12 C 142/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného fakticky bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa], postavené na pozemcích, par. [číslo] s podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] [číslo] pro obec Praha, [katastrální uzemí] v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, a k pozemkům parc. [číslo] zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro obec Praha, [katastrální uzemí] v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, a uvedené nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému částku 4 610 735 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 350 749,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 183 Kč za dobu od 9. 11. 2018 do 26. 2. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 183 Kč za dobu od 27. 2. 2019 do 16. 4. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 27 250,50 Kč za dobu od 17. 4. 2019 do 8. 7. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 112 024,50 Kč za dobu od 9. 7. 2019 do 15. 8. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 130 624,50 Kč za dobu od 16. 8. 2019 do 18. 11. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 137 632,50 Kč za dobu od 19. 11. 2020 do 10. 6. 2022, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce a žalovaný jsou povinni zaplatit každý jednu polovinu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 na nákladech řízení vzniklých státu v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 do 15 dnů od právní moci samostatného rozhodnutí, kterým výše těchto nákladů bude stanovena.

1. Žalobce se žalobou, doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 16. 7. 2019, domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa], postavené na pozemcích, par. [číslo] s podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] [číslo] pro obec Praha, [katastrální uzemí] v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, a k pozemkům parc. [číslo] zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro obec Praha, [katastrální uzemí] v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha. Svůj návrh odůvodnil žalobce tím, že nechce nadále setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovaným, a to zejména proto, že nejsou schopni se dohodnout na způsobu užívání společných věcí ani na správě společné věci. Žalobce se opakovaně pokoušel se žalovaným dohodnout na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ta, že se výlučným vlastníkem shora uvedených nemovitostí stane žalovaný, který na žalobce převede družstevní podíl na bytovém družstvu [ulice] – [ulice], jehož je členem. [ulice] byt, jehož je nájemcem, neužívá a pronajímá jej. Po zjištění, že žalovaný má vůči družstvu závazky z neplacení nájemného, přestal žalovaný s žalobcem komunikovat. S ohledem na uvedené navrhoval žalobce zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem tak, že se stane jejich výlučným vlastníkem, neboť žalovaný je nájemcem družstevního bytu a má tedy možnost svoji bytovou potřebu uspokojit a předmětný byt ve spoluvlastnictví vyklidit, zatímco žalobce disponuje dostatečnou finanční částkou na vypořádání spoluvlastnického podílu, když obvyklá cena nemovitostí byla stanovena částkou 3 450 154 Kč. Závěrem žalobce uvedl, že má vůči žalovanému pohledávku z titulu úhrady dluhů na příspěvcích vlastníka do fondu oprav a záloh na služby spojené s užíváním bytu [číslo] v k.ú. [část obce], neboť žalovaný, ačkoliv v předmětném bytě bydlí, neplatí od počátku roku 2018 příspěvky do fondu oprav a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. <b>2. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.</b> 3. Z výpisu z katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] ze dne 8. 7. 2019, vyplývá, že oba účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, kde žalovaný má spoluvlastnický podíl [číslo] [anonymizováno] a žalobce má podíl [číslo] [anonymizováno] k budově číslo evidenční [anonymizováno] – rodinná rekreace, na parc. [číslo] která je společně s parc. [číslo] – zahrada, zapsané na LV [číslo] pro [katastrální uzemí], kde naopak oba účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, každý v rozsahu jedné poloviny k celku těchto pozemků. V části D vyplývají exekuce, zapsané na tento majetek.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 8. 7. 2019 pro [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], vyplývá, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky k bytu [číslo] s podílem na společných částech domu v rozsahu [číslo], a to žalobce v rozsahu podílu [číslo] [anonymizováno] a žalovaný v podílu [číslo] [anonymizováno] k celku. V části D vyplývají exekuce, zapsané na tento majetek.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 15. 7. 2019 pro [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] soud zjistil spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parc. [číslo] to žalobce v rozsahu [číslo] [anonymizováno] a žalovaný v rozsahu [číslo] [anonymizováno] k celku.

6. Z návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem ze dne 26. 6. 2019 se podává, že žalobce tento návrh adresoval žalovanému s výzvou o předložení aktuální výše dluhu vůči družstvu, který do té doby nebyl žalobci doručen.

7. Z oznámení o výši dluhu a poslední výzvy k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby vzal soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného dne 19. 6. 2019 k úhradě dluhu na platbě příspěvků vlastníka a záloh za služby za období od května 2018 do června 2019 v celkové částce 84 744 Kč bez příslušenství ke dni odeslání výzvy.

8. Ze stanovení ceny obvyklé předmětných nemovitostí vyplývá obvyklá cena předmětné bytové jednotky v podílovém spoluvlastnictví, stanovená v lednu 2019 pro účely dědického řízení, kdy zadavatelem byl žalobce a cenu zpracovala [jméno] [příjmení] - realitní makléřka společnosti [právnická osoba], ve výši 3 450 154 Kč.

9. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], ze dne 3. 12. 2020 pod č. j. [číslo jednací], soud ověřil vydání dražební vyhlášky s nařízením elektronické dražby týkající se nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví účastníků v [katastrální uzemí].

10. Z komunikace žalobce a místopředsedy výboru SVJ [ulice a číslo] - [číslo] ze dne 15. 4. 2021 vyplývá informace žalobce o úmrtí [role v řízení] [role v řízení] dne [datum] se sdělením, že žalobce z titulu spoluvlastnictví bude hradit částečně příspěvky v rozsahu svého podílu na příspěvku vlastníka, týkající se dluhu na jednotce [číslo] v podílovém spoluvlastnictví účastníků. V reakci na sdělení dluhu v částce 84 744 Kč a výzvou k jeho zaplacení do dne 12. 7. 2019 žalobce uvedl, že předmětný byt užívá výlučně žalovaný, ačkoliv žalobce s ním předmětný byt spoluvlastní.

11. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 28. 4. 2021, má soud za prokázané, že podle ošetřující praktické lékařky je zdravotní stav žalobce dobrý.

12. Z potvrzení peněžního ústavu [právnická osoba] ze dne 15. 4. 2021 soud ověřil, že žalobce disponuje finančními prostředky ve výši přesahující [částka] v [obec] [anonymizováno] vedených na žalobce jako fyzickou osobu.

13. Z výpisů z účtů u peněžního ústavu [právnická osoba] a Uni Credit bank má soud za prokázané platby žalobce ve výši 97 160 Kč za žalovaného ve prospěch Společenství vlastníků bytového domu [ulice a číslo] [číslo].

14. Z předpisu příspěvku vlastníka vyplývá výše příspěvku vlastníka v částce 7 005 Kč měsíčně s platností od 1. 1. 2020 k předmětnému bytu [ulice a číslo].

15. Z podstatného obsahu spisu, vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že SVJ [ulice] se domáhá proti oběma účastníkům, jako žalovaným, zaplacení částky 61 871 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného příspěvku vlastníka nemovitosti. Usnesením [název soudu] ze dne 20. 8. 2021 pod č. j. [číslo jednací] bylo řízení o zaplacení částky 61 871 Kč s příslušenstvím zastaveno a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, přestože dle tvrzení právního zástupce žalobce v daném řízení vznikly žalobci náklady řízení 9 390 Kč za bránění svého účastnického postoje, avšak s ohledem na zastavení řízení neměl právo na náhradu nákladů řízení.

16. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. 4. 2019 se podává, že ve věci projednání dědictví po [jméno] [příjmení], zemřelé [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dnem 16. 4. 2019, žalobce zaplatil za žalovaného částku 26 135 Kč, tedy polovinu této částky zaplatil pouze za žalovaného, za pozůstalostní řízen 17. Z tržního posouzení nemovitosti vyplývá bezdůvodné obohacení žalovaného v souvislosti s užíváním bytu v ulici [ulice] na [obec a číslo] ve výši 231 132 Kč za období od ledna 2018 do června 2021.

18. Ze sdělení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 28. 3. 2022, sdělení soudního exekutora JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 1. 6. 2022 a aktuálního výpisu z Centrální evidence exekucí ze dne 31. 5. 2022 soud ověřil, že exekuce, vedená u [exekutorský úřad] [anonymizováno] v neprospěch povinného, tedy žalovaného, a ve prospěch oprávněné [příjmení] kanceláře pojistitelů, byla zcela vymožena ke dni 17. 3. 2022. Oznámení o skončení exekučního řízení, vedeného u [exekutorský úřad] ve věci oprávněného [příjmení] energetika proti povinnému již bylo zasláno na Katastrální úřad pro Středočeský kraj. Na majetek žalovaného proto v současné době není vedeno žádné exekuční řízení.

19. Z výpisu účtu žalovaného vyplývá konečný zůstatek na účtu žalovaného u [obec] [anonymizováno] ke dni 31. 5. 2022 v částce [částka].

20. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce], vzal soud za prokázanou cenu předmětné nemovitosti k datu 14. 2. 2022 s uvedením zjištěné věcné hodnoty bytové jednotky [číslo] v částce [částka] a ve zjištěné porovnávací hodnotě předmětné bytové jednotky v částce [částka], kterou znalec stanovil jako tržní hodnotu posuzovaných nemovitých věcí dle zadání znaleckého posudku, opatřeného znaleckou doložkou.

21. Soud dále konstatoval, že u [název soudu] je vedeno pod sp. zn. [spisová značka] řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitosti v [katastrální uzemí], která je rovněž v podílovém spoluvlastnictví účastníků.

22. Z výslechu žalobce soud zjistil, že jeho matka nikdy nepřijala jeho manželku, což vneslo do rodinných vztahů určité problémy, přestože manželka žalobce byla vzdělaná a manželé spolu vychovali dceru, která je v současné době právničkou. Oproti tomu žalovaný konzumoval ze života s rodiči v podstatě všechno a byl protěžované dítě, přesto byly vztahy účastníků normální, odpovídající sourozencům s 11 letým věkovým odstupem. Žalobce nezpochybnil, že se jeho bratr o matku v době její nemoci staral, přestože dle jeho názoru v nemocnici mohou lékaři pacientům poskytnout celodenní lepší péči než osoba blízká doma. Žalobce s žalovaným a rodiči bydleli do roku 1975 v bytě o velikosti 2+1 v ulici [ulice] v [obec], který měli nájmu s dispozičním právem od ministerstva stavebnictví a otec žalobce jako [anonymizována tři slova] zažádal v roce 1978 o vyřešení bytové situace pro žalobce jako syna, na základě čehož získal do nájmu byt o velikosti 3+1 na adrese [adresa žalovaného], kdy vstupní poplatek v odhadované výši 30 000 Kč zaplatili rodiče manželky žalobce. Následně v roce 1979 žalobce zůstal s manželkou bydlet v bytě v [anonymizováno] a naopak rodiče s žalovaným, kterému tehdy bylo 14 let, se odstěhovali do nově přiděleného bytu v [anonymizováno] ulici. Kromě novomanželské půjčky neměl žalobce nikdy žádný dluh, proto nedoplatek za daň z nemovitosti za [část obce] hned zaplatil. Po smrti matky žalobce z komunikace s bratrem vůbec nezjistil, že na předmětném bytě v [anonymizováno] ulici jsou nějaké dluhy, to se dozvěděl až později, ale všechny dluhy jsem zaplatil a dosud hradí alespoň poměrnou část za služby spojené s užíváním bytu, přestože v bytě bydlí žalovaný. Poplatky za dědické řízení po matce uhradil rovněž žalovaný částkou 35 000 Kč.

23. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný o matku celodenně pečoval. Byt v [anonymizováno] ulici i [anonymizováno] v [část obce] chtěli rodiče vždy přenechat do výlučného vlastnictví žalovaného, avšak smlouvy, týkající se tohoto převodu již matka účastníků nestihla před smrtí podepsat. Žalobce dostal od rodičů na byt v [anonymizováno] za 24 000 Kč a následně jej podle rodičů prodal za 1 000 000 Kč. Vztahy účastníků se zkazily poté, kdy se žalobce oženil a stavěl dům v [anonymizováno], kde mu žalovaný pomáhal za 5 Kč na hodinu, ačkoliv ostatní dostávali až 40 Kč za hodinu. Poté si žalovaný našel práci v Německu v oboru prodeje ojetých aut, kdy nejprve finančně velmi pomáhal rodičům a po roce 1996 se vrátil do České republiky, aby se mohl starat nejprve o otce, který měl [anonymizována dvě slova], a následně o těžce nemocnou matku, zatímco žalobce se o rodiče vůbec nestaral. Žalovaný nejprve bydlel u svých prarodičů ve [část obce], kde však museli zbourat dům, za nějž prarodiče dostali náhradní byt v ulici [příjmení] v [obec] - [anonymizováno], který byl na žalovaného převeden a žalovaný v něm dočasně bydlel, než jej začal jako družstevní v roce 2017 pronajímat asi na 3 měsíce svému kamarádovi. Ačkoli poplatky spojené s bydlením žalovaný po dobu 20 let řádně platil, měl dluh asi 46 000 Kč a asi půl roku před smrtí matky byl vyloučen jako člen družstva a byla na něj podána žaloba na vyklizení bytu. Otec žalovaného zemřel dne [datum] a matka v [anonymizováno] [rok], kdy dva měsíce předtím zemřela i [role v řízení] žalovaného na [anonymizována dvě slova]. Matka měla nejprve 1. stupeň příspěvku na péči o osobou blízkou ve výši 1 400 Kč měsíčně, poté byla v druhé skupině s příspěvkem ve výši 8 800 Kč měsíčně, a ke konci už měla třetí stupeň invalidity s příspěvkem ve výši 13 000 Kč měsíčně a k tomu důchod 16 000 Kč měsíčně. V roce 2003 žalovaný vyhrál v loterii částku [částka], z níž 100 000 Kč daroval své již zesnulé [anonymizováno], a zbývající částku utratili za cestování. Nakonec musel žalovaný krátce před smrtí matky požádat o poskytnutí několika úvěrů, protože již neměl finanční prostředky a byl zcela bez práce, kdy se nedala skloubit péče o matku a zaměstnání. Již v roce 2004 si žalovaný vzal úvěry na kartu od [anonymizováno] a [anonymizováno] na nákup pračky a jiných spotřebičů do domácnosti, přibližně v roce 2010 si žalovaný půjčil od pana [příjmení] 40 000 Kč a v roce 2016 si půjčil 4x po 50 000 Kč od [obec] [anonymizováno], které řádně splácel. Po smrti matky v roce 2018 si půjčil od kolegyně [jméno] [příjmení] částku 20 000 Kč, kterou dosud nesplatil a asi v roce 2019 od své tety [jméno] [příjmení] částku 23 000 Kč, kterou také dluží. V té době žalovaný uhradil dluh na bytě v přibližné výši 50 000 Kč složenkou k rukám právníka JUDr. [příjmení], který zastupoval SVJ, neboť matka před smrtí připravila smlouvy o převodu bytu a chalupy na žalovaného, které však již nestihla podepsat. Žalovaný je vyučený mechanik ze středního odborného učiliště s maturitou, kdy začátku pracoval u pozemních staveb, protože chtěl i oprávnění k řízení vozidel typu C. V letech 2012 2015 byl žalovaný zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno] s průměrným čistým měsíčním příjmem 30 000 Kč, kde však dostal výpověď, protože se ta auta přestala prodávat, a skončil na rok na Úřadě práce. Před onemocněním matky v roce 2015 nebo 2016 žalovaný naposledy pracoval asi rok v [příjmení] [příjmení] asi rok s příjmem vše výši 18 000 Kč měsíčně čistého, odkud kvůli péči o matku odešel a po její smrti se do tohoto zaměstnání již nechtěl vracet, protože jeho bývalý vedoucí [anonymizována dvě slova]. Po smrti matky byl žalovaný nejprve 8 měsíců na Úřadu práce, poté pracoval brigádně jako hlídač parkoviště s příjmem 100 Kč čistého za hodinu, a následně sehnal práci v O2 aréně nejdřív brigádně za 98 Kč čistého za hodinu. Poté byl opět nezaměstnaný, ale v době pandemie covidu se poměry se zaměstnanci změnily a žalovaný znovu pracuje brigádně s příjmem asi 100 Kč čistého za hodinu (18 000 Kč čistého měsíčně), kdy si musí platit odvody za zdravotní a sociální. Pracovní doba žalovaného je 15 x 12 hodin měsíčně a žalovaný žije sám v předmětném bytě. Žalovaný nikdy nebyl trestaný a neměl exekuce, neboť všechny dluhy se snažil vyřešit ještě za života matky a nějaké velké dluhy za něj uhradil žalobce. Za [anonymizováno] v [část obce] by žalovanému měla být vyplacena částka asi 1,5 milionu korun (po stržení exekuce z původní částky 2 080 000 Kč), kterou je žalovaný připraven vyplatit k rukám žalobce na vypořádání předmětného bytu v [anonymizováno], který chce do výlučného vlastnictví, neboť k předmětnému bytu má silné citové vazby, kdy se v něm staral o oba rodiče.

24. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] se podává, že se jedná o kamaráda žalovaného z mládí, který se však asi před rokem s žalovaným tzv.„ rozkmotřil“ s ohledem na rozdílné životní postoje. Žalovaného vždy zajímala zejména finanční stránka péče o jeho matku s tím, že on bude mít vždy svých 70 % z majetku a žalobce jenom 30 %. Žalovaný podle svědka v minulosti vyhrál 500 000 Kč, zároveň však měl dluhy, přestože pracoval vždy v oblasti prodeje aut na různých pozicích a měl dobré platové ohodnocení, dostal však výpověď od zaměstnavatele. Podle svědka žalovaný v bytě v ulici [ulice] nikdy nebydlel, byt vždy pronajímal a jednou jej dokonce asi na týden poskytl zdarma svědkovi k užívání.

25. Soud neprovedl důkaz výslechem [jméno] [příjmení] jakožto bývalého kamaráda, neboť s ohledem na již provedený výslech pana [příjmení] jej považoval za nadbytečný s ohledem na zachování zásady ekonomie a hospodárnosti řízení. <b>26. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o.s.ř., listinné důkazy považuje za pravé a věrohodné, nebyly žádnou ze stran zpochybněny.</b> 27. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Podle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle § 1140 odst. 1 o.z. nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 ustanovení může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1142 odst. 1 o.z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 téhož ustanovení však rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Podle § 1148 odst. 1 o.z. si při zrušení spoluvlastnictví spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Podle odst. 2 ustanovení může každý ze spoluvlastníků žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. Podle odst. 3 téhož ustanovení, prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.

28. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Účastníci, jakožto bratři, jsou spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], postavené na pozemcích par. [číslo] s podílem ve výši [číslo] na společných částech budovy, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] [číslo] pro obec Praha, [katastrální uzemí] v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, a k pozemkům parc. [číslo] zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro obec Praha, [katastrální uzemí] v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, Katastrální pracoviště Praha, a to na základě pravomocně skončeného dědického řízení po jejich matce. Vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě narušeny, pročež žalobce nechce ve spoluvlastnictví s žalovaným nadále setrvávat a navrhoval zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, že by se stal výlučným vlastníkem nemovitosti, zatímco žalovaný měl s ohledem na citové pouto k bytové jednotce rovněž zájem stát se jejím výlučným vlastníkem.

29. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky společné věci a že se nedohodli o rozdělení společné věci, přičemž tyto skutečnosti nebyly mezi účastníky sporné. Sporná byla otázka, jakým způsobem má být spoluvlastnictví vypořádáno. Soud proto dospěl k závěru, že v tomto případě může zrušit spoluvlastnictví dle § 1143 o.z., neboť v řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou spoluvlastníky bytové jednotky a o zrušení spoluvlastnictví se nedohodli (výrok ad I.).

30. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, je nutné rozhodnout i o způsobu jeho vypořádání (§ 1143 o. z.), dále se proto soud zabýval otázkou, jakým způsobem spoluvlastnictví vypořádat. Prvním zákonným způsobem, jakým může soud vypořádat zrušené spoluvlastnictví, je rozhodnutí o rozdělení společné věci dle § 1144 o.z. Závěr o tom, zda věc, která je předmětem spoluvlastnictví, lze či nelze rozdělit, závisí výlučně na povaze věci, jejím účelovém určení a může záviset i na dalších okolnostech, které se týkají věci samotné. Případné rozdělení společné věci však nesmí být na újmu osobě, která má ke společné věci věcné právo, a že musí být zákonným způsobem naloženo s věcnými právy a služebnostmi. Při rozdělení soud nemusí přihlížet ani k velikosti spoluvlastnických podílů (oproti předchozí úpravě zákonem č.40/1964 Sb.), ani k účelnému využití věci, kdy rozhodné je to, zda věc má jako celek sloužit určitému účelu (§ 1142 odst. 1). Vedle posouzení, zda lze věc rozdělit při dodržení pravidel stanovených § 1142 o.z. a dodržení pravidel na ochranu třetích osob při rozdělení společné věci dle § 1150 až 1153 o.z., musí soud zkoumat především to, zda rozdělením společné věci nedojde k podstatnému snížení její hodnoty. Podstatné snížení hodnoty zřejmě nemusí nutně znamenat jen snížení ceny věci ve smyslu § 492 odst. 1 o.z. ("Hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem"), ale také omezení nebo zbavení možností jejího řádného užívání, funkčnosti nebo účelného využití, což by mělo odpovídat smyslu a účelu této normy. Soud proto na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že bytovou jednotku nelze rozdělit, aniž by tím došlo ke snížení její hodnoty s ohledem na nemožnost bytovou jednotku rozdělit bez vynaložení vysokých nákladů.

31. Další zákonnou překážku pro oddělení spoluvlastníka ze spoluvlastnictví nebo pro zrušení spoluvlastnictví představuje nevhodná doba nebo újma byť i jednoho ze spoluvlastníků. Na nevhodnou dobu je nutno pohlížet objektivně a v případě soudního sporu půjde o záležitost skutkovou. Na rozdíl od toho překážka "újmy některého ze spoluvlastníků" je omezení svojí povahou subjektivní, neboť újmu týkající se některého ze spoluvlastníků je zapotřebí posuzovat výlučně z hlediska právního postavení a poměrů toho spoluvlastníka, u něhož by k újmě došlo či mělo dojít. Újmou nemusí být pouze újma na jmění ve smyslu § 2894 o.z. Pro posouzení, zda jde o nevhodnou dobu ke zrušení spoluvlastnictví, jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků); nevhodná doba je tedy objektivní, mimo spoluvlastníky ležící a vůči všem stejně působící okolnost, která činí zrušení spoluvlastnictví nevýhodným nebo neúčelným. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebrání nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 300/2016). Vzhledem k potřebě provádět správu bytové jednotky a k neexistenci dohody účastníků o způsobu užívání a správě společné věci, kdy žalovaný, který užívá bytovou jednotku, nehradí od počátku roku 2018 příspěvky do fondu oprav a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, má soud za prokázané, že žalobce zrušení spoluvlastnictví nežádá v nevhodné době. Zároveň bylo v řízení prokázáno, že žalovaný má pravidelný příjem ze zaměstnání a v řízení netvrdil žádné důvody, pro něž by nebyl schopen uspokojit vlastní bytovou potřebu jiným způsobem, než užíváním předmětné bytové jednotky, tedy ve zrušení spoluvlastnictví soud neshledal hrozbu újmy.

32. Přikázat věc do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků je v souladu s § 1147 o. z. možné pouze za přiměřenou náhradu. Základem pro přiměřenou náhradu je hodnota věci, v případě Pozemku tedy jeho cena obvyklá (§ 492 odst. 1 o. z.). S ohledem na skutečnost, že žalovaný nemá dostatečné finanční prostředky na poskytnutí přiměřené náhrady žalobci a zároveň následnou správu bytové jednotky, považoval soud za nejvhodnější vypořádání spoluvlastnictví přikázáním bytové jednotky v souladu s § 1147 o. z. do vlastnictví žalobce, který disponuje dostatečným zůstatkem na bankovním účtu k poskytnutí přiměřené náhrady žalovanému, aniž by tím ohrozil následující úhrady za správu nemovité věci a hospodaření s ní. Žalobce se současně opakovaně zavázal zachovat žalovanému v předmětném bytě možnost bydlení za úplatu, bude-li mít o to žalovaný vážný zájem.

33. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl výrokem II. tak, že uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému přiměřenou náhradu, jejíž výše vychází z obvyklé ceny bytové jednotky ke dni 14. 2. 2022 dle znaleckého posudku, vypracovaného soudním znalcem [celé jméno znalce], kterou znalec stanovil jako tržní hodnotu posuzovaných nemovitých věcí. Lhůtu k plnění stanovil soud v délce 15 dnů dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť na základě prokázané disponibilní částky na bankovním účtu žalobce neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

34. Ve výroku III. soud uložil žalovanému zaplatit žalobci dluh ve výši 350 749,50 Kč, skládající se z úhrady dluhů vůči Společenství vlastníků jednotek bytového domu [ulice a číslo] [číslo], [obec a číslo], ve výši 97 160 Kč vč. příslušenství; nákladů vzniklých v řízení, vedeném pod sp. zn. [spisová značka], ve výši 9 390 Kč vč. příslušenství; úhrady nákladů za úkony soudního komisaře ve výši 13 067,50 Kč vč. příslušenství; a vydání bezdůvodného obohacení za výlučné užívání předmětné nemovitosti ve výši 231 132 Kč vč. příslušenství, neboť tyto pohledávky souvisejí se spoluvlastnictvím v souladu s ust. § 1148 odst. 1 o.z.

35. Výrokem IV. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, že v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je tzv. iudiciorum duplicium a všichni účastníci v něm mají postavení žalobců i žalovaných. V takových řízení se jako spravedlivé jeví obecně to, aby každý z účastníků nesl sám své náklady řízení (srov. nález Ústavního soudu z 12. 12. 2019, sp. zn. II. ÚS 572/19).

36. Ve výroku V. soud v souladu s ustanovení § 148 o.s.ř. uložil každému z účastníků povinnost zaplatit náklady řízení, vzniklé státu v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku, přičemž s ohledem na výše uvedenou povahu sporu soud určil, že se na těchto nákladech budou účastníci podílet každý v rozsahu jedné poloviny dle samostatného rozhodnutí.