11 C 252/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11 121 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 100 Kč od 24. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zbývajícího rozsahu, tj. co do požadované částky 10 021 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 121 Kč od 11. 4. 2020 do 23. 5. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 021 Kč od 24. 5. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 7. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 121 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 11. 4. 2020 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o anonymizováno ze dne 11. 3. 2020 ve znění jejích dodatků, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 600 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 315 Kč, a to ve lhůtě splatnosti dne 10. 4. 2020. Žalovaný však na svůj dluh uhradil pouze částku ve výši 9 500 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně se z jednání omluvila, aniž včas požádala z důležitého důvodu o odročení a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, z nichž učinil tato skutková zjištění: Žalobkyně dne 11. 3. 2020 uzavřela s žalovaným dohodu označenou jako„ smlouva o anonymizováno“, ve znění dohody označené jako„ dodatek ke smlouvě o anonymizována tři slova“, a to za využití prostředků komunikace na dálku (prokázáno listinou označenou jako smlouva o anonymizováno ze dne 11. 3. 2020, listinou označenou jako dodatek ke smlouvě o anonymizováno č. anonymizováno ze dne 20. 3. 2020, všeobecnými obchodními podmínkami). Na základě této smlouvy žalobkyně zaslala žalovanému na účet ve smlouvě uvedený dne 11. 3. 2020 částku 2 000 Kč, dne 11. 3. 2020 částku 1 000 Kč, dne 11. 3. 2020 částku 1 000 Kč, dne 12. 3. 2020 částku 1 000 Kč, dne 16. 3. 2020 částku 1 000 Kč, dne 16. 3. 2020 částku 1 000 Kč, dne 17. 3. 2020 částku 1 000 Kč, dne 19. 3. 2020 částku 1 000 Kč a dne 20. 3. 2020 částku 1 600 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně). Žalovaný se uvedenou smlouvou ve znění dodatku zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni, a to včetně poplatku ve výši 3 315 Kč, přičemž peněžní prostředky měly být uhrazeny dne 10. 4. 2020 (prokázáno listinou označenou jako smlouva o anonymizováno, listinou označenou jako dodatek ke smlouvě o anonymizováno č. anonymizováno). Žalobkyně vyhotovila celou řadu upomínek (upomínka ze dne 17. 4. 2020, upomínka ze dne 24. 4. 2020, opakovaná výzva k úhradě ze dne 1. 5. 2020 a opakovaná výzva k úhradě ze dne 25. 5. 2020). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 17. 5. 2021 předžalobní výzvu, kterou ho vyznala k úhradě dlužné částky do tří dnů (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 17. 5. 2021, podacím lístkem ze dne 17. 5. 2021). Podle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na svůj dluh ke dni podání žaloby částku ve výši 9 500 Kč.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 11. 3. 2020 smlouvu o anonymizováno, ve znění dodatku ze dne 20. 3. 2020, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky v celkové výši 10 600 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky ve výši 3 315 Kč do 10. 4. 2020. Žalobkyně žalovanému vyplatila finanční prostředky ve výši 10 600 Kč, které byly předmětem dohodnutého závazku, převodem na účet č. bankovní účet, kam byly ve prospěch žalovaného postupně připsány ve dnech 11. 3. 2020, 12. 3. 2020, 16. 3. 2020, 17. 3. 2020, 19. 3. 2020 a 20. 3. 2020. Žalovaný však na svém dluhu uhradil ke dni podání žaloby částku 9 500 Kč.

6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení zbylé dlužné částky netvrdil.

7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů: Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění ke dni 11. 3. 2020 (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o anonymizováno. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o anonymizováno úvěru, ve znění účinném ke dni 11. 3. 2020 (dále jen„ anonymizováno“) je anonymizováno úvěrem odložená platba, peněžitá anonymizováno, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 anonymizováno poskytovatel před uzavřením smlouvy o anonymizováno úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše anonymizováno úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne anonymizováno úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 anonymizováno poskytne-li poskytovatel spotřebiteli anonymizováno úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu anonymizováno úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle číslo věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po provedeném dokazování, na základě skutkových tvrzení účastníků a na základě shora uvedených zákonných ustanoveních má soud za prokázané, že žaloba je důvodná pouze zčásti, tedy nikoliv v plné výši.

9. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o anonymizováno úvěru ve smyslu § 2390 o. z. ve spojení s § 2 anonymizováno, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 10 600 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním poplatkem ve výši 3 315 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, tedy se podle § 1810 o. z. jedná o smlouvu spotřebitelskou.

10. Soud však dospěl k závěru, že účastníky uzavřená smlouva nebyla uzavřena platně, neboť žalobkyně poskytla žalovanému anonymizováno úvěr, aniž by řádně zkoumala schopnost žalovaného anonymizováno úvěr splácet, jak jí ukládá § 86 odst. 1 anonymizováno.

11. Neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy soud dovodil na základě aplikovaných právních předpisů, ze kterých vyplývá, že poskytovatel poskytne anonymizováno úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele anonymizováno úvěr splácet. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění své povinnosti spočívající v posuzování spotřebitele řádně splácet úvěr. Žalobkyni se v řízení totiž nepodařilo prokázat, že by jakkoliv před uzavřením smlouvy provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ač byla soudem usnesením ze dne 14. 10. 2021, č. j. číslo jednací, výslovně vyzvána, aby tak učinila, přičemž o poučení soudem podle § 118a o. s. ř. se žalobkyně připravila nedostavením se k nařízenému jednání. Poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud poskytuje pouze u jednání. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, o možnost být soudem řádně poučena o riziku neunesení svého důkazního břemene ohledně své aktivní věcné legitimace se sama připravila. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem. Nad rámec uvedeného soud však s odkazem na princip předvídatelnosti soudního rozhodnutí a ochrany legitimního očekávání účastníků ještě před nařízením prvního jednání zaslal žalobkyni citovanou výzvou ze dne 14. 10. 2021. Uvádí-li žalobkyně ve své omluvě z jednání, že v případě, pokud soud nebude považovat tvrzení a důkazní návrhy žalobkyně za dostatečné, žádá o poučení a poskytnutí dodatečné lhůty, přehlíží, že soud poučuje podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. toliko u jednání v přítomnosti účastníka řízení, vůči němuž poučení směřuje, jakož i to, že k podmíněnému podání se podle § 41a odst. 2 o. s. ř. nepřihlíží (k tomu srov. usnesení název soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. ústavní nález, jakož i usnesení název soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. spisová značka; v anonymizována tři slova spisová značka název soudu uzavřel, že„ ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“), tím spíše za situace, kdy soud již žalobkyni k uvedenému vyzval, a to nad rámec jeho povinností právě písemnou výzvou ze dne 14. 10. 2021, jak shora uvedeno. Jelikož žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného, je z tohoto důvodu smlouva dle § 87 odst. 1 anonymizováno neplatná.

12. Podle aktuální judikatury název soudu mají obecné soudy poskytovatele úvěru (platí i pro zápůjčku) vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je podle název soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález název soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ústavní nález). Z uvedených závěrů název soudu tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

13. V tomto konkrétním případě žalobkyně vůbec netvrdila a následně ani k výzvě soudu ze dne 14. 10. 2021 nedoložila, že by posoudila úvěruschopnost žalovaného a jakým způsobem tak činila. Soud tedy uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná.

14. Je-li smlouva neplatná, pak včetně všech ujednání o úrocích, poplatcích a smluvní pokutě, neboť vzhledem k akcesorní povaze příslušenství nelze dovodit možnost jeho přiznání z neplatně uzavřené smlouvy, která nebyla způsobilým zavazovacím důvodem ani co do jistiny. Jelikož je posuzovaná smlouva o úvěru neplatná, žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 10 600 Kč, neboť ve smyslu § 2991 o. z. obdržel plnění bez právního důvodu (smlouva byla neplatná absolutně, tedy od počátku), a je povinen žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat podle § 2993 o. z. v rozsahu, v němž dosud trvá.

15. Žalovaný již žalobkyni zaplatil 9 500 Kč, žalobkyni je proto povinen zaplatit na vydání dosud trvajícího bezdůvodného obohacení částku 1 100 Kč. Proto soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v tomto rozsahu vyhověl. K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalovaného směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného.

16. Žalovaný se pak s první zaslanou výzvou k peněžitému plnění dostal do prodlení (k tomu srov. rozhodnutí název soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. spisová značka) a žalobkyni tím vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení z částky 1 100 Kč ode dne 24. 5. 2021 do zaplacení, když jedinou výzvou, u které se žalobkyni podařilo prokázat doručení žalovanému, byla předžalobní výzva ze dne 17. 5. 2021, která byla předána k poštovní přepravě dne 17. 5. 2021. Soud pro určení data doručení aplikoval § 573 o. z., kdy tímto dnem je třetí pracovní den po odeslání. Fikce doručení dle § 573 o. z. tak nastala dne 20. 5. 2021, kdy lhůta k plnění byla žalovanému poskytnuta v délce třech dnů. Splatnost bezdůvodného obohacení žalovaného tudíž nastala dne 23. 5. 2021. Žalobkyně sice předložila soudu celou řadu výzev adresovaných žalovanému k zaplacení žalované částky s dřívějším datem, ohledně těchto výzev však neprokázala jejich odeslání žalovanému, a opět tím, že se nedostavila k nařízenému jednání, se připravila o poučení soudem poskytované dle § 118a o. s. ř. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od uvedeného data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. tohoto rozsudku přiznal.

17. Co do zbývající částky 10 021 Kč s příslušenstvím soud žalobu zamítl, neboť tuto částku žalobkyně uplatňuje po žalovaném na základě absolutně neplatné smlouvy. Protože se nejedná o částku, která by byla žalovanému kdy vyplacena, resp. kterou by bylo lze považovat za majetkový prospěch žalovaného, nelze jí přiznat z titulu bezdůvodného obohacení, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku tak, že právo na ni nemá žádný z účastníků řízení. Je tomu tak proto, že žalobkyně měla méně než poloviční úspěch ve věci a náhrada nákladů řízení by v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. příslušela dle poměru úspěchu ve věci žalovanému, tomu však s ohledem na jeho procesní pasivitu žádné náklady nevznikly.

19. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. v délce třech dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.