11 C 98/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova role v řízení příjmení jméno příjmení bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované anonymizována tři slova jméno příjmení anonymizováno adresa o 1 950 Kč

I. Žaloba, podle které by byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 1 950 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 6 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 3. 2022 domáhal vůči žalované zaplacení částky 1 950 Kč s odůvodněním, že dne 12. 2. 2022 ve stánku [anonymizováno] obchodního domu OC [část obce] zakoupil produkt [anonymizována tři slova] olej 20 % (dále též jen„ produkt“) za částku 1 950 Kč, kdy produkt mu byl doporučen žalovanou jakožto prodejcem ke [anonymizováno] problémům, avšak po užití dne 13. 2. 2022 žalobce zjistil, že produkt nefunguje. Žalobce uvedl, že žalovaná dne 14. 2. 2022 odmítla produkt při reklamaci převzít, neboť již byl otevřený a vyzkoušený. Žalobce navštívil stánek znovu dne 17. 2. 2022 a za účasti svědka zažádal o doklad ke koupi a předložil výpis z bankovního účtu, odpovědná osoba však odmítla vydat doklad o zakoupení zboží a převzít zboží do reklamace. Dne 16. 2. 2022 se žalobce obrátil na [anonymizováno] obchodní inspekci s podnětem o prověření nastalé skutečnosti a dne 21. 2. 2022 s návrhem na mimosoudní vyřešení sporu. Dne 7. 3. 2022 se pokusil žalobce žalovanou kontaktovat přes datovou schránku, žalovaná však nereagovala, a to ani při pokusu o řešení sporu mimosoudně.

2. V doplnění žaloby ze dne 25. 5. 2022 žalobce uvedl, že ze strany žalované došlo k porušení povinnosti podle § 19 odst. 1 a § 24 odst. 7 písm. t) zákona č. 634/1992, o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) a § 2172 zákona č. 89/2021 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť žalobce reklamoval produkt dne 14. 2. 2022 a opakovaně dne 17. 2. 2022, žalovaná mu ale nevystavila reklamační protokol. Od doby uplatněné reklamace, tj. ode dne 14. 2. 2022, tedy začala běžet 30 denní lhůta k vyřízení, výsledek řešení reklamace však žalobce doposud neobdržel (což považuje za podstatné porušení smlouvy), žalobce má tedy právo od smlouvy odstoupit a vrátit si navzájem plnění. Podstatu sporu žalobce spatřuje v porušení povinnosti žalované přijmout reklamaci, vyřešit ji a seznámit ho s výsledkem. Žalobce uvedl, že má za platné odstoupení od smlouvy učiněné ústně při návštěvě provozovny.

3. Žalovaná se vyjádřila k žalobě podáním ze dne 15. 5. 2022, doručeném soudu dne 16. 5. 2022, že zakoupený produkt je doplňkem stravy, nástup účinku i intenzita jsou individuální, na což byl žalobce upozorněn, navíc je produkt certifikovaný a má všechna příslušná povolení. Produkt nebyl žalobci doporučen, on sám měl představu, co hledá a následně si produkt zakoupil, o případných [anonymizováno] problémech žalobce nemohla žalovaná vědět. Po nákupu se žalobce dne 13. 2. 2022 dostavil na prodejnu žalované a byl agresivní na zaměstnankyni, neboť přípravek nefungoval podle jeho představ. Žalobce se obrátil se stížností na státní orgány, dne 24. 3. 2022 proběhla na stánku žalované úspěšně kontrola [anonymizováno] zemědělské a potravinářské inspekce a [obec] obchodní inspekce. Případně způsobená újma žalobci není ze své povahy škodou.

4. Žalovaná při ústním jednání konaném dne 21. 6. 2022 ke svému vyjádření doplnila, že k odstoupení od smlouvy ze strany žalobce po datu 28. 3. 2022 nedošlo, neboť žalované nebylo písemně nic zasláno, osobní odstoupení od smlouvy ze strany žalobce též neproběhlo. Žalovaná upozornila, že se jedná o výživový doplněk, z jehož podstaty je třeba dlouhodobé užívání, nevolnost ze strany žalobce nebyla do jednání soudu avizována. Žalovaná uvedla, že žalobce nikterak nespecifikoval konkrétní vadu produktu, kdy neusnutí nepovažuje za vadu výrobku. Žalovaná uvedla, že 30 denní lhůta vůbec nezačala běžet, neboť podle § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele je vyžadována součinnost spotřebitele k tomu, aby umožnil přijetí výrobku do reklamace. Žalobce mohl kdykoliv poslat výrobek na adresu na adresu sídla žalované, která je veřejně dohledatelná, teprve poté prodejce mohl uplatnit vadu buďto u svého dodavatele či nechat provést chemický rozbor apod., což však žalobce neučinil. Žalovaná odkázala na rozhodnutí [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a pod sp. zn. [spisová značka] a analogicky též na § 2103 o. z. Dále k navržené svědkyni žalovaná namítla, že se jedná o rodinného příslušníka žalobce, konkrétně matku žalobce, tudíž toto svědectví by bylo účelové a tendenční. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout a přiznat jí náhradu nákladů řízení.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce zakoupil u žalované dne 12. 2. 2022 ve stánku [anonymizováno] v [anonymizováno] [část obce] produkt [anonymizována tři slova] olej 20 % za částku 1 950 Kč. Dále, že žalobce přinesl dne 14. 2. 2022 produkt zpět na prodejnu žalované s cílem reklamovat ho, avšak žalovaná nepřijala produkt do reklamace a nevystavila žalobci reklamační protokol. Dále, že žalobce přinesl znovu, spolu se svědkyní – svojí matkou, dne 17. 2. 2022 produkt na prodejnu žalované s cílem reklamovat ho, avšak žalovaná nepřijala produkt do reklamace a nevystavila žalobci reklamační protokol.

6. Mezi účastníky bylo sporné, zda došlo k porušení zákona ze strany žalované, když odmítla od žalobce přijmout produkt do reklamace, v důsledku čehož mělo žalobci vzniknout právo na vrácení kupní ceny ve výši 1 950 Kč.

7. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (jednalo se o tzv. bagatelní spor, k tomu srov. § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

8. Na základě provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

9. Žalobce si od žalované v provozovně [anonymizováno] v OC [část obce] zakoupil dne 12. 2. 2022 výživový doplněk [anonymizována tři slova] olej 20 %, za nějž zaplatil žalované částku 1950 Kč bezhotovostní platbou (prokázáno nesporným tvrzením účastníků, výpisem z bankovního účtu žalobce ze dne 13. 2. 2022, vyjádřením žalované k zahájenému mimosoudnímu řešení spotřebitelského sporu ze dne 24. 3. 2022, protokolem o zkouškách [číslo] ze dne 23. 9. 2021). Žalobce přinesl dne 14. 2. 2022 produkt zpět na prodejnu žalované s cílem reklamovat ho, avšak žalovaná nepřijala produkt do reklamace a nevystavila žalobci reklamační protokol (prokázáno nesporným tvrzením účastníků, vyjádřením žalované k zahájenému mimosoudnímu řešení spotřebitelského sporu ze dne 24. 3. 2022). Žalobce přinesl znovu spolu se svojí matkou dne 17. 2. 2022 produkt na prodejnu žalované s cílem reklamovat ho, avšak žalovaná nepřijala produkt do reklamace a nevystavila žalobci reklamační protokol (prokázáno nesporným tvrzením účastníků, vyjádřením žalované k zahájenému mimosoudnímu řešení spotřebitelského sporu ze dne 24. 3. 2022, místopřísežným prohlášením paní [jméno] [příjmení] ze dne 17. 2. 2022).

10. Soud zamítl návrh žalobce na provedení výslechu svědkyně, matky žalobce, a to pro nadbytečnost, neboť z něj nemohly být prokázány další okolnosti nad rámec již uvedených v jejím místopřísežném prohlášení ze dne 17. 2. 2022. Žalobce navrhoval výslech svědkyně k tvrzení ohledně toho, že se 17. 2. 2022 dostavil na prodejnu se snahou předat zboží žalované do reklamace, avšak žalovaná toto odmítla, což bylo prokázáno již z nesporných tvrzení účastníků a předložených listin. Žalobce dále navrhoval výslech svědkyně ohledně toho, co se stalo žalobci po požití přípravku (nevolnost), avšak matka žalobce není odborníkem pro posouzení této odborné otázky stran vady produktu.

11. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

12. Žalobce si od žalované koupil produkt [anonymizována tři slova] olej 20 %, za nějž zaplatil žalované částku 1950 Kč bezhotovostní úhradou. Tím byla uzavřena kupní smlouva ve vztahu, kde žalobce vystupoval jako spotřebitel a žalovaná jako podnikatel, přičemž žalobce vystupoval jako průměrný spotřebitel, neboť za řízení nevyplynul opak. V daném případě se tedy uplatní speciální úprava pro kupní smlouvu, která se týká spotřebitele. Následně žalobce chtěl produkt reklamovat dne 14. 2. 2022 a opětovně též dne 17. 2. 2022 v provozovně žalované, ve které ho zakoupil, avšak žalovaná produkt k reklamaci nepřijala a žalovanému nevystavila reklamační protokol.

13. Podle § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele musí prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodnout o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů, přičemž do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, nedohodnou-li se strany na lhůtě delší. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.

14. Žalobcem však v řízení nebylo prokázáno, že by nastala fikce podstatného porušení smlouvy ze strany žalované, na základě níž by byl oprávněn odstoupit od smlouvy ve smyslu § 2106 odst. 1 písm. d) o. z., kterou upravuje § 19 odst. 3 poslední věty zákona o ochraně spotřebitele, neboť žalobce neprokázal řádné uplatnění svého práva z vadného plnění u žalované. Uplatnění práva z vadného plnění (tedy tzv. reklamace) je jednostranné právní jednání spotřebitele. Z tohoto důvodu je nerozhodné, zda podnikatel spotřebiteli přijetí reklamace písemně potvrdí (např. vydá potvrzení o uplatnění reklamace dle § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele) či nikoli. Spotřebitel reklamuje v okamžiku, kdy řádně uplatní své právo z vadného plnění a od tohoto okamžiku také začne běžet lhůta stanovená v § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele. K tomu je zapotřebí, aby z právního jednání jasně vyplývalo, že se jedná o uplatnění práva z vadného plnění, o jakou vadu se jedná (jak se projevuje) a jakým způsobem má být reklamace vyřízena (k tomu srov. na § 2106 a § 2107 o. z.). Teprve poté musí prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodnout o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů, přičemž do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady, nejpozději však do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace. Pokud reklamaci prodávající zamítne, musí o tom vydat písemné potvrzení dle § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele.

15. Právní jednání žalobce – uplatnění práva z vadného plnění u žalované – proto soud posoudil jako neplatné, neboť žalobce nedoložil, že u žalované uplatnil svá práva z vadného plnění řádně, tj. že by žalované sdělil, o jakou konkrétní vadu se jedná (jak se projevuje) a jakým způsobem má být jeho reklamace vyřízena. Pokud by žalovaná následně nevyřídila řádně uplatněnou reklamaci žalobce včas, mohlo žalobci vzniknout právo na odstoupení od smlouvy z důvodu nevčasného vyřízení reklamace, a to ve lhůtě 30 dnů od převzetí věci. Takto však žalobce nepostupoval, neučinil tak ani v průběhu soudního řízení, kdy na výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnil skutková vylíčení obsažená v žalobě o konkrétní tvrzení a k těmto tvrzením označil důkazy k jejich prokázání, konkrétně aby doplnil, kdy a jakým způsobem žalované sdělil, o jakou konkrétní vadu produktu se jedná, reagoval při jednání konaném dne 21. 6. 2022 tak, že žalobci bylo po jeho požití nevolno. Nevolnost však nelze označit za konkrétní vadu produktu, jedná se toliko o projev příznaků po požití výrobku, nikoliv o specifikaci konkrétní vady, kterou měl produkt ve chvíli, kdy se jej žalobce pokoušel reklamovat u žalované. Skutková tvrzení stran specifikace konkrétní vady produktu tak zůstala ze strany žalobce neúplná, v důsledku čehož tak neunesl své břemeno tvrzení ohledně toho, kdy a jakým způsobem žalované sdělil, o jakou konkrétní vadu produktu se jedná.

16. Protože na vrácení kupní ceny pro neplatné uplatnění práva z vadného plnění u žalované nárok žalobci nevznikl, soud žalobu o vrácení zaplacené kupní ceny jako nedůvodnou zamítl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že žalobce samozřejmě může produkt reklamovat, kdy podle § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele je žalovaná povinna přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. Prodávající je v takovém případě povinen spotřebiteli vydat písemné potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Vyřízením reklamace se pak rozumí přijetí povinnosti prodávajícího z vadného plnění či zamítnutí reklamace, o čemž však kupující musí být vyrozuměn písemně.

18. Porušení § 19 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele je pak přestupkem dle § 24 odst. 7 písm. v) zákona o ochraně spotřebitele, za což lze prodejci uložit pokutu do 3 000 000 Kč. Jedná se však o sankci udělovanou v oblasti veřejného práva, k níž je oprávněna [ulice] obchodní inspekce, nikoli obecný soud rozhodující v občanskoprávním řízení.

19. I kdyby žalobce prokázal, že dne 14. 2. 2022 (nebo následně dne 17. 2. 2022) u žalované uplatnil řádně svá tvrzená práva z vadného plnění, avšak neprokázal existenci tvrzené vady produktu, kdy soud se musí existencí tvrzené vady výrobku ze strany žalobce zabývat, jak judikoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. [spisová značka], byl by to též důvod pro zamítnutí žaloby. V citovaném rozsudku [název soudu] totiž vyložil, že ustanovení § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele jako sankci za opožděné vyřízení reklamace stanoví nevyvratitelnou právní domněnku, že spotřebiteli svědčí práva z titulu neodstranitelnosti vad, i když jde o vady, které by bylo možno odstranit. Závěr, že nedostatek (závadu), kterou spotřebitel v záruční době reklamoval, se uplynutím lhůty stanovené ve třetí větě § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele stává bez dalšího vadou, nelze z citovaného ustanovení dovozovat; soud se proto musí vždy existencí tvrzené vady zabývat.

20. Právní jednání žalobce – uplatnění práva z vadného plnění u žalované – by proto soud v aktuální situaci posoudil též jako neplatné, neboť žalobce nedoložil existenci vady produktu. Teprve v případě prokázání existence vady reklamovaného produktu ze strany žalobce, pokud by žalovaná nevyřídila uplatněnou reklamaci včas, mohlo žalobci vzniknout právo na odstoupení od smlouvy z důvodu nevčasného vyřízení reklamace, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne převzetí věci. Takto však žalobce nepostupoval, neučinil tak ani v průběhu soudního řízení, kdy na výzvu soudu podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby prokázal existenci tvrzené vady, kterou má zboží, jež u žalované uplatňuje z titulu reklamace, reagoval při jednání konaném dne 21. 6. 2022 tak, že je v důkazní nouzi, neboť nemá např. potvrzení od lékaře, další důkazy k tomu tedy nenavrhuje. V případě nesplnění výzvy označit příslušné důkazy, prokazující žalobcem uváděná tvrzení, se pak žalobce vystavuje riziku, že nebudou prokázána jeho skutková tvrzení, v důsledku čehož by bylo lze učinit závěr o neunesení důkazního břemene.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 950 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení včetně první porady s klientem, písemné vyjádření žalované k žalobě ze dne 15. 5. 2022, další porada s klientem přesahující jednu hodinu ze dne 20. 6. 2022 za účelem reakce na doplnění žaloby, 2 x účast na jednání konaném dne 26. 7. 2021 delším než 2 hodiny), včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

22. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalobce k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalované.