12 C 171/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 077 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 077 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 077 Kč od 12. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou Okresnímu soudu ve [obec] dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 077 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byla žalovaná povinna žalobkyni platit dle pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 23. 11. 2019, a to ani přes výzvu žalobkyně, pojistná smlouva následně zanikla ke dni 11. 12. 2019. Za období od 23. 11. 2019 do 11. 12. 2019 činí dlužné pojistné částku ve výši 1 077 Kč, žalovaná neuhradila ke dni podání ničeho.

2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], vydaným pod [číslo jednací], vyslovil Okresní soud ve [obec] svoji místní nepříslušnost a po právní moci věc postoupil zdejšímu soudu.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena dle ust. § 45 odst. 2 o. s. ř. na adresu dle ust. § 46 odst. 1 ve spojení s ust. § 5 a § 17 odst. 3, 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů, a žalované tak bylo řádně doručeno dne 20. 6. 2021.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřely dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno] [rok], osobního automobilu tov. zn. [anonymizována dvě slova] s počátkem pojištění ode dne 23. 11. 2015 Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 19 736 Kč ročně, následně došlo k navýšení pojistného do výše 21 898 Kč ročně (pojistnou smlouvou, vyúčtováním pojistného ze dne [datum], dodatkem k pojistné smlouvě). Žalovaná pojistné, splatné dne 23. 11. 2019, neuhradila řádně a včas, pojistná smlouva byla následně ke dni 11. 12. 2019 ukončena s ohledem na oznámení změny vlastníka vozidla. Za období od 23. 11. 2019 do 11. 12. 2019 činí dlužné pojistné 1 077 Kč (všeobecnými pojistnými podmínkami, předpisem plateb, výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne [datum] a [datum], upomínkou ze dne [datum]). Zástupcem žalobkyně byla žalované zaslána předžalobní upomínka, na kterou žalovaná nereagovala (předžalobní upomínkou ze dne [datum], potvrzením o doručení do datové schránky).

6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.

7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník mezi sebou uzavřely pojistnou smlouvu dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované pojistné plnění v případě škodní události a žalovaná se zavázala platit žalobkyni sjednané pojistné. Žalovaná však své povinnosti řádně neplnila a pojistné neuhradila, pojištění následně zaniklo ke dni 11. 12. 2019. Žalovaná nezaplatila pojistné za období, kdy byla plně kryta rizika z pojištění, porušila tak svou povinnost vyplývající z pojistné smlouvy a žalobkyně má právo za tuto dobu požadovat pojistné (§ 12 a § 13 z. p. o. v.).

8. Žalovaná pojistné nezaplatila, tudíž se dostala dle § 1 odst. 3 z. p. o. v. ve spojení s § 1968 o. z., do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužného pojistného i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).

9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 711 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně.

11. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

12. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.