12 C 123/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 450,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 450,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 596,72 Kč od 10. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 19. 10. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 12 450,97 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 9. 4. 2019 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 613 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel původní věřitel z informací získaných od spotřebitele při osobním pohovoru s ním před sjednáním úvěru. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, byl úvěr v souladu se smluvními ujednáním mezi původním věřitelem a žalovaným prohlášen za splatný ke dni 9. 4. 2019. Žalobkyně odkoupila od společnosti [právnická osoba] pohledávku, vyplývající uvedené smlouvy o půjčce, o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy o půjčce byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 3. 12. 2014 mezi žalobcem a společností [právnická osoba] Po nabytí pohledávky vyzvala žalobkyně žalovaného přípisem ze dne 23. 4. 2020 k tomu, aby svůj závazek žalobkyni uhradil. Žalovaný však ke dni podání žaloby neuhradil ničeho, dlužná částka proto činí 12 450,97 Kč.

2. K výzvě soudu žalobkyně dne 1. 6. 2021 žalobu doplnila tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 21. 3. 2017 uzavřena Smlouva o kontokorentu, na základě které žalovaný průběžně čerpal poskytnutý úvěr. S ohledem na povahu úvěru, kdy se jedná o kontokorentní úvěr, nebyla stanovena pevná výše měsíční splátky, kdy dle čl. 4 Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu pravidelný kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše Kontokorentu za období předchozích 3 měsíců. Žalovaná pohledávka je v částce 10 596,72 Kč tvořena dlužnou jistinou, kdy se jedná o zbývající částku z původní částky 20 612,70 Kč vzniklé při zesplatnění pohledávky; v částce 50 Kč jde o náklady vzniklé žalobkyni v souvislosti s uplatněním pohledávky. V částce 1 804,25 Kč označené jako odkoupené dlužné poplatky, se pohledávka skládá ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky splatné jistiny denně. Zde se tedy jedná o pokutu ve výši 0,1 % denně počítanou z částky aktuálně dlužné jistiny za relevantní období, kdy relevantním obdobím je období ode dne zesplatnění úvěru, tj. 9. 4. 2019 do 31. 8. 2019. Oprávnění žalobkyně požadovat částku smluvní pokuty vyplývá z čl. 6 Smlouvy o úvěru. Žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu řádně neplnil sjednané smluvní podmínky. S ohledem na porušení smluvních povinností žalovaného došlo v souladu s čl. 6 1. písm. c) ve spojení s čl. 6 2. písm. b) Smlouvy úvěru, a to ke dni 9. 4. 2019, k prohlášení úvěru za splatný, a to z důvodů tam uvedených.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba opakovaně doručována dle ust. § 46b písm. a) o.s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel i na adresu uvedenou žalobkyní v žalobě ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. a následně byla dne 14. 12. 2021 vyvěšena na úřední desce soudu.

4. První jednání ve věci bylo nařízeno na den 8. 2. 2022. Žalovaný byl o konání jednání vyrozuměn více jak 10 dnů přede dnem, kdy se jednání konalo, doručením předvolání ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 a § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.s.ř.“, a přes poučení o následcích nedostavení se a o možnosti rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání, se bez důvodné a včasné omluvy na toto jednání nedostavil a k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil.

5. Právní zástupce žalobkyně se podáním ze dne 6. 2. 2022 omluvil z nařízeného jednání s tím, že žádal, aby bylo rozhodnuto ve věci bez účasti žalující strany.

6. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně i jejího právního zástupce dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když právní zástupce se z nařízeného jednání včas a řádně omluvil, přičemž nežádal o odročení jednání.

7. Soud jednal rovněž v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když žalovaný žádným způsobem nereagoval na výzvy soudu a následně se bez omluvy neodstavil k jednání, ačkoliv byl řádně předvolán. <b>8. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.</b> 9. Z Návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce, Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce a rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb, vč. předsmluvních informací vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně akceptoval návrh žalovaného na uzavření smlouvy o kontokorentu, když s žalovaným dnem 8. 9. 2016 uzavřel rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb. Následně dne 21. 3. 2017 byla mezi stranami uzavřena Smlouva o kontokorentu, na základě které žalovaný průběžně čerpal poskytnutý úvěr do výše 10 000 Kč, navýšený dodatkem [číslo] ze dne 15. 6. 2017 na výši 20 000 Kč. Dle čl. 4 Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu pravidelný kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše Kontokorentu za období předchozích 3 měsíců. V čl. 6 smlouvy bylo ujednáno, že za případ porušení závazků se vedle případů, které odůvodňují odstoupení od Smlouvy ze strany [příjmení] podle VOP, považují: (a) nepravdivost či neúplnost informací sdělených Bance pro účely vyhodnocení žádosti; (b) Klient je v prodlení se splacením jakékoli splátky jistiny, úroků či jiných plateb či příslušenství z Kontokorentu, nebo je Klient v prodlení s úhradou jakéhokoli jiného závazku vůči Bance; (c) Klient přečerpal celkovou výši Kontokorentu nebo porušil některou z dalších povinností vyplývajících z této Smlouvy, [příjmení] [jméno] či VOP; (d) bylo zahájeno exekuční, insolvenční nebo jiné řízení na majetek Klienta; (e) skutečnost, že proti Klientovi bylo [příjmení] podáno trestní oznámení; (f) skutečnost, že nastala jiná událost, která by mohla mít podle názoru [příjmení] podstatný nepříznivý vliv na schopnost Klienta plnit řádně a včas závazky z jakéhokoli smluvního vztahu s [příjmení]. Pro případ porušení smluvních povinností byla mezi stranami smlouvy v čl. 6 písm. b) sjednána smluvní pokuta ve výši odpovídající 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž banka je povinna v takovém případě odeslat písemnou upomínku o prodlení za 499 Kč.

10. Z Výpisu z účtu soud ověřil, že žalovaný čerpal poskytnutý úvěr prostřednictvím bankovního účtu č. [bankovní účet], kdy konečný zůstatek ke dni 30. 9. 2016 činil 2 076,50 Kč, ke dni 31. 3. 2017 činil 3 630,55 Kč, ke dni 30. 6. 2017 činil - 15 956,90Kč, ke dni 31. 10. 2017 činil - 13 972,96 Kč, ke dni 31. 12. 2017 činil - 8 870,78 Kč, ke dni 31. 5. 2018 činil - 20 210,77 Kč, ke dni 30. 6. 2018 činil - 20 227,15 Kč, ke dni 30. 9. 2018 činil - 19 158,88 Kč. Ke dni 31. 1. 2019 činil konečný zůstatek na bankovním účtu č. [bankovní účet] částku - 20 171,55 Kč, proto ke dni 9. 4. 2019 došlo na předmětném bankovním účtu k restrukturalizaci kontokorentu a převodu závazku ve výši 20 612,70 Kč.

11. Z výzvy k úhradě ze dne 10. 4. 2019 se podává, že právní předchůdce žalobkyně s ohledem na probíhající exekuční řízení informoval žalovaného o snížení limitu čerpání Kontokorentu na částku 0 Kč a nemožnosti dalšího čerpání Kontokorentu. V souvislosti s tím banka žalovanému rovněž oznámila, že v souladu s článkem 6.

5. Smlouvy využila svého oprávnění, převedla částku aktuálně čerpaného Kontokorentu na samostatný technický účet banky a žádala o splacení celé částky aktuálně čerpaného Kontokorentu ve výši 20 612,7 Kč na účet č. [bankovní účet] s [variabilní symbol].

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2020, včetně Seznamu postupovaných pohledávek, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným v celkové výši 12 405,97 Kč byla na žalobkyni postoupena s účinností ke dni uhrazení sjednané úplaty, tj. ke dni 24. 3. 2020.

13. Z Oznámení o zesplatnění úvěru, včetně podacího archu vzal soud za prokázané, že postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem písemně dne 31. 3. 2020, přičemž současně byly žalovanému sděleny nové platební údaje.

14. Z oznámení o postoupení pohledávky, včetně předžalobní výzvy k plnění a doručenky nebo vrácené obálky soud ověřil, že ze strany právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyrozuměn o postoupení pohledávky dne 23. 4. 2020, přičemž se zároveň jednalo o předžalobní výzvu k plnění.

15. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují tvrzením žalobkyně a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil a žádným způsobem se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

16. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle ust. § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy žalovaný v daném případě vystupoval jako spotřebitel a tato smlouva byla uzavřena distančním způsobem dle ust. § 1824 o. z., přičemž před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně řádně poskytla žalovanému relevantní informace dle ust. § 1820 o. z. a ust. § 1811 o. z. Předchůdkyně žalobkyně dle výše uvedené smlouvy poskytla žalovanému kontokorent do výše nejprve 10 000 Kč a následně 20 000 Kč a žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu pravidelný kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše Kontokorentu za období předchozích 3 měsíců. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti dle čl. 6 písm. d) smlouvy, když na jeho majetek bylo zahájeno exekuční řízení. Právní předchůdce žalobkyně s ohledem na probíhající exekuční řízení informoval žalovaného o snížení limitu čerpání Kontokorentu na částku 0 Kč a nemožnosti dalšího čerpání Kontokorentu. V souvislosti s tím banka, jakožto právní předchůdce žalobkyně, využila svého oprávnění dle čl. 6 5. smlouvy, převedla částku aktuálně čerpaného Kontokorentu ve výši 20 612,7 Kč na samostatný technický účet banky a žádala o splacení celé částky společně se smluvní pokutou ve výši odpovídající 0,1 % denně z dlužné částky dle čl. 6 písm. b) smlouvy. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z., přičemž žalovaný byl o změně v osobě věřitele řádně informován. Žalobkyni vedle nároku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků vzniklo právo požadovat po žalovaném také zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

18. Jelikož poskytnuté peněžní prostředky nebyly žalovaným vráceny ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 450,97 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

21. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.