12 C 176/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Kymlovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované., IČ IČO žalované sídlem Adresa žalované o 41 582 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro zmeškání

I. Řízení se zastavuje co do částky částka.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) aplikovaného ve spojení s § 157 odst. 3 o.s.ř.

2. Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s příslušenstvím. Žalobkyně dne datum objednala u žalované zboží o celkové ceně částka s cenou dopravy a manipulace ve výši částka tím, že termín dodání byl do datum. Žalovaná vystavila žalované v souvislosti s objednaným zbožím faktury č. hodnota a č. hodnota, které žalobkyně zcela uhradila dne datum. Žalovaná však nedodržela sjednaný termín dodání zboží, a to ani přes výzvu žalobkyně. Žalobkyně proto odstoupila od předmětné kupní smlouvy přípisem ze dne datum a vyzvala žalovanou ke vrácení kupní ceny v celkové výši částka. Žalovaná potvrdila dne datum přijetí oznámení o odstoupení od smlouvy, avšak ke dni podání žaloby žalobkyni ničeho nevrátila, a to i přes zaslanou předžalobní výzvu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. S ohledem na prodlení žalované se žalobkyně domáhá rovněž zákonného úroku z prodlení, a to z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

3. Podáním ze dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky částka, neboť tuto žalovaná uhradila žalobkyni dne datum. Dále žalobkyně podáním ze dne datum vzala žalobu částečně zpět co do částky částka, neboť žalovaná jí tuto částku uhradila dne datum.

4. První jednání ve věci bylo nařízeno na den datum, doručením předvolání ve smyslu ustanovení § 49 odst. 2, 4 a § 50l o. s. ř., a přes poučení o následcích nedostavení se a o možnosti rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání se bez důvodné a včasné omluvy na toto jednání nedostavila. Žalobkyně na prvním jednání navrhla, aby soud s ohledem na neúčast žalované rozhodl ohledně zbývající částky ve výši částka s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání.

5. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle § 153b odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.

6. Jelikož se žalovaná k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila, soud vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o.s.ř., a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony. Z uvedeného vyplývá, že povahou věci je vyloučeno uzavřít smír zejména a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu (srov. § 13 z.ř.s.); b) ve věcech, v nichž se rozhoduje o osobním stavu (srov. např. § 13 z.ř.s. ve spojení s §§ 367 a 371 z.ř.s.); c) ve věcech, v nichž hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Zda smír není v rozporu s právními předpisy je soud povinen zkoumat při rozhodování o schválení smíru. Protože smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má základ v hmotném právu, je smír v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže a) dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná; z tohoto pohledu je v rozporu s právními předpisy i takový smír, který nebyl učiněn určitě a srozumitelně (uvedený požadavek je důležitý také proto, že schválený smír je titulem pro exekuci); b) se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází (srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 6. vydání, 2003, C. H. Beck, str. 332, bod 5 a 6). Konečně rozsudek pro zmeškání nelze vydat dle § 153b odst. 3 o.s.ř. tam, kde by takovým rozsudkem došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, jinými slovy, kde by se jednalo o tzv. konstitutivní rozhodnutí.

7. V posuzované věci se jedná o spor z titulu uzavřené kupní smlouvy. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalované, jež jí vnikly z uvedeného titulu.

8. Soud ve výroku I. řízení částečně zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř. v rozsahu částečných zpětvzetí žaloby ze dne datum a ze dne datum.

9. Vzhledem k tomu, že v dané věci je podle ustanovení § 153b odst. 3 a contr. o.s.ř. rozsudek pro zmeškání přípustný, vzal soud tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech předmětného sporu za nesporná a na tomto základě rozhodl o povinnosti žalované zaplatit zbývající dlužnou částku rozsudkem pro zmeškání tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby, účast na ústním jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 160 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 160 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

11. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem, kdy soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v § 205 odst. 1 písm. a) o.s.ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (§ 205b o.s.ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.