11 C 313/2022
č. j. 11 C 313/2022-29
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 10 rozhodl ve prospěch žalobkyně o uložení povinnosti žalované zaplatit částku 2 717 Kč za porušení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Soud se opřel o § 2316 odst. 1 a § 2048 o. z. a uznal nárok na smluvní pokutu a náklady za nevrácení zapůjčeného zařízení. Náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč byla přiznána, protože žalobkyně byla úspěšná, přičemž soud uplatnil paušální sazby podle advokátního tarifu. Soud odmítl náhradu nákladů za doplnění žaloby, protože žalobkyně měla možnost uvést všechna potřebná tvrzení v původní žalobě.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 717 Kč
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 717 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 717 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (ke dni 1. 4. 2020 přešlo veškeré jmění na žalobkyni), s žalovanou uzavřela dne 7. 3. 2019 smlouvu číslo kterou se zavázala žalované poskytovat služby elektronických komunikací. Součástí smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Žalované bylo na základě uvedené smlouvy též zapůjčeno zařízení anonymizováno 7 slov). Žalovaná porušila povinnosti ze smlouvy, když nehradila řádně a včas za poskytnuté služby ceny, proto právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy dne 21. 10. 2020. Žalovaná však nevrátila zapůjčené zařízení, ač toto měla učinit nejpozději do číslo dnů od ukončení smlouvy. Žalovaná částka sestává ze smluvní pokuty za nevrácení tohoto zařízení ve výši 2 000 Kč za zařízení a dále z částky 717 Kč skládající se z poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku a neuhrazeného nájemného za toto zařízení. Žalovaná dluh nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. Obě byly k prvnímu jednání konanému dne 22. 12. 2022 řádně předvolány, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.
4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 15. 4. 2019 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací právnická osoba Česká republika. Žalované bylo zapůjčeno zařízení, a to anonymizována tři slova v důsledku porušení povinností hradit řádně a včas ceny za poskytnuté služby odstoupil právní předchůdce žalobkyně od smlouvy dne 21. 10. 2020. Žalovaná byla vyzvána k úhradě nedoplatku a vrácení zařízení, a pro případ, že je nevrátí, byla vyzvána k zaplacení smluvní pokuty za nevrácená zařízení. Žalovaná dluh, který sestává ze smluvní pokuty za nevrácení zařízení, z poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku a neuhrazeného nájemného, neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky.
5. Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. V rámci této smlouvy byl upraven nájem věcí movitých s tím, že žalovaná nájem řádně a včas nehradila, ač k tomu byla povinna dle § 2316 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“). Žalobkyni rovněž vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 o. z.) v rozsahu ujednaném ve smlouvě.
6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 717 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K ponížení oproti návrhu došlo dle § 14b a. t., neboť soud shledal, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, když žalobu tohoto znění žalobkyně uplatňuje i v řadě dalších věcí.
8. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne 15. 12. 2022. Žalobkyně tímto podáním doplnila skutková tvrzení a listinné důkazy potřebné k tomu, aby jí žalovaný nárok mohl být přiznán; nic jí nebránilo vše potřebné zahrnout již do samotné žaloby. Skutečnost, že některá potřebná skutková tvrzení v žalobním návrhu byla neurčitá, absentující či nedoložená, pročež je žalobkyně následně doplnila, nemůže jít k tíži žalované. Taková písemná podání není žalovaná povinna žalobkyni uhradit jako náklad řízení.
9. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.