11 C 350/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizována dvě slova celé jméno zákonného zástupce , narozeným 3. 2. 1980 anonymizováno adresa zákonného zástupce anonymizováno role v řízení celé jméno zákonné zástupkyně , narozenou 10. 10. 1981 anonymizováno adresa žalovaného a zákonné zástupkyně o 51 460 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 460 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 51 460 Kč od 30. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 359 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22. 9. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 51 460 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů vynaložených žalobkyní na léčení pojištěnce žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozeného 5. 4. 1997 (dále jen„ poškozený“), kterému žalovaný dne 17. 8. 2019 svým zaviněným protiprávním jednáním způsobil újmu na zdraví vyžadující [anonymizováno] ošetření.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů vyplynulo, že dne 17. 8. 2019 od 23:50 do 23:55 hod žalovaný fyzicky napadl [anonymizováno] [obec a číslo], [ulice a číslo] na nástupním ostrůvku tramvajové zastávky [jméno] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterého strhl na zem a opakovaně ho bil pěstmi do horní části těla. K útoku se přidali další neztotožnění pachatelé. Poškozenému tak byla způsobena zlomenina střední části levé kosti vřetení a loketní, která vyžadovala [anonymizováno] a následnou [anonymizována tři slova] nemocnici [část obce] s délkou léčení nejméně 10 týdnů (oznámením [stát. instituce] [číslo jednací]).

5. Rozsudkem [název soudu] ze dne 14. 7. 2021, č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 14. 7. 2021, byl žalovaný uznán vinným z provinění výtržnictví spáchaného ve spolupachatelství. Žalobkyně se k [anonymizováno] řízení připojila s nárokem na náhradu nákladů vynaložených na poskytnutí [anonymizováno] služeb poškozenému, se svým nárokem však byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních (připojením k trestnímu řízení ze dne 25. 9. 2020, rozsudkem [název soudu] č. j. [spisová značka]).

6. V důsledku protiprávního jednání žalovaného uhradila žalobkyně náklady léčení za svého pojištěnce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v celkové výši 51 460 Kč ([anonymizováno] k vyčíslení regresní pohledávky ze dne 6. 5. 2020). Tuto částku žalovaný neuhradil navzdory zaslané předžalobní upomínce (výzvou ze dne 17. 8. 2021).

7. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.

8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

9. Podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákon“), příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

10. V důsledku fyzického napadení svého pojištěnce vynaložila žalobkyně náklady na léčení ve výši 51 460 Kč, k jejichž uhrazení je podle § 55 zákona povinen žalovaný, který pojištěnce žalobkyně fyzicky napadl, a tedy dopustil se vůči němu zaviněného protiprávního jednání. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se tak v prodlení s placením dluhu a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citované zákonné ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 359 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 059 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

13. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.