11 C 333/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 329 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 329 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 029 Kč od 10. 11. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 5 329 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku [anonymizována tři slova] za období od 4. 3. 2021 do 18. 6. 2021, vyplývající z provozování vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z jeho provozu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód] (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizováno 7 slov]), číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Žalovaný vůz koupil dne 23. 12. 2020. V době od 4. 3. 2021 do 18. 6. 2021 (celkem 107 dní) neměl žalovaný ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne 26. 8. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 329 Kč, sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 5 029 Kč a z poplatku spojeného s mimosmluvním uplatněním práva ve výši 300 Kč, avšak ten na tuto výzvu, která se dostala do sféry jeho dispozice, nikterak nereagoval a ničeho neuhradil. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně.

5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

6. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“).

7. Ačkoliv byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla (§ 1099 o. z.), v období od 4. 3. 2021 do 18. 6. 2021 (celkem 107 dní) neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku [anonymizována tři slova] ve výši zákonné denní sazby (47 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., vynásobené počtem dní (107 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, tj. celkem 5 029 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek [anonymizována tři slova] žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona odeslané dne 26. 8. 2021, jež byla žalovanému doručena dne 31. 8. 2021 (§ 573 o. z.), řádně a včas (do 60 dnů) nezaplatil, čímž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu dne 31. 10. 2021 a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úrok z prodlení přiznal žalobkyni od jí požadovaného data, byť prodlení nastalo dříve, neboť je soud vázán žalobním návrhem.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 329 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění a sepis žaloby) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.

10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.