11 C 312/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 299 309 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 299 309 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 282 091 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 347 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 871 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 41 799,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 299 309 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně tuto částku uhradila coby pojistitel vozidla [značka automobilu], [registrační značka] (dále také jen„ [anonymizováno]“), kterým žalovaný způsobil dne 28. 4. 2020 dopravní nehodu. Vzhledem k tomu, že žalovaný vozidlo řídil pod vlivem alkoholu, žalobkyně má vůči němu regresní nárok ve smyslu § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V řízení z listinných důkazů vyplynulo, že dne 28. 4. 2020 došlo k dopravní nehodě v ulici [ulice], [obec a číslo], kterou způsobil žalovaný jakožto řidič vozidla [registrační značka]. V důsledku dopravní nehody bylo poškozeno vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozené vozidlo 1“), vozidlo [značka automobilu], [registrační značka] ve vlastnictví [právnická osoba] (dále jen„ poškozené vozidlo 2“), odlétnutým střepem byly poškozeny vchodové dveře domu [adresa] a došlo ke zranění spolujezdce vozidla, [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaný se bezprostředně po dopravní nehodě podrobil dechové zkoušce na přítomnost alkoholu provedenou Policií ČR, při níž mu byla zjištěna hodnota 2,45 g, 2,75 g a 2,75 g alkoholu v dechu ([anonymizováno] příkazem [název soudu] ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] [stát. instituce] [číslo jednací]).

5. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy [číslo] odpovědnostním pojistitelem vozidla (pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 18. 12. 2018) a v důsledku dopravní nehody vyplatila následující částky:

6. Dne 12. 5. 2020 poškozenému [jméno] [příjmení] částku 241 500 Kč z důvodu formy likvidace škodní události tzv. ekonomickou totální škodou poškozeného vozidla 1 (výpočtem plnění při totální škodě, aukčním protokolem [číslo] průzkumem obvyklé ceny poškozeného vozidla 1, příkazem k platbě částky 241 500 Kč).

7. Dne 13. 5. 2020 společnosti [právnická osoba] částku 5 391 Kč představující náhradu nákladů spojených se zapůjčením náhradního vozidla poškozenému [jméno] [příjmení] (výpočtem plnění – zapůjčení náhradního vozidla, nájemní smlouvou [číslo] žádostí o úhradu faktury za nájem vozu, fakturou [číslo] příkazem k platbě částky 5 391 Kč).

8. Dne 19. 5. 2020 společnosti [právnická osoba] částku 35 200 Kč z důvodu formy likvidace škodní události tzv. ekonomickou totální škodou poškozeného vozidla 2. Tento nárok původně uplatnila [právnická osoba], s. r. o. jakožto vlastník poškozeného [anonymizována dvě slova] u [anonymizováno] [obec] pojišťovny z titulu [anonymizováno] pojištění a [anonymizováno] [ulice] pojišťovna následně své plnění požadovala formou regresu po žalobkyni (uplatňovacím dopisem [anonymizováno] [obec] pojišťovny, výpočtem plnění při totální škodě, informací o výplatě pojistného plnění, příkazem k platbě částky 35 200 Kč).

9. Dne 27. 5. 2020 společnosti [právnická osoba] částku 4 347 Kč představující náhradu nákladů spojených se zapůjčením náhradního vozidla poškozené [právnická osoba], s. r. o. Tato společnost uvedený nárok rovněž původně uplatnila u [anonymizováno] [obec] pojišťovny z titulu havarijního pojištění a [anonymizováno] [ulice] pojišťovna jej požaduje regresem po žalobkyni. Žalobkyně však odmítla uhradit vyplacené pojistné plnění v plné výši 7 245 Kč, neboť měla za to, že náhradní vozidlo bylo zapůjčeno déle než nezbytně nutnou dobu. Při sazbě 483 Kč za den byla ochotna uhradit pouze devět dnů, nikoliv patnáct (uplatňovacím dopisem [anonymizováno] [obec] pojišťovny, smlouvou o zapůjčení vozidla, fakturou [číslo] výpočtem půjčovného provedeným [anonymizována tři slova], informací o výplatě pojistného plnění, výpočtem plnění za zapůjčení náhradního vozidla, příkazem k platbě částky 35 200 Kč).

10. Dne 12. 6. 2020 [jméno] [příjmení] částku 10 000 Kč jakožto náhradu nákladů spojených s opravou poškozených dveří (fakturou č. 2020 [číslo], příjmovým pokladním dokladem, příkazem k platbě částky 10 000 Kč).

11. Dne 16. 11. 2020 [anonymizována dvě slova] částku 2 871 Kč představující regresní náhradu nákladů spojených s poskytnutím [anonymizováno] péče poškozenému [jméno] [příjmení] (výzvou k zaplacení náhrady nákladů způsobených provozem vozidla, vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení, příkazem k platbě částky 2 871 Kč).

12. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky několika výzvami k plnění, v závislosti na postupné likvidaci škodní události. Dne 19. 5. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě částky 282 091 Kč nejpozději do 30. 6. 2020, dne 18. 6. 2020 k úhradě částky 14 347 Kč nejpozději do 31. 7. 2020 a dne 15. 12. 2020 k úhradě částky 2 871 Kč nejpozději do 15. 1. 2021. Na tyto výzvy žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil (výzvami k úhradě dluhu ze dne 19. 5. 2020, 18. 6. 2020 a 15. 12. 2020 s podacími archy).

13. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

15. Podle § 2 písm. f) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje.

16. Podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

17. Podle § 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.

18. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

19. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 18. 12. 2018 platnou smlouvu o pojištění vozidla ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, v důsledku čehož se žalobkyně stala odpovědnostním pojistitelem vozidla. Soud má s ohledem na zjištěný skutkový stav za prokázané, že dne 28. 4. 2020 došlo k dopravní nehodě, jejímž viníkem byl žalovaný. Žalobkyně tedy z pozice pojistitele vozidla vyplatila poškozeným pojistné plnění v souhrnné výši 299 309 Kč, a to jednak přímo poškozenému [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále pak [právnická osoba] [ulice] pojišťovna, která plnění požadovala po žalobkyni formou regresu dle § 2820 odst. 1 o. z., a [anonymizována dvě slova], která tento nárok uplatnila vůči žalobkyni na základě § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Výše pojistného plnění v řízení jednoznačně vyplynula z listinných důkazů předložených žalobkyní.

22. Vzhledem k tomu, že žalovaný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, jehož množství zcela vylučovalo bezpečné řízení motorového vozidla (prokazatelná hodnota alkoholu v dechu žalovaného vykazovala bezprostředně po dopravní nehodě minimálně 2,45g), žalobkyně má vůči žalovanému regresní nárok na náhradu vyplaceného pojistného plnění v souladu s § 10 odst. 1 písm. i) zákona. Soud proto žalobkyni výrokem I tohoto rozsudku přiznal žalovanou částku v plné výši.

23. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 30. 6. 2020 (ve výši 282 091 Kč), do 31. 7. 2020 (ve výši 14 347 Kč) a do 15. 1. 2021 (ve výši 2 871 Kč). Žalovaný svůj dluh ve stanovených lhůtách neuhradil, proto se dnem následujícím dostal v souladu s § 1968 o. z. do prodlení. Žalobkyně má tedy dle § 1970 o. z. rovněž nárok na úroky z prodlení, a to od 1. 7. 2020 z částky 282 091 Kč, od 1. 8. 2020 z částky 14 347 Kč a od 16. 1. 2021 z částky 2 871 Kč. Výše úroků z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 799,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 973 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 299 309 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 650 Kč ve výši 5 176,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

25. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.