12 C 152/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Boloňská 478/1, 109 00 Praha 15 - Horní Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o 121 576,95 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 121 576,95 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 835,95 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 136 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 136 Kč od 1. 10. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 136 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 896 Kč od 1. 12. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 896 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 847 Kč od 1. 5. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 847 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 847 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého z žalovaných. II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 679 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého z žalovaných.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 121 576,95 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uzavřela s žalovanými nájemní smlouvu, na základě které poskytla žalovaným k dočasnému užívání byt č. hodnota v Anonymizováno. nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno na adrese Anonymizováno., adresa, zatímco žalovaní se zavázali platit žalobkyni sjednané měsíční nájemné a zálohy na služby. Žalovaní se však ocitli v prodlení, když sjednané nájemné a zálohy na služby nehradili řádně a včas, přičemž dluh za období od července 2024 do července 2025 činil částku 121 576,95 Kč. Na tento dluh ke dni podání žaloby ničeho neuhradili, a to i přes zaslanou předžalobní upomínku.

2. Ani jeden ze žalovaných se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaná ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovanými dne 13. 2. 2023 smlouvu označenou jako smlouva o nájmu bytu (dále jen „smlouva“), na základě které přenechala žalovaným k užívání byt č. hodnota ve Anonymizováno. nadzemním podlaží budovy na adrese adresa, a to na dobu určitou do 28. 2. 2025. Žalovaní se na oplátku zavázali platit měsíční sjednané nájemné dle evidenčního listu a zálohy na služby, tj. od července 2024 celkem částku 18 136 Kč měsíčně a od listopadu 2024 celkem částku 16 896 Kč měsíčně. Žalovaní se rovněž zavázali uhradit případné nedoplatky z vyúčtování energií (nájemní smlouvou z 13. 2. 2023, výpisem z katastru nemovitostí, evidenčními listy platnými od 1. 7. 2024 a od 1. 11. 2024). Dne 18. 12. 2024 žalovaná 1) uznala dluh ve výši 91 618,95 Kč a zavázala se jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách (uznáním dluhu). Mezi účastníky byla následně uzavřena další nájemní smlouva k předmětnému bytu, a to dne 26. 2. 2025 s tím, že celková výše nájemného a záloh na služby činila od 1. 4. 2025 částku 16 847 Kč (nájemní smlouvou z 26. 2. 2025, evidenčním listem platným od 1. 4. 2025). Za období od července 2024 do července 2025 činil dluh žalovaných částku 125 531,91 Kč (kontem uživatele ze dne 25. 7. 2025). Dne 29. 7. 2025 vyzvala žalobkyně žalované k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby předžalobní upomínkou zaslanou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně (předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2025 včetně podacích lístků a dodejky). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaní na svůj dluh něčeho uhradili.

5. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 o. s. ř. za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaní žádné důkazy soudu nepředložili a žádným způsobem se k žalobě nevyjádřili. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

6. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu dle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobkyně se uvedenou smlouvou zavázala, jako pronajímatel, přenechat žalovaným, jako nájemcům, věc (v tomto případě bytovou jednotku) k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala za to žalobkyni platit nájemné a nedoplatky vyúčtování služeb. Žalovaní však nájemné a služby ve shora uvedeném rozsahu neuhradili. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě nedoplatků na nájemném a vyúčtování služeb o celkové výši 121 576,95 Kč výzvou i předžalobní upomínkou, přesto však žalovaní k dnešnímu dni na svůj dluh ničeho neuhradili. Soud tak žalobkyni tuto částku ve výroku I. přiznal.

7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaní svůj dluh neplnili řádně a včas, tj. ve lhůtách stanovených ve výzvách žalobkyně, dostali se do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení, a to náhrada nákladů řízení však účelně vynaložených. Žalobkyně je městskou částí, jednotkou místní samosprávy územně členěného statutárního města Prahy, která je povinna spravovat svěřený i vlastní majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je přitom vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není zde proto zásadně důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, kterým je advokát (přiměřeně nález Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2018, sp. zn. Anonymizováno; nález Ústavního soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. Anonymizováno; nález Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. Anonymizováno). Není tím však vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o vyklizení bytu. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné shledat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené.

9. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 6 079 Kč, neboť se jedná o náklad nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu a paušální náhradu, jež by byla žalobkyni přiznána za jednotlivé procesní úkony jako účastníku bez právního zastoupení, a to v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Tato částka přitom činí 600 Kč a odpovídá dvěma paušálním náhradám po 300 Kč připadajícím na předžalobní výzvu k plnění a na sepsání návrhu ve věci samé, a to v souladu § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 shora citované vyhlášky. Celkem tak soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 6 679 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalované uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

10. Lhůta ke splnění povinnosti uložené rozsudkem byla určena dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a platební místo pro náhradu nákladů řízení k rukám advokáta stanoví § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.