12 C 103/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 096 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 096 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 516 Kč od 15. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 516 Kč od 23. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 516 Kč od 22. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 516 Kč od 24. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 516 Kč od 25. 5. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 516 Kč od 21. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 096 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný nastoupil přepravu u právního předchůdce žalobkyně, tj. [právnická osoba] podnik [územní celek], a.s., bez platného jízdního dokladu. Za jízdu bez platného jízdního dokladu byl žalovaný ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] vyzván revizorem k úhradě jízdného ve výši 16 Kč spolu s přirážkou k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou jízdu. Žalovaný příslušnou částku ani přes zaslané písemné výzvy neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba nejprve doručována dle ust. § 46b písm. a) o.s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř., a následně z důvodu nemožnosti doručení bylo zdejším soudem dne [datum] vyvěšeno sdělení podle § 49 odst. 4 o.s.ř.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] nastoupil přepravu na linkách právního předchůdce žalobkyně, tj. [právnická osoba] podnik [územní celek], a.s., při kontrole revizorem však bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez platného jízdního dokladu. Za každou jednotlivou jízdu bez platného jízdního dokladu byla žalovanému stanovena povinnost uhradit jízdné 16 Kč s přirážkou 1 500 Kč, o čemž byl revizorem řádně poučen a k úhradě čehož byl revizorem na místě řádně vyzván (smluvními přepravními podmínkami ze dne [datum], tarifem jízdného od [datum], zápisy o přepravní kontrole [číslo]). Pohledávka za žalovaným byla dne [datum] právním předchůdcem žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení žalobkyni, [právnická osoba], a.s., o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovaný příslušnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně (předžalobní výzvou ze dne [datum]).

5. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.

6. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: jednáním žalovaného došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob podle § 2550 a násl. o. z., z níž plyne dopravci povinnost přepravit cestujícího do místa určení a cestujícímu zejména povinnost zaplatit jízdné. V souladu s ustanoveními § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a v souladu s platným tarifem jízdného a smluvními přepravními podmínkami právního předchůdce žalobkyně vznikla žalovanému za jízdu bez platného jízdního dokladu ve všech případech povinnost uhradit jízdné ve výši 16 Kč s přirážkou ve výši 1 500 Kč.

7. Protože žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil, uložil mu tuto povinnost soud s tím, že jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

8. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. a ust. § 1887 o. z.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 096 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.

10. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

11. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.