,79 Kč, faktura číslo za zúčtovací období od 12. 8. 2019 do 11. 9. 2019, se splatností 4. 10. 2019, celková dlužná částka za fakturu číslo činí 181,50 Kč a faktura číslo za zúčtovací období od 12. 9. 2019 do 11. 10. 2019 se splatností 4. 11. 2019, dlužná částka za fakturu číslo činí 181,50 Kč. Celková dlužná částka za všechny uvedené faktury činí 4.966,20 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud z hlediska skutkového stavu věci (na základě předložených listinných důkazů) dospěl k závěru, že žalobkyně poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací (anonymizována dvě slova). K zaplacení poskytnutých služeb elektronických komunikací byly žalovanému vystaveny faktury číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo číslo tyto však ani po zaslaných upomínkách žalovaný nezaplatil. Celková dlužná částka za neuhrazené faktury činí 4 966,20 Kč. Správnost a důvodnost fakturace těchto služeb nebyla v řízení jakkoliv zpochybněna. Dluh nebyl splacen ani po zaslání předžalobní upomínky. Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z) a § 64 a násl. zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Pokud žalovaný dlužnou částku nezaplatil, dostal se následující den do prodlení se zaplacením ve smyslu § 1968 o. z. Podle § 1970 o. z. tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (či exekuce).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.